Kombinace předpovědi silné výroby obnovitelných zdrojů a teplého počasí vyvíjí tlak na pokles velkoobchodních cen elektřiny
Jak informuje zahraniční energetický portál Montel, tak předpověď silné výroby obnovitelných zdrojů energie až do poloviny dubna vyvíjí tlak na krátkodobé forwardové ceny elektřiny. V kombinaci s aktuálně panujícím nadprůměrně teplým počasím, které snižuje spotřebu energií za účelem vytápění, se daří EU držet stav zásobníků s plynem na velmi dobré úrovni. To následně vyvíjí tlak i na pokles dlouhodobého forwardu. Výraznější pokles cen elektřiny nicméně limituje vysoká cena emisní povolenky.
Silná výroba obnovitelných zdrojů v Německu
Výkon německých solárních elektráren dodávaný do sítě se má v nynějším týdnu pohybovat na úrovních mezi 10-15 GW, přičemž v některých dnech bude dosahovat až 21-25 GW. Dlouhodobý průměr se přitom pohybuje pro toto období v roce okolo 7,2 GW, jak udává Montel. V dalším týdnu už bychom se nicméně opět měli pohybovat okolo dlouhodobého normálu.
Co se týče dodávaného výkonu větrných elektráren, tak ten by se měl v nynějším týdnu pohybovat mezi 5-20 GW, přičemž dlouhodobý normál je na úrovni 19 GW. V následujícím týdnu by však výroba měla podstatně narůst a výkon by se měl dle předpovědí pohybovat mezi 15-30 GW. Normálová hodnota pro stejné období v roce činí 16,5 GW.
Teplé počasí napomáhá udržet stav zásobníků s plynem na dobré úrovni
Teploty by se v nynějším týdnu měly pohybovat na úrovni 3-5 °C nad normálovými hodnotami. Na trzích lze proto vzhledem k celkově teplému průběhu letošní zimy vidět podstatný pokles cen krátkodobých forwardových cen, který se přelévá až do dlouhodobých forwardů. Zvedá se totiž optimismus na trhu v ohledu zvládnutí příští topné sezóny. Ceny plynu pro duben v obchodním bodě TTF se aktuálně snaží prolomit hranici 40 EUR/MWh.
Emisní povolenky brání dalšímu poklesu cen elektřiny
I přes nedávný pokles cen emisní povolenky udržuje její výše forwardové ceny elektřiny nad 100 EUR/MWh. Na přelomu února a března letošního roku dosáhla cena povolenky na své dosavadní maximum, když prolomila hranici 100 EUR/t CO2. Nyní se obchoduje již pod 85 EUR/t CO2.
Jedním z důvodů poklesu cen může být změna legislativy, která umožňuje trh s povolenkami tzv. předzásobit. To umožní členským státům vydražit povolenky dříve než dle plánu, což v krátkodobém horizontu sníží jejich cenu, ale ve střednědobém horizontu ještě zvýší důraz na dekarbonizaci, jelikož v budoucnu bude k dispozici méně povolenek.
Dalším z důvodů pak může být očekávání společností povinných emisní povolenky odevzdávat o brzkém obdržení jim bezplatně alokovaných povolenek pro letošní rok, které by pak mohly obratem uplatnit za loňské emise.
Tyto dva body spolu přitom souvisí, jelikož v případě předzásobení trhu by cena povolenky poklesla a společnosti by tak dle předpokladů mohly nakoupit povolenky levněji než nyní.
Jak uvádí Montel, tak Evropská komise již distribuovala 62 % všech bezplatně přidělovaných povolenek pro rok 2023.
Mohlo by vás zajímat:
V článku je chyba, správně má být: "Výkon německých solárních elektráren dodávaný do sítě se má v nynějším týdnu pohybovat na úrovních mezi 0-15 GW, přičemž v některých dnech bude dosahovat až 0-25 GW."
Říše nad kterou slunce nikdy nezapadá bylo Španělsko a ne Německo. :-)
Pochopitelně máte pravdu, nicméně informace např. 0-30 GW není moc vypovídající.
Berou se tedy hodiny, kdy slunce svítí ?
S pozdravem
DG
Po přečtení originálního článku chápu ten odstavec níže tak, že těch 10-15 GW má být průměrný výkon v daném období, ačkoliv něco jako průměrný výkon zrovna ve spojení se solárními elektrárnami moc smysl nedává.
"SMHI said it expects solar output for the week of 20 March to mostly reach the 10-15 GW range, though there could be days where it rises to a 21-25 GW range. Average solar output for that week of the year is around 7.2 GW, according to Montel’s Energy Quantified, while solar has averaged around 5.9 GW for the current week."
EU-plánovači a jejich, jak to jen říci, potvrzovací dotační nohsledi pořád žijí v konstrukci, kde schopnost "nějakých" výroben vyrovnat okamžitou bilanci je a vždy bude samozřejmostí, přírodní zákonitostí, nevyčerpatelným veřejným statkem.
Na okraj, ve Vogtle 4 zahájili horkou hydrozkoušku (na rozdíl od 4. bloku Mochovců, tam je ticho po pěšině, perpetuum silencium). Snad to nezakřiknu - podle REMIT se EMO3 energeticky spouští tempem víceméně jak zamýšleno, a OL3 po vyřešení lapálie s napáječkami běží na plné pecky, byť nekomerčně, pár testů má ještě před sebou.
Jaderné elektrárny jsou nebezpečné retro. Je dobře, že tato technologie pomalu umírá.
bezpecnejsie nez vodne alebo uholne. no proste zastarala technologia ...
Podle grafu je zřejmé, že u těch solárních elektráren šlo o peakové hodnoty.
To zřejmé není, protože graf ukazuje hodnoty z minulosti a článek se týká předpovědi výroby v budoucnosti.
Dovolím si zde zavzpomínat, pokud by SRN investovala z peněz daňových poplatníků 500 mld. euro například do modernizace a rozvoje jaderné energetiky ,pak kolik by asi stála cena 1 MWh?
Typuji 40 - 60 euro... a to by ještě výrobci získali solidní zisk....
Ale politici motivovaní likvidací evropské energetiky se rozhodli jinak a dnes tu oslavujeme, že bude možná svítit sluníčko a foukat vítr a ceny klesnou možná na jen 130 euro, výborně...
Současný vývoj cen elektřiny krásně demonstruje
1) cenu uměle zvýšenou velmi drahými CO2 povolenkami
2) cenu může snížit pouze nadbytek elektřiny z FVE a VtE
3) cenu může zvýšit pouze nějaký další problém francouzských JE
Cena FVE jsou asi 4kč /kWh s nějakým ziskem. Jaderné zdroje jsou ještě dražší, při dnešních standatech pro jejich výstavbu - ale jsou stabilní žádnou levnou elektřinu nelze proto očekávat.
Trochu jste to p. Vaněček trochu popletl:
ad1) Souhlas
ad2) Cenu může snížit jakýkoliv nadbytek elektřiny.
Jestli to bude elektřina vodní, jaderná, větrná, nebo FV je jedno.
Všechny jsou nízkoemisní a mají minimální provozní náklady.
Nevýhody mají ty s vyššími výrobními náklady (na burze "odpadají" nejdříve)
To se týká i akumulované FV a větrné, pokud se nebudou masivně dotovat.
3) Cenu zvýší nedostatek elektřiny. Typicky když v topné sezóně nesvítí a někdy i nefouká.
Samozřejmě mohou být problémy i jinde (zanedbaná údržba JR).
Doufám se z toho Francouzi poučí, že není možno JE nutit prodávat značnou část
elektřiny pod cenou a zanedbávat údržbu. Rozdíl je, že u JE to lze celkem jednoduše
řešit, u FVE to zatím nemáme technické řešení a už vůbec ne ekonomické (a kdoví, jestli
vůbec kdy bude ekonomika dlouhodobé akumulace solární energie přijatelná).
Je to právě nezdravý politický tlak na tzv. jadernou renezanci, který rozmělňuje potřebnou cestu evropské energetiky k OZE a zelenému vodíku. Žádné jaderky už nevyrostou a je to dobře. Je absurdní stavět 15-20 let elektrárnu za stovky miliard, aby se pak zjistilo, že v konkurenci slunce a větru nemají šanci.
minimalne cina a rusko JE stavaju
JE šanci mají to především, protože jsou schopné vyrábět neustále. Vyrobená GWh z FVE nerovná se GWh z JE, protože k zajištění spotřeby společnosti musíte FVE a VTE doplnit poměrně robustní, nejlépe sezónní akumulací.
K tomu doporučím pěkný článek z TZB-INFO https://oze.tzb-info.cz/akumulace-elektriny/25080-sezonni-akumulace-jak-tezke-je-ulozit-terawatthodiny-z-leta-na-zimu ze kterého je zřejmé, že za současného vědeckého pokroku je OZE na bázi FVE a VTE pro dekarbonizaci pouze pomocným zdrojem, kterým můžeme část spotřeby snížit, ