Domů
Akumulace energie
Ceny velkých bateriových úložišť v USA poklesly za 3 roky o 70 %
Větrná elektrárna s bateriovým úložištěm. Zdroj: Vattenfall
Zdroj: Vattenfall

Ceny velkých bateriových úložišť v USA poklesly za 3 roky o 70 %

Výstavba velkých bateriových úložišť zaznamenává v poslední době boom po celém světě a pokračování tohoto trendu lze očekávat i v následujících letech. S růstem poptávky stoupá i kapacita výrobních závodů, což se projevuje poklesem nákladů na budování bateriových úložišť. Podle dat americké vládní agentury tak ceny velkých úložišť v USA poklesly mezi lety 2015 a 2018 o téměř 70 %.

Prudký rozvoj využívání intermitentních obnovitelných zdrojů klade vyšší nároky na provoz elektrizačních soustav, přičemž jedním dílkem z mozaiky řešení, jak tyto zdroje lépe integrovat do stávajících sítí, jsou velká bateriová úložiště. Bateriová úložiště však v posledních letech plní čím dál více funkcí, a to od poskytování podpůrných služeb po nahrazování špičkových zdrojů.

S expanzí dodavatelského řetězce lithium-iontových baterií, kterému v dnešní době jednoznačně dominuje Čína, se v posledních několika letech podařilo značně snížit náklady na výstavbu úložišť. Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) poklesly náklady na výstavbu tamních velkých bateriových úložišť z průměrných 2 152 USD/kWh v roce 2015 na 625 USD/kWh v roce 2018, tedy o bezmála 70 %. Ke konci roku 2018 disponovaly Spojené státy podle agentury velkými úložišti o celkovém instalovaném výkonu 869 MW a kapacitě 1 236 MWh.

Porovnání nákladů na výstavbu jednotlivých úložišť není vždy jednoznačné. V případě bateriových úložišť lze udávat náklady na instalovaný kW výkonu či kWh kapacity daného úložiště. Poměr výkonu a kapacity se tak může značně lišit, zejména podle aplikace daného úložiště.

Vývoj cen velkých bateriových úložišť v USA mezi lety 2015 a 2018. Zdroj: EIA
Vývoj cen velkých bateriových úložišť v USA mezi lety 2015 a 2018. Zdroj: EIA

Ceny se v USA rovněž liší geograficky, jelikož úložiště plní v různých regionech různé úlohy. Například v oblasti PJM na severovýchodě USA jsou bateriová úložiště podle agentury využívána především pro podpůrné služby v podobě regulace frekvence, tudíž cena vztažená na MWh je vzhledem k nižší kapacitě úložišť vyšší.

Nejvíce bateriových úložišť se dle dat EIA k roku 2019 nacházelo v Kalifornii, která rovněž disponuje nejvyšším instalovaným výkonem v solárních elektrárnách v USA. V Kalifornii lze vzhledem k současnému trendu očekávat v následujících letech intenzivní výstavbu úložišť. Například v letošním roce ve státě byla zahájena výstavba obřího bateriového úložiště o výkonu 182,5 MW s kapacitou 730 MWh.

Podle dat EIA vzrostl instalovaný výkon velkých úložišť v USA v roce 2019 o 152 MW a v období od letošního ledna do července o dalších 301 MW. Kromě historických údajů EIA shromažďuje i údaje o plánovaných investicích. V následujících letech by v USA měl výkon velkých bateriových úložišť vzrůst o dalších 6 900 MW, přičemž třetinu z té hodnoty developeři agentuře oznámili mezi letošním dubnem a červencem, tedy během pouhých 4 měsíců.

Zdroj úvodní fotografie: Vattenfall

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(55)
Milan Vaněček
28. říjen 2020, 11:41

Teď už je cena úložišť zase níž a když k tomu připočteme úložiště v elektromobilech a v milionech domácích PV instalacích tak nám zde vzniká budoucí úložná kapacita na TW výkonu a desítky TWhodin po celem světě.

Tesla plánuje už svoji šestou Gigafactory, pokrok nezastavíš ...

Jiří
28. říjen 2020, 14:00

V roce 2030 bude výroba baterií okolo 5 TWh/rok. Pouhé 1 % této roční produkce stačí na to, aby skončil v ČR nízký tarif a všechny PVE (to se Novákovi asi nebude líbit).

Rostislav Žídek
28. říjen 2020, 21:10

Tak tuhle pohadku si definitivne vyvratime uz v 2030 :)

Ale myslim, ze s pravdepodobnosti blizke 1 i drive.

pr
28. říjen 2020, 21:39

a proto musí do té doby být hybridní měniče finančně splaceny. Je třeba držet krok před tahy energobaronů.

Josef
28. říjen 2020, 22:55

A když bude cena el. energie v noci stejná jako ve dne, pak za co se koupí a amortizuje ta baterie a ztráty ? Pokud by se z nějakého důvodu snížil rozdíl cen el. energie během dne, pak baterie nikdy nedosáhnou účinnosti PVE, takže by to byly bateriové systémy , které by byly vyřazeny.

PetrV
29. říjen 2020, 03:44

Pravdu říkáte.

pr
29. říjen 2020, 06:11

No přeci tím, že překlene dobu kdy nesvítí/nefouká. Aby vyrobená energie nebyla za pár šupů ztracena mimo majetek výrobce v nadřazené distribuční síti (a tím generovala zisk jinému distributorovi), ale naopak aby zcela zůstala pro potřeby toho, který by bez ní za nadřazenou distribuci měl platit. A na tom ušetří balík, kterým náklady na ní amortizuje.

Jiří
29. říjen 2020, 10:45

Ne cena na trhu (i když ta také nebude mít takové výkyvy), ale myslel jsem cenu pro koncové spotřebitele. Pokud náklady bateriových úložišť klesnou někam k $200/kWh, tak se provozovateli vyplatí si to ošéfovat sám než dávat za levno zákazníkům.

PetrV
30. říjen 2020, 05:10

Přenosová síť je drahá, ale u nás již vybudovaná.

Vám navrhované řešení energetického ostrova se týká samot.

V zimě stejně topíte pak dřevem, protože lidé se do ohně rádi dívají.

Baterie jsou drahé a citlivé řešení a vydrží 5-7 let.

Pak stejná raketa peněz.

Probírali jsme to na jiném foru.

pr
31. říjen 2020, 23:49

To je mi strašně líto že provozuji systém s akumulátory z roku 2010. Holt jsou již 3 roky mrtvé. Budu se jim muset při příští cestě do sklepa omluvit, že je používám a budu nadále používat přes to, že jsou mrtvé.

V každém případě s Vašim závěrem budu bavit podobně postižené nekrofilní uživatele akumulátorů. Někteří prý používají o ještě 2 roky starší články. Budeme se muset nad sebou hluboce zamyslet. To Vám slibuji.

Jaroslav Novák
29. říjen 2020, 01:21

PVE Dlouhé stráně 625x5 = 3125 MWh v denním cyklu, IN baterek shodné s kapacitou PVE dopočteme na 56 mld Kč, nehledě k životnosti PVE, ještě chybí údaje o zhášení baterek a jejich likvidaci po 5-8 letech denního provozu....!!! jó móda stojí prachy!!! Kdo IN zaplatí s odpisy na 6let, kdo úložiště pojistí, kdo jej zlikviduje ???Lidstvo nastupuje do dalšího tunelu, nestačí na orné půdě pěstovat EE a ROPU, vrtulemi ohřívat ovzduší a zvedat oblačnost, zrcátky vysušovat okolí, ještě potřebujeme extrémně zdražit EE nad únosnou mez, a o to jde vládcům, vyberou více na DPH!!!!....už jsme pochopili proč OZE nasazovat za každou cenu, hyperinflací zaplatíme dluhy, a o to banksterům jde, pokud nás covidem nevyhubí!!!!!!!!!!!!!!!

PetrV
29. říjen 2020, 09:32

Přesně tak. baterie jsou jen tunel na spotřebitele a nakonec to odnese klasická energetika.

Baterie se hodí k nabíjecím místům pro elektromobily, kde při větším počtu aut dochází k přetěžování sítě.

Ať si to zaplatí elektroprskoleti.

Eda
29. říjen 2020, 11:13

Tohle je vždy zajímavá úvaha - vrtule prý mění klima, ale to že by se ten samý výkon vyrobil spalováním to klima nemění...

MaJa
29. říjen 2020, 12:08

Pane Nováku, můžete prosímj rozvést váš výpočet ohledne PVE Dlouhe strane? Jak to presne pocitate. Vaší zkratce nerozumím.

Jiří
29. říjen 2020, 12:49

Aha, já myslel, že to bude stát 200 miliard a vydrží rok a půl. Děkuji za objasnění a hlavně za ty vykřičníky, ty tomu dodali punc důležitosti.

Jiří
29. říjen 2020, 12:50

->dodaly :-)

PetrV
28. říjen 2020, 18:18

Jeden z hlavnich důvodů výstavby kanálu Dunaj-Odra je stabilizace sítě od nestabilních OZE.

U každého zdymadla bude přečerpávací elektrárna, která bude vyrovnávat špičku a čerpat vodu při přepětí v síti z přiblblých OZE.

Baterie jdou po určitém počtu cyklů do kytek, teda nejdou snadno sešrotovat.

Přečerpávačka vydrží po léta, dokud nevyžaduje turbína výměnu.

Tak to dodělali v Německu na kanálu dunaj-mohan-rýn a je to největší finanční profit.

Lidi otevřete oči...

PetrV
28. říjen 2020, 18:38

V Dalešicích PE výkon 4x120MW (4 reverzní Francisovy turbíny) s rychlým startem na přifázování do sítě. Je schopna startu ze tmy (blackout).

Až baterkáři dají takový výkon , tak ať příjdou. Doté doby je hračka pro děti.

Měnily se vůbec za 40 let provozu turbíny?

pr
28. říjen 2020, 21:48

a k čemu mi doma bude 480MW megalomane?

Baterkářům stačí přesně to, co zpracuje energii z jejich FVE.

Přečtěte si o Tesle a velké Británii. Pokud nepochopíte, tak se Vám aspoň ukroutí hlava na krku.

Ale u nás to neprojde a tak se bude historie opakovat. Domácnosti a malé firmy se od DS odpojí a nezbyde aby si Světlíci, Mitalové a jim podobná verbež za své zaplatila to co jim dnes ovčané dotují. A to je dobře.

PetrV
29. říjen 2020, 04:05

Probírali jsme to na jiném foru.

Pokud máte FVE a baterii.

Skončilo to na faktu, že 9 měsíců ostrovní provoz ujde. I si rozsvítíte, vyperete, pustíte varnou konvici.

Investiční náklady veliké ve statisících. Po 3 měsíce jste rád, že si rozsvítíte. Výkon FVE zima léto je 1:10, navíc ometáte sníh, námrazu. Nesmí se na tom nic podělat. Baterie životnost 5-8 let. Pak nový výdaj.

3 měsíce v zimě musíte platit ee, jistič 25 A, 6000 Kč měsíčně zálohy (Bohemia energy). Ty ale platíte po celý rok. Žádný dodavatel ee s vámi nepodepíše smlouvu na 3 měsíce. A to je levný tarif, který brzy skončí.

To aby jste si nabil Teslu, pustil varnou konvici, pračku, nedej bože televizi.

pr
29. říjen 2020, 06:27

Nepřečetl jste si to.

Výkon FVE v zimě nerozhoduje akumulátor to dokryje. Důležitá je výroba, která je 1:6 oproti létu což je výrazně více než uvádíte Vy. A to bez ometání sněhu a námrazy.

Akumulátor má pro pokles kapacity o 20% životnost 6000 cyklů. Tedy při denním použití její kapacity ze 100% to je 16,5 roku. Akumulátor poté dále funguje, jen se v případě nutnosti doplní těch 20% kapacity.

Za jistič platit měsíčně 6000 zálohy? To si děláte srandu. To se Vám FVE či její rozšíření musí vyplatit i v krátkodobém horizontu.

Eda
29. říjen 2020, 11:09

Tenhle příspěvek je plný logických nesmyslů.

Měsíční záloha 6000kč a zárověň v roce 9 měsíců ostrovní systém..?

To by asi nebylo o svícení a rychlovarné konvici.. To se nedá projezdit ani v tom EV.

PetrV
29. říjen 2020, 19:34

Nemyslím, těch 6000 Kč je málo na 4 velké byty na šumavě.

souhlasím, že malé zdroje v místě spotřeby (malé ztráty ve drátech) jsou v pořádku, ale ta efektivita nákladů pak jde dolů.

FVE na šumavě je v zimě zasněžená a baterie, aby vám vydržela 3 měsíce pro běžný provoz by byla drahá.

Takže logicky smyslně jsem to vysvětlil. Chápete?

Eda
30. říjen 2020, 12:58

Jediné co z toho chápu je, že to co píšete není pravda.

Psal jste o jističi 25A, teď jde najednou o 4 velké byty.

Zálohy 6000 x 12 měsíců = 72000 - využití jen 3 měsíce v roce = měsičný spotřeba během těchto 3 měsíců 24000 !!

Tohle je prostě hloupost...

energetik
28. říjen 2020, 23:06

Až bude mít přečerpávací "elektrárna" účinnost a rychlost akumulátoru, tak si třeba jednu 2,1 MWh nechám od Vás postavit na parkovišti před barákem a elektroměr tak budu moct vrátit distributorovi.

https://www.youtube.com/watch?v=a6lmTJiNTJc

Už na tom vylepšení přečerpávacích "elektráren" makáte, nebo se také s přečerpávacími "elektrárnami" pomalu ale jistě posunujte do propadliště dějin za jadernou energetikou a parními stroji?

PetrV
29. říjen 2020, 04:16

Jsou 2 systémové služby velmi žádané.

Minutová záloha (MZt±) (t=5 minut)

Na odpojení PE se do 5 ti minut bohatě vejde.

Na připojení PE si nejsem jistý, zdali se do 5 ti minut vejde. Jde o sfázování se sítí, chvíli to trvá. Do 15ti minut najede určitě.

Netušíte jak to dávají PE Dalešice?

https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/precerpavaci-vodni-elektrarnu-ridi-novy-mozek-20150807.html

PetrV
29. říjen 2020, 04:25

Pro přenosovou soustavu je baterie malé řešení. Ale poradím Vám, kde baterie budou potřeba. U nabíječek elektromobilů. Dokonce máte baterii stejnosměrný proud, takže napájíte rovnou. Nebude to dobrý byznys?

PetrV
28. říjen 2020, 18:43

VD Hněvice je startovací pro JE Temelín.

Nevyplatilo by se vybudovat přečerpávačku v místě?

Jde o to odvést výkon JE a vyrovnávat výkon neštěstí jménem FVE a VTE.

Je to cesta jak zvýšit špičkový výkon temelína a spotřebu ee při malém odběru.

Stejně mají vodovod od VD nahoru do kopce.

Přátelé, ČEZ by mě měl platit zlatem...

Doufám, že to někdo čte...:-)

Ivan Novák
28. říjen 2020, 20:32

Hněvkovice mají výkon, co stačí na kontrolu odstavené JE, ale ne na její start. Je vyzkoušeno napájení i z Orlíku nebo Lipna, start ETE ze tmy do odděleného provozu by ale byl velmi netriviální, velký generátor k sobě potřebuje velký ostrov aj.

Pokud jde o přečerpávání, jednak je nahoře jen opravdu malý vodojem, druhak je ten svah málo strmý - moc dlouhé potrubí, příliš velké poměrné tlakové ztráty.

PetrV
28. říjen 2020, 21:37

Ahoj, jaký je ucházející spád pro přečerpávací elektrárnu? Jaký spád je ještě ekonomicky výhodný?

Ivan Novák
28. říjen 2020, 22:08

Není to úplně můj šálek čaje, jen co jsem pochytil: jednoduché pravidlo bylo 1:5. Momentálně ale není ekonomicky výhodné stavět nic, na placené služby stačí stávající zdroje a z nyní předvídatelného rozdílu ceny peak/offpeak se investice nesplatí za desítky let ani při účinnosti cyklu 80% (pro daný zeměpis se k té účinnosti vypočte přes tlakové ztráty světlost trubky).

PetrV
28. říjen 2020, 21:39

Jak velký ostrov potřebuje ETE? Tušíš to?

Zajímá mě to, díky.

Ivan Novák
28. říjen 2020, 22:45

Ani na to nejsem expert, ale co se k tomu porůznu píše: ta velká turbína má velmi nerada malé výkony, generátor při rozjezdu fázují u cca 350 MW. Takže taková by měla být připravená nejmenší řiditelná spotřeba. Oba bloky dohromady mají při plném výkonu vlastní spotřebu zhruba 100 MW, nic dalšího poblíž mne nenapadá. Dukovany to mají snazší, na jeden poloviční reaktor 2 turbogenerátory a hned vedle je možnost vyrovnávat bilanci pomocí Dalešic.

energetik
28. říjen 2020, 23:18

Baterkáři nemají žádné minimální minimum pro ostrov. Střídače pro akumulátory jsou plně 4 - kvadrantní. :-)

PetrV
29. říjen 2020, 19:39

Díky za upozornění: http://www.vonsch.cz/clanky/ETM_3-2009.pdf

člověk se furt učí...

Bizon
28. říjen 2020, 18:57

Já jsu v tomhle tolerantnější, protože existují způsoby jak problémy OZE kompenzovat. Taky mně ale štve zamlčování nákladů na tu kompenzaci, hodně čísel jsou spíš optimistické projekce za ideálních podmínek (platí jen pro sferický infiniteziální FV panel ve vakuu=).

Stacionární baterky se třeba dají optimalizovat daleko lépe než mobilní, ale s jejich recyklací jsme opravdu teprve na začátku. Ono to neplatí jen pro baterky, hodně věcí se dodnes víc vyplatí vyrobit znovu než zrecyklovat=/

Přečerpávačky jsou obrovské projekty, nedá se to stavět všude, samé problémy, bohužel=/ Fun Fact, výkon všech přečerpávaček na světě je 2% celosvětového výkonu. Za mojí rodnou vesnicí jsou zdymydla na Baťáku, příště si tam vezmu metr a spočítám kolik energie to zdymadlo uloží.

PetrV
28. říjen 2020, 20:09

Bizone nemusíš, najdi si na netu:

ABSTRAKT STUDIE PROVEDITELNOSTI VODNÍHO KORIDORU

DUNAJ – ODRA - LABE 07/2020

https://www.mdcr.cz/getattachment/Media/Media-a-tiskove-zpravy/Vlada-v-ramci-projektu-Dunaj-Odra-Labe-dala-za-uko/0_Abstrakt.pdf.aspx

Tam je vše. Hledej, je to 188 stránek.

Ty to chápeš. 99,9999 procentu lidí to nezapíná, co je zdroj M15+ a M15- pro přenosovou soustavu.

Němci na tom vyrovnávají potentované nestabilní OZE a drahé baterky.

Navíc EU (Helmuti) včetně poláků to podporují.

Je potřeba vysvětlit lidem v České republice, že ten kanál udělá síť ČEPS stabilní po celé Moravě. V Čechách zdymadla jsou, tak šup tam přečerpávací elektrárny. Vyplatí se, jsou dlouhodobé.

Baterky ať si nechají do elektromobilů tlačených green dealem.

Díky, cinknu

Petr

PetrV
29. říjen 2020, 19:41

Bizone, tak jak jsi dopadl s měřením?

Bizon
29. říjen 2020, 20:13

Mně teď uvěznila karanténa mimo domov, energii v tom zdymadlu změřím až se zase dostanu domů=)

Carlos
31. říjen 2020, 00:19

Skoro nic. Už jsem to počítal, spád na baťáku je typicky do 2m.

energetik
28. říjen 2020, 22:50

Kanál Dunaj-Odra je nesmysl. Daleko levnější je přehradit u Děčína Labe s lodním výtahem a udělat tu Středočeské moře, potom už nebude potřeba ani žádných dalších kanálů, jadernofosilních elektráren a tunelů ani dálnic a budeme si hezky plavat z jednoho konce republiky na druhý v hausbótech a pobírat rentu za prodej elektřiny z plovoucích FVE a akumulační kapacity celé Evropě.

Jen přiblbci neví že přebytek energie ve střídavé síti neovlivňuje napětí, ale frekvenci.

Ivan Novák
28. říjen 2020, 23:33

Jak vyplývá z úvahy o splavnění Odry do Ostravy, že dochází na kanál Odra-Dunaj? Mně připadá, že oba projekty jsou velmi odlišné a mají v dostatečné míře vlastní důvody. Jediný nedílný vztah je ten, že bez splavné Odry je kanál nesmysl, ale naopak to neplatí.

Neřeším, jak moc je nebo není Odra v Polsku splavná, jen žasnu, že skoro všichni diskutují něco podstatně jiného, než co bylo předloženo. Asi, že je to atraktivnější i vzdušnější zámek.

PetrV
29. říjen 2020, 09:38

Jen si přihřívá každý svou polívčičku...

Mluvil jsem se spolužákem co dělá v ČEPS.

Říká, že pekelně němci a rakušani tlačí na realizaci PE na šumavě:

https://mapy.cz/s/nepemogepu

1000 MW. To by odstavili temelín a mám by ubyla voda ve Vltavě.

Lipno vyrovnává průtoky ve vltavě.

Zisky z PE by šly do Německa a Rakouska.

Navíc VE Lipno...

Ivan Novák
29. říjen 2020, 11:57

Oni tlačí na kde co, ale současně to svým protitlakem eliminují. Jejich vlastní záměr jednoduché 300MW PVE Riedl na levém břehu dunajské VE Jochenstein pod Pasovem zamrzl pro odpor veřejnosti (horní nádrž zábor 24ha), vedení Dasný-někam na jih stejně jako 400kV ze Slavětic vyloučeno, dokud budou v ČR JE nebo dokud by nebyla EU párkrát potmě, což v blízké době přeci jen nebude.

Zajímavá a svou kapacitou mimořádná sezónní PVE Aschach-Lipno by nejen stála dost peněz a riskantně by smíchala vodní život dvou do té doby oddělených úmoří, ale i, souhlasím, by vedla k hořkým sporům o vodu. Mexičani úpí, že v dolním Coloradu a Rio Grande občas vůbec nic neteče.

PetrV
29. říjen 2020, 20:24

Přesně tak,

je to o vztazích s rakouskými sousedy. Vyčítali by nám, že krademe z dunaje vodu. Zároveň 27 km dlouhý tunel o obřím průměru. To raději rakušani udělají tunel pro dálnici.

PetrV
29. říjen 2020, 19:44

energetiku, hezký business plán. Proč ale vyrábět energii, když tu nikdo nebude,když to bude zaplavené?

Carlos
30. říjen 2020, 08:58

Aha, PVE, zdymadla... Boha jeho vždyť to bude mít spád tak 3-4 metry a použitelný objem zdrže někde kolem 600 000 kubíků na zdrž, když moc. Víte kolik to vytočí? asi 1.8MW při 4 hodinách. Smysl by mělo tak maximálně využití nevyužitého spádu pod Soutokem. ale to znamená jej udělat ve spádu a napojit pod Soutokem na Moravu.

Že R-M-D zachraňují elektrárny je ostuda, když to bylo inzerováno jako dopravní cesta. Nehledě na to je ústí v Rýně asi o 100m pod začátkem v Dunaji. Celý regulační efekt D-O-L by snadno dala PVE L-A nebo i nějaká jiná, která by se dala vybudovat. Ony technologie dost pokročily na to aby umožnily řešení ještě před pár lety nemyslitelná. Dost možná s menšími dopady na ŽP než jiná.

Z celého plavebního projektu má smysl tak ten cancourek do Ostravy, to kdoví jestli a pak zprůchodnění jezů na Moravě pro lodě třídy I. Možná si Slováci protáhnou baťáka, ale to bude tak maximum možného co se plavby týče.

Bizon
30. říjen 2020, 20:41

Teď jsem četl že generátory moderních PVE někdy připojují přes invertory, dá se dosáhnout vyšší efektivita v některých režimech, a když nejedou na 100% tak mají značný efekt "spinning reserve" (roztočená záloha?) na obě strany jak pří čerpání tak při generování.

PetrV
29. říjen 2020, 03:23

Já děkuji Ivane,

i ti baterkoví prudiči, co se odklonili od tématu, protože mu nerozumí, mě obohatili. Kanál Kozle - Ostrava bude fuška přesvědčit laickou veřejnost, že to je pro ně dobré.

Pokud nejsou podpůrné služby dnes potřeba, tak zítra mohou být. Budeme odstavovat uhelné bloky, němci jaderné bloky. V ten okamžik vykrytí odběrové špičky je přímo nutností. PE zapínat na M15-, hlavně když je záporná cena ee přetoky z helmutova, nekupte to ...:-)

To je bussiness case jako víno a bez dotací. A hlavně je to OZE!

Navíc zde u JETE to bude o schopnosti alespoň jednoho reaktoru o najetí ze tmy. PE Hněvkovice by to mohla dokázat.

Někde jsem četl že z blackoutu rozjíždí EDU PE Dlouhé Stráně nebo PE Dalešice a pak rozjedou ETE. Samozřejmě musíte mít alespoň 1 horní nádrž plnou vody.

Jaroslav Novák
29. říjen 2020, 12:41

K projektu Lipno Aschach nebo lépe Lipno (+724mnm)-Jochenstein (+309mnm) vyhodnocení míchání vody dunajské a vltavské je přijatelné a dobré, dokonce se naředí humidní výluhy rašelinišť Šumavy (hnědá voda) o vápencovou alpskou vodu. Důležité je už nějaké energetické projekty budovat, nikoliv pouze diskutovat a uhlíkové omezení nakonec krutě zaplatit,....proč musíme zanedbávat rozvoj zdrojů, kdo chce náš úpadek?Vláda ani Bezpečnostní Strategii ČR a ochranu KI neplní, český energetický průmysl zabíjí cynickým a pokryteckým přístupem,politici své sliby neplní, škody zvyšují!!! Zhroucení státu ČR se blíží!!!

PetrV
29. říjen 2020, 20:32

Green deal nás potápí. Je jedno, kdo je ve vedení státu. Lidi nechtějí kanál kozle-Ostrava s PVE na každém stupni.

Automomotive jde teď do kytek díky elektromobilům a emisním povolenkám.

Rakušani jsou hákliví na takovéto megastavby a ochranáři z NP Šumava prudí nejen na Lipně, ale i na kanálu kozle- Ostrava na druhém konci republiky s pomocí sdružení limnospol .

Carlos
31. říjen 2020, 00:08

Už jsem Vám psal, že ty zdrže mají směšně malý objem pro nějaké přečerpávací využití, i kdybyste se postavil na hlavu, tak mezi nimi dosáhnete výkonu a kapacity tak nicotné že se to nevyplatí. Nikde kolem navíc není ani dostatečné převýšení pro jinou koncepci PVE. Stavět PVE na řekách u nás je hloupost. Na to máme tak leda zdrž Střekova, ale to už je stejně spíš přehrada. Výkon se počítá velmi jednoduše:

P = Qhgn kde P je v kilowattech, Q je průtok za vteřinu v metrech, h je spád v metrech, g je 9.81 (10 pro počty z hlavy) a n je účinnost, typicky 0.8-0.95. Toho výkonu moc nevyrobíte na jezu.

Co se týče kanálu, tak problém je tu jeden zásadní, podle někoho to má jít přes meandry, podle někoho to má jít bokem přes Polsko. Až toto bude definitivně vyjasněno (já nemám k dispozici podrobnější výkres), tak se o tom dá nějak diskutovat více. Co se pak bude muset udělat je postavit nový jez a dostat lodě někam k Vrbici. Případně napojit okolní jezera na zdrž, čímž vznikne akumulační kapacita, ale pořád bude chybět spád.

K PVE Lipno-Aschach, to by se muselo jednat přes vlády a to se neděje, myslím že o to spíš nemá zájem ta Česká, než Rakouská.

Dále ten obří tunel má být ražen standardním štítem jako ty železniční, PVE má být v podzemí na české straně a výkon se má vyvést do obou sítí. Ten zbytek o tom jak ve Vltavě nebude voda... najděte si k tomu materiály, třeba na stránkách o tom projektu, jaksi se to vody ve Vltavě moc nedotkne, kolísání v řádu metrů maximálně, navíc se to dá celé ošetřit manipulačním řádem.

Carlos
31. říjen 2020, 00:18

Nezlobte se, ale úpadek si tu tvoříme sami tím že pořád aplikujeme hloupé komunistické myšlení že stát musí zařídit energetické projekty, tomu se tu pak kdeco podřizuje a pak to tak vypadá. Místo toho aby se tu o rozvoj ekonomicky snažily soukromé podniky, dělá se všechno pro to aby byly z energetiky spíše vyštvány a ohýbá se všechno pro to aby se postavila státní JE. Dále je pak stát zasekán vlastními regulacemi, ty není s to plnit sám a brzdí tím i soukromý sektor. Za to zhroucení bude, pokud k němu dojde, moci právě ono etatistické myšlení, protože se ta konstrukce složí ne pod vnějším tlakem, ale pod svojí vlastní vahou a neschopností.

Tady pomůže jediné, aby se z toho stát stáhl a nechal to soukromým investorům, jenže to bude trvat tak 5-10 let než tu bude stabilní prostředí pak.

Emil
31. říjen 2020, 09:00

To ale dělají všechny státy, že zařizují energetické projekty. Ať už to dělají přímo nebo pomocí různých podpůrných mechanismů.

Bizon
31. říjen 2020, 14:19

Taky myslím že energetika nemůže být uplně soukromá, některé projekty se bez "komunistického" plánování neobejdou(přenosová soustava), ale souhlasím že v našem podání je to přehnané. Modulární struktura OZE rozhodně synergizuje se soukromým trhem, kdyby pro to stát nastavil rozumné pravidla a regulace tak by to mohlo být skvělé. Bohužel rychlost státu v přizpůsobování se novým trendům je tak 10x nižší než rychlost vývoje těch trendů=/

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se