Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Devět států EU nesouhlasí s úpravou vnitřního trhu kvůli cenám komodit, kterou navrhovala i ČR

Devět členských zemí Evropské unie vydalo v pondělí prohlášení, ve kterém se vymezují proti unáhleným zásahům do vnitřního trhu s elektřinou a plynem. Tyto členské státy, mezi které patří například Německo, Rakousko, Dánsko nebo Nizozemsko, se tak vymezily proti dřívějšímu prohlášení Francie, Španělska a také České republiky podporující zásah do fungování vnitřního trhu s energiemi.

Těsně před jednáním ministrů Evropské unie se rozhořel spor o to, jak zasáhnout proti vysokým cenám energie. Ty přidělávají členským státům starosti na cestě k obnově po koronavirové krizi a současně přispívají ke zvyšující se inflaci. Na půdě Evropské unie se proto má najít řešení, jak omezit dopady současné krize a posílit vnitřní trh, aby byl v budoucnu v obdobných situacích odolnější.

2. Jak se promítne extrémní zdražení panelů do cen fotovoltaických elektráren v Česku?

Za posledních 15 měsíců vzrostly ceny fotovoltaických panelů o neuvěřitelných 50 %. Podle expertů hrozí další zdražení panelů až o 20%, na vině je současná energetická krize v Číně. Jak se změní ceny fotovoltaických elektráren v Česku v roce 2022 v důsledku velkého zdražení panelů?

3. Polsko a Litva propojily plynovody: Konec závislosti na ruském plynu pro Pobaltí a Finsko?

Litevsko-polské plynovody byly v minulém týdnu fyzicky propojeny na hranicích obou států plynovodem GIPL. Plyn by oběma směry měl začít proudit přibližně v polovině příštího roku, kdy má být plynovod dokončen. 

GIPL konektor by měl vytvořit kapacitu pro přepravu přibližně 27 TWh zemního plynu ročně do pobaltských států a do Finska. Až 21 TWh pak může být přepravováno druhým směrem do Polska.

4. Certifikace plynovodu Nord Stream 2 podle Německa nijak neohrozí energetickou bezpečnost EU

Provozovatel nového plynovodu Nord Stream 2 nyní čeká na certifikaci, aby mohl zahájit dodávky plynu. Podle analýzy německého ministerstva hospodářství a energetiky, která je jedním z klíčových vstupů do certifikačního řízení, udělení certifikace nebude mít negativní dopad na bezpečnost dodávek zemního plynu do Evropy. Tímto se plynovod dostává opět o krok blíže ke svému spuštění.

Poté, co bylo první rameno nového plynovodu Nord Stream 2 natlakováno technickým plynem, stále zůstává nedořešena certifikace ze strany německého síťového regulátora, kterou musí provozovatel obdržet, aby mohl zahájit dodávky plynu. Jedním z klíčových vstupů je analýza německého ministerstva hospodářství a energetiky (BMWi), v níž resort neshledal žádné překážky, které by bránily zahájení dodávek.

5. Analýza: Většině solárních projektů s předpokládaným zprovozněním v příštím roce hrozí zpoždění či zdražení

Globální energetická krize a nedostatečná nabídka řady materiálů zasáhly nespočet průmyslových odvětví, solárního nevyjímaje. Podle analýzy společnosti Rystad Energy aktuální nárůst cen surovin a přepravních nákladů může v příštím roce ohrozit projekty solárních parků čítající více než polovinu z přepokládaného instalovaného výkonu, který by měl být zprovozněn v následujícím roce.

Nedostatek energetických komodit a jejich rostoucí ceny se projeví i na cenách dalších komodit, které jsou vstupními materiály pro průmyslovou výrobu. Podle nedávné analýzy společnosti Rystad Energy vzrostla cena konvenčních solárních panelů od loňského roku z méně než 0,2 USD/Wp na zhruba 0,26-0,28 USD/Wp v druhé polovině letošního roku, tedy bezmála o polovinu.

6. Na čínském malém modulárním reaktoru začala montáž kontejnmentu

Dno ocelové nádoby kontejnmentu pro demonstrační projekt malého modulárního reaktoru (SMR) ACP100 v areálu jaderné elektrárny Changjiang (Čchang-ťiang) bylo usazeno na své místo. China National Nuclear Corporation (CNNC) uvedla, že tento milník pokládá pevný základ pro výstavbu historicky prvního komerčního suchozemského SMR na světě.

Výstavba víceúčelového tlakovodního reaktoru (PWR) s instalovaným výkonem 125 MWe, někdy nazývaného jako Linglong One, byla oficiálně zahájena 13. července na základě schválení výstavby Čínskou národní komisí pro rozvoj a reformy z počátku června.

7. V čínské jaderné elektrárně Zhangzhou 1 byla instalována tlaková nádoba

Tlaková nádoba čínského jaderného bloku Zhangzhou 1 vážící 316 tun byla umístěna na své místo. Veškeré komponenty jaderného ostrova jsou tak na místě a v říjnu by měla být instalována kopule kontejmentu. Výstavba bloku typu Hualong One začala v roce 2019, do komerčního provozu by měl být uveden v roce 2024. 

Společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) oznámila další milník ve výstavbě nového jaderného bloku Zhangzhou 1 (Čang-čou) v provincii Fujian. Na místo určení byla během devíti hodin instalována tlaková nádoba o hmotnosti 316 tun (celková hmotnost zdvihu a umístění byla téměř 462 tun). Podle CNNC jsou tak na místě veškeré části jaderného ostrova a koncem října by měl být dokončen kontejment reaktoru.

8. Georgia Power opět posunula spuštění jaderné elektrárny Vogtle

Společnost Georgia Power opět posunula harmonogram projektu výstavby dvou bloků elektrárny Vogtle. Tříměsíční zpoždění se týká jak třetího, tak čtvrtého bloku. Čtvrtý blok by měl být zprovozněn do poloviny roku 2023.

Podle slov společnosti je dodatečný čas potřebný na zvládnutí problémů, které se při stavbě vyskytly, a na provedení komplexního testování celé elektrárny. Uvedení třetího bloku elektrárny do provozu je nyní naplánováno na podzim roku 2022.

9. Německo: Příspěvek na podporu OZE v příštím roce klesne téměř o polovinu. Koncové ceny elektřiny přesto vzrostou

Příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Německu v příštím roce výrazně poklesne. Důvodem jsou zejména rostoucí velkoobchodní ceny silové elektřiny. Koncové ceny elektřiny přesto vzrostou.

Příspěvek na podporu OZE v Německu letos činí 6,5 centu za kWh (1,67 koruny/kWh). Němečtí provozovatelé přenosové soustavy nyní stanovili jeho výši pro rok 2022, která dosáhne na 3,723 centu/kWh (0,96 koruny/kWh). Jeho snížení o 43 % bylo možné díky tomu, že v tomto roce vzrostly ceny elektřiny na burze, což znamená nižší potřebu podpory OZE, která je podporovaným zdrojům vyplácena v případě, že velkoobchodní cena elektřiny je nižší než jejich garantovaná výkupní cena.

10. Čína stanovila cíle energetické účinnosti pro energeticky náročná odvětví do roku 2025

Čínská vláda ve čtvrtek uvedla, že energeticky náročná odvětví, jako je ocelářství, výroba hliníku, cementu a rafinace ropy, by měla do roku 2025 zajistit, aby více než 30 % jejich výrobní kapacity splňovalo přísnější normy energetické účinnosti. Informaci uvedla agentura Reuters.

Cíle zveřejněné na internetových stránkách Národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC) byly stanoveny tak, aby Čína, která je největším světovým emitentem skleníkových plynů, byla na cestě ke splnění svého závazku dosáhnout do roku 2030 maxima emisí CO2 a do roku 2060 se stala uhlíkově neutrální.

Názor

Energetické koncepce zelených aktivistů nejen z pohledu letošní zimy

Zelené organizace uveřejnily svou energetickou koncepci. Na rozdíl od předchozích počítá s využíváním jaderných zdrojů, které se podařilo postavit a zachovat i přes jejich intenzivní boj proti nim. I tak nedokáží bez postaveni nových jaderných bloků zajistit přechod k nízkoemisní energetice. A to i za předpokladu extrémně intenzivního využívání větrných turbín, a hlavně zdrojů na biomasu, které by pravděpodobně mělo hodně dramatické environmentální dopady. Je tak dobré se podívat na jejich představy podrobněji a srovnat je s realitou.

Organizace Greenpeace a Hnutí Duha představili společně svou energetickou koncepci. V ní se projevuje velmi dramatický posun v jejich postoji k jaderné energetice, zvláště u Greenpeace. Přesto však u těchto organizací nedochází k dostatečné sebereflexi a prosazovaná energetická koncepce je stále mimo realitu. Hlavně však hrozí způsobit při své realizaci zásadní environmentální škody a bude mít při své uskutečňování dramatické dopady na sociální a životní úroveň českých občanů.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu