Slova premiéra Andreje Babiše (ANO), který hovořil o možném posunutí tendru na nový jaderný blok v Jaderné elektrárně Dukovany, rozsypala plánované scénáře útlumu uhlí v Česku. Takzvaná uhelná komise v pátek možná nestanoví konkrétní datum, jak bylo dříve plánováno, hlasování v programu jednání není. ČTK to dnes řekl akademik a energetik František Hrdlička z Českého vysokého učení technického v Praze, který je členem komise. O odkladu rozhodnutí se hovoří také podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha, který je v komisi za asociaci ekologických organizací Zelený kruh. Důvody jsou podle něj ale jiné, než uvádí Hrdlička.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který je jedním z předsedů komise, dříve uvedl, že uhelná komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v ČR v letech 2033, 2038 a 2043. Podle informací ČTK je pro konec uhlí v ČR stále nejpravděpodobnější rok 2038. Termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.
„Prohlášení pana premiéra mě překvapilo, protože stanovené scénáře tím ztrácí smysl. Rok 2038 nebyl ve scénářích zvolen z legrace. Ten tam je kvůli tomu, že je to dva roky poté, co se předpokládá najetí pátého bloku v Dukovanech. Teď pan premiér řekne, že to odložíme po volbách, paní předsedkyně SÚJB (Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová) řekne, že se nic nestane, když nic nebude. V tu chvíli si kladu otázku, čím uhlí nahradit,“ řekl dnes ČTK Hrdlička.
Výběrové řízení na nový dukovanský jaderný blok má vypsat polostátní společnost ČEZ, která je investorem stavby. Firma letos několikrát zopakovala, že tak plánuje učinit do konce letošního roku. Babiš však minulý týden uvedl, že tendr není zatím připravený a stále se konzultuje s Evropskou komisí. „Jsem názoru, že o takto důležitém tendru by neměla vláda rozhodovat deset měsíců před sněmovními volbami,“ citoval premiéra web iRozhlas.cz.
Pravděpodobnou možností v případě včasného nepostavení nového jaderného bloku je podle Hrdličky plyn a paroplynové elektrárny. Uvedl, že v takzvané komunitní energetice pro domácnosti lze využít obnovitelných zdrojů, možnosti skladování energie jsou ale podle něj v Česku omezené. „Pro mě za mě, uhlí můžeme odstavit klidně zítra. Ale musíme za něj mít náhradu. Což v tuto chvíli nemáme,“ řekl Hrdlička.
Důležitá podle něj zůstává také otázka bezpečnosti. „Ptám se – řada lidí kritizuje, že by se ruský Rosatom mohl ucházet o stavbu nového jaderného bloku v ČR a nevadí nám, že když půjdeme do plynových tepláren, že budeme potřebovat z Ruska dvakrát tolik plynu?“ dodal Hrdlička.
Koželouh proti tomu odložení tendru na nový blok v Dukovanech za relevantní důvod pro odklad rozhodnutí o konci uhlí na neurčito nepovažuje. „Když pominu, že samotný posun tendru o půl roku nebo rok, nemá zásadní vliv na i tak nejistý termín dokončení reaktoru, tak hlavním důvodem je, že konec uhlí prostě nemůžeme odložit na dobu, až se nám to bude hodit,“ řekl dnes ČTK.
„Ve skutečnosti se o odkladu rozhodnutí komise hovoří, ale úplně z jiných důvodů, než uvádí pan profesor Hrdlička. Jde zejména o chybějící analýzu sociálních dopadů a návrh kompenzací krajům a zaměstnancům z uhelného průmyslu. Chybí také útlumová křivka, jízdní řád odstavování uhelných elektráren,“ dodal.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji Havlíček s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.