Ursula von der Leyenová přístup k energetické politice nemění

Staronová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se před hlasováním o vlastním znovuzvolení v tzv. "politických pokynech“ znovu přihlásila k opatřením v oblasti klimatu a čistého průmyslu. Věnovala se i otázce zemědělství.

Projev von der Leyenové na plenárním zasedání ve Štrasburku začal minulý čtvrtek krátce po deváté hodině ráno. Řeč, založená dle serveru Euractiv na "politických pokynech", byla výsledkem několikatýdenní diskuse s hlavními politickými skupinami Parlamentu a byla uzpůsobena tak, aby přesvědčila poslance Evropského parlamentu napříč politickým středem, aby její nabídku podpořili, což se posléze i stalo.

Von der Leyenová se znovu přihlásila k cílům bloku v oblasti klimatu, včetně dosud nedohodnutého cíle snížení emisí o 90 % do roku 2040 s tím, že se podle ní EU nachází v globálním závodě, "který určí, kdo bude první na cestě ke klimatické neutralitě a kdo jako první vyvine technologie, které budou v příštích desetiletích utvářet globální ekonomiku".

Ambiciózní plány v oblasti čistého průmyslu

Podle očekávání se von der Leyenová výrazně zaměřila na podporu evropského průmyslu. Dále výslovně spojila jeho snahu o dekarbonizaci s hospodářskou konkurenceschopností kontinentu.

Slíbila novou "dohodu o čistém průmyslu" do 100 dnů od nástupu do funkce.

Finanční prostředky na ni by pocházely z "průmyslového akcelerátoru dekarbonizace", který by směřoval investice do infrastruktury a energeticky náročného průmyslu, a z Fondu pro konkurenceschopnost, který by investoval do širšího spektra strategických technologií - včetně čistých technologií.

Na otázku, kolik finančních prostředků a odkud budou pocházet, je však třeba ještě odpovědět. V jejím dokumentu se uvádí, že Fond pro konkurenceschopnost bude navržen v rámci jednání o příštím rozpočtu EU, který bude platit v letech 2028-2035. Na jiném místě textu se uvádí, že EU bude potřebovat více vlastních zdrojů příjmů.

Během svého projevu navíc předsedkyně zmínila, že opatření v oblasti klimatu mají zajistit také "mezigenerační spravedlnosti".

Zemědělství a klima

V oblasti zemědělství von der Leyenová ve svém projevu výslovně spojila zájmy venkova s dopady změny klimatu. Zmínila se o "měnící se tváři evropské venkovské krajiny" a uvedla, že její plánovaný "plán adaptace na změnu klimatu" bude vypracován "společně se zemědělci".

Jinak se projev a pokyny von der Leyenové vyznačovaly pozitivní rétorikou o životním prostředí, ale jen málo konkrétními závazky. V jejích pokynech se pouze uvádí, že její Komise "zajistí jasnost" v oblasti regulace PFAS, známých také jako "věčné chemikálie".

Konkrétněji von der Leyenová navrhuje zákon o oběhovém hospodářství. Ten by zpeněžil odpadní produkty, jako jsou kritické suroviny, a motivoval tak k větší recyklaci.

Přechod na OZE

V otázce energetické bezpečnosti von der Leyenová nadále akcentovala upuštění od využívání importovaných fosilních paliv. Důraz klade na obnovitelnou energii, kterou považuje za "čistou a domácí".

V projevu von der Leyenové i v politických pokynech byla zmíněna potřeba snížit ceny energií, nebyly však uvedeny žádné podrobnosti o tom, jak toho má být dosaženo.

Von der Leyenová se ve svém projevu nezmínila o sporném zákazu spalovacích motorů 2035, ačkoli její úvodní věty odkazovaly na "technologickou neutralitu".

Výsledek hlasování

Možná i proslov přispěl k tomu, že von der Leyenová získala v tajném hlasování zhruba 56 % hlasů. To je o pět procentních bodů více než před pěti lety.

Spoléhala se na podporu Evropské lidové strany (EPP), ke které sama politicky náleží, frakce socialistů a demokratů (S&D) a liberálů z Obnovy Evropy (Renew Europe). Přiklonili se k ní i Zelení.

Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe) ani Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) von der Leyenovou nepodpořili. Neučinila tak ani frakce konzervativců z ECR.