Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Japonsko je o krok blíže k vlastnímu zpracovávání vyhořelého paliva

Japonský úřad pro jadernou regulaci schválil návrh zprávy, která potvrzuje splnění nových bezpečnostních norem v budovaném závodě pro zpracování vyhořelého paliva. Nový závod Rokkasho, jehož výstavba započala v roce 1993, se schválením bezpečnostních norem blíží k uvedení do provozu.

Po fukušimské havárii v roce 2011 vstoupily v platnost v prosinci 2013 nové bezpečnostní normy pro zařízení na výrobu jaderného paliva. Požadavky se liší od závodu k závodu, ale obecně zahrnují opatření proti přírodním hrozbám, jako jsou zemětřesení a tsunami. Pro některé závody platí i opatření proti tornádům, sopkám nebo lesní požárům. Závody pro zpracování vyhořelého paliva musí zavést i opatření proti teroristickým útokům, výbuchům vodíku, požárům způsobeným únikem rozpouštědel a odpařováním tekutého odpadu.

2. Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla uvedena do plného provozu

Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla plně uvedena do provozu. Akademik Lomonosov je umístěn v Pevku, což je oblast Čukotky na ruském Dálném východě. Mezník byl oznámen po schválení generálním ředitelem Rosenergoatom Andrejem Petrovem.

Souhlas generálního ředitele Andreje Petrova byl vydán poté, co regionální pobočka ruského regulačního orgánu Rostechnadzor vydala prohlášení o shodě. Prohlášení o shodě pro Akademika Lomonosova ověří, že plovoucí jaderná elektrárna byla postavena v souladu se všemi požadavky projektové dokumentace.

3. Při prodražení Dukovan zaplatí rozdíl oproti tržní ceně spotřebitelé skrze síťové tarify, uvádí návrh zákona

Jaderná elektrárna Dukovany s vyrovnávací nádrží Mohelno (zdroj ČEZ).

V případě, že bude výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Vyplývá to z návrhu takzvaného bezemisního zákona, jenž má zajistit financování výstavby nového jaderného bloku. Materiál, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), je v současnosti v připomínkovém řízení. Záměr dnes zkritizovaly ekologické organizace.

„Stát bude za předem definovaných podmínek odkupovat elektřinu od společnosti ČEZ, respektive od společnosti, která bude provozovatelem toho jaderného bloku. S tím, že cena bude stanovena podle oprávněných nákladů na investici, podle přiměřeného zisku, který se v rámci vyjednávání nastaví. Stát bude poté umisťovat tu elektřinu na trh – na burzu,“ uvedl na konci dubna ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

4. Cena elektřiny v ČR a na dalších 6 evropských trzích v neděli klesla na dvouciferné záporné hodnoty

Cena elektřiny na denním trhu na několika evropských trzích včetně ČR v neděli dosáhla dvouciferných záporných hodnot. Důvodem byla vysoká výroba větrných a solárních elektráren v regionu. Nejníže se cena elektřiny propadla v Německu.

Cena elektřiny na denním neboli spotovém trhu se v nedělních odpoledních hodinách na českém a několika dalších evropských trzích propadla do záporných hodnot. V ČR se elektřina obchodovala za zápornou cenu ve pěti po sobě jdoucích hodinách mezi 13:00 a 18:00 středoevropského letního času (SELČ). V Německu, Rakousku, Švýcarsku a Francii potom ve čtyřech po sobě jdoucích hodinách mezi 13:00 a 17:00 SELČ a v Belgii mezi 13:00 a 16:00 SELČ.

5. Německo pokročilo v diskuzi ohledně pravidel pro solární a větrné elektrárny

Větrné elektrárny v americkém státu Texas. Autor: Daxis @flickr

V Německu bylo dosaženo kompromisu ohledně kontroverzního pravidla jednokilometrové vzdálenosti mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. O pravidlu na svém území si nyní rozhodnou jednotlivé spolkové země. Zároveň se zruší dotovaná hranice 52 GW pro solární elektrárny.

Zpravodajský portál EURACTIV informoval o klíčovém zlomu v diskuzích ohledně pravidel pro obnovitelné zdroje. Dlouhé měsíce velká německá koalice vyjednávala, ale s mizivým výsledkem. V pondělí se však konečně dohodla na kompromisu.

6. Tranzitní dohoda ohledně ruského plynu přes Polsko nebude prodloužena

Platnost tranzitní dohody mezi Ruskem a Polskem vyprší na konci tohoto měsíce a dle zástupců Gazpromu nebude obnovena. Polsko tím omezuje svou závislost na ruském plynu, který chce v budoucnu nahradit plynem z Norska a dovozem zkapalněného plynu ze zemí mimo Evropskou unii, především Spojených států. Informaci uvedla agentura Reuters.

Dlouhodobá smlouva z 90. let o tranzitu ruského plynu plynovodem Jamal přes Polsko do Německa nebude prodloužena. Varšava dlouhodobě komentovala nevýhodnost kontraktu, který dle ní obsahoval příliš nízké tranzitní poplatky. Ačkoli ruský plyn bude přes Polsko prozatím proudit dál, není jisté, jak vysoké poplatky budou nyní ruské straně účtovány. Rusko si může po vypršení kontraktu rezervovat krátkodobou přepravní kapacitu u provozovatele polského plynovodu, společnosti Gaz-System.

7. Lavrov: Nord Stream 2 i přes současné překážky dokončíme

Pokládání plynovodu Nord Stream 2

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov potvrdil, že Rusko ani přes poslední překážky neplánuje upustit od výstavby plynovodu Nord Stream 2. Druhé větvi plynovodu spojujícího Rusko a Německo v minulém týdnu ztížil budoucí provoz německý regulátor BNetzA, který odmítl žádost o výjimku z evropské energetické legislativy.

Druhá větev plynovodu Nord Stream, díky které má být od počátku příštího roku navýšena roční kapacita přímé přepravní trasy do Německa o dalších 55 mld. metrů krychlových zemního plynu, je opakovaně terčem kritiky a opatření, která mají zkomplikovat jeho provoz nebo uvedení do provozu.

8. Pandemie koronaviru urychluje ukončování provozu uhelných elektráren

těžba uhlí čína

Pandemie koronaviru urychluje podle zahraničního serveru The Guardian ukončení provozu uhelných elektráren. V EU se dovoz uhlí pro tepelné elektrárny v posledních měsících propadl téměř o dvě třetiny na nejnižší hodnotu za posledních 30 let. Podobně jsou na tom země po celém světě.

Rob Jackson, předseda organizace Global Carbon Project zabývající se shromaždováním informací o skleníkových plynech, řekl, že v důsledku pandemie už uhlí nikdy nepřesáhne své maximální hodnoty produkce z roku 2013. Přispívá k tomu pokles ceny zemního plynu, rekordně levná elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů a obavy ze znečišťování ovzduší.

9. EIA: Počet obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA prudce poroste

Větrná elektrárna s bateriovým úložištěm. Zdroj: Vattenfall

Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů klade vyšší požadavky na řízení energetických sítí, přičemž bateriová úložiště jsou jednou z variant, jak jejich integraci usnadnit. S klesajícími cenami bateriových úložišť je tak jejich výstavba čím dál tím atraktivnější.

Výstavba hybridních systému kombinujících obnovitelné zdroje s bateriovým úložištěm je v posledních letech na vzestupu. Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) bylo v loňském roce v USA v provozu 53 takovýchto zařízení, zatímco v roce 2016 se jednalo o pouhých 19 zařízení. Tento trend by měl nadále pokračovat, přičemž v současné době je plánováno do roku 2023 uvést v zemi do provozu dalších 56.

10. Analýza: Rozvoj OZE v ČR si do roku 2030 vyžádá investice přes 300 miliard korun

Systémy solárních elektráren

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR, pro dosažení cíle jejich rozvoje stanoveného vládou, přinese do roku 2030 investice přes 300 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy expertů Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, na které se podílela Komora OZE. Komora dále spočítala, že k vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory. Vláda v lednu schváleném energeticko-klimatického plánu stanovila, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v ČR do roku 2030 stoupne na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.

V další analýze se ČVUT zabývala skutečnými investicemi do OZE v ČR v roce 2017. Výpočet zahrnoval jak malé obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tj. takzvané velké zdroje. Podle zjištění univerzity bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno přibližně 5,1 miliardy korun. „Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si ministerstvo průmyslu a obchodu vytyčilo, je potřeba, aby byly průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba šestinásobné,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty ČVUT Michaela Valentová.

Téma

Jak daleko jsme pokročili k jaderné fúzi? – 1. část

Tokamak JET je v současné době největším tokamakem (zdroj Efda.org)

V současné době byla dokončena budova, ve které bude termojaderný reaktor ITER, a bude možné přistoupit k instalování samotného tokamaku. Začne se tak sestavovat vakuová nádoba pro plazma, supravodivé magnety a další konstrukce tohoto zařízení. Využijme tento klíčový zlom ke shrnutí našich znalostí o možnosti využití termojaderné fúze.

Energetické využití jaderných reakcí je založeno na základních vlastnostech kvantové fyziky a speciální teorie relativity. Podle Einsteinovy speciální teorie relativity platí ekvivalence mezi hmotnostní a energií. Klidová energie spojená s hmotností se tak může přeměňovat na energii kinetickou a tu lze přeměňovat na teplo, a to využít třeba k produkci elektřiny. Při slučování nebo štěpení jader tak lze využít vazebnou energii, která se při těchto procesech uvolňuje.

Jak daleko jsme pokročili k jaderné fúzi? – 2. část

Nový japonský plně supravodivý tokamak JT-60SA (zdroj JT-60SA)

V současné době byla dokončena budova, ve které bude termojaderný reaktor ITER, a bude možné přistoupit k instalování samotného tokamaku. Začne se tak sestavovat vakuová nádoba pro plazma, supravodivé magnety a další konstrukce tohoto zařízení. Využijme tento klíčový zlom ke shrnutí našich znalostí o možnosti využití termojaderné fúze.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se