Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. BDEW: Mnoho dosluhujících větrných elektráren nemůže být nahrazeno novými. Ohroženy jsou klimatické cíle Německa

Regulatorní překážky v Německu stojí v mnoha případech v cestě nahrazení dosluhujících větrných elektráren novými výkonnějšími modely, což ohrožuje dosažení cílů v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Ve svém pozičním dokumentu na to již opětovně upozorňuje německý svaz energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW), který nyní přikládá soubor návrhů, jak situaci řešit.

„V budoucnu vypadne mnoho 20 let starých větrných elektráren z EEG podpory. Místo toho, aby pokračovaly v provozu nebo byly dokonce odstaveny, měly by být tyto lokality nadále využívány výkonnějšími systémy,“ říká Kerstin Andreaeová, předsedkyně BDEW, která je toho názoru, že provozovatelé by měli být schopni pokračovat ve výrobě obnovitelné energie pomocí nových větrných elektráren na stejném místě.

2. Tesla chce ze svého závodu v Berlíně udělat největší továrnu na baterie na světě

Americká automobilka Tesla má velké plány se svým závodem, který roste nedaleko německého Berlína. Gigafactory Berlín by se měla stát největší výrobou baterií do elektromobilů s odhadovanou kapacitou až 250 GWh ročně. V Německu je plánováno celkem šest továren na baterie, které by měly zaměstnat deset tisíc lidí.

Generální ředitel americké automobilky Tesla Elon Musk v minulém týdnu na Twitteru prozradil své plány s továrnou nedaleko Berlína. Výstavba Gigafactory Berlín je zatím ve své první fázi a stále čeká na finální stavební povolení. Výroba elektromobilu Tesla Model Y by v ní však měla začít již příští rok v létě s tím, že celková roční produkce továrny by měla činit půl milionu vozidel.

3. ČR spustila modernizační fond s cílem rozvoje obnovitelných zdrojů

Česká republika spustila Modernizační fond, jehož cílem je rozvoj nízkoemisních zdrojů energie. Žadatelé se mohou hlásit do takzvaných předregistračních výzev pro financování svých projektů. Jde například o výrobu a distribuci tepelné energie z obnovitelných zdrojů nebo výstavbu solárních elektráren. První ostré výzvy by měly být vypsány v prvním čtvrtletí 2021. ČTK o tom dnes v tiskové zprávě informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle jeho odhadu bude ve fondu do roku 2030 k dispozici asi 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek.

„V zavádění Modernizačního fondu jsme, co se týče připravenosti pro žadatele, v porovnání s ostatními státy nejdále a patříme mezi premianty. Obecný programový dokument fondu je v tuto chvíli již v meziresortním připomínkovém řízení a naší ambicí je, aby ho vláda schválila do konce tohoto roku. První ostré výzvy bychom chtěli vyhlásit v prvním čtvrtletí příštího roku,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

4. Vysoká poptávka a nízká výroba OZE opět vyhnaly nahoru cenu elektřiny na evropských trzích

Predikce v energetice. Ilustrační foto.

Souhra vyšší poptávky a nízké výroby obnovitelných zdrojů během středečního odpoledne vyhnala ceny elektrické energie na řadě evropských trhů na násobky jejich běžných hodnot. Zatímco již na denním trhu se některé hodiny obchodovaly za více než 100 EUR/MWh, během vnitrodenního obchodování přesáhly ceny v některých intervalech i 1000 EUR/MWh.

Začátek měsíce přinesl nejen podprůměrné teploty, ale rovněž i bezvětří s oblačností. Kombinace těchto dvou faktorů měla za následek růst cen elektřiny na krátkodobých trzích v mnoha evropských zemích, kde vyšší poptávku musely pokrývat takřka veškeré dostupné výrobní kapacity.

5. Před 90 lety byla spuštěna nejstarší přečerpávací elektrárna v ČR

Venkovní vedení

Před 90 lety, 6. prosince 1930, byla na Černém jezeře na Šumavě, které je největším jezerem v Česku, uvedena do provozu první přečerpávací vodní elektrárna v Československu. Výstavba v obtížných přírodních podmínkách trvala pouze rok a tři čtvrtě. Nyní je elektrárna osazena třemi turbogenerátory.

Elektrárna byla vybudována podle studií technického rady Zemského úřadu v Praze Karla Koska, autorem projektu byl František Pech, který vypracoval projektovou dokumentaci. O realizaci stavby rozhodly Západočeské elektrárny v roce 1928. Projektantem a dodavatelem technologického zařízení se staly Škodovy závody v Plzni.

6. MAAE: Finsko se bez jádra neobejde

EPR reaktor Olkiluoto 3. Zdroj: TVO

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) hraje významnou roli při podpoře provozu jaderných zařízení. Finsko provozuje jaderná zařízení a plánuje dokonce zvýšit zastoupení jaderné energie při výrobě elektřiny. Detaily spolupráce MAAE a Finska tak byly prodiskutovány při nedávném setkání na finské půdě.

Generální ředitel MAAE, Rafael Mariano Grossi a finský prezident Sauli Niinistö 25. listopadu hovořili o využití jaderné energetiky při podpoře plnění klimatických cílů a možnosti spolupráce na projektech týkajících se jaderné bezpečnost v Arktidě. Diskuse byla podle serveru WNN také zaměřena na posílení spolupráce mezi Finskem a MAAE a nadcházející desáté konferenci hodnocení smluvních stran smlouvy o nešíření jaderných zbraní a kontrolách v Íránu.

7. Snižování cen větrných elektráren: Skupině zákazníků v USA byla vrácena část peněz, kterými podpořili jejich rozvoj

Fixní cena elektřiny z obnovitelných zdrojů může v případě snižování ceny vyrobené elektřiny hrát do karet i zákazníkům. Americká společnost Xcel Energy nedávno vrátila prémiovým zákazníkům peníze. Větrná energetika se v Minesotě nyní stává tou nejlevnější.

Zákazníci, kteří chtějí podporovat výstavbu větrných elektráren, si mohou u americké společnosti Xcel mohou již delší dobu platit prémiové členství. To jim sice přináší vyšší náklady na elektřinu, ale podporují tím  rozvoj bezemisních zdrojů energie.

8. Člen komise: Možný posun jaderného tendru rozsypal uhelné scénáře

Uhelný lom

Slova premiéra Andreje Babiše (ANO), který hovořil o možném posunutí tendru na nový jaderný blok v Jaderné elektrárně Dukovany, rozsypala plánované scénáře útlumu uhlí v Česku. Takzvaná uhelná komise v pátek možná nestanoví konkrétní datum, jak bylo dříve plánováno, hlasování v programu jednání není. ČTK to dnes řekl akademik a energetik František Hrdlička z Českého vysokého učení technického v Praze, který je členem komise. O odkladu rozhodnutí se hovoří také podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha, který je v komisi za asociaci ekologických organizací Zelený kruh. Důvody jsou podle něj ale jiné, než uvádí Hrdlička.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který je jedním z předsedů komise, dříve uvedl, že uhelná komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v ČR v letech 2033, 2038 a 2043. Podle informací ČTK je pro konec uhlí v ČR stále nejpravděpodobnější rok 2038. Termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.

9. Vědci vidí konec uhlí různě, požadují rozvoj nízkoemisních zdrojů

Podle jaderného fyzika Vladimíra Wagnera není konec uhlí v Česku před rokem 2033 reálný. Ekolog Alexander Ač naopak uvedl, že dle některých analýz je možný do 10 let. V brzké budoucnosti bude zásadní a potřebný rozvoj nízkoemisních zdrojů, shodli se vědci oslovení ČTK. Wagner pracuje v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV) a na ČVUT, Ač v Ústavu výzkumu globální změny AV. Uhelná komise měla v pátek doporučit termín konce uhlí v Česku.

Podle středečního vyjádření některých členů však zatím rozhodnutí možná nepadne. Ministr životního prostředí a jeden ze dvou předsedů komise Richard Brabec (ANO) dnes uvedl, že vydání doporučení v pátek očekává. Ministr průmyslu a obchodu a dopravy a druhý předseda Karel Havlíček (za ANO) už dříve řekl, že komise pracuje se scénáři konce uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.

10. Dubaj zprovoznila třetí fázi solárního parku o výkonu 800 MW a nové inovační centrum

Off-grid solární elektrárna společnosti JuWi v Africe. Zdroj: JuW

Dubajský úřad pro elektrickou energii a vodu  uvítal zahájení provozu svého nového inovačního centra. Dále Dubaj zprovoznila třetí fázi svého solárního parku Mohammed bin Rashid Al Maktoum o výkonu 800 MW. Celkový instalovaný výkon solárního parku je plánován na 5000 MW.

Solární park Mohammed bin Rashid Al Maktoum bude největším solárním parkem na světě. Celkový instalovaný výkon solárního parku bude 5000 MW. Celkové investice na celý projekt se pohybují v hodnotě 50 miliard dirhamů (300 miliard korun).

Názor

Jaký termín by měla vybrat uhelná komise pro odchod od uhlí?

Korečkové rypadlo v lomu ČSA. Autor: Jirka Dl

V souvislosti s jednáním uhelné komise mi paní redaktorka Šárka Loukotová položila několik dotazů související s mými názory na možnost odchodu České republiky od uhelných zdrojů. Některé části odpovědí pak využila ve zprávě ČTK. Možná bude pro některé čtenáře zajímavé si přečíst odpovědi celé.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(1)
Frantisek
6. prosinec 2020, 16:34

Zdravím...

Bylo by dobrý podpořit ihned 4kv fotovoltaiky na každou střechu. A skoncovat tak s těžbou uhlí do 10 let.

Stanek

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se