Domů
Komoditní trhy
Jižní Austrálie chce zahájit export zeleného vodíku již do 5 let
Zdroj: Joseph Brent / Creative Commons / CC BY-SA 2.0

Jižní Austrálie chce zahájit export zeleného vodíku již do 5 let

Trh s vodíkem a první obchodní toky s touto komoditou by v Asii mohly být k vidění dříve, než se očekávalo. Austrálie totiž zvyšuje své úsilí v budování exportní infrastruktury, zatímco možní importéři, nacházející se převážně v severní Asii, formulují svou politiku a legislativu s předpokladem vyššího využití vodíku a jeho zařazením do energetického mixu, jak zaznělo na asijsko-pacifickém vodíkovém summitu.

COVID-19 urychluje přechod k OZE

Energetičtí producenti v Asii dle zahraničního portálu Platts přidělují více prostředků na „zelené“ projekty v rámci snah urychlit své zotavení po COVID-19. Výjimkou pak není ani přidělování většího objemu prostředků na rozvoj vodíkového hospodářství. To by mohlo vyústit, dle názoru několika delegátů summitu, v první nákladní toky vodíku v horizontu 5 let, jelikož se předpokládá, že některé státy, jako například Japonsko nebo Jižní Korea, budou spoléhat převážně na import vodíku.

Do jaké míry a jak rychle se ovšem podaří vodík implementovat do energetického mixu zemí, které se nacházejí v regionu do značné míry závislém na ropě a uhlí, bude dle názoru účastníků summitu záviset na transparentnosti tvorby ceny, rychlosti snižování výrobních nákladů vodíku – buď skrze zvýšení výroby nebo skrze technologický pokrok, přepravní konkurenceschopnosti a implementaci bezpečnostních předpisů.

„Zrychlení energetického přechodu [od uhlí a ropy k čistějším zdrojům energie] asijsko-pacifického regionu je hlavní hnací silou pro vlády a společnosti, aby zahrnuly vodík do svého plánu na cestě k udržitelné ekonomice,“ domnívá se Edgare Kerkwijk, člen asijsko-pacifické vodíkové asociace.

Plány Jižní Koreji

Výkonný viceprezident v nově utvořené vodíkové divizi společnosti Korea Gas Corporation, Chun Soo Kim, se nechal slyšel, že pro rozvoj vodíku bude zapotřebí nových technologií, zvláště pak aby se vodík jako palivo stal konkurenceschopným. Poté by mohl dle jeho názoru začít rychle nahrazovat fosilní paliva.

Jižní Korea již v roce 2019 představila svou vizi o rapidním nárůstu výroby vozidel na vodíkový pohon, stejně jako nárůstu výroby elektrické energie prostřednictvím spalování vodíku.

„Vodíková energie bude nezbytná, nikoli volitelná. Přechod na vodík je nutností, nikoli volbou,“ říká Chun.

Ambice Austrálie

Austrálie má ambici stát se významným exportním bodem na trhu s vodíkem, zatímco zmíněné Japonsko a Jižní Korea jasně naznačily záměr dovážet čistý vodík od států, které dovedou vodík vyrábět konkurenceschopně a spolehlivě. Austrálie-Japonsko a Austrálie-Jižní Korea by tedy mohly být dvě hlavní přepravní trasy v regionu.

„Domníváme se, že můžeme mít ukázkový příklad exportu čistého vodíku v provozu do roku 2025, za pouhých 5 let. Jižní Austrálie má v tomto ohledu výhodu, jelikož začala jako první jednat,“ nechal se slyšet na konferenci Dan van Holst Pellekaan, ministr energetiky a těžby Jižní Austrálie, s odkazem na export v asijsko-pacifickém regionu.

Pellekaan uvedl, že se Austrálie zaměřuje na rozvoj prvního velkého exportního uzlu s vodíkem prostřednictvím konkurenčního programu o celkové hodnotě 70 milionů dolarů, od kterého si slibuje jednotkové snížení výrobních nákladů vodíku.

„Mohu prohlásit, že Jižní Austrálie je na cestě k tomu, aby se stala producentem čistého vodíku světového kalibru a podporuje australský národní plán vyrábět vodík za méně než 2 $/kg.“ dodal.

Komentáře

(23)

Petr

25. listopad 2020, 11:21

Samozřejmě hovadina. Furt něco převážet tam a zpět.

Podstatně jednoduší bude postavit v té Austrálii rovnou pár továren z maximálně energeticky náročných oborů. Obří poloautomatický závod na výrobu základní a stavební ocele, teprve složitější kusy by se z toho vyráběli v zahraničí. A pak zcela automatickou továrnu na pár typů nejběžnějších procesorů.

Tomáš Dvořák

25. listopad 2020, 13:25

"A pak zcela automatickou továrnu na pár typů nejběžnějších procesorů."

Jakých procesorů?

Jiří

25. listopad 2020, 12:01

Docela by mě zajímalo technické řešení této dopravy. Z Australie do Japonska je to podobně daleko jako z Anglie do New Yorku, přes 5000 km, což bude více než týden plavby. S jakým únikem vodíku se počítá za tu dobu, jaké bude běžná velikost lodi a nádrží (počítám tak 1000 tun?) a při jakém tlaku, jaké bude zabezpečení, kolikrát se v průběhu cesty přečerpává do jiných nádrží a jaké ta celá sranda bude mít náklady na přepravu. Byla vůbec už někdy realizována lodní přeprava velkého množství vodíku?

Jaroslav Novák

25. listopad 2020, 12:46

Pokud H2 bude vyráběn elektrolýzou vody a EE dodá JE tak nemám námitek. Pokud však EE mají dodávat OZE, tak se nemůže Austrálie divit, že jim tam neprší, na suché pole nezaprší, jehličnaté lesy nikde, vrtule na pobřeží a černých zrcátek FVE všude co ohřívají vzdušné masy, umocňují horké stoupavé proudy, které vysušují krajinu a požáry spálí vše, co hoří, důsledek zvrácených EE koncepcí, asi to tak má být, idioti vládnou!!! Že jim shoří kontinent, jim je jedno, idiotům u koryt!!!

energetik

25. listopad 2020, 14:53

To je pravda, OZE nevypaří tolik sladké vody z řek jako JE. Takže s JE by tam teoreticky mohlo více pršet, ale v řekách by vody bylo ještě méně. Pokud by ale vítr odpařenou vodu odfoukl pryč, tak by byl díky JE problém se suchem ještě větší.

FVE nic neohřívají, ale naopak okolí ochlazují, okolí ohřívají spotřebiče. Už ze zákona zachování energie to ani jinak nejde a to co jste napsal je zase další nesmysl.

Tomáš Dvořák

25. listopad 2020, 15:17

Tak ony ty FVE panely na elektřinu přemění asi jen 20 % dopadající energie. Zbytek se v nějakém poměru odrazí nebo přemění na teplo. Vzhledem k tmavé barvě panelů se většina energie spíš přemění na teplo. Kdyby tam ten panel nebyl, tak se v závislosti na albedu terénu možná víc energie odrazí.

Tím neříkám, že souhlasím s přednesenou hypotézou o FVE způsobujících mohutné lokální oteplování a požáry, už jen proto, že ty plochy budou v celkové rozloze pořád zanedbatelné.

Milan Vaněček

25. listopad 2020, 15:25

Pane Dvořák, všechno se nakonec přemění v teplo, i ta vyrobená elektřina. Jen ta energie z jaderných elektráren (účinnost přeměny "paliva" je o řád nižší než u té fotovoltaiky) je extra, navíc k tepelné bilanci Zeměkoule.

Ale je to stejně prd, vzhledem k tomu kolik energie k nám přichází ze Slunce.

Nebuďte směšný s Vašimi hypotézami....

Tomáš Dvořák

25. listopad 2020, 16:32

Pane Vaněčku, laskavě si napočítejte do deseti, zkuste se uklidnit a netahejte sem JE, o které nebyla řeč.

Ano, všechno se nakonec přemění na teplo. Jde ale o to kde. Jestliže mám poušť z bílého písku, tak ho sice slunce dokáže pěkně rozpálit, ale bude to nic ve srovnání s pouští z černého písku. Takže když na takové světlé poušti postavím velkou FVE elektrárnu, tak se dá čekat, že povrch těch tmavých panelů se opravdu bude zahřívat víc, než by se zahříval světlý povrch pod nimi, kdyby tam ty panely nebyly. A to i s uvážením těch 20 % přeměněných na elektřinu, která se přenese jinam a cestou trochu zahřeje dráty a nakonec se přemění na teplo v troubě, počítači nebo třeba elektromobilu.

Jinými slovy, když měníte albedo, tak hýbáte i s tepelnou bilancí Zeměkoule. Nic víc, nic míň. Že to bude k rozloze Austrálie zanedbatelné jsem psal sám, tak klid.

Heap

25. listopad 2020, 17:06

Pan Dvořád to popsal naprosto přesně a pravdivě. Nemyslel jste spíše pana Nováka?

A jak přesně jste myslel to, že účinnost fotovoltaiky je o řád vyšší než účinnost jaderného stěpení?

Milan Vaněček

25. listopad 2020, 18:00

S amatéry co si neumí přečíst text resp mu neporozumí se bavit nemusím, o albedu se můžu bavit hodiny, ale musí to mít smysl.

Jižní Australie si bude dělat co chce a co považuje za perspektivní, jsem si jist že nedá na místní experty zde.

Heap

25. listopad 2020, 18:24

No přiznám se, že přesně nerozím vaší větě:" účinnost přeměny "paliva" je o řád nižší než u té fotovoltaiky". Proto jsem se zeptal, co tím myslíte. Netrvdím, že je to špatně, prostě mi nějak uniká smysl. Tak se nemusíte hned čertit, pane profesionál.

Bizon

25. listopad 2020, 20:44

Tu účinnost přeměny paliva jsem taky nepochopil. Numericky je průměrná JE účinnější než průměrný FVE, stejně ale nechápu smysl tohoto porovnání když sluneční svit je zadarmo.

Jesli se bavíme čistě akademicky a pan Vaněček to bere od té pradávné supernovy která naše jaderné palivo stvořila tak to jo, od té doby byla spousta ztrát. Narážíme tím ale i na to že jaderná energie je taky solární, takže nevím proč s ní má takový problém:D

Kamil Kubů

25. listopad 2020, 21:11

Máte všichni smůlu, vysvětlení se s největší pravděpodobností nedočkáte. Berto to prostě jako fakt, že energetická účinnost přeměny zdroje na EE je u JE řádově nižší než u VTE, protože to pan Vaněček řekl. Nemá cenu s tím polemizovat :-)

Jiří

26. listopad 2020, 00:09

Účinnost přeměny energie nehmotného fotonu (hf) ve FVE je mnohem větší než účinnost přeměny hmotných prvků (mc^2) na energii v JE.

Byť je to srovnání strašně hloupé a není to o řád, ale o mnoho řádů, tak v podstatě pravdu má.

Bizon

26. listopad 2020, 00:27

Ok, jestli účinnost vztahujeme k relativistické hmotnosti "paliva" tak to jo. Mohlo to ale být uvedeno v zadání, i v čistě akademické diskuzi mi to nepříjde jako zrovna samozřejmý předpoklad...

Kamil Kubů

26. listopad 2020, 09:05

Pane Jiří, byl byste schopen to lépe vysvětlit? Takhle to vypadá že poměřujete množství energie na jednotku hmotnosti zdroje a popravdě řečeno, je to pro téma diskuze dost irelevantní.

Petr Houžvička

26. listopad 2020, 09:29

Nemáte pravdu už je prokázáno, že Fotovoltaika naopak zpomaluje vysušování a snižuje okolní teplotu.

Bizon

26. listopad 2020, 12:07

Mohl byste prosím uvést zdroj? Odpařování vody je jeden z nejvíce ochlazujících dějů které existují, fyziklně je totální blbost aby snížení odparu snižovalo teplotu! Leda že by šlo o nějaký sekundární efekt který neznám, pokud ano tak bych opravdu rád věděl jak funguje. Zběžným hledáním jsem našel pouze opak vašeho tvrzení, že velké FVE tvoří tepelné ostrovy.

Jaroslav Novák

25. listopad 2020, 18:53

je to pořád stejné, ignorace základních termodynamických souvislostí a přehnaná víra ve spásu OZE v bilanci EE, prohlubování zkázonosných koncepcí do EE nepatří, ale máme demokracii,.......a výsledky hrozeb z nedostatku EE jsou cíl mnohých zdejších diskutérů! Plynová lobby se chechtá a těší na prodej plynu do výroby EE.

PetrV

25. listopad 2020, 20:41

Vodik se vyplatí možná pro vyrobu velmi kvalitní ocele. Nechtěl bych ale mít proplouvajici lid pod okny. Vodikova krehkost je svinstvo.

Bizon

25. listopad 2020, 20:48

Jo jo. Uhlík dává některým ocelím docela solidní vlastnosti díky kalení a tepelně-mechanickému zpracování, ale že by se ocel legovala vodíkem jsem teda ještě neslyšel:D

Ivan Novák

25. listopad 2020, 22:35

Nejsem metalurg, ale ze zdejších debat jsem vyrozuměl, pokud si to nepamatuju popleteně, že vodíkem jde nahradit GHG zločinný koks při redukci železné rudy.

Bizon

25. listopad 2020, 23:57

Jasně, ale část redukčního činidla zůstane v surovém železe rozpušetěná. Pro méně rafinované oceli, což je většina produkce, se vyplatí když to činidlo zlepšuje mechanické vlastnosti. U více legovaných ocelí a karbidotvorných legur ale většinou uhlík vadí, tam by vodíková ocel mohla dávat větší smysl.

Redukce vodíkem se dnes obecně využívá na speciální a superčisté kovy. Technické neželezné kovy a polokovy se ale redukují když to jde uhlíkem, a když ne tak aluminotermicky hliníkem nebo hořčíkem, prostě termit. V elementární chemické teorii je vodík skvělé redukční činidlo, ale stejně jako uhlík tvoří s něčím karbidy, tak vodík zas tvoří s něčím hydridy. V roztocích jsou zase šílené problémy s kinetikou sorpce a přepětím... Prostě prakticky se v chemii vodík používá až tam kde není jiná možnost. I vodíkovou elektrodu, absolutní referenci pro red-ox řadu kovů nikdo nechce realizovat, všechno se přepočítává na snadněji realizovatelné elektrody.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.