Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Evropské společnosti opětovně potvrdily přízeň projektu Nord Stream 2 i přes hrozící americké sankce

Hlavní energetičtí giganti a zúčastněné společnosti opětovně veřejně sdělili podporu novému plynovodu Nord Stream 2. Společnosti OMV, Uniper či Engie pevně věří, že projekt bude dokončen. Američané připravují sankce proti dalším subjektům v projektu Nord Stream 2.

Dle zpravodajského portálu Bloomberg je kontroverzní projekt Nord Stream 2 stále silně podporován evropskými energetickými giganty. A ti opětovně potvrdili svoji přízeň připravovanému plynovodu, který již čelí několika sankcím ze strany USA.

2. Německé plynové elektrárny jsou díky nízkým cenám plynu nasazovány pro pokrytí základního zatížení

Německé paroplynové elektrárny budou i nadále, až do období vánočních svátků, provozovány pro pokrytí základního zatížení. Důvodem jsou nízké ceny plynu, které elektrárny spalující zemní plyn favorizují oproti elektrárnám černouhelným. Společnosti provozující elektrárny to uvedly pro agenturu Montel.

Mezní náklady na provoz německých (paro)plynových elektráren jsou při současných cenách zemního plynu, uhlí a emisních povolenek nižší než náklady na provoz černouhelných elektráren. Paroplynové elektrárny tak budou i nadále favorizovány v německém energetickém mixu při pokrývání základního zatížení (baseload).

3. Maďarský projekt jaderné elektrárny Pakš II získal stavební povolení

Maďarský regulační úřad pro energetiku a veřejné služby (MEKH) udělil společnosti Atomerőmű Zrt povolení k výstavbě dvou reaktorů VVER-1200 v areálu současné Jaderné elektrárny Pakš. Stavební licence pro projekt Pakš II je vyžadována ze strany maďarského jaderného dozoru (HAEA) před samotným zahájením výstavby.

Pakš nyní čeká na vyjádření jaderného dozoru

Po přezkoumání předložených dokumentů a ověření souladu projektu s příslušnými právními předpisy MEKH oznámilo dne 20. listopadu své rozhodnutí vydat stavební povolení pro elektrárnu Pakš II. MEKH uvedlo, že při svém rozhodování zohlednilo potřebu zabezpečení dodávek do elektrické sítě. Poznamenalo také, že posuzování bezpečnosti využité jaderné technologie má na starosti HAEA.

4. Na německých silnicích by do roku 2030 mohlo být až 15 milionů elektromobilů. Nereálné, tvrdí jiná studie

Nová studie publikovaná ministerstvem dopravy Německa odhaduje, že do roku 2030 by mohlo na německých silnicích být až 15 milionů elektromobilů. K tomu bude potřeba alespoň půl milionu nabíjecích míst. Naopak studie Deloitte je skeptická i k cíli o třetinu nižšímu, než má německá vláda za cíl.

Německá vláda měla ohledně elektromobility vždy vysoké cíle. Ne vždy se je ovšem povedlo zcela naplnit. Kupříkladu do roku 2020 mělo být dle německé vlády na silnicích 1 milion elektromobilů a hybridů do zásuvky. Přestože v posledních měsících registrace elektroaut rostou, cíl je stále naplněn pouze mírně přes polovinu. K září letošního roku bylo v Německu evidováno 510 000 elektrických vozidel.

5. EDF odstaví britskou jadernou elektrárnu Hinkley Point B v roce 2022

Provoz jaderné elektrárny Hinkley Point B ve Spojeném království bude ukončen nejpozději v roce 2022, po 45 letech provozu. Původní životnost elektrárny zprovozněné v roce 1976 byla 30 let, po roce 2000 však byla prodloužena až do roku 2023. Hinkley Point B s instalovaným výkonem 1250 MW za dobu svého provozu vyrobil 300 TWh elektřiny.

Francouzská energetická společnost EDF oznámila, že ukončí provoz své jaderné elektrárny Hinkley Point B nejpozději k 15. červenci 2022. Britská jaderná elektrárna zprovozněná v roce 1976 za svých 45 let provozu vyrobila přes 300 TWh elektřiny. Takový objem elektřiny by pokryl spotřebu všech domácností v zemi po dobu tří let.

6. Zelený vodík se stane konkurenceschopným až náklady na výrobu klesnou o více než polovinu

Náklady na výrobu zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů budou muset do roku 2030 klesnout. To je zásadní podmínka, aby se zelený vodík stal konkurenceschopným vůči konvenčním palivům. Náklady musí klesnout o více něž 50 % na 2,0 až 2,5 dolarů/kg (44 až 56 Kč/kg).

Tak radikálního snížení nákladů lze dosáhnout při nákladech na elektřinu ze solárních nebo větrných elektráren ve výši 20 až 30 dolarů/MWh (445 až 667 Kč/MWh). Dále musí poklesnout náklady na elektrolyzéry o 30 až 50 %. To uvádí nová zpráva How Hydrogen Can Fuel the Energy Transition od S&P Global Ratings.

7. EU posvětila aukce na odstavení německých černouhelných elektráren, obavy o ceny elektřiny se nenaplnily

Evropská komise ve středu odsouhlasila systém aukcí, na základě kterých budou kompenzováni majitelé německých uhelných elektráren za jejich předčasné uzavření. Podle názoru Evropské komise návrh neohrozí soutěž na vnitřním trhu s energií a aukce zajistí, že veřejná podpora bude minimální možná.

Německu se podařilo téměř na poslední chvíli odstranit důležitou překážku v plánu na postupném odstavování černouhelných elektráren a menších (s instalovaným výkonem do 150 MW) hnědouhelných elektráren. Přestože aukce, ve kterých provozovatelé elektráren soutěžili o finanční kompenzaci za jejich uzavření, proběhla již v srpnu, její realizace byla s ohledem na chybějící schválení Evropské komise nejistá. Elektrárny přitom budou odstaveny již od 1. ledna 2021.

8. Jižní Austrálie chce zahájit export zeleného vodíku již do 5 let

Trh s vodíkem a první obchodní toky s touto komoditou by v Asii mohly být k vidění dříve, než se očekávalo. Austrálie totiž zvyšuje své úsilí v budování exportní infrastruktury, zatímco možní importéři, nacházející se převážně v severní Asii, formulují svou politiku a legislativu s předpokladem vyššího využití vodíku a jeho zařazením do energetického mixu, jak zaznělo na asijsko-pacifickém vodíkovém summitu.

COVID-19 urychluje přechod k OZE

Energetičtí producenti v Asii dle zahraničního portálu Platts přidělují více prostředků na „zelené“ projekty v rámci snah urychlit své zotavení po COVID-19. Výjimkou pak není ani přidělování většího objemu prostředků na rozvoj vodíkového hospodářství. To by mohlo vyústit, dle názoru několika delegátů summitu, v první nákladní toky vodíku v horizontu 5 let, jelikož se předpokládá, že některé státy, jako například Japonsko nebo Jižní Korea, budou spoléhat převážně na import vodíku.

9. Obnovitelné zdroje zlevňují i v Asii

Americká poradenská společnost WoodMac vydala novou zprávu o vývoji nákladů nových zdrojů v Asijsko-pacifickém regionu. Z údajů vyplývá, že se země jako Jižní Korea, Thajsko a Vietnam připojí již v příštím roce k Indii a Austrálii, kde jsou náklady na projekty z obnovitelných zdrojů nižší než nové uhelné elektrárny. Tlak na „paritu sítě“ vzniká i v Číně, která by tohoto bodu zlomu mohla dosáhnout již v příštím roce.

Podle WoodMac jsou v regionu v současnosti náklady na energii z obnovitelných zdrojů o 16 % vyšší v porovnání s tradičními zdroji. Situace by se však dle předpovědí měla do roku 2030 obrátit a obnovitelné zdroje by v průměru měly být až o 23 % levnější.

10. Rotterdamský přístav pokračuje v plánování projektu Porthos na zachytávání a uskladňování CO2

Plánovaný projekt Porthos na zachytávání a uskladňování CO2 v přístavu v nizozemském Rotterdamu má od roku 2024 ročně zachytit 2,5 milionů tun CO2. Projekt je součástí cíle Rotterdamského přístavu k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.  Přístav se aktuálně podílí na emisích Nizozemska zhruba 17 %.

Porthos je projektem zachytávání a uskladňování CO2 v přístavu v nizozemském Rotterdamu. Jedná se o společný projekt společností Rotterdamský přístav, státní firmy, která přístav provozuje, Gasunie a EBN. Na samotné přípravě projektu probíhá spolupráce s dalšími firmami, konkrétně s Air Liquide, Air Products, ExxonMobil a Shell.

Téma

MŽP odmítá kritiku Modernizačního fondu, počítá i se soláry na brownfieldech

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odmítá kritiku připravovaného Modernizačního fondu (MdF), ve kterém mají být pro českou energetiku z prodeje emisních povolenek k dispozici desítky miliard korun. Pondělní upozornění Svazu moderní energetiky, že peníze z fondu zřejmě nebude možné použít na stavbu solárních elektráren na brownfieldech a v průmyslově znečištěných lokalitách, podle MŽP není pravdivé a fond s tím počítá. Resort to dnes sdělil ČTK. I přes to, co říká nyní ministerstvo, tak je v materiálu doslovně uvedeno, že se na těchto plochách stavět nebude, reagoval následně svaz.

„Pokud MŽP neupraví pravidlo tak, aby se jednalo pouze o vynechání skutečně cenné zemědělské půdy, tak Modernizační fond fungovat nebude a my musíme na této připomínce trvat. Naší snahou je, aby byly podpořeny nové obnovitelné zdroje na výsypkách, rekultivacích a brownfieldech, což bez úpravy dokumentu nebude možné. Svaz moderní energetiky nikdy nenavrhoval, že by solární parky měly vznikat na kvalitní orné půdě,“ řekl dnes ČTK výkonný ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Názory

Cesta k dekarbonizaci české energetiky – díl třetí

Tento krátký seriál shrnuje témata související s procesem dekarbonizace české energetiky. Autor společně s týmem Fakta o klimatu podrobněji analyzoval některé ze studií uvedených v minulém dílu. Ty byly dále doplněny o scénář, který minulý pátek vydala organizace Ember.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, známý také pod zkratkou NECP (National Energy and Climate Plan), představuje materiál, který zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. Záměrem je koordinace plnění emisních cílů napříč členskými státy. Dokument byl zástupcům Evropské komise oficiálně předán v lednu 2020.

Česká uhelná komise – proč vznikla a jaký je její cíl?

Poslední dobou nás zaplavují články s titulky typu: Ekologové chtějí po Uhelné komisi okamžitý konec hnědého uhlí! Někteří za Uhelnou komisí vidí pouze ekologické hnutí, jiní nechápou, čemu vlastně orgán slouží. Co to vlastně Uhelná komise je, proč vznikla a jaký je její primární cíl? Pojďme se na ni podívat podrobněji.

Češi převzali koncept ze Spolkové republiky Německo. Naši němečtí sousedé ustanovili komisi v roce 2018. Byla tvořena nejrůznějšími odborníky z řad ekologů, ale i ze samotného uhelného byznysu. Jejím hlavním cílem bylo představit plán, jak postupně snižovat emise z uhlí a zároveň představit řešení pro kraje, kterých se útlum uhlí dotkne nejvíce.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu