Evropská komise vyzvala Maďarsko, aby dodržovalo pravidla týkající se arbitráží mezi investory a státy v rámci EU. Brusel zároveň
zahájil řízení o porušení předpisů zasláním formální výzvy. Znamená to, že domácí energetické firmy nemají právo žalovat vlády jiných členských států EU, s čímž ale Budapešť nesouhlasí.

Evropská unie hrozí Maďarsku, že pokud své jednání nenapraví, budou následovat další právní kroky. Důvodem sporu je, že země umožnila státní ropné společnosti MOL využít spornou Smlouvu o energetické chartě k podání žaloby proti jinému členskému státu EU. Takový krok je však v přímém rozporu s rozhodnutím Evropského soudního dvora.

Komise poskytla Budapešti lhůtu dvou měsíců na nápravu vytýkaných skutečností. Teď je řada na Maďarsku. Pokud nezareaguje uspokojivě, mohou následovat další kroky, které by pravděpodobně vedly až k Soudnímu dvoru EU a k vysokým pokutám.

Smlouva o energetické chartě vznikla v 90. letech s cílem chránit investice v politicky a ekonomicky nestabilních postkomunistických zemích. V praxi však byla často využívána k žalobám evropských států ze strany energetických firem, které požadovaly kompenzace za očekávané zisky zmařené změnami vládních politik – především v oblasti snižování emisí.

Jedním z nejznámějších případů jsou žaloby energetických společností, které si nárokovaly miliardové odškodnění poté, co Nizozemsko rozhodlo o postupném uzavření uhelných elektráren.

Zásadní zlom přinesl rozsudek Soudního dvora EU z roku 2021 v kauze „Komstroy“, který stanovil, že právo žalovat vlády se nevztahuje na investice domácích firem realizované v jiném členském státě EU. Investoři z EU, kteří chtějí žalovat jiný členský stát EU, se proto musí obracet výhradně na soudy v rámci Evropské unie.

Budapešť prosazuje vlastní výklad práva

Všechny členské státy EU kromě Maďarska se shodly, že mechanismus řešení sporů mezi investory a státy se v rámci Unie neuplatňoval. Budapešť však tvrdí, že tento výklad by měl platit pouze pro budoucí investice.

V rámci řízení Komise uvádí, že maďarská společnost MOL požádala soud ve třetí zemi o uznání a výkon rozhodčího nálezu, který získala proti blíže neurčenému členskému státu EU. Zároveň firma ovládaná společností MOL nedávno zahájila další právní řízení, opět proti nejmenovanému státu Unie.

Konkrétní informace o obou případech nejsou veřejně dostupné. První z nich se však pravděpodobně týká žádosti, aby americký soud nařídil Chorvatsku vyplatit MOL odškodné ve výši 222 milionů eur. Tento spor navázal na rozhodnutí Chorvatska zrušit investici společnosti MOL, u níž bylo zjištěno propojení s úplatkem tehdejšímu premiérovi.

Evropská unie v červnu oficiálně odstoupila od Smlouvy o energetické chartě. Platná však zůstává až do roku 2045.