Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německá vláda vyloučila další prodloužení provozu zbývajících jaderných elektráren

Provoz zbývajících tří jaderných elektráren v Německu nebude dále prodlužován a elektrárny tak budou trvale odstaveny do poloviny dubna. Uvedla to německá ministryně pro životní prostředí, jadernou bezpečnost a ochranu spotřebitele Steffi Lemkeová a potvrdila tak vyjádření kancléře Olafa Scholze ze začátku března. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire.

Provoz zbývajících tří německých jaderných elektráren – Isar 2, Emsland a Neckarwestheim 2, které jsou dohromady schopné do sítě dodávat 4,1 GW elektrického výkonu, měl být původně ukončen na konci loňského roku. S ohledem na nejistotu panující na energetických trzích byl nicméně rozhodnutím vlády prodloužen do poloviny dubna.

2. Kombinace předpovědi silné výroby obnovitelných zdrojů a teplého počasí vyvíjí tlak na pokles velkoobchodních cen elektřiny

Jak informuje zahraniční energetický portál Montel, tak předpověď silné výroby obnovitelných zdrojů energie až do poloviny dubna vyvíjí tlak na krátkodobé forwardové ceny elektřiny. V kombinaci s aktuálně panujícím nadprůměrně teplým počasím, které snižuje spotřebu energií za účelem vytápění, se daří EU držet stav zásobníků s plynem na velmi dobré úrovni. To následně vyvíjí tlak i na pokles dlouhodobého forwardu. Výraznější pokles cen elektřiny nicméně limituje vysoká cena emisní povolenky.

Výkon německých solárních elektráren dodávaný do sítě se má v nynějším týdnu pohybovat na úrovních mezi 10-15 GW, přičemž v některých dnech bude dosahovat až 21-25 GW. Dlouhodobý průměr se přitom pohybuje pro toto období v roce okolo 7,2 GW, jak udává Montel. V dalším týdnu už bychom se nicméně opět měli pohybovat okolo dlouhodobého normálu.

3. V Nizozemsku by mohl vzniknout první velký elektrolyzér na světě využívající pro výrobu vodíku offshore větrné elektrárny

Nizozemsko by mohlo již na začátku příštího roku spustit vůbec první aukci, která by měla za cíl podpořit výstavbu elektrolyzéru pro výrobu zeleného vodíku, který bude napájen výhradně elektřinou z offshore větrných parků. Proveditelnost výstavby 500MW elektrolyzéru by měl v první fázi ověřit pilotní projekt, lokalitu pro jeho výstavbu by vláda měla oznámit v průběhu letošního roku.

Otázka výroby zeleného vodíku se v Evropě dostává v posledních letech stále více do popředí, a to nejen z důvodu nutnosti vyřešit sezónní akumulaci pro obnovitelné zdroje, ale rovněž z důvodu snahy omezit emise z průmyslových procesů. Vláda Nizozemska tak chystá ambiciózní projekt, který by měl zkombinovat výrobu zeleného vodíku s offshore větrnými parky.

4. USA loni spotřebovaly rekordní objem plynu, jeho ceny byly na zlomku evropských

Spotřeba zemního plynu dosáhla ve Spojených státech loni nového rekordu, zatímco evropské země a další regiony světa se potýkaly s dopady energetické krize. I přes značný nárůst exportní kapacity v posledních letech byl americký trh relativně izolován od prudkého cenového růstu na globálním trhu se zkapalněným plynem. I přesto, že se ceny plynu na tamním trhu vyšplhaly na nejvyšší hodnoty za posledních více než 10 let, stále dosahovaly zlomku cen na evropských trzích.

Díky silné domácí těžbě a stále relativně omezené exportní kapacitě dosáhla spotřeba zemního plynu ve Spojených státech loni v průměru 88,5 miliard stop krychlových denně (zhruba 900 miliard metrů krychlových za rok), což je podle tamní vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) vůbec nejvyšší hodnota od roku 1949, do kterého se datují její záznamy.

5. Klesající ceny plynu v Evropě způsobují nahrazování uhlí plynem při výrobě elektřiny

Klesající ceny plynu v Evropě způsobují přechod od uhlí k plynu při výrobě elektřiny. Tento trend bude v nadcházejících měsících podle agentury S&P Global pravděpodobně převládat. Podobná situace nastala naposledy v polovině roku 2021.

Klesající ceny zemního plynu a nárůst cen emisních povolenek v Evropě způsobuje, že provoz mnoha plynových elektráren je od poloviny února profitabilnější než starších černouhelných elektráren. Obdobná situace na trhu nastala naposledy v červnu 2021.

6. "Poslední varování": Globální teplota stoupla oproti předindustriální době již o 1,1 stupně

Dle poslední zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) stoupla globální teplota již o 1,1 °C oproti předindustriální době. Cíl Pařížské dohody zamezit oteplení o 1,5 °C se tak zdá ve světle poslední zprávy přinejmenším hůře dosažitelný.

Dosažení cíle stanoveného na konferenci v Paříži v roce 2016 se ve světle poslední zprávy IPCC vzdaluje. Jak švýcarský panel uvedl na svých stránkách, pro zamezení dalšího růstu světové teploty přitom existují funkční nástroje. Jejich využití je jen třeba znásobit a zefektivnit .

7. Gazprom dodal do Číny plynovodem Síla Sibiře rekordní množství plynu za den

Ruská plynárenská společnost Gazprom v pondělí dodala do Číny plynovodem Síla Sibiře rekordní objem plynu za den. Firma to podle médií oznámila dnes, kdy je druhým dnem na návštěvě Moskvy čínský prezident Si Ťin-pching. Plynovod Síla Sibiře vede přes ruský Dálný východ na severovýchod Číny a Gazprom má monopol na vývoz plynu z Ruska sítí potrubí.

Gazprom na dotaz agentury AFP odmítl sdělit přesné množství přepravené suroviny. Jsou to podle něj obchodní informace, které nesděluje.

8. Evropská komise představila konkrétní podobu Evropské vodíkové banky

Vodík má dle Evropské komise významně přispět k ukončení potřeby dovozu ruského plynu a dosažení klimatické neutrality do 2050. Komise proto plánuje podpořit investice do výroby udržitelného vodíku mimo jiné skrze Evropskou vodíkovou banku (European Hydrogen Bank, EHB). Banka má urychlit investování a zmenšit investiční propast k dosažení cílů vyrobit 10 milionů tun a importovat stejný objem obnovitelného vodíku do roku 2030.

Cílem Evropské vodíkové banky bude přispět k vytvoření trhu s vodíkem prostřednictvím pokrytí, či snížení rozdílu v nákladech mezi obnovitelným vodíkem a fosilními palivy u konkrétních projektů. EHB bude mít i mezinárodní dimenzi, díky které by měla usnadnit import obnovitelného vodíku do EU.

9. Čistý zisk ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 md Kč, meziročně přes osminásobek

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Výsledek překonal odhady analytiků i listopadovou predikci firmy. Významný nárůst odráží enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Skupina to dnes oznámila v tiskové zprávě. Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše by skupina mohla z loňského zisku vyplatit mezi akcionáře až 63 miliard korun, z toho 44 miliard korun by dostal stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Analytici odhadovali čistý zisk kolem 70 miliard korun, společnost na podzim očekávala celoroční zisk 65 až 75 miliard korun. „Čistý zisk jednoznačně překonal očekávání investorů,“ uvedl investiční analytik z portálu Trhy.cz Zdeněk Zaňka. Dosud nejvyšší čistý zisk, 51,9 miliardy korun, měla firma v roce 2009.

10. EU navrhuje snížení spotřeby plynu i v dalším roce, bez něj by byly zásobníky v únoru prázdné

Evropská komise navrhuje, aby i v dalším roce platil evropský právní rámec pro snížení spotřeby zemního plynu alespoň o 15 %. Dobrovolné snížení spotřeby, které se může v případě potřeby změnit na povinné, tak má platit až do konce března 2024. 

Po vypuknutí ruské agrese vůči Ukrajině bylo jako jedno z prvních opatření přijato evropské nařízení o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu. To stanovilo – v první fázi pouze dobrovolně – snížení spotřeby plynu v jednotlivých členských státech o 15 %.

Téma

Evropská komise navrhuje významnou změnu dlouhodobých trhů s elektřinou, obchodníci se staví proti

Návrh Evropské komise na reformu energetického trhu přichází se změnou, která může výrazně ovlivnit způsob obchodování na dlouhodobých trzích s elektřinou v kontinentální Evropě. Proti této změně se však staví hlavní aktéři na trhu s elektřinou z řad obchodníků, burz a provozovatelů přenosových soustav.

Dle návrhu Komise by mělo dojít k vytvoření tzv. hubu, známého například ze Skandinávie. Tento hub, s jehož návrhem přišel ACER ve svém dokumentu navrhujícím změny pro forwardové trhy s elektřinou, by měl společně s produkty pro zajištění přenosových práv z jednotlivých obchodních zón poskytnout lepší možnosti pro hedging výrobců a dodavatelů nacházejících se v zemích, jejichž trhy trpí nízkou likviditou. Příkladem může být například Rakousko.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu