Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Evropský trh s uhlím zažil krušné první pololetí, dovoz klesl o bezprecedentních 40 %

Dovoz uhlí do Evropské unie a Spojeného království poklesl v prvním pololetí letošního roku meziročně o téměř 40 %. Významně v těchto zemích poklesla i těžba černého a hnědého uhlí. Podrobné údaje o poklesu dovozu a těžby uhlí pochází ze statistik asociace EURACOAL.

V prvním pololetí roku 2020, na kterém se podepsala především pandemie koronaviru, došlo k bezprecedentnímu propadu dovozu uhlí do Evropy. Podle statistik EURACOAL se dovoz černého uhlí propadl z 72,8 na 44,2 milionů tun, tedy meziročně o cca 40 %.

2. Důležitý milník pro čínské jádro: Reaktor Hualong One získal evropskou certifikaci

Čínský design jaderného reaktoru Hualong One získal certifikaci od organizace European Utility Requirements (EUR). Hodnocení širokého spektra kritérií prokázalo, že reaktor splňuje evropské požadavky na jaderné elektrárny. Přestože případné použití tohoto typu reaktoru budou schvalovat jaderní regulátoři jednotlivých států, je evropská certifikace důležitým milníkem.  Organizace EUR to oznámila na své oficiální webové stránce. 

Společnost China General Nuclear (CGN) získala certifikát od evropské organizace European Utility Requirements (EUR) pro svůj jaderný reaktor Hualong One (HPR1000). Evropská technická skupina tak završila svůj více než tříletý proces hodnocení reaktoru dle evropských kritérií a požadavků.

3. Soud: Německý zákon pro odklon od jádra je protiústavní, vláda jej bude muset novelizovat

Termín odstavení posledních jaderných bloků v Německu, který byl stanoven na konec roku 2022, se rychle blíží. Jelikož bloky budou odstaveny před koncem jejich plánované životnosti, bude ušlý výdělek jejich provozovatelům kompenzován. To měla zajistit potřebná legislativa, kterou musela německá vláda na základě rozhodnutí soudu již jednou přepracovat. Ani novela však neuspokojila ústavní soud, který zákon opět shledal jako protiústavní.

Nedávný rozsudek německého Spolkového ústavního soudu je dalším dílem do mozaiky mnoha soudních pří mezi provozovateli jaderných elektráren a německou vládou.

4. Švédský projekt pro využití energie z vln obdržel licenci pro výstavbu pilotního systému v Portugalsku

Švédská energetická firma CorPower Ocean vyvíjející technologii pro výrobu energie z vln zahájila v Atlantském oceánu poblíž portugalského pobřeží nový projekt. Projekt HiWave-5 získal desetiletou licenci od portugalského generálního ředitelství pro přírodní zdroje, která poskytuje povolení pro instalaci projektu až do vzdálenosti 19 km od pobřeží Aguçadoura.

Pobřežní zóna Aguçadoura, díky vhodným podmínkám pro mořské obnovitelné zdroje, již v minulosti sloužila pro demonstraci nových technologií. Je zde jíž nainstalována plovoucí větrná elektrárna, která je nyní plně funkční a dodává elektřinu do portugalské sítě.

5. Partneři BP a Ørsted plánují v Německu vyrábět tisíce tun zeleného vodíku ročně

Britský ropný koncern BP a dánská energetická společnost Ørsted plánují projekt na výrobu zeleného vodíku v německém Lingenu. Předmětem projektu je kombinace z offshore větrné energie a elektrolýzy vody v areálu místní rafinérie BP. Firmy společně zažádaly o finanční podporu z Inovačního fondu EU.

Společnost BP chce učinit první kroky směrem k vodíkovému hospodářství. V partnerství s dánskou společností Ørsted plánuje instalaci jednotky pro elektrolytickou výrobu vodíku o celkovém výkonu 50 MW v Lingenu na severovýchodě Německa v areálu jedné ze svých rafinérií. Společnosti o svém záměru informovaly 10. listopadu 2020.

6. Ve Velké Británii vznikne zatím největší bateriové úložiště s bateriemi od Tesly

V jižní Anglii tento měsíc začne výstavba zatím největšího bateriového úložiště ve Velké Británii využívajícího kontejnerové bateriové systémy od společnosti Tesla. Celkem 28 tzv. Megapacků by mělo zahájit provoz v průběhu příštího roku.

Developerská společnost Fotowatio Renewable Ventrures začne v příštích týdnech budovat své druhé velkokapacitní bateriové uložiště o výkonu 34 MW a kapacitě 68 MWh, které se bude nacházet v západním Sussexu v Anglii.

7. Největší a nejvýkonnější plovoucí větrná turbína je na moři

Offshore větrné elektrárny by v budoucnu měly být jedním z pilířů evropské energetiky. Potenciál konvenčně ukotvených turbín může sice v některých oblastech omezit hloubka moře, tuto překážku by však měly odstranit plovoucí větrné turbíny. Společnost MHI Vestas usadila na plovoucí platformu svou 9,5MW turbínu, čímž se z ní stala vůbec největší plovoucí turbína na světě. Spolu s dalšími pěti turbínami bude tvořit nejvýkonnější plovoucí větrný park na světě.

Evropa v současné době zastává vedoucí pozici v oblasti offshore větrné energetiky, kterou řada zemí plánuje intenzivně rozvíjet i do budoucna. Turbíny umístěné na moři nenaráží na odpor obyvatel, jako tomu bývá v některých případech u pozemních instalací, lze je stavět větší a výkonnější, jelikož nenaráží na problémy s jejich dopravou a zároveň mohou profitovat z obvykle stabilnějšího a silnějšího větru než na pevnině.

8. Studie: Česko může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030

Česká republika může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030. Vyplývá to z komparace studií, kterou připravil projekt Fakta o klimatu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedl zakladatel projektu Ondráš Přibyla. Součástí materiálu jsou podle něj i nová data britského think-tanku Ember, která potvrzují, že uhelnou výrobu energie a tepla mohou plně nahradit obnovitelné zdroje energie už za deset let.

Data z vybraných studií, které se zabývaly odklonem uhlí, podle Přibyly ukazují, že cíl Evropské unie dosáhnout do roku 2030 snížení takzvané uhlíkové stopy o 55 procent proti roku 1990, je možný i v České republice. Kromě dat Ember tvůrci porovnání vycházeli ze studií společností Energynautics a BloombergNEF. Brali také v potaz čísla z vládního energeticko-klimatického plánu ČR.

9. Je další zpřísnění evropského systému obchodování s emisemi na dohled?

Jedním z nástrojů pro dosažení energeticko-klimatických cílů pro rok 2030, u kterých je nyní očekáváno jejich zpřísnění, je evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS). Dle zástupců je nyní zapotřebí systém posílit, aby byl schopen dosáhnout ambiciózních evropských cílů.

Předsedkyně Evropské komise v září oznámila záměr navýšení cíle snížení emisí do roku 2030 na 55 % (Parlament navrhuje 60 %), Evropská unie pak má dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Dle zástupců států Unie v bruselských orgánech je nyní prioritou, aby byl upraven a posílen systém EU ETS, aby těchto cílů bylo možné dosáhnout. Obchodování s emisními povolenkami totiž Komise dlouhodobě propaguje jako svůj hlavní nástroj určený ke snižování emisí. O debatách probíhajících na půdě EU v tomto týdnu informoval portál Euractiv.

10. Experti varují před bezpečnostními hrozbami při dostavbě Dukovan

Zadávací dokumentace k výběrovému řízení na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu, upozorňují podle zjištění webu iROZHLAS.cz české tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí. Vládě doporučují, aby s výzvou k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem projektu, chce tendr vypsat do konce letošního roku.

Sedmnáctistránkový dokument, který rozhlas získal, sepsala pracovní skupina na ministerstvu vnitra, kterou tvoří rovněž zástupci tajných služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a resortu zahraničí. Text nezmiňuje konkrétní firmy či země považované za rizikové, odkazuje ale na květnové usnesení vlády. Podle dřívějších informací Deníku N jsou v tajném dokumentu označeny za možné strategické riziko firmy z Ruska a Číny.

Téma

Ministr hospodářství NRW: Německý systém podpory OZE je méně šetrný ke klimatu, než si mnozí myslí

Podle ministra hospodářství spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko je německý zákon stanovující podporu pro obnovitelné zdroje energie zastaralý. Podle ministra trpí několika problémy, které nejsou v souladu s cestou nastolenou pro dosažení energetické transformace, zároveň zhoršuje současnou krizi a je méně šetrný ke klimatu, než si mnozí myslí. Ministr to uvedl pro německý list Handelsblatt.

Ministr hospodářství spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, nejlidnatější a čtvrté největší spolkové země Německa, Andreas Pinkwart, bojuje za rychlé ukončení platnosti zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG), který stanovuje náležitosti ohledně podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE) v Německu.

Konference

Desítky miliard přednostně pro energetické veterány na velké solární parky?

Již za několik dní bude mít českou premiéru první virtuální veletrh a konference Smart Energy Forum, jenž proběhne ve dnech 25.-26. listopadu 2020. Důležitým diskutovaným tématem bude i nastavení Modernizačního fondu, který bude v oblasti obnovitelných zdrojů hlavním nástrojem budoucího rozvoje branže.

S aktuálním návrhem pravidel však zástupci čisté energetiky zásadně nesouhlasí. Poškodil by prý živnostníky, malé a střední podnikatele, domácnosti i obce. Zvýhodňuje naopak velké energetické společnosti, a potlačuje to rozvoj moderní energetiky v Česku.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu