Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. USA využijí všechny dostupné prostředky k zastavení dostavby plynovodu Nord Stream 2

Americká vláda zvyšuje tlak na německou vládu, aby zastavila výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Bidenova administrativa k tomu dle mluvčího amerického velvyslanectví v Berlíně využije všech dostupných prostředků, uvádí Tagesspiegel.

Americký prezident Joe Biden nehodlá v otázce projektu plynovodu Nord Stream 2 přistoupit na kompromis a je „odhodlán využít všech dostupných prostředků, aby zabránil jeho dokončení“, uvedl mluvčí amerického velvyslanectví v Berlíně Joseph Giordono-Scholz.

2. TAE Technologies dosáhla ve svém fúzním generátoru teploty 50 milionů °C

Americká společnost TAE Technologies (TAE), která se zabývá výzkumem energetického využití fúze, oznámila, že její patentovaný plazmový generátor řízený paprskem s polem obrácenou konfigurací (FRC) vyrobil stabilní plazma s teplotou přes 50 milionů °C. Dosažení tohoto milníku společnosti pomohlo k získání dalšího financování ve výši 280 milionů dolarů.

Zařízení Norman, které milníku dosáhlo, bylo společností představeno v květnu roku 2017, prvního plazma v něm bylo vytvořeno již v červnu toho roku. Jeho výstavba vyšla TAE na přibližně 10 milionů dolarů. Dosažení nejnovějšího milníku je součástí plánovaného sledu kampaní skládajících se z více jak 25 000 experimentů. Podle TAE byly pro optimalizace experimentů využity ty nejpokročilejší výpočetní postupy včetně strojového učení, a to díky probíhající spolupráci s americkým Googlem a výpočetnímu výkonu získanému prostřednictvím programu INCITE od amerického Ministerstva energetiky.

3. Finská jaderná elektrárna Hanhikivi počítá s udělením stavebního povolení ještě letos

Nová finská jaderná elektrárna Hanhikivi očekává udělení povolení k výstavbě ještě v letošním roce. Úřad pro jadernou bezpečnost zatím obdržel zhruba třetinu potřebné dokumentace, zbytek by měl být dodán v první polovině roku. Nový jaderný blok typu AES-2006 VVER s výkonem 1200 MW by měl být podle současných plánů spuštěn v roce 2028.

Společnost Fennovoima, zodpovědná za projekt nové finské jaderné elektrárny Hanhikivi, zveřejnila v minulém týdnu shrnutí stavu projektu, včetně plánu na letošní rok. V loňském roce Fennovoima společně s ruskou dodavatelskou společností RAOS Project uzavřela několik záležitostí týkajících se návrhu primárního okruhu, kontejnmentu a hloubkové ochrany elektrárny.

4. Ceny ropy klesají v důsledku rostoucích obav o obnovování poptávky

Ceny ropy během pondělního rána poklesly, a to v důsledku sílících obav z dopadu rostoucího počtu nakažených nemocí COVID-19, nerovnoměrné distribuce vakcín, lockdownů a jejich dopadu na ropnou poptávku, u které se předpokládalo postupné obnovování.

Cena ropného kontraktu na příští měsíc se v případě ropy Brent pohybuje během pondělního rána okolo 62,6 USD za barel (bbl) a v případě americké WTI okolo 59,0 USD/bbl. Před schůzkou kartelu OPEC a jeho spojenců konanou 1. dubna ohledně dalšího nastavení ropných škrtů se ceny ropy pohybovaly okolo 64,4 USD/bbl, resp. 60,8 USD/bbl.

5. Komise: Rok 2020 přinesl na evropských trzích s elektřinou rekordní počet hodin se zápornou cenou

Rostoucí výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů, zvláště pak z větrných a solárních elektráren, spojená s poptávkovým šokem způsobeným pandemií koronaviru zapříčinily, že v roce 2020 byl na vybraných denních evropských trzích k vidění rekordní počet hodin se zápornou cenou. Uvádí Evropská komise.

Nízká poptávka po elektřině a rostoucí produkce obnovitelných zdrojů způsobily, že záporné ceny byly k vidění i na trzích, kde to není obvyklé. Mezi tyto státy patří například Francie nebo Velká Británie, jak uvádí Komise ve své čtvrtletní zprávě o trhu s elektřinou.

6. Japonská vláda se rozhodla vypustit kontaminovanou vodu z Fukušimy do moře

Japonská vláda v úterý rozhodla, že začne do dvou let vypouštět do moře více než milion tun kontaminované vody z jaderné elektrárny Fukušima, kterou před deseti lety zničilo silné zemětřesení a následná vlna cunami. Podle zahraničních médií to oznámil premiér Jošihide Suga. Úřady došly k závěru, že krok nebude mít přílišné negativní dopady na životní prostředí. S tím však nesouhlasí některé nevládní organizace či místní rybáři. Nelibost nad japonským rozhodnutím již vyjádřila také například Jižní Korea a Čína, oznámení Tokia naopak podpořil Washington.

Dnešní rozhodnutí japonské vlády je vyústěním několikaleté debaty o tom, jak naložit s velkým množstvím vody, která byla použita pro ochlazování jaderných reaktorů elektrárny poničených přírodní katastrofou. Voda je nyní ukládána v nádržích v areálu elektrárny, jejichž kapacita však bude naplněna na podzim roku 2022, uvedla nedávno společnost Tokyo Electric Power (TEPCO), která zařízení řídí. Postupné vypouštění vody do oceánu bude trvat zřejmě desítky let s tím, jak se bude dařit reaktory vyřazovat z provozu.

7. NOAA: Loni došlo navzdory pandemii k jednomu z nejvyšších meziročních růstů CO2 v atmosféře

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA) vydala tiskovou zprávu, podle které obsah oxidu uhličitého a metanu v atmosféře v roce 2020 výrazně vzrostly. A to i přes zpomalení ekonomiky v důsledku pandemie koronaviru.

Aktuální data NOAA za rok 2020 vychází z předběžných měření a výpočtů. Podle tiskové zprávy bývají finální čísla o něco nižší. Přesto NOAA neočekává, že se hodnoty zásadně změní a 2020 tak bude, co se obsahu CO2 a metanu v atmosféře týče, rekordní.

8. Spotřeba plynu v ČR rostla v prvním čtvrtletí dvojciferným tempem, ukazují údaje největšího distributora

Spotřeba plynu se v České republice v prvním čtvrtletí výrazně zvýšila, o čemž vypovídají statistiky distribuční společnosti GasNet. Podle údajů společnosti se spotřeba plynu na jejím území zvýšila přibližně o 14 %. Přispěly k tomu zejména nižší průměrné teploty na počátku roku a s tím spojená vyšší spotřeba energie. 

Pod zvýšenou spotřebou zemního plynu se v prvních třech měsících letošního roku výrazně podepsalo ve srovnání s loňským rokem relativně chladné počasí. Zatímco první dva měsíce roku 2020 byly hodnoceny jako teplotně nadprůměrné, v letošním roce se teploty vrátily do normálních hodnot.

9. WoodMac: Během současné dekády by měly být zprovozněny větrné zdroje o výkonu až 1 TW

Větrná energetika zažila v loňském roce navzdory pandemii onemocnění COVID-19 silný rok, kdy globální růst výkonu větrných elektráren dosáhl rekordních hodnot. Značného rozvoje by se větrná energetika měla dočkat i v průběhu aktuálního desetiletí, do roku 2030 by měly být zprovozněny nové větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu téměř 1 TW.

Podle dat konzultační společnosti Wood Mackenzie byly v loňském roce na celém světě uvedeny do provozu větrné elektrárny o instalovaném výkonu 114 GW. Vůči roku 2019 se podle WoodMac jedná o 82% nárůst, což loňský rok činí z pohledu nově instalovaného výkonu rekordním.

10. Krajský úřad Ústeckého kraje dal výjimku z emisních limitů elektrárně Počerady

Krajský úřad Ústeckého kraje udělil elektrárně Počerady výjimku z nových evropských emisních limitů. Částečná a časově omezená výjimka se vztahuje pouze na emise rtuti a vyprší po čtyřech letech. Provozovatel Vršanská uhelná připravuje kompletní ekologizaci za miliardy korun. ČTK o tom dnes informovala Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupiny Sev-en Energy, do které Vršanská uhelná patří. Ekologické organizaci se proti rozhodnutí chtějí odvolat k ministerstvu životního prostředí, požadují zrušení výjimky.

Hnědouhelnou elektrárnu Počerady na Lounsku převzala Vršanská uhelná k Novému roku od společnosti ČEZ. Krajský úřad v lednu přerušil jednání o výjimce kvůli vyslovení námitky podjatosti ze strany ekologických organizací. Systémovou podjatost spatřovaly ekologické organizace ve finančních darech, které Vršanská uhelná v nedávné době poskytla Ústeckému kraji.

Názor

Tritiová voda z Fukušimy I skončí v oceánu

Japonská vláda s konečnou platností rozhodla, že nahromaděnou tritiovou vodu bude postupně v průběhu řady let vypouštět do oceánu. Od havárie uplynulo již deset let a během ní se zaplňovalo stále více nádrží. Voda stále přibývá a kapacita nádrží by měla být vyčerpána na podzim roku 2022. I proto bylo nutno rozhodnout o řešení.

Radioaktivní voda, která se v elektrárně Fukušima I po havárii postupně hromadí, je pomocí zařízení ALPS zbavena všech ostatních radionuklidů kromě tritia. To je totiž těžký izotop vodíku a chemicky jej nelze separovat od toho obyčejného. Část vody je po vyčištění využívána pro chlazení, ale zbývající množství se zatím skladuje ve velkých nádržích. Zdroje stále přibývající vody jsou ze spodní vody, která proniká do silně kontaminovaných částí kolem zničených reaktorů a hromadí se v suterénech budov. Stejně tak se do těchto míst dostává i část dešťové vody. V silně kontaminovaných místech se kontaminuje a po odčerpání je ji nutné, až na zmíněné tritium, vyčistit a uložit v nádržích.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu