Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Největší evropské ložisko zemního plynu se uzavírá, v posledním roce možná zvýší těžbu nad povolený limit

Na největším evropském ložisku zemního plynu možná v posledním roce běžného provozu vzroste těžba. Nizozemská vláda těžbu v plynárenském roce končícím posledním dnem září 2022 sice dříve omezila na 3,9 mld. metrů krychlových zemního plynu, ale možná bude nucena limit zvýšit. Přesto by těžba neměla překročit dvojnásobek plánované hodnoty.

Ložisko Groningen, které je největším ložiskem zemního plynu v Evropě a desátým největším na světě, vstoupilo do posledního roku regulérní těžby. Po září 2022 by již nemělo být v běžném provozu a do konce roku 2028 by mělo být v pohotovosti pouze při extrémních klimatických podmínkách.

2. OPEC+ odolal tlaku USA a oznámil snížení ropných škrtů o 400 tisíc bpd

Kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem nevyslyšeli volání ze strany USA po větším rozvolnění ropných škrtů. USA požadovalo, aby byly ropné škrty pro měsíc prosinec uvolněny o 600 až 800 tisíc barelů ropy za den (bpd). To se ale nestalo a americký prezident Joe Biden nyní zvažuje možnosti, jak by mohl ulevit pracující třídě, na kterou dle jeho slov dopadají vyšší ceny pohonných hmot nejvíce.

Listopadové zasedaní OPEC+

 „Má [rozhodnutí OPEC+ nezvyšovat dále svou produkci] velký dopad na rodiny pracující třídy, jen aby se dostaly do práce a zpátky,“ citovala Joe Bidena agentura NPR.

3. Gazprom začal plnit své zásobníky plynu v Evropě, na detaily byl však skoupý

Ruský plynárenský gigant během včerejšího plynárenského dne navýšil dodávky plynu do Evropy, zřejmě za vyššího vtláčení vyšších objemů plynu do podzemních zásobníků, které provozuje v několika zemích. Navýšení zásob v zásobnících společnosti nařídil ruský prezident Vladimir Putin na konci minulého měsíce, přičemž tento krok měl za následek znatelný pokles cen plynu na evropských trzích.

Ačkoliv dodávky plynu do Evropy zůstávají ve srovnání s předchozími lety na relativně nízkých hodnotách, podle předběžných údajů o nominacích toků plynovody se zdá, že by v tomto týdnu mohlo dojít ke zlepšení. Poté, co se v sobotu tok plynu na německo-polské hranici skrz předávací bod Mallnow opět obrátil do směru dodávek v Německa do Polska, se tento tok během pondělního večera otočil zpět, tedy na tradiční dodávky ruského plynu přes Polsko do Německa.

4. Evropa by díky belgické dohodě s Chile mohla získat přístup k levnému zelenému vodíku

Belgické přístavy v Antverpách a Zeebrugge by se mohly díky nově podepsané dohodě stát vstupním bodem pro chilský zelený vodík do západní Evropy. Pozadu nezůstává ani Německo, jehož ambice v oblasti mezinárodního obchodu s vodíkem jsou taktéž vysoké. 

Belgické Antverpy mají snahu stát se jedním z hlavních přístavů mezinárodního obchodu s vodíkem. Spolu s přístavem Zeebrugge a ministerstvem energetiky v Chile podepsaly dohodu o spolupráci, která zavazuje všechny tři subjekty k rozvoji obchodu se zeleným vodíkem mezi Chile a západní Evropou. Tato dohoda by mohla pomoci Evropě získávat zelený vodík za 1,10 EUR/kg.

5. Katar nadále rozšiřuje svou flotilu LNG tankerů, země chce značně navýšit export plynu

Katarská státem vlastněná společnost Qatar Energy pokračuje ve svých plánech růstu v oblasti dodávek a obchodování se zkapalněným zemním plynem (LNG). V rámci zatím poslední objednávky si země objednala celkem šest tankerů na přepravu plynu, které mají dodat jihokorejské loděnice.

Katar, který se spolu s Austrálií drží na horní příčce světových vývozců zkapalněného zemního plynu, se hodlá na tento trh soustředit i nadále. Země si podle serveru Argus Media loni v dubnu rezervovala kapacitu v celkem třech jihokorejských a jedné čínské loděnici, která by jí měla umožnit v rámci programu o hodnotě 19,2 miliard dolarů objednat až 100 nových tankerů do roku 2027.

6. Spojené arabské emiráty dokončily stavbu třetího bloku jaderné elektrárny Barakah

Ve spojených arabských emirátech byla dokončena stavba třetího bloku typu APR-1400 elektrárny Barakah. Provozovatel elektrárny plánuje komerční zprovoznění bloku 3 na rok 2023. Stavba elektrárny s celkem čtyřmi bloky je nyní dokončena z více než 96 %, přičemž první blok je v komerčním provozu od letošního dubna.

Společnost Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC) na klimatické konferenci COP26 v Glasgow oznámila, že dokončila výstavbu třetího bloku elektrárny Barakah. Elektrárna Barakah, nacházející se v oblasti Al Dhafra v Abu Dhabí, je první jadernou elektrárnou s více bloky v arabském světě. Komerční provoz třetího bloku je naplánován na rok 2023. V tomtéž roce se Spojené arabské emiráty ucházejí o pořádání konference COP28.

7. Norský ropný gigant Equinor plánuje miliardové investice do rozvoje nejsevernějšího ropného pole na světě

Norsko plánuje i v následujících letech a desetiletích pokračovat v těžbě ropy a zemního plynu, což si vyžádá další investice do rozvoje nových těžebních polí. Norská státní společnost Equinor tak v tomto týdnu představila plány na rozvoj ropného naleziště Wisting, který se má stát nejsevernějším ropným pole na světě.

Zásoby ropy v nalezišti Wisting, jež se nachází v oblasti Barentsova moře, se odhadují na zhruba 500 milionů barelů. Do rozvoje těžby, která by mohla být zahájena v roce 2028, Equinor plánuje investovat na 75 miliard norských korun, tedy bezmála 9 miliard dolarů.

8. Zpráva o stavu energetické unie: Více energie z OZE, východní státy však nadále podporují fosilní zdroje

Podle nejnovější výroční zprávy Evropské komise o energetické unii poprvé v historii předstihly obnovitelné zdroje energie fosilní paliva jako hlavní zdroj energie v Evropské unii. Konkrétně bylo v roce 2020 v EU vyrobeno z obnovitelných zdrojů 38 % elektřiny, z konvenčních zdrojů potom 27 %. Jádro se podílelo 25 %. Některé státy ale nadále podporují fosilní zdroje.

Jak informoval server CEEEnergyNews, který o nové zprávě Komise informoval, některé členské státy střední a východní Evropy oproti trendu viditelnému v ostatních zemích, vynaložily více prostředků  na dotování fosilních paliv (ačkoli celkově dotace mírně poklesly, a to z 56 na 52 miliard eur).

9. Francie má rozhodnout o výstavbě 6 jaderných bloků EPR v řádu týdnů. Zvládneme to, ujišťuje EDF

Francouzská vláda má v následujících týdnech oznámit rozhodnutí o výstavbě dalších až šesti jaderných bloků typu EPR. Jaderný průmysl je na výstavbu připraven, alespoň dle prohlášení zástupce společnosti EDF, kterého citovala agentura Reuters. Obecný záměr pokračovat ve výstavbě jaderných elektráren potvrdil francouzský prezident během včerejšího večera. Konkrétní ovšem nebyl.

Francouzská společnost EDF, která aktuálně staví v Evropské unii další tři jaderné bloky, nebude mít ani v dalších letech o zakázky nouzi. O stavbě dalších šesti bloků typu EPR ve Francii se totiž má rozhodnout již v následujících týdnech. Další jaderný blok pak plánuje Spojené království v lokalitě Sizewell – i zde by měla stavět právě francouzská firma.

10. Koalice vidí budoucnost energetiky v kombinaci jádra a OZE, chce udržet centrální teplárenství

Nová vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) vidí budoucnost energetiky v kombinaci jaderné energie a obnovitelných zdrojů a ve zvyšování energetické účinnosti. Limity těžby uhlí jsou pro novou koalici konečné a neprolomitelné, uhelné elektrárny se budou odstavovat s podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit. Vyplývá to z koaličního programu, který má ČTK k dispozici.

„Nadcházející energetickou transformaci k obnovitelným zdrojům bereme vážně, ale odmítáme rezignovat na energetickou bezpečnost, soběstačnost a nezávislost. Budoucnost české energetiky vidíme v kombinaci jaderné energie, decentralizovaných obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky na střechách, jejíž energii budeme skladovat v bateriích, a ve zvyšování energetické účinnosti,“ uvádí nová koalice ve svém programu.

Názor

Studie scénářů nefosilní elektroenergetiky ČR (1. část)

V roce 2017 ČR přistoupila k Pařížské klimatické dohodě, která požaduje zcela dekarbonizovat ekonomiku do roku 2050. Některé země s vhodnou geografickou polohou mohou mít energetický mix dominantně založený na obnovitelných zdrojích energie (OZE). Česká republika k nim ale nepatří díky klimatickým podmínkám vnitrozemského státu v hustě osídleném středu Evropy s omezenými možnostmi akumulace energie. Proto z hlediska ochrany životního prostředí ani z ekonomického hlediska není efektivní postavit elektroenergetiku ČR na OZE jako na hlavním zdroji elektrické energie, na což dlouhodobě upozorňuje i spolek Realistická Energetika a Ekologie.

Analýza statistických dat o spotřebě a výrobě elektřiny pomocí matematického modelu energetických mixů ukazuje, že po odstavení všech uhelných i jaderných elektráren hrozí ČR v obdobích zimní inverze (zamračené bezvětří) a o zimních nocích nepravidelné výpadky elektrické sítě (blackouty), přestože bychom vysokou investicí 4 bilionů Kč navýšili 25× aktuální výkon solárních fotovoltaických elektráren (FTE), 99× aktuální výkon větrných elektráren (VTE) a nainstalovali baterie za 1 bilion Kč. Díky podobné skladbě energetiky v okolních zemích nebude možné za nepříznivého počasí využít import energie a museli bychom proto až 4x navýšit výkon plynových elektráren, které by sloužily jako záskok při poklesu výkonu OZE (více scénář 96 % OZE).

Studie scénářů nefosilní elektroenergetiky ČR (2. část)

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu