Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Počet balkonových fotovoltaik v Německu rychle stoupá, jejich výkon také

V Německu i v letošním roce nabírají instalace balkonových fotovoltaik na obrátkách. Podle regulátora bylo jen za první polovinu letošního roku registrováno přes 200 tisíc takovýchto nových zdrojů. Za celý loňský rok se přitom jednalo o zhruba 300 tisíc nových fotovoltaik na balkonech. Kromě počtu nových zdrojů roste i jejich průměrný instalovaný výkon.

Přestože pozemní a střešní fotovoltaiky stále tvoří drtivou většinu přírůstku solárního výkonu v Německu za první letošní pololetí, balkonové fotovoltaiky nabírají na popularitě. K rychlejšímu růstu v tomto segmentu od letošního dubna pomáhá i jednodušší registrace do centrálního registru zdrojů. Dalším krokem je příprava legislativy, která má umožnit připojování těchto zdrojů i bez ohlášení distribučním společnostem.

2. Evropa v pozoru: Čínské větrné turbíny na vzestupu na evropském trhu

Čínské společnosti, které vyrábějí větrné turbíny, posilují svoji pozici na evropském trhu. Vyplývá to ze zprávy o první čínské zakázce v Německu, o které informoval zpravodajský server Reuters. Evropský průmysl Čínu podezřívá z nespravedlivých dotací, asijský hegemon kontruje argumentem o velikosti tamního trhu, který umožňuje čínským výrobcům snižovat náklady. Obává se Evropa podobného zjištění, jako při expanzi čínských solárů?

Ačkoliv je čínský podíl na provozovaných větrných elektrárnách v Evropě stále poměrně nízký, rostoucí zastoupení je patrné. Podle dat sdružení WindEurope se čínští výrobci podílejí méně než jedním procentem. Nelze však opomenout fakt, že čínské zakázky za poslední rok představovaly zhruba 1,2 GW, přičemž podobný objem jim dříve trvalo budovat deset let. Za letošní rok objednávky z Číny přidaly dalších 546 MW.

3. Čína nadále utíká zbytku světa v jaderné energetice, zahájila výstavbu dalšího reaktoru

Čína oficiálně zahájila stavbu jaderného bloku Xudabao 2 typu CAP 1000 o výkonu 1250 MW. Elektrárna v provincii Liao-ning má po dokončení disponovat celkem čtyřmi bloky, přičemž ne všechny budou využívat stejnou technologii. Stavbu dvou ruských bloků typu VVER-1200 v Xudabao zahájila země v roce 2021. Do komerčního provozu mají bloky vstoupit postupně v letech 2027 až 2029.

Čínská energetická společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) oznámila, že zahájila výstavbu dalšího jaderného bloku. Dne 17. července začali stavaři s betonáží druhého bloku elektrárny Xudabao, nebo také Xudapu, v provincii Liao-ning.

4. Nizozemský regulátor: Algoritmické obchodování s elektřinou může vést k manipulaci trhu

Rostoucí využívání samoučícího se algoritmického obchodování na velkoobchodních trzích s energií může vést k manipulaci s trhem a cenovým dohodám, uvádí nová zpráva nizozemského regulátora pro hospodářskou soutěž.

Nizozemský úřad pro spotřebitele a trhy (ACM) ve spolupráci s nizozemským úřadem pro finanční trhy (AFM) provedl studii trhu týkající se algoritmického obchodování na spotových trzích s elektřinou a plynem.

5. Ceny plynu nadále klesají, trh očekává restart LNG terminálu Freeport

Ceny zemního plynu na evropských velkoobchodních trzích na začátku tohoto týdne dále poklesly. Kromě stabilních dodávek skrz plynovody trh očekává zotavení vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z terminálu Freeport, který je jedním z největších LNG terminálů v USA. Terminál byl preventivně odstaven z kraje měsíce kvůli hurikánu Beryl, který zasáhl oblast Mexického zálivu.

LNG terminál Freeport, ležící na pobřeží amerického státu Texas, je druhým největším exportním terminálem v zemi. Terminál je v posledních letech nechvalně proslulý řadou problémů. Jedním z příkladů je i exploze, která terminál v červnu 2022 vyřadila z provozu na více než půl roku. Vzhledem k tehdejší napjaté situaci na trhu měla tato odstávka okamžitý a zásadní dopad i na ceny plynu v Evropě.

6. Ursula von der Leyenová přístup k energetické politice nemění

Staronová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se před hlasováním o vlastním znovuzvolení v tzv. „politických pokynech“ znovu přihlásila k opatřením v oblasti klimatu a čistého průmyslu. Věnovala se i otázce zemědělství.

Projev von der Leyenové na plenárním zasedání ve Štrasburku začal minulý čtvrtek krátce po deváté hodině ráno. Řeč, založená dle serveru Euractiv na „politických pokynech“, byla výsledkem několikatýdenní diskuse s hlavními politickými skupinami Parlamentu a byla uzpůsobena tak, aby přesvědčila poslance Evropského parlamentu napříč politickým středem, aby její nabídku podpořili, což se posléze i stalo.

7. Reuters: První jaderná elektrárna v Polsku má stát 40 miliard USD

První jaderná elektrárna v Polsku bude podle odhadů stát 40 miliard USD (936,7 miliardy Kč). Agentuře Reuters to řekl vysoký představitel amerického ministerstva energetiky. Podle něj ještě nebyla dokončena struktura financování projektu, USA se ale na něm budou podílet prostřednictvím Exim Bank U.S.

Varšava plánuje postavit šest reaktorů o výkonu šest až devět gigawattů (GW), aby snížila emise uhlíku a postupně se zbavila závislosti na uhlí. Předchozí polská vláda vybrala v roce 2022 společnost Westinghouse Electric, aby elektrárnu postavila. V plném provozu má být do roku 2040.

8. Ceny v aukcích pro střešní FVE se v Německu drží stále okolo 90 EUR/MWh

Na začátku června v Německu proběhlo druhé letošní kolo aukcí na podporu výstavby fotovoltaik na střechách a protihlukových bariérách. Druhé kolo se neslo ve velmi podobném duchu jako to první, a to jak z pohledu objemu přihlášených projektů, tak i vysoutěžených cen. Průměr vysoutěžených cen dokonce nepatrně vzrostl, stále se drží na téměř dvojnásobku oproti pozemním instalacím.

V druhém letošním kole pro fotovoltaiky budované na střechách a protihlukových bariérách německý regulátor nabídl celkem 258 MW výkonu. Ve srovnání s prvním kolem byl velmi podobný i objem přihlášených projektů, a to téměř 362 MW. Podobně jako v předchozím kole panovala relativně zdravá konkurence, kdy objem podaných nabídek převýšil objem aukce o přibližně 100 MW. 19 nabídek nicméně regulátor musel z aukce vyřadit.

9. Vláda schválila aktualizovanou vodíkovou strategii

Vláda na svém zasedání v polovině července schválila první aktualizaci Vodíkové strategie. Strategie zdůrazňuje nutnost importů vodíku do tuzemska, význam výroby vodíku pomocí elektrolýzy z obnovitelných zdrojů a také podporuje výrobu nízkouhlíkového vodíku, který bude mít dle autorů Strategie v České republice významný potenciál.

Strategie rozpracovaná na 127 stranách rozvíjí jeden ze směrů, kterým se bude ubírat dekarbonizace českého hospodářství. Tím je využívání nízkouhlíkového a obnovitelného vodíku v sektorech, kde se dnes využívá vodík vyrobený z fosilních zdrojů. Převážně jde o průmyslový sektor a zavádění vodíku do sektorů nových, jako je energetika a doprava. Ministerstvo tak cílí na snížení emisí skleníkových plynů a podporu ekonomického růstu.

10. Nizozemsko loni vyrobilo téměř polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů

Nizozemsko v roce 2023 vyrobilo 48 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Země se tím posouvá od svého tradičně fosilně založeného energetického mixu k nízkoemisním zdrojům. Informoval o tom Nizozemský statistický úřad.

Výroba z obnovitelných zdrojů se v roce 2023 zvýšila o celých 21 % ve srovnání s předchozím rokem. Podíl elektřiny vyrobené z fosilních paliv klesl a Nizozemsko vyvezlo do sousedních zemí více elektřiny než kdykoli předtím.

Téma

Nové LNG projekty v Evropě jsou ohroženy nízkým využitím těch stávajících

V Evropě je momentálně plánováno 42 nových LNG terminálů, které by měly zahájit provoz v roce 2025. Realizaci těchto projektů však ohrožuje aktuální nízká míra využití stávajících regasifikačních zařízení, která je pouze 46 %, analyzuje Platts Commodity Insights.

Evropské regasifikační projekty mají do konce desetiletí zvýšit kapacitu kontinentu o 121 milionů tun LNG ročně. Ze 42 projektů plánovaných na zahájení v roce 2025 je 11 již ve výstavbě. Avšak s klesající poptávkou po LNG a mírou využití stávajících terminálů pod 50 % vyvstávají otázky ohledně potenciálního nadměrného investování.

Studie uvádí přínosy dálkového vytápění prostřednictvím jaderné elektrárny

Jaderná energie je mnohem čistší a má během životního cyklu pro finský a evropský trh dálkového vytápění menší dopady na životní prostředí než jiné zdroje energie. To vyplývá ze studie VTT Technical Research Centre of Finland.

V Evropě jsou podle studie během zimy vytápěny domovy 60 milionů lidí. K tomuto vytápění je využíváno 3500 místních sítí dálkového vytápění. Teplárenství je významným zdrojem emisí CO2, což je důvod, proč dekarbonizace energetického systému vyžaduje zapojení široké škály alternativ k fosilním palivům, tvrdí VTT.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu