Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Francie: EDF má do roku 2035 odstavit až 14 reaktorů, vždy po 50 letech provozu

Francie v nové aktualizaci energetické koncepce počítá s tím, že odstaví kromě dvou reaktorů v roce 2020 dalších 14 reaktorů do roku 2035, aby splnila svůj cíl snížit výrobu z jádra na 50 %. První dva reaktory budou odstaveny již v tomto roce v jaderné elektrárně Fessenheim.

Plán na odstavení jaderných elektráren ve Francii nabírá konkrétnější obrysy. V poslední verzi energetické koncepce je již jmenováno 7 jaderných elektráren, ve kterých by mělo být odstaveno vždy po dvou blocích. V seznamu jsou elektrárny Blayais, Bugey, Chinon, Cruas, Dampierre, Gravelines a Tricastin.

2. Bloomberg: Trh ukončí německé uhlí dříve než uhelná komise

Server Bloomberg přišel se zprávou, že Německo by mohlo odstavit své uhelné zdroje mnohem dříve, než je naplánovaný rok 2038. Uhelné zdroje by mohly být vytlačeny z energetického mixu fotovoltaickými a větrnými zdroji.

V minulém týdnu byl představen plán na odstavení uhelných zdrojů v Německu a kompenzace pro jednotlivé regiony a provozovatele. Ekonomové a analytici nicméně očekávají, že růst výroby v obnovitelných zdrojích (OZE) a zvyšující se cena emisních povolenek urychlí pravděpodobně německý odklon od uhlí.

3. V Austrálii zprovozní další megabaterii Tesly, podpoří provoz větrné elektrárny

V Jižní Austrálii se chystá zahájení komerčního provozu další velké baterie od Tesly, která má pomoci tamní síti při integraci výroby z obnovitelných zdrojů. Bateriové úložiště je umístěno u větrné farmy Lake Bonney, jejíž výrobu bude stabilizovat.

Nejnovější australská megabaterie byla poprvé spuštěna již loni v říjnu a na plném výkonu pracuje již od listopadu. Nyní je projekt v závěrečné fázi testovacího provozu, který by se tak měl brzy proměnit v provoz komerční.

4. Ekologická aktivistka Greta Thunbergová v Polsku natáčí film o největší evropské uhelné elektrárně

Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová v Polsku natáčela film o největší uhelné elektrárně v Evropě, označované také za největšího samostatného znečišťovatele ovzduší na kontinentu. Do objektu však nebyla vpuštěna, a tak se musela spokojit s natáčením z veřejně přístupné vyhlídky na elektrárnu a přilehlý hnědouhelný důl pod dohledem policie. Uvedla to dnes polská zpravodajská televize TVN 24 s připomínkou, že mladá Švédka jako „hlas generace“ inspiruje a strhává davy.

„Švédka přijela 14. ledna na vyhlídku Kleszczów, odkud je vidět na povrchový důl a elektrárnu Belchatów,“ řekla televizi Ewa Maciejewská z místní policie.

5. Polsko navrhne nová pravidla pro minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlí ještě letos

Polsko plánuje aktualizaci zákona zavádějícího pravidla pro stavbu větrných elektráren od obydlí a chráněných oblastí. Větrné turbíny nyní musí být umístěny minimálně v 10krát větší vzdálenosti, než činí jejich nejvyšší bod. Toto pravidlo zavedené v červnu roku 2016 téměř zastavilo instalace větrných elektráren na pevnině. První návrh nového znění zákona by měl být připraven do poloviny roku, platit by pak mohl od 1. ledna 2021.

Polská ministryně rozvoje minulý tyden oznámila, že pracuje na přípravě novely zákona stanovujícího pravidla pro výstavbu větrných elektráren. Ty musí od července 2016 stát v minimální vzdálenosti tzv. 10H od obydlí a chráněných oblastí. Pravidlo 10H určuje vzdálenost jako desetinásobek nejvyššího bodu, kterého dosáhne lopatka elektrárny. V praxi tak nelze postavit elektrárnu ve vzdálenosti 1,5 – 2 kilometry od obydlí. Nový návrh zákona by měl vzniknout do poloviny roku, v účinnost by pak mohl vejít od 1. ledna 2021.

6. Příprava klimaticko-energetických plánů nebyla pouze byrokratickým cvičením

Některé členské státy EU doposud nesplnily povinnost odevzdat finální podobu jejich národních klimaticko-energetických plánů (NKEP) do konce roku 2019. Seznam zemí, které NKEP odevzdaly, plánuje Komise na svých webových stránkách zveřejnit během nadcházejících dnů. Informoval o tom portál Euractiv.

Evropská komise doposud odmítala poukázat na země, které neodevzdaly klimaticko-energetické plány včas, nicméně více než polovina zemí termín dodržela. Povinnost vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Jedním z opozdilců je Německo, které potvrdilo, že NKEP ještě neodevzdalo vzhledem k nedávným změnám v klimatické politice. Podobně přesný termín nedodržela Česká republika. Finální podobu Vnitrostátního energeticko-klimatického plánu ČR projednávala Vláda ČR 13. ledna 2020. Podle příspěvku na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu z 14. ledna 2020 byl dokument již oficiálně předán zástupcům Evropské komise .

7. BNEF: Globální investice do OZE přesáhly loni 280 mld. USD, dominovala opět Čína

Globální investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE) dosáhly loni 282,2 mld. USD a překonaly tak loňských 280,2 mld. USD, a to navzdory 8% meziročnímu poklesu u největšího globálního investora do těchto zdrojů – Číny. Prudký rozmach naopak zaznamenaly Spojené státy, které byly druhým největším investorem do OZE s 55,5 mld. USD, což je meziročně o 28 % vyšší hodnota.

Nedávno zveřejněná data z dílny výzkumné organizace BloombergNEF (BNEF) ukázala, že i navzdory vlažným prvním měsícům loňského roku překonaly loňské globální investice do OZE rok předchozí.

8. Stávka přerušila provoz nejvýkonnější francouzské hydroelektrárny

Stávkující zaměstnanci v úterý dočasně přerušili provoz největší francouzské hydroelektrárny Grand´Maison ve francouzských Alpách na protest proti plánované důchodové reformě. Varovali zároveň, že další výpadky by mohly přijít i v příštích dnech. S odkazem na vyjádření místní pobočky odborové organizace CGT o tom dnes informovala francouzská média. V úterý odboráři rovněž krátce odřízli od dodávek elektřiny obří pařížskou tržnici s čerstvými potravinami Rungis.

Cílem stávkujících pracovníků přečerpávací elektrárny o maximálním výkonu 1800 MW není podle jejich slov přerušit dodávky elektřiny, ale vyvinout tlak na přenosovou soustavu. Po elektřině je v zimním období vysoká poptávka, k čemuž ještě přispívají protesty na některých jaderných elektrárnách. Výpadek má podle odborářů také ekonomické dopady. „Vyrábíme méně, takže cena elektřiny stoupá. Má to dopad na trh s elektřinou,“ prohlásil podle deníku Le Dauphiné Libéré jejich zástupce.

9. Solárních elektráren v ČR loni přibylo 1 %, dvojnásobek oproti roku 2018

Trh se solárními elektrárnami loni v Česku rostl o procento. Bylo nainstalováno přes 3400 nových elektráren o celkovém instalovaném výkonu přes 25 megawattů (MW). To je více než dvojnásobný výkon proti roku 2018, kdy vzniklo přibližně 11 megawattů. ČTK to dnes sdělily Cech akumulace a fotovoltaiky (CAFT) a Komora obnovitelných zdrojů energie. V drtivé většině podle nich šlo o střešní instalace určené pro pokrytí vlastní spotřeby domácností a firem.

Instalovaný výkon solárních elektráren v posledních letech v Česku mírně roste, roční přírůstky jsou ale proti takzvanému solárnímu boomu nicotné. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci třetího čtvrtletí 2019 v ČR instalováno asi 2045 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Při solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010.

10. LNG v roce 2020: Obavy o poptávku, více než dostatečná nabídka a predikce poklesu cen zemního plynu

V roce 2019 se globální trh s LNG silně spoléhal na to, že Evropa dokáže absorbovat nadměrnou dodávku. Nové výrobní kapacity v USA a Austrálii se potkaly s menší než předpokládanou poptávkou v Asii a Tichomoří, a proto putovaly mnohé dodávky, prodané za nižší cenu, do Evropy. V letošním roce ovšem evropské zásobníky nepojmou tolik plynu co loni a to bude tlačit cenu na evropských burzách ještě více dolů.

Podle Roberta Simse z konzultantské společnosti Wood Mackenzie se vzhledem k rekordně naplněným evropským zásobníkům plynu bude moci Evropa více než doposud spoléhat na pružnou dodávku. Přičemž tyto dva faktory, stav zásobníků plynu a možnost flexibilní dodávky, předznamenávají, že cena zemního plynu na evropském TTF bude v roce 2020 nižší v porovnání s předchozím rokem a bude také tlačit dolů spotové ceny LNG v Asii.

Inovativní technologie

ČEZ bude monitorovat elektrárny či doly za využití technologie IoT

Skupina ČEZ spustila v ostrém provozu síť internetu věcí (IoT), která bude monitorovat elektrárny, doly nebo vedení vysokého napětí. Dodavatelem investice za vyšší desítky milionů korun je společnost Sigfox ČR. Firmy to dnes uvedly v tiskové zprávě.

Testování technologie zahájil ČEZ v létě 2017, kdy byl spuštěn pilotní projekt na monitoring práce v uhelných elektrárnách Trmice a Tušimice. Následně se uskutečnily zátěžové testy v náročnějších provozech elektráren a dolů.

Téma

Německo se dohodlo na odklonu od uhlí. Představilo kompletní harmonogram odstavování hnědouhelných elektráren

Německá vláda, spolkové země a několik energetických společností se minulý týden dohodly na plánu pro odstavení elektráren spalujících hnědé uhlí a na kompenzační platbách pro jejich provozovatele. Minulý čtvrtek to ve své tiskové zprávě uvedla tisková a informační kancelář německé vlády. Reakce jsou smíšené, zejména environmentální organizace nešetří kritikou a označují odklon od uhlí jako příliš pomalý na to, aby byly splněny německé klimatické závazky.

Téměř rok poté, co německá uhelná komise předložila svou závěrečnou zprávu, v níž rozhodla o harmonogramu postupného odklonu výroby elektřiny z uhlí s konečným datem v roce 2038, se německá vláda, zasažené spolkové země a provozovatelé hnědouhelných elektráren dohodli na detailním harmonogramu odstavování hnědouhelných elektráren.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu