Domů
Energetika v zahraničí
Pandemie koronaviru urychluje ukončování provozu uhelných elektráren

Pandemie koronaviru urychluje ukončování provozu uhelných elektráren

Pandemie koronaviru urychluje podle zahraničního serveru The Guardian ukončení provozu uhelných elektráren. V EU se dovoz uhlí pro tepelné elektrárny v posledních měsících propadl téměř o dvě třetiny na nejnižší hodnotu za posledních 30 let. Podobně jsou na tom země po celém světě.

Rob Jackson, předseda organizace Global Carbon Project zabývající se shromaždováním informací o skleníkových plynech, řekl, že v důsledku pandemie už uhlí nikdy nepřesáhne své maximální hodnoty produkce z roku 2013. Přispívá k tomu pokles ceny zemního plynu, rekordně levná elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů a obavy ze znečišťování ovzduší.

Ve Spojeném království se oběšla výroba elektřiny bez uhlí po dobu 35 dnů, což je nejdelší nepřerušené období od začátku průmyslové revoluce před více než 230 lety. Portugalsko už bez uhlí funguje více než dva měsíce.

Švédsko uzavřelo minulý měsíc svou poslední uhelnou elektrárnu KVV6 v Hjorthagenu ve východním Stockholmu. Stalo se tak o dva roky dříve, než bylo v plánu, protože mírná zima způsobila, že elektrárna nebyla využívána ani před pandemií. Také Rakousko následovalo uzavřením své jediné zbývající uhelné elektrárny v Mellachu. Nizozemsko uvedlo, že sníží kapacitu svých tepelných elektráren o 75 % v souladu s nařízením o snížení emisí CO2.

Americké úřady informovaly že země vyrábí poprvé v historii více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí. Pokles podílu uhlí na výrobě elektřiny pak předpokládají až na 10 % v následujících pěti letech. V předchozí dekádě přitom uhlí pokrývalo 50 % z výroby.

V Asii je situace smíšená

Indie, jakožto druhý největší světový spotřebitel uhlí, v reakci na pokles poptávky po elektřině způsobený Covidem-19 a slabou ekonomikou upřednostnila levnou solární energii. To vedlo poprvé za 40 let ke snížení emisí oproti předešlému roku. V ostatních zemích Asie je situace smíšená. Před několika lety se očekávalo, že Indonésie, Vietnam a Filipíny budou nejvíce rostoucími trhy v tomto odvětví. Ale stejně jako všude jinde současná situace pozastavila většinu uhelných projektů.

Vyjímkou v celé situaci je Čína, která spaluje polovinu světového uhlí. Před několika lety tam klesla domácí spotřeba uhlí, což vyvolalo naděje, že se prezident Xi Jinping rozhodne k odklonu od výroby energie s vysokými emisemi. Potom, co zemi zastihla pandemie, je však politickou prioritou nastartovat ekonomiku.

Australské uhelné společnosti uvedly ještě před pandémií, že mají potíže financovat uhelné doly a elektrárny v důsledku kampaně na výkup elektřiny z decentrálních zdrojů. To však není jediný ekonomický tlak. Téměř 30% pokles ceny uhlí učinil více než polovinu produkovaného uhlí ztrátovou, což postavilo několik firem před hrozby propouštění nebo uzavření.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
Josef
22. květen 2020, 21:43

Levný plyn a ropa je dočasná záležitost. Od příštího roku bude zase Asie rychle bohatnout a jejich spotřeba na obyvatele se bude posouvat k té naší. To povede na růst spotřeby energie a nejvýhodnější energie pro výrobu elektřiny je stále uhlí jeho podíl na celkové spotřebě bude patrně klesat, ale ne absolutně. Co se týče USA, tam je situace jiná levný plyn a drahé LNG způsobuje nízkou cenu plynu na trhu a každoroční růst spotřeby převážně na úkor ropy. Pokud bude těžba plynu za těchto podmínek rentabilní a dále poroste do roku 30 bude v USA uhlí marginálním zdrojem energie prim bude hrát plyn. Pokud se těžařům nepodaří nejít zákazníky pro svoje uhlí v Asii, pak skončí prakticky 95% celého odvětví a USA budou muset svoje největší zásoby uhlí na světě odepsat jako bezcenné.

Rostislav Žídek
22. květen 2020, 23:44

Já bych to tak tragicky neviděl. Ano, uplatnění v energetice třeba uhlí v budoucnu nenajde... Ale tak pořád třeba ocel asi tavit solárem nebudou.

Jan Veselý
23. květen 2020, 07:21

Primární výroba oceli se na celkové spotřebě uhlí podílí jen asi 10%. To není až tak důležité.

V sekundární metalurgii se pro ocel používají prakticky výhradně elektrické pece, tj. může se tam tavit klidně i soláry.

Dušan
23. květen 2020, 09:16

Lacné zrejme sú len dočasná záležitosť. Ale faktom je, že ropa a zemný plyn zrejme idú v stopách uhlia .... pokles ich významu pre ekonomiku.

Už to budú skrátka suroviny ako každé iné ..... čo evidentne ťažko dochádza hlavne štátom ktoré sú na ich exporte existenčne závislé a snažia sa naivne cez ťažbu regulovať ich cenu ...

Pamätám si strašné "mindráky" zo zasadnutia OPEC-u v 80-tich rokoch. Dnes to mimo pár ekonómov nikoho ani nezaujíma.

petr
23. květen 2020, 10:22

Máte pravdu, pokud někdo začne tlačit na cenu media - ropa v 70 - 80 letech, pak to nastartuje alternativu a tou tenkrát bylo jádro, které třeba Francii zachránilo od energetického průšvihu.

Dnes je to částečně o OZE, ale předně o bohatosti západní populace, která si může dovolit vyhazovat oknem peníze za neekonomické obnovitelné zdroje. Pokud by platila jen nedotovaná ekonomika,tak se bude dnes vyrábět v EU drtivá většina elektřiny z hnědého uhlí a jádra...

Jestli by to bylo dobře (uhlí) tak to asi rozhodně ne...

bob
23. květen 2020, 18:40

Daleko důležitější, než kolik dní za rok se nějaká země obejde při výrobě elektřiny, je podíl výroby elektřiny z uhlí.

Na tomto odkazu si můžete porovnat evropské země:

https://vtm.zive.cz/clanky/z-ceho-vyrabime-elektrinu-v-cesku-a-jak-je-na-tom-evropa-vetrem-proti-uhli/sc-870-a-202450/default.aspx#part=1

Dlouhodobě mají minimální spotřebu uhlí třeba Francie a Švédsko.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se