Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Průzkum: Lidé nejsou ochotni měnit způsob vytápění v domácnostech kvůli změně klimatu

Ze závěrů průzkumu veřejného mínění, zadaného asociací Eurogas, vyplývá, že občané vybraných členských států EU nejsou ochotni měnit způsob vytápění svých domácností v rámci boje proti změně klimatu a upřednostňují způsoby jiné. Nejvýznamnějším faktorem jsou pro spotřebitele náklady spojené se změnou vytápění.

Eurogas, asociace zastupující evropský plynárenský obchodní a distribuční sektor, nechal provést průzkum veřejného mínění týkající se vytápění domácností v kontextu klimatické změny. Realizátorem průzkumu byla agentura Savanta ComRes.

2. Německo se dohodlo na ukončení výroby elektřiny z hnědého uhlí

Německá vláda se dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038. Berlín souhlasil, že v rámci plánu poskytne firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace v celkovém objemu asi 40 miliard eur (zhruba bilion Kč), uvedl dnes mluvčí vlády. Velkou část kompenzací má dostat i společnost Mibrag.

Podle ministra financí Olafa Scholze by firmy v západním Německu měly obdržet 2,6 miliardy eur a podniky ve východním Německu 1,75 miliardy eur. Část peněz by měla získat rovněž německá těžební společnost Mibrag, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského.

3. Prokázané zásoby ropy a plynu v USA dosáhly rekordní úrovně

Intenzivní těžba ropy a plynu z břidličných formací otevřela Spojeným státům nové možnosti, přičemž prozkoumané zásoby těchto komodit v zemi v posledních letech prudce rostou. Podle dat vládní agentury zásoby ropy a plynu v USA předloni opět vzrostly, a to na nové historické maximum.

Prudký růst cen ropy na globálních trzích a příznivé ceny zemního plynu v roce 2018 pomohly Spojeným státům navýšit prokázané zásoby těchto komodit na historické maximum. Vyšší ceny ropy a plynu často vedou k růstu odhadu prokázaných zásob, jelikož s vyšší cenou se těžba stává ekonomickou ve více ložiscích.

4. Rakouský kancléř nedokázal odvrátit rozhodnutí zemí V4 o podpoře jaderné energetiky

Během setkání v Praze se rakouskému kancléři nepodařilo zmírnit nadšení zemí Visegrádské skupiny (V4) pro jadernou energetiku jako řešení změny klimatu. Bylo to zřejmé na tiskové konferenci, která se konala po summitu zemí V4 a Rakouska. Summitu se zúčastnil rakouský kancléř Sebastian Kurz a předsedové vlád Andrej Babiš, Viktor Orbán, Mateusz Morawiecki a Peter Pellegrini.

Témata jejich agendy zahrnovala migraci, bezpečnost hranic a konkurenceschopnost. Nedávno oznámené detaily k eropskému Fondu pro spravedlivou transformaci daly kontext jejich rozhovorům o klimatické politice. Takzvaný Mechanismus pro spravedlivou transformaci je klíčovou finanční součástí Evropského zeleného údělu, který má do roku 2050 učinit Evropskou unii klimaticky neutrální.

5. Na instalace fotovoltaik ve firmách je v rámci podpory připraveno 500 milionů Kč

Na instalace fotovoltaických systémů pro vlastní spotřebu firem je v nové dotační výzvě připraveno 500 milionů korun. ČTK o tom dnes informovala Agentura pro podnikání a inovace (API), která dnes zahájila příjem žádostí, který potrvá do konce srpna. Dotace na projekt je podle ní poskytována od dvou do 50 milionů korun. Lze ji uplatnit i na systémy s akumulací.

„Proti předchozím výzvám přináší tato výzva řadu zjednodušení,“ uvedl dnes ředitel sekce rozvoje podnikatelského prostředí API Petr Kolář.

6. Trh s palivovými články poprvé překonal roční přírustek elektrického výkonu o 1 GWe

Podle nové studie od E4tech v loňském roce trh s palivovými články zaznamenal přírustek v instalovaném elektrickém výkonu přes 1 GWe. Světově se instalovaný výkon zvýšil o přibližně 1,1 GWe. To je nárůst o 40 % oproti roku 2018.

Studie uvádí, že hnací silou trhu s palivovými články je i nadále automobilový průmysl. Hlavními tahouny jsou japonská společnost Toyota a jihokorejská společnost Hyundai. Obě společnosti se na instalovaném elektrickém výkonu podílely ze dvou třetin. Zbytek tvoří stacionární systémy. Ty tvořily zejména americké a korejské zdroje pro výrobu elektrické energie. V Japonsku přibylo přibližně deset tisíc kogeneračních jednotek s palivovými články v jednotkách kWe instalovaných v obytných budovách.

7. Analýza: Německo pravděpodobně nedosáhne 65% podílu OZE do roku 2030

Německo v posledních letech investuje významné částky do budování obnovitelných zdrojů energie (OZE), které by podle tamních cílů měly v roce 2030 pokrývat 65 % hrubé spotřeby elektrické energie v zemi. Podle analýzy vědců z Kolínské univerzity, kteří předpokládají významný růst poptávky po elektřině, je dosažení tohoto cíle v ohrožení.

Ochrana klimatu a životního prostředí je jedním z klíčových tahounů poptávky po elektřině z obnovitelných zdrojů, které loni v Německu vyrobily přes 40 % elektřiny. Německu tak zbývá v následujících 10 letech pro dosažení vytyčeného cíle navýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny o polovinu.

8. Cena elektřiny na českém denním trhu se loni stabilizovala, záporné ceny se objevily v 58 hodinách

Průměrná cena elektřiny na denním trhu České republiky v minulém roce meziročně klesla na 40,22 EUR/MWh. Oproti roku 2018 mírně přibylo hodin s negativní cenou elektřiny, naopak na hranici 100 EUR nebo výše se cena elektřiny obchodovala pouze v 6 hodinách.

Elektroenergetika má za sebou z hlediska událostí významný rok, přesto alespoň na denním trhu došlo k relativnímu zklidnění oproti roku předcházejícímu. Ve srovnání s rokem 2018 byl loňský rok z pohledu cenové úrovně mnohem stabilnější a vyznačoval se nižšími cenami.

9. Uniper udájně zvažuje nabídnout staré uhelné elektrárny za zprovoznění nové uhelné elektrárny Datteln

Společnost Uniper dle německého tisku zvažuje nabídnutí odstavení svých provozovaných uhelných elektráren výměnou za uvedení své nové černouhelné elektrárny Datteln do provozu. Uhelná komise doporučila, aby dosud nezprovozněné elektrárny do provozu již uvedeny nebyly, Uniper však do Datteln 4, jedné z nejmodernějších uhelných elektráren na světě, investoval více než 1,5 miliardy eur.

Je to téměř rok, co uhelná komise předložila svou závěrečnou zprávu, v níž rozhodla o harmonogramu postupného odklonu výroby elektřiny z uhlí s konečným datem v roce 2038. I přesto, že do roku 2022 má mimo současné plány dojít k odstavení dodatečných 3 GW hnědouhelných a 4 GW černouhelných elektráren, konkrétní harmonogram ještě není na stole. Původně se očekávalo jeho schválení do konce loňského roku, to bylo však odloženo na začátek roku letošního.

10. Jaderná elektrárna Rostov 1 obdržela povolení k provozu do roku 2031

Ruský národní regulátor Rostechnadzor vydal prodloužení provozní licence pro první blok jaderné elektrárny Rostov v jihozápadním Rusku do roku 2031. Do 9. ledna 2020 vyrobil blok designu VVER-1000/320 od svého spuštění v roce 2001 již 148,174 TWh elektřiny.

Minulý měsíc vydal Rostechnadzor prodloužení provozních licencí do roku 2034 pro třetí blok jaderné elektrárny Smolensk a druhý blok jaderné elektrárny Kola, do roku 2025 pro JE Bilibino a do rou 2032 pro čtvrtý blok Novovoroněžské jaderné elektrárny.

Inovativní technologie

Australští vědci vyvinuli novou baterii, jejíž kapacita čtyřnásobně překonává běžně užívané baterie

Baterie jsou díky své přítomnosti v mobilních telefonech a dalších zařízeních běžnou součástí každodenního života, v posledních letech však s rozvojem obnovitelných zdrojů a elektromobility začínají čím dál více pronikat i na pole energetiky. Australští vědci nyní představili novou lithium-sírovou baterii, která má oproti podobným bateriím nabídnout vyšší životnost a ve srovnání v současné době běžně užívanými bateriemi více než čtyřnásobnou kapacitu.

Lithium-sírové (Li-S) baterie jsou v hledáčků vědců již delší dobu, jelikož oproti současným lithium-iontovým bateriím na trhu nabízí několikanásobně vyšší kapacitu. Jejich rozšíření však zatím brání relativně krátká životnost spojená s jejich rychlou degradací.

Téma

Komise i odborníci doporučili ambicióznější „klima plán“. Proč vláda zůstala na půl cesty?

Plánovaný podíl obnovitelných zdrojů na českém energetickém mixu má podle přepracované koncepce národního klimaticko-energetického plánu (NKEP) do roku 2030 vzrůst na 22 procent. Ten původní Evropská komise zkritizovala jako málo ambiciózní. Jenže, kde vzít a nekrást? Jaký je reálný potenciál obnovitelných zdrojů v Česku? A proč vláda zaujímá k obnovitelným zdrojům extrémně konzervativní pozici?

Největšími tahouny v podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) mezi státy EU jsou severské (Švédsko, Finsko, Dánsko) a pobaltské země (Lotyšsko, Estonsko), zatímco Visegrádská čtyřka se neprobojovala ani do horní poloviny tabulky. Národní vlády měly od EK za úkol zapracovat evropské cíle do svých klimaticko-energetických plánů – původní český návrh byl vzrůst podílu OZE ze současných cca 15 % na 20,8 % do roku 2030. Po připomínkách ze strany komise vláda tento podíl zvýšila na 22 % (EK přesto doporučuje se alespoň pokusit o 23 %). O jaké podklady se může vláda při svém rozhodování opřít?

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu