Top 10 událostí roku 2023

1. Ceny elektřiny na evropských spotových trzích o víkendu zcela zkolabovaly

Minulý víkend zažívala velká část Evropy slunečné a větrné počasí, což se podepsalo i na spotových cenách elektřiny, které tak v některých hodinách dosahovaly hodnot hluboko pod nulou. V případě Německa se ceny okolo nedělního poledne propadly dokonce k -500 EUR/MWh, což tamní trh nezažil již 14 let. Do záporu se ceny propadly v Německu i v pondělí, nicméně silnější poptávka v průběhu pracovního týdne zabránila tak výraznému propadu, jako tomu bylo v neděli.

Evropské trhy s elektřinou v posledních týdnech opakovaně zažívají situaci, kdy se ceny elektřiny na spotových trzích během víkendových polední často propadají na hodnoty blízko nuly. Příčinou je silný nárůst instalovaného výkonu v solárních elektrárnách a nižší poptávka ve srovnání s předchozími lety. Během minulého víkendu se však k silné výrobě fotovoltaických elektráren připojil i vítr.

2. Siemens Energy AG: Problémy u našich větrných elektráren jsou větší, než jsme si doposud mysleli

Akcie společnosti Siemens Energy AG se na konci minulého týdne propadly o cca 40 % poté, co vyšlo najevo, že problémy dceřiné společnosti Siemens Gamesa, výrobce a dodavatele větrných elektráren, jsou závažnější, než se doposud myslelo. Dle revidovaného odhadu Siemensu si mohou kvalitativní problémy turbín vyžádat náklady přesahující 1 miliardu EUR a jejich řešení zabere několik let.

Siemens Gamesa je jedním z předních světových výrobců a dodavatelů větrných elektráren (VTE). Společnost se orientuje především na trhy EU a USA a celkem dodala VTE o instalovaném výkonu, který přesahuje hodnotu 130 GW.

3. EU se dohodla na zákazu kotlů na fosilní paliva od roku 2040

Evropský parlament a Rada dosáhly politické dohody nad směrnicí o energetické náročnosti budov (EPBD), podle které budou muset mít všechny nové budovy od roku 2030 nulové emise. Součástí dohody je i rozhodnutí o úplném vyřazení kotlů na fosilní paliva do roku 2040 a zrušení dotací od roku 2025. Dohodu musí teď obě instituce formálně schválit, informuje server Euractiv.

Evropská komise předložila návrh směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) už v prosinci 2021 jako součást balíčku Fit for 55, jehož cílem je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Návrh směrnice cílí na dosažení nulových emisí u všech nových staveb od roku 2030 a na renovaci existujících budov, zejména těch s vysokými emisemi.

4. EU upřednostní obnovitelné zdroje před ochranou investic. Vypovězení klíčové mezinárodní smlouvy je prý nevyhnutelné

Evropská komise považuje za nevyhnutelné, aby EU jako celek vypověděla tzv. Smlouvu o energetické chartě. Tato smlouva – jejímž účelem je ochrana investic v energetice – dlouhodobě neodpovídá směřování energetiky v EU k obnovitelným zdrojům. 

Na Evropské úrovni se začíná zvažovat, zda si Evropská unie jako celek může dovolit být i nadále signatářem Smlouvy o energetické chartě. Tato smlouva je podle členských států nekompatibilní se současnou proměnou energetiky k obnovitelným zdrojům. Nejpravděpodobnější možností proto nyní je, že smlouvu vypoví celá Evropská unie.

5. Orsted zastavil projekty offshore větrných parků. Ztráty jdou do miliard, akcie padají

Odvětví offshore větrné energetiky zažívá v posledních měsících krušné časy, kdy se developeři větrných parků na moři musí potýkat s růstem nákladů. Tato skutečnost se projevuje i na jejich ochotě, respektive neochotě realizovat původně plánované projekty, které se přestaly vyplácet. V tomto týdnu tak došlo k zastavení dalších dvou velkých projektů, tentokrát dánskou společností Orsted.

Výstavba větrných elektráren na moři se jeví jako perspektivní alternativa k tradičním turbínám na souši, a to především kvůli nižšímu odporu veřejnosti. Na intenzivnější rozvoj větrné energetiky se v posledních letech začínalo spoléhat stále více zemí, včetně Spojených států amerických, které v tomto ohledu za Evropou značně zaostávají.

6. Ložiska „bílého“ vodíku by mohla pokrýt spotřebu energií na stovky let

Vodík může existovat v bohatých zásobách pod zemí. K zelenému, modrému, šedému nebo růžovému vodíku přibývá další alternativa, která ve vesnici Bourakébougou v západním Mali už více než deset let pohání fenomén čisté energie. Nyní se do jeho hledání investují velké částky. Se zprávou přišly The Guardian a Wall Street Journal.

Vodík je podle úvah Evropské unie ale i dalších geopolitických aktérů součástí řešení klimatické krize. Existuje také mnoho úvah, jakým způsobem jej zapojit do energetického systému států a předpokládá se, že tento čistý plyn může nahradit fosilní paliva v továrnách, elektrárnách a domácnostech.

7. EU zakazuje Rusům rezervaci skladovací kapacity v plynových zásobnících

V rámci nejnovějšího balíčku sankcí Evropské unie vůči Rusku se od neděle zakazuje ruským občanům a společnostem rezervovat kapacitu v zásobnících zemního plynu v Unii. EU chce tímto krokem posílit energetickou bezpečnost bloku. 

„Ruské subjekty si v minulosti někdy rezervovaly kapacitu v zásobnících plynu a nevyužívaly ji, což blokovalo společnosti z EU v jejím využívání,“ řekl podle agnetury Montel v pondělí novinářům jeden z představitelů EU.

8. Čína hlásí dokončení druhé nejvýkonnější vodní elektrárny na světě

Čína v posledních desetiletích buduje značné množství zdrojů elektrické energie, včetně uhelných, obnovitelných či jaderných. Země už přes deset let disponuje nejvýkonnější vodní elektrárnou světa Tři soutěsky, nedávno však zcela dokončila výstavbu další obří vodní elektrárny, která se s celkovým instalovaným výkonem 16 GW stala vůbec druhou nejvýkonnější vodní elektrárnou na světě.

Výstavba nové vodní elektrárny Baihetan s šestnácti vodními turbínami o celkovém výkonu 16 GW byla zcela dokončena, uvedl podle serveru S&P Global její developer China Three Gorges Corporation. Elektrárna se tak stala vůbec druhou nejvýkonnější vodní elektrárnou na světě hned po vodním díle Tři soutěsky (22,5 GW), jehož development měla na starost stejná společnost.

9. Fotovoltaiky v Nizozemsku stlačily cenu elektřiny hluboko do záporu, aukce na denním trhu se musela dokonce opakovat

Evropský denní trh s elektřinou včera čelil nezvyklé situaci, kdy se musela aukce kvůli extrémně nízkým cenám na nizozemském trhu opakovat. Příčinou byla velmi silná očekávaná výroba solárních elektráren, kterou země nebyla schopná vyvézt, což stlačilo ceny pro dnešní poledne hluboko do záporných hodnot. Tato situace tak podle analytiků přináší varování pro následující měsíce, kdy výroba solárních elektráren dále poroste.

Očekávání silné nadvýroby elektrické energie během dnešního poledne mělo zásadní dopad na včerejší obchodování na denním trhy, kdy se ceny elektřiny na nizozemském trhu propadly do záporných hodnot během šesti navazujících hodin. Zveřejnění výsledků aukce přitom bylo podle serveru Montel zpožděno o 90 minut, jelikož se aukce musela opakovat poté, co ceny v některých hodinách prolomily hranici stanovenou na -150 EUR/MWh.

10. Německo muselo v prvním čtvrtletí omezit čtvrtinu výroby z mořských větrníků

Za první tři měsíce letošního roku byla z důvodu omezení na straně přenosové soustavy omezena zhruba čtvrtina výroby německých větrných elektráren na moři. U větrných elektráren na pevnině se jednalo zhruba o 3 % produkce a u solárních elektráren o necelá 2 %. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire.  

Potřeba omezovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je v Německu dlouhodobým problémem. Důvodem je pomalý rozvoj přenosové soustavy, který zaostává za tempem výstavby zejména větrných elektráren umístěných zpravidla na severu Německa.