Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. EnBW: Další prodloužení provozu německých jaderných elektráren po dubnu 2023 je technicky neproveditelné

Další prodloužení provozu zbývajících německých jaderných elektráren po dubnu 2023 je technicky neproveditelné, uvedl představitel německé energetické společnost EnBW pro Süddeutsche Zeitung. Tyto elektrárny tak nebude možné využít pro stabilizaci přenosové soustavy v příští zimě.

„Na další prodloužení doby provozu je příliš pozdě,“ uvedl člen představenstva EnBW Georg Stamatelopoulos v rozhovoru a argumentoval tím, že provozovatelé elektráren, kteří původně plánovali odstavit reaktory na konci letošního roku, nemají dostatek palivových tyčí, personálu a neprovedli logistické přípravy pro udržení elektráren v provozu i po dubnu 2023.

2. Vývoz ropy z Ruska je i po embargu EU stále silný, více ropy tak zřejmě míří do Asie

V Evropské unii již druhým týdnem platí zákaz dovozu surové ropy z Ruska po moři, na objemu ruského exportu se nicméně podle předběžných dat zatím nepodepsal. U některých tankerů, které byly naloženy v minulém týdnu, zatím není zcela jasné, kam doplují, nicméně vzhledem k růstu dodávek ropy na asijské trhy v posledních měsících je pravděpodobné, že ropa původně odebíraná evropskými obchodníky zamíří do Asie.

Rusko podle dat S&P Global Commodity Insights v uplynulém týdnu exportovalo po moři v průměru 3,02 milionu barelů ropy denně, tedy objem srovnatelný s předcházejícím týdnem či 3,07 miliony barelů denně v listopadu. Zákaz dovozu ruské surové ropy do EU, který nabyl účinnosti na začátku měsíce, tak zatím zřejmě nemá dopad na celkový ruský vývoz. Zatím však není jasné, kam všechny tankery zamíří.

3. Polsko sice vybralo dodavatele jaderné elektrárny, zůstávají ovšem otázky kolem modelu financování

Polsko nedávno vybralo hlavního dodavatele pro výstavbu svých prvních jaderných bloků, stále ale nemá zcela dořešený model financování. Média spekulují nad tím, že americký Westinghouse možná nebude mít 49% podíl, jak se předpokládalo, ale podíl nižší. Část prostředků k výstavbě by v takovém případě musela být zajištěna jinými způsoby. 

Zatímco v České republice byly k 30. listopadu 2022 podány teprve úvodní nabídky na dostavbu pátého bloku jaderné elektrárny v Dukovanech, v Polsku byl o měsíc dříve hlavní dodavatel vybrán. Mezi kandidáty na výstavbu byly stejné společnosti jako zájemci o výstavbu bloku v České republice – jihokorejská KHNP, americký Westinghouse a francouzská EDF.

4. EBA: Bioplyn a biometan pokryjí do roku 2050 téměř dvě třetiny poptávky po plynu

Evropská unie si ve svém plánu REPowerEU stanovila na rok 2030 cíl pro výrobu biometanu o hodnotě 35 miliard metrů krychlových ročně. Dle Evropské bioplynové asociace je tento cíl realistický a bioplyny budou do roku 2050 pokrývat více než polovinu spotřeby v Evropě.

Biometan bude dle roční statistické zprávy Evropské biometanové asociace (EBA) hrát klíčovou roli při odklonu od ruského plynu, což je v současnosti jedním z hlavních cílů evropské energetické politiky. Vydání zprávy bylo publikováno na stránkách EBA. Jasný cíl nasadit 35 miliard metrů krychlových (bcm) ročně je tak klíčový pro plnění tohoto cíle. Dle zprávy již evropští výrobci dodávají Evropě ročně 18,4 miliardy metrů krychlových obnovitelného plynu.

5. Švédsko by mohlo do roku 2035 zdvojnásobit svou spotřebu elektřiny

Švédská spotřeba elektrické energie by se mohla do roku 2035 takřka zdvojnásobit vzhledem k tamnímu průmyslovému rozvoji a elektrifikaci, jak informuje energetický portál Montel s odvoláním na report Švédské energetické agentury. Dle agentury proto bude potřeba urychlit povolovací procesy pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zapotřebí však dle ní bude i rozvoj dalších zdrojů a flexibility soustavy.

Aktuální roční spotřeba elektrické energie Švédska se pohybuje okolo 140 TWh, jak uvádí agentura Montel. Národní energetický mix je postaven na kombinaci obnovitelných zdrojů, zvláště pak vodní a větrné energii, a zdrojů jaderných.

6. Česko plánuje investovat do dalších fosilních projektů. Hrozí, že se na dlouhé roky ocitne v „uhlíkové pasti“

Česká republika bude mít nejspíše možnost sáhnout si na další miliardy navíc v rámci navýšené alokace Národního plánu obnovy a iniciativy REPowerEU, která má státům pomoci zvýšit nezávislost na ruských fosilních palivech. Stávající návrh ale počítá s významnými investicemi do fosilních projektů.

Vyplývá to z dokumentu ministerstva průmyslu, který má Ekonews k dispozici a jenž posvětila vláda. V průběhu letoška resort sbíral od jednotlivých ministerstvech zapojených v realizaci Národního plánu obnovy (NPO) podněty k jeho aktualizaci, stejně jako projekty pro REPowerEU. Celkově dorazilo 86 podnětů za 125 miliard korun.

7. Příští týden by měly proběhnout první dodávky LNG do německé plynárenské soustavy

První dodávky zemního plynu do německé plynárenské soustavy z nového plovoucího LNG terminálu v severomořském přístavu Wilhelmshaven by měly být realizovány již v příštím týdnu. Během spuštění terminálu, které má trvat do poloviny ledna, bude do německé plynárenské sítě denně vtláčeno mezi 15 a 155 GWh zemního plynu. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire s odvoláním na německý deník Tagesspiegel. 

Podle německé energetické společnosti Uniper, která je provozovatelem nového plovoucího LNG terminálu, bude mít v době svého příjezdu do přístavu Wilhelmshaven plavidlo Hoegh Esperanza, které kromě zplyňování LNG může samo přepravovat velké množství této suroviny, na palubě 170 tisíc metrů krychlových LNG. Díky tomu budou ihned zahájeny první dodávky zemního plynu do německé plynárenské soustavy.

8. Evropská komise schválila Česku program na podporu ekologického vytápění

Evropská komise (EK) schválila České republice program na podporu ekologického dálkového vytápění v objemu 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy Kč). Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Program je určen k podpoře ekologického a účinnějšího dálkového vytápění založeného především na energii z obnovitelných zdrojů.

„Opatření přispěje k plnění českého národního plánu v oblasti energetiky a klimatu a strategických cílů EU souvisejících se Zelenou dohodou pro Evropu, zejména unijního cíle v oblasti klimatické neutrality pro rok 2050,“ uvedla Evropská komise.

9. Úřad: Německo letos dosáhne rekordní výroby elektřiny z OZE, za cílem pro 2030 ale zaostává

Další růst instalovaného výkonu solárních a větrných parků spolu s příhodným počasím letos Německu zřejmě zajistí rekordní výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. I přesto by podle tamního úřadu musela být pro dosažení cíle v oblasti výroby elektřiny z OZE pro rok 2030 letošní výroba ještě vyšší.

Německo je na cestě k dosažení rekordního roku z pohledu výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích energie, která by dle predikcí tamního Úřadu pro ochranu životního prostředí (UBA) mohla dosáhnout 256 TWh. Celkově by podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny mohl letos v Německu dosáhnout 46 %, loni přitom podíl dosahoval 41 %.

10. Američtí vědci oznámili historický průlom v oblasti jaderné fúze

Vědcům v USA se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí spotřebovalo. Vědecký průlom, o němž už v pondělí informoval americký tisk, dnes potvrdila ministryně energetiky Jennifer Granholmová, kterou citovala agentura AP.

Vědcům v kalifornském státním vědeckém ústavu Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) se podařilo uskutečnit jadernou fúzi, při které vzniklo 2,5 megajoulu energie, tedy o 20 procent více, než kolik bylo spotřebováno při provedení fúze samotné.

Téma

Velká proměna energetiky - jako od budek ke smartphonům

Energetiku čeká v následující dekádě velká proměna. Bude se týkat řízení výroby a distribuce, obchodování i rozvoje decentrálních zdrojů. „Tato změna bude rozsahem podobná té, kterou jsme prošli od telefonních budek k chytrým telefonům,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Vladimír Hlavinka, generální ředitel třebíčské společnosti Tedom. Ta vyváží plynové kogenerační jednotky do více než 50 zemí světa.