Tunisko otevírá dveře investorům: Chce výrazně posílit obnovitelné zdroje

Tunisko chce v roce 2027 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny ze současných 12 na 16 procent. Podle agentury Reuters to vyplývá z návrhu zákona o státním rozpočtu. Země plánuje rozvoj nových obnovitelných zdrojů o celkovém výkonu přibližně 1 600 megawattů. Zajímavé je že zhruba 1 100 MW nabídne zahraničním investorům prostřednictvím koncesních a licenčních projektů, zatímco zbývajících 500 MW bude určeno pro domácí výrobu elektřiny.

Návrh rozpočtu podle agentury není příliš konkrétní a nezabíhá do podrobností týkajících se jednotlivých projektů. Zmiňuje ovšem, že by do provozu měly být uvedeny  obnovitelné zdroje energie o výkonu 198 MW v lokalitě Khnabna a větrná elektrárna s výkonem 77 MW. Zároveň má začít výstavba solární elektrárny o výkonu 300 MW v oblasti Bazma v jižní provincii Kebili, která by měla být zároveň vybavena bateriovými úložišti. V rámci šestého kola licenčního programu pak vláda plánuje instalovat dalších přibližně 515 MW instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie.

Tunisku jde především o  posílení energetické bezpečnosti. Tyto plány země odhaluje ve stejnou dobu, kdy soudy v zemi odsoudily deset aktivistů za protesty proti znečištění před šesti lety. Z aktuálního pohledu je pro tuniský stát pravděpodobně hlavní zkušeností letošní náročné léto, kdy se obyvatelé opakovaně potýkali s výpadky elektřiny. Nedostatečné dodávky nepokryly spotřebu elektřiny a vyvolaly protesty. Země je při výrobě elektřiny závislá především na zemním plynu, jehož ceny v současnosti významně vzrostly, a do roku 2030 chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny na 35 procent.

Africké investice

Africké státy na severu i jihu kontinentu vidí v obnovitelných zdrojích jak energetickou nezávislost, tak možnost napojit se na globální dodavatelské řetězce. Jejich snahu v posledních letech monitoroval například think tank Ember.

Nové projekty pokračují i letos, nedávno například došlo k otevření velké solární farmy v Zambii. Kontinent by ovšem mohla ohrozit snaha Číny omezit export technologií. Děje se tak hlavně kvůli snaze některých západních firem získat co nejvíce technologií a know-how pro výrobu solárních panelů a článků.

Dopady na Evropu

Napojení Tuniska na evropský energetický trh má posílit také projekt ELMED, který počítá s výstavbou elektrického propojení mezi Tuniskem a Itálií. Podmořský kabel dlouhý přibližně 220 kilometrů má dosahovat přenosové kapacity 600 MW a umožnit obousměrné dodávky elektřiny mezi severní Afrikou a Evropou. Projekt realizují tuniská státní energetická společnost STEG a italský provozovatel přenosové soustavy Terna za podpory evropských institucí.

Kromě posílení bezpečnosti dodávek má propojení usnadnit vývoz elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a podpořit integraci tuniské energetiky do evropského trhu. Podpory ze strany EU se dostalo i několika obnovitelným projektům jako například  solární elektrárně v Sidi Bouzid, kterou staví Scatec s Aeolus.

Tunisko je s evropským energetickým trhem propojeno v současnosti hlavně prostřednictvím dodávek zemního plynu. Klíčovou roli hraje plynovod Transmed, který přepravuje alžírský plyn přes tuniské území do Itálie. Zatímco tranzit plynu přináší Tunisku příjmy, vlastní energetika země zůstává výrazně závislá na zemním plynu a dovozu energie.

Rozvoj solárních a větrných elektráren spolu s projektem ELMED by proto mohl postupně snížit tuto závislost a vytvořit podmínky pro to, aby se Tunisko vedle své role tranzitní země stalo také významnějším dodavatelem elektřiny z obnovitelných zdrojů do Evropy.