Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Evropské „uhlíkové clo“ má být zpočátku uvaleno na elektřinu a těžký průmysl

Připravované evropské „uhlíkové clo“ by mělo být podle návrhu reportu zveřejněného minulý týden Výborem pro životní prostředí při Evropském parlamentu od roku 2023 uvaleno na elektřinu dováženou ze zemí mimo EU a energeticky náročné průmyslové sektory, jako jsou cementárenský, ocelářský či chemický průmysl. Následně by mělo být uvaleno na veškerý import do Evropské unie. 

Takzvaný mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism – CBAM) je jedním z klíčových prvků Zelené dohody pro Evropu. Ta cílí na to, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem.

2. Evropská komise vydala metanovou strategii

Metan je nyní v centru pozornosti Evropské komise díky nově vydané strategii na snižování emisí tohoto plynu, který má druhý největší dopad na klima po oxidu uhličitém. Nová metanová strategie EU uloží aktérům v energetickém odvětví nové požadavky na reporting a detekci úniků plynu.

EU si dlouhodobě klade za cíl snižování emisí skleníkových plynů. Doposud ovšem neexistovala strategie zaměřená na snižování antropogenních emisí metanu, tedy emisí související s lidskou činností. Tyto emise představují celosvětově přibližně 59 % emisí metanu, přičemž asi polovina z nich je vyprodukována v zemědělství, 25 % z odpad a zbytek z velké časti v energetice (19 % v EU, v některých částech světa však až 30 %). Zbývajících 41 % emisí má biogenní povahu nebo pochází z přírodních zdrojů jako jsou mokřady a lesní požáry.

3. Austrálie dala zelenou světově největšímu projektu na výrobu vodíku. Do roku 2050 má pokrýt 1/4 světové poptávky

Australská vláda podpořila ambiciózní projekt zaměřený na rozvoj a výrobu vodíku. Asian Renewable Energy Hub, který nyní již téměř s jistotou vyroste ve státě Západní Austrálie, má ambici stát se největším exportérem obnovitelné energie na světě.

O tom, že projekt získal status prioritního projektu, což mu zaručuje urychlení povolovacích řízení a větší atraktivitu u potencionálních investorů, informovala v minulém týdnu agentura Bloomberg.

4. Nový americký jaderný blok Vogtle 3 má za sebou studené zkoušky, hotov je z 94 %

Nový blok americké jaderné elektrárny Vogtle má za sebou další důležitý milník na své cestě ke komerčnímu provozu. Blok, jehož stavba je nyní z 94 % hotova, úspěšně absolvoval studené zkoušky chladícího systému. Provozovatel elektrárny předpokládá, že blok bude zprovozněn v listopadu příštího roku. Americký jaderný regulátor zároveň vydal první licence pro operátory, kteří budou blok obsluhovat.

Společnost Georgia Power v minulém týdnu oznámila, že třetí blok jaderné elektrárny Vogtle úspěšně dokončil studené zkoušky chladícího systému. V rámci testování byl chladicí systém reaktoru naplněn vodou a natlakován na hodnoty přesahující běžné provozní podmínky. Po snížení na konstrukční tlak byly provedeny komplexní kontroly, aby se ověřilo, že systém splňuje příslušné normy.

5. ČR má podle propagátorů potenciál k rozvoji geotermální energie

Česká republika má potenciál k rozvoji využívání takzvané geotermální energie, která je založena na využívání tepelné energie zemského jádra. Na dnešní webové konferenci se na tom shodli zástupci vědců a podnikatelů, kteří na rozvoji tohoto oboru spolupracují. Důležité je podle nich mimo jiné dokončit identifikaci nejvhodnějších lokalit a vytvořit vhodné finanční programy.

Uvedli, že na rozdíl od všech okolních zemí Česko dosud hlubinnou geotermální energii pro výrobu tepla ani elektřiny nevyužívá, respektive energii Země využívá pouze v její mělké podobě pomocí tepelných čerpadel. I tak je ale doposud jediným takovým zdrojem zapojeným do systému centrálního zásobování teplem teplárna Děčín, tvrdí. Potenciál geotermální energetiky se v Česku podle odborníků přitom pohybuje na úrovni evropského průměru.

6. Ceny velkých bateriových úložišť v USA poklesly za 3 roky o 70 %

Výstavba velkých bateriových úložišť zaznamenává v poslední době boom po celém světě a pokračování tohoto trendu lze očekávat i v následujících letech. S růstem poptávky stoupá i kapacita výrobních závodů, což se projevuje poklesem nákladů na budování bateriových úložišť. Podle dat americké vládní agentury tak ceny velkých úložišť v USA poklesly mezi lety 2015 a 2018 o téměř 70 %.

Prudký rozvoj využívání intermitentních obnovitelných zdrojů klade vyšší nároky na provoz elektrizačních soustav, přičemž jedním dílkem z mozaiky řešení, jak tyto zdroje lépe integrovat do stávajících sítí, jsou velká bateriová úložiště. Bateriová úložiště však v posledních letech plní čím dál více funkcí, a to od poskytování podpůrných služeb po nahrazování špičkových zdrojů.

7. Solární elektrárna bude vybudována i na území národa Apačů

Výstavba solárních elektráren je oproti jiným zdrojům elektřiny relativně snadná. Obnovitelné zdroje jsou čím dál častěji nasazovány i v lokalitách, které jsou pro jiné zdroje nevhodné. Poprvé v historii vývoje solárních elektráren však bude tato technologie nasazena na národním území kmene Apačů Jicarillů. Informoval o tom vývojář projektu, společnost PNM. 

15. září se konala virtuální oslava při pokroku vývoje solární elektrárny. Účastníci slavnosti měli možnost zahlédnout solární pole s výkonem 50 MW umístěné na 2  kilometrech čtverečných v severním Novém Mexiku. Součástí elektrárny budou i baterie s výkonem 20 MW, aby tak dodávaly elektřinu i v době, kdy solární panely nebudou schopny zajistit požadovaný výkon.

8. Evropa potřebuje systémovou změnu, aby splnila Zelenou dohodu

EU dle své předsedkyně Ursuly von der Leyenové potřebuje systematický přístup k úspěšnému splnění ambiciózních cílů daných Zelenou dohodou pro Evropu a vytvoření férové a prosperující společnosti. Informaci uvedl server Euractiv.

Předsedkyně EU tak reagovala na zprávu, kterou zveřejnil v pátek think-tank Římský klub a poradenská společnost SYSTEMIQ. Ty ve své zprávě stanovují vizi, jak by Evropa mohla dosáhnout svého cíle dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a využít k tomu i zotavení ekonomik po koronavirové krizi.

9. IEA: Světový energetický výhled 2020 nastiňuje, jak se energetika může vypořádat s dopady pandemie koronaviru

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala v polovině října pravidelně vydávanou studii Světový energetický výhled 2020 (World Energy Outlook 2020, WEO 2020) s výhledem na dalších 10 let. Letošní WEO 2020 se zaměřuje primárně na to, jak se světová energetika vypořádá s dopady pandemie koronaviru a jaké jsou možnosti energetického přechodu.

WEO 2020 očekává, že okamžitými důsledky koronavirové pandemie v roce 2020 bude pokles globální poptávky po energii o 5 %, pokles emisí CO2 sektoru energetiky o 7 % a pokles investic do energetiky o 18 %. Zároveň lze předpokládat, že globální spotřeba ropy klesne v 2020 o 8 % a spotřeba uhlí o 7 %.

10. V Chile vyvíjí velkoobjemové kryogenní zařízení pro akumulaci energie

Efektivní skladování elektřiny ve velkých objemech je stále velkou výzvou. Mezi hlavní průmyslové technologie patří v současné době přečerpávací elektrárny, kterým však pomalu začínají konkurovat bateriová úložiště. Existují však i jiné metody, založené například na kryogenních systémech. Podobný systém vyvíjí i chilská společnost.

Technologie skladovacích zařízení využívajících kryogenní systémy pracuje s kapalným vzduchem. V době, kdy je v elektrické síti přebytečná energie, je využívána ke stlačení a zkapalnění vzduchu. Při nedostatku energie v rozvodné síti je zkapalněný plyn ohříván a při expanzi pohání turbínu. Ta prostřednictvím připojeného generátoru vyrábí elektřinu.

Inovativní technologie

Jaderný pohon pro hluboké vesmírné lety na dosah

Lety do hlubokého vesmíru jsou vizí mnoha inženýrů i společností. Hlavním problémem je však rychlost letu, která je limitována pohonným systémem a reakcí, kterou využívá. Jaderné raketové motory mohou zajistit vyšší cestovní rychlost a přiblížit tak éru vesmírných průzkumů.  

Jaderné technologie nemusí vždy sloužit pouze k výrobě elektřiny. Již v minulosti vznikaly koncepty vysokoteplotních reaktorů pro dodávky procesního tepla, malé reaktory provozované pro pohon lodí, ponorek, či reaktory chlazené roztavenými solemi využívané pro pohon letadel, či vesmírných lodí.

Pokrok v jaderné fúzi: Britský tokamak MAST Upgrade zdolal důležitý milník

Po sedmi letech ve výstavbě byl britský „Mega Amp Spherical Tokamak (MAST) Upgrade“ poprvé spuštěn a dosáhl zapálení prvního plazmatu. Oznámil to britský Úřad pro atomovou energii (UKAEA). Zařízení, jehož výstavba vyšla na 55 milionů liber, má být dalším krokem k energetickému využití jaderné fúze.

Tokamak MAST Upgrade je novým tokamakem, který vznikl přestavbou předcházejícího tokamaku MAST, který byl v Culhamově Centru pro fúzní energii provozován mezi lety 1999 a 2013. Oproti svému předchůdci má MAST Upgrade mít lepší provozní vlastnosti – delší pulzy, vyšší topný výkon, silnější magnetické pole a také nový divertor „Super-X“.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu