Domů
Trh s elektřinou
Vysoká poptávka a nízká výroba OZE opět vyhnaly nahoru cenu elektřiny na evropských trzích
Zdroj: Pixabay

Vysoká poptávka a nízká výroba OZE opět vyhnaly nahoru cenu elektřiny na evropských trzích

Souhra vyšší poptávky a nízké výroby obnovitelných zdrojů během středečního odpoledne vyhnala ceny elektrické energie na řadě evropských trhů na násobky jejich běžných hodnot. Zatímco již na denním trhu se některé hodiny obchodovaly za více než 100 EUR/MWh, během vnitrodenního obchodování přesáhly ceny v některých intervalech i 1000 EUR/MWh.

Začátek měsíce přinesl nejen podprůměrné teploty, ale rovněž i bezvětří s oblačností. Kombinace těchto dvou faktorů měla za následek růst cen elektřiny na krátkodobých trzích v mnoha evropských zemích, kde vyšší poptávku musely pokrývat takřka veškeré dostupné výrobní kapacity.

Očekávaná nízká výroba větrných a solárních elektráren byla patrná již z úterních výsledků denního trhu, kdy se jednotlivé hodiny pro středeční ranní a večerní špičku zobchodovaly v Německu, Francii a několika okolních zemích za více než 100 EUR/MWh.

Ke slovu se tak v Německu dostaly ve větším i elektrárny spalující topný olej, které mezi 9. a 19. hodinou vyráběly stabilně přes 600 MW výkonu, přičemž v některých hodinách dodávaly do tamní soustavy i přes 900 MW výkonu.

Na vnitrodenním trhu šla cena k 1000 EUR/MWh

S příchodem středy následně došlo k revizi předpovědi výroby solárních elektráren, která byla nižší než v úterý. I tento faktor se pravděpodobně podepsal na vyšší poptávce po elektrické energii v Německu, kdy zatížení sítě v průběhu dne podle dat tamních provozovatelů soustavy převýšilo předpověď z předcházejícího dne o 2 až 4 GW.

Vyšší rozdíl mezi předpokládanou výrobou a poptávkou tak vyhnal nahoru ceny na evropských vnitrodenních trzích. 17. a 18. hodina se v Německu, Francii a okolních zemích obchodovala v průměru nad 200 EUR/MWh, přičemž maximální cena dosáhla až nad 800 EUR/MWh. Vůbec nejvyšších cen však bylo podle dat burzy EPEX SPOT dosaženo v Německu ve čtvrthodinách mezi 12:45 až 13:30, a to přes 1000 EUR/MWh.

Německo během středečního rána a odpoledne dováželo z okolních zemí až téměř 3 GW výkonu. Francie, která je při nízkých teplotách běžně dovozcem elektřiny vzhledem k rozšířenému elektrickému vytápění, naštěstí nemusela na dovoz po většinu dne spoléhat a do záporné bilance se tamní saldo dostalo až po 17. hodině.

Dovoz a vývoz elektřiny do sousedních zemí Německa dne 2.12.2020. Zdroj: agora-energiewende.de

Rozsáhlé bezvětří podobně potrápilo evropské trhy již v polovině září, kdy chyběl pouhý jeden cent, aby cena elektřiny na vnitrodenním trhu dosáhla stanoveného maxima 4000 EUR/MWh.

Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(25)
Jiří
4. prosinec 2020, 13:00

Kdo vsadí v příštích letech na bateriová úložiště, bude mít pohádkové zisky.

Jaroslav Novák
4. prosinec 2020, 22:51

Kolik přijde baterka o kapacitě 1GWh investičně, a čím jí chcete nabíjet, pokud baseload stojí 1000,-Euro/MWh??? 25,-Kč za kWh si málokterá domácnost může dovolit i v SRN!!!Když nesvítí a nefouká je každá baterka k H.O.V.N.U., řešení je pouze jádro a PVE!!!

Pavel K
4. prosinec 2020, 22:58

Baseload stoji €1000 / MWh? Tak proc potrebuje JEDU2 pujcku a pak nejakou garantovanou vykupni cenu, kdyz muze pohadkove vydelavat prodejem baseloadu? :-)

Jiří
4. prosinec 2020, 23:52

Prosím elektřinou bych ji nabíjel :-)

Za 15 let už budou k ničemu i současné PVE, takže začít teď plánovat nové by byl zřejmě nejhloupější nápad co kdy v energetice byl.

Josef Janovec
5. prosinec 2020, 07:45

Proč myslíte, že nebudou potřeba?

Jiří
5. prosinec 2020, 10:56

Přechod na elektromobilitu je nevyhnutelný a dokonce o dost rychlejší, než byly mé nejoptimističtější předpoklady. V září byl podíl prodaných EV v Evropě dokonce celých 13 %, s přísnějšími emisními limity v roce 2025 a 2030 je nutné, aby téměř všechna auta měla baterii. Můj odhad nyní je 70-80 % prodaných aut v roce 2030 bude alespoň plug-in hybrid (a opět nevylučuji, že to bude rychlejší než si myslím). V ČR to bude o cca 3-4 roky později.

A když vezmu celkový objem PVE v ČR, tedy přibližně 1,35 TWh vezmou přes noc a 1 TWh dodají přes den, tak místo toho, aby se tato třetina TWh ztratila, tak se nabijí elektromobily přes noc a elektrárenské společnosti na tom vydělají více.

Psal jsem za 15 let, tedy k tomu stačí, aby se mezi lety 2030 a 2035 prodala jen třetina aut jako elektromobily, tedy 80 tisíc ročně, 400 tisíc za 5 let a při spotřebě 2,5 MWh za rok (nájezd 14 tisíc km a průměrná spotřeba 18 kWh/100 km) a hned to dá tu jednu TWh, takže PVE nebudou potřeba.

Při nájezdu 14 tisíc km/rok je průměr 540 km za 2 týdny a tento dojezd mají BEV již nyní a za 10 let to bude standard i pro nižší třídu. Během 14 dnů si jistě každý naplánuje nabíjení, aby ho vyšlo co nejlevněji, tedy drtivá většina nabíjení bude přes noc, resp. v době přebytků, pokud se přejde na chytré sítě.

Dále je třeba počítat i s enormním rozvoj bateriových úložišť. Již nyní jsou velké kontrakty automobilek $110/kWh a do roku 2030 se počítá s poklesem až k $60/kWh (tj. 1,3 mld. Kč za bateriové články do úložiště o kapacitě 1 GWh). Plánovaná výrobní kapacita v roce 2030 je podle BenchmarkMinerals 3000 GWh za rok, s těmi, co se teprve začnou plánovat to bude podle mě přes 5 TWh. Pokud bychom brali poměrnou část pro ČR podle počtu obyvatel na světě, tak u nás skončí z těch 5 TWh v automobilech a úložištích 7 GWh každý rok, tedy dvě Dlouhé Stráně každý jeden rok od roku 2030 dál.

Začít teď stavět PVE, která by byla hotová se štěstím až za 10 let a náklady by se nedostaly pod 5 mld. Kč/GWh (což nejsou pomalu ani náklady PVE s připočtením inflace) je holý nesmysl, zvlášť když uvážíme návratnost nejméně 20 let (tedy by musela mít jistotu velkých výdělků, tj. velkého rozdílů cen na denním/nočním trhu až do roku 2050).

Ivan Novák
5. prosinec 2020, 11:54

Už někdo viděl model, dejme tomu pro každý okamžik roku 2030, ve kterém se využívá kapacity akumulátorů EV pro vyrovnávání bilance elektrizační soustavy ve střední Evropě? Já ne. Nebudu se divit, až ho někdo sestaví a vyjde mu, že z celkové kapacity se k tomu dá plánovat spolehlivé použití do výše jednotek %, zbytek poptávky a nabídky příliš náhodný.

Vladimír Šťastný
5. prosinec 2020, 08:11

PVE jsou nejefektivnější úložnou EE a ještě jí nejspíš hodně dlouho budou, takže PVE plánovat a stavět.

Ludek
6. prosinec 2020, 10:23

Hezký den. Píšu opožděné,ale zapomněl jste na jeden důležitý faktor. Na islám v Evropě v roce 2035 a dalších letech.

Josef
5. prosinec 2020, 23:32

V roce 2027 se bude prodávat stejně EV jako klasických vozů, takže se velmi rychle vyrovná odběr den/noc a tím se sníží cenové rozdíly. Takže ty "pohádkové zisky" budou pryč. A mít úložiště pro pár příležitostí za rok se nevyplatí.

Jiří
6. prosinec 2020, 10:40

Souhlasím, ten rok vidím stejně (průměr EU, u nás tak 2030), zisky ale budou pryč jen pro PVE (viz můj delší příspěvek výše). Bateriové úložiště si ještě dlouho bude vydělávat na fluktuacích při vnitrodenním obchodování, kdy těch příležitostí k výdělku budou až stovky denně, ne pár za rok.

Josef
7. prosinec 2020, 00:07

Bateriová úložiště se do budoucna nevyplatí, protože baterie mají omezenou životnost a chytré sítě zajistí ukládání el. energie do elektromobilů v době kdy je to potřeba a také zamezí nabíjení v době kdy to není potřeba , takže budete mít kladnou i zápornou regulaci. Podle mého názoru se denní a noční spotřeba prakticky vyrovná. Protože to nejsou jen osobní vozy to jsou i městské autobusy ,které také se také budou nabíjet levněji přes noc v depu.... Dále pak je tu rozvoj tepelných čerpadel. Už dnes tyto stroje samozřejmě topí více v noci než přes den a až budou chytré sítě pak stačí šikovný regulátor a i TČ budou vyrovnávat sít majitel bude šetřit a na komfortu nic nepozná... Z toto všeho usuzuji, že bateriová úložiště nebudou potřeba, alespoň ne dlouhodobě. Co bude potřeba to bude dlouhodobá akumulace.

Jiří
7. prosinec 2020, 01:52

Ale vy se furt bavíte o dlouhodobější regulaci. Já nezpochybňuji, že se denní/noční spotřeba (resp. cena elektřiny) vyrovná, ale to nic nemění na tom, že baterie bude vydělávat na malých fluktuacích a frekvenční regulaci.

Ta velká Tesla baterie v Austrálii se takto zaplatí za 3 roky, takže je fuk i kdyby vydržela třeba jen 10 let (a to vydrží mnohem déle, přes 10 let vydrží i v autě, kde se jede běžně náporově i přes 5C vybíjení a přes 3C nabíjení, tak tady se to nepřehoupne přes 0,3C, tedy v tomto ohledu extrémně šetrné zacházení s baterií).

Na dlouhodobou akumulaci momentálně ani výhledově neexistuje žádné ekonomicky rozumné řešení. Třeba z PVE by při týdenní akumulaci lezla elektřina možná tak za 10 Kč/kWh. Vodík je úplný nesmysl k tomuto použití a všechny další "průlomové" metody co se tu o nich kdy psalo jsou na tom ještě podstatně hůř, to už se vyplatí snad i plynová elektrárna co pojede 3 týdny v roce než to nějak složitě řešit.

Pavel K
7. prosinec 2020, 07:49

To Josef

Vy si pod pojmem kladna a zaporna regulace predstavujete regulaci jen na strane spotreby? Jak se rika regulaci, ktera je zalozena na dodavani elektricke eneregie do site?

Omezenou zivotnost ma naprosto vse, pokud nedefinujete pocet cyklu nebo aspon roky, je to nic nerikajici tvrzeni. Omezenou zivotnost ma totiz i PVE i jakykoliv motor nebo turbina (lozisko).

Bateriova uloziste budou potreba presne na to, co popisuje Jiri, takze se stavet budou.

Dalibor
4. prosinec 2020, 14:22

V září na našem vnitrodenním trhu jedna hodina dosáhla 1200€/MWh šlo tehdy o historický rekord.

PetrV
5. prosinec 2020, 03:18

To se nám ten společný trh s elektřinou pěkně prodražuje. Helmuti teď spalují zemní plyn určený pro vytápění, topné a fritovací oleje. Takže nebude zemní plyn když přituhne. To je ekologie a přemýšlení jednoduchých lidí...

Důsledky zlodějského greendealu v přímém přenosu. A díky ekopošukům bude hůře.

Miloslav Černý
5. prosinec 2020, 12:33

Obrovský potenciál výroby a zároveň uskladnění el. ener. se třeba nabízí v Podkrušnohoří. Obrovské plánované vodní plochy (spodní nádrže přečerpávacích e. zadarmo) plovoucí fotovoltaické el. jak na spodních tak horních nádržích na horách doplněná větrným parkem a velký rozdíl hladin víc jak 500 m. a to vše v jednom místě. Tyto příznivé podmínky se tady nabízí. Ten výkon při max. efek. využití by možná překvapil samotné odborníky. Toto je jedna s cest, která vede k nezávislosti a to je to nejdůležitější hledisko, které by mělo být to nejhlavnější ve všech nabízených představách ( v souladu i s politickými nevyjímaje)

PetrV
6. prosinec 2020, 07:04

Hrozba sesuvů, zeptejte se geologů, kde je mozno postavit precerpavacku. Lipno je na tom dobře, ale je vydelek pro rakusany a němce, ne pro cechy.

PVE je potreba u temelína, tj postavot pve na orliku a slapech s podvodnim a podzemnim vedenim primo do ete.

Dukovany mají pve dalesice a dlouhé stráně pro start z blackoutu.

Kde maji helmuti mista pro start z blackoutu?

Kdyz budou mít nefunkční vetrniky a slunečníky kvůli mrazu ala zima 1929?

Budou zase prosit nás a francouze?

Umí nekdo odpovědět?

Carlos
6. prosinec 2020, 12:27

Lipno je na tom dobře, ale je vydelek pro rakusany a němce, ne pro cechy.

Eh... slyšel jste o takové věci které se říká akcie? Nebo o soukromém vlastnictví? Z té PVE bude profitovat ten kdo na ní bude mít podíl a není důvod k tomu aby v tom neměly subjekty a občané ČR podíl, stejně jako občané a subjekty z Německa, Rakouska, Slovenska, Británie, vlastně kdokoliv z EU. A nebo klidně i Austrálie, USA, Nového Zélandu, Japonska, Jižní Koree, ale nemyslím si že by tyto poslední státy měly zájem do projektu investovat. Nemá cenu počítat jestli z toho bude mít to ten stát, nebo ten, když jednak je to projekt který se dá realizovat ze soukromých peněz jenom s tím že státy pomohou dojednat mezi sebou potřebné smlouvy, jednak míchání fangličkářství do takovýchto projektů povede spíš k tomu že z toho nebude mít nikdo nic a to je opravdu ten nejpitomější výsledek.

Ano, PVE Orlík byla plánována, nebo i stále je, akorát z nějakého důvodu ji stopli v momentě stopnutí tendru na Temelín, divné trochu.

Slapy tu propaguji já občas, šlo by to, bohužel ale nic takového zatím není ani ve výhledovém plánu.

Ne, Dalešice ani Dluhé Stráně se pro najetí Dukovan z blackoutu nepoužívají, můžou sloužit jako záloha, ale nemají dost vody na to aby rozjely jadernou elektrárnu. Ta by musela mít výkon několik dní. Ale co jde udělat je nahodit Vranov, z toho roztopit teplárnu v Brně, pak to poslat přes Kyjov do Hodonína a pak připojit Dukovany. Pro start do tmy je vybavená či vybavitelná prakticky každá větší hydroelektrárna.

Vy jste s tím ochlazením a jadernou, pardon sopečnou, zimou jak umanutý. A jak jsem Vám psal, psal Vám to i Josef, tak změna slunečního výkonu taková, aby se to projevilo na FVE by znamenala větší problém než nedostatek proudu.

PetrV
6. prosinec 2020, 22:03

Profitovat bude majitel, klidně němci schovaní za anglickou firmou. Navíc součástí projektu je VVN podzemní vedení, které rozzadelí přenosovou soustavu z nestabilních zdrojů. Tratit bude tedy český stát, potažmo český spotřebitel.

Přečerpávačka je potřeba u Temelína, aby bylo možno najet z blackoutu. Větrník

Nikdo mi zatím neřekl, který zdroj je v Německu primární.

Který nepotřebuje ee k rozjezdu z blackoutu.

Carlos
7. prosinec 2020, 00:18

Ano, součástí je podzemní vedení pro vyvedení výkonu a propojení elektrizačních soustav. Pokud je soustava v takovém stavu že ji jedna pitomá přečerpávačka rozhodí, tak to spíš ve spojitosti s trafy na hranicích smrdí problémy na straně ČEPSu než s větrníky v Německu. A jak říkám, je jedno jestli to bude patřit tomu nebo tomu. Nehledě na to, je dost slušně pravděpodobné že si budeme moci koupit, Vy, nebo já, akcie společnosti co to bude stavět. A pokud si ty akcie ani jeden z nás nekoupí, a neudělá to nikdo tu, tak v momentě kdy se bude zase vykřikovat o cizácích, tak ti co to budou křičet budou neskuteční pokrytci, tak jako vždy.

Přečerpávačka se na najetí z úplného bezproudí nehodí.

Nevím, zajeďte si na Rýn, Dunaj, Mohan... Pokud v ČR umí najet ze tmy pomalu každá druhá hydroelektrárna, tak v Německu to bude podobné. Něco jako jeden zdroj co to obnoví neexistuje. Když to tak vezmu, tak v ČR umí do tmy najet minimálně: Vranov, Štěchovice, Kamýk, Spytihněv, Mohelno, Brněnská přehrada. Dále hádám že to umí Střekov, Vrané, Lipno II, Vydra. S použitím dieselagregátu asi i některé parní elektrárny.

Pro rozběh potřebujete jenom zajistit krytí vlastní spotřeby a mít tam synchronní stroj.

Ivan Novák
6. prosinec 2020, 23:38

Záleží, co se myslí startem že tmy. Když se blok udrží na vlastní spotřebě, žádný problém. Dalešice jsou schopné poskytovat Dukovanům vnější napájení v případě, kdy reaktor musel sjet s výkonem na minimální kontrolovanou úroveň měřitelnou neutronovou instrumentací, sice nevyrábí elektřinu, ale nevychlazuje se (povinnost zhasnout štěpnou reakci vzniká až při úplné ztrátě vnějšího napájení). Rozběhnout dukovanský turbogenerátor je pak otázka krátkého času, to Dalešice zvládnou. Studený blok je jiná věc, pravda.

Jiří Procházka
6. prosinec 2020, 18:43

Ovšem než by došlo k zaplavení dolů pod Krušnými horami uplyne hodně let a v našich končinách opravdu hodně.Zelená garda žádá uzavření těžby uhlí okamžitě.Čim tito fanatici chtějí nahradit výrobu el.energie ?To neřeší, zřejmě po vzoru nejvyššího p.profesora jsou přesvědčeni, že elektřinu přece snadno dovezeme.?!Nebo snad budeme třít liščí ohon? Předkové takovému jednání říkali zapřahání vozu před koně,ale spíše by si říkali na čelo.Já říkám volejte Chocholouška.

meloun
6. prosinec 2020, 15:56

Já se musím pousmát. Ještě štěstí, že máme ty uhelné a plynové elektrárny, takže EE je dražší, ale aspoň nějaká je. Likvidací těchto elektráren by nebyla žádná.

Martin Hajek
6. prosinec 2020, 22:37

Další zima bude ještě mnohem zábavnější, až si Němci příští rok odstaví 4,8 GW v uhlí a další gigawatty v jádru a současně po Evropě zavře řada dalších uhelných elektráren kvůli zpřísnění emisních limitů od srpna 2021. Zelený ráj spotřebitele brzy dožene. Pak budou všichni náramně překvapení.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se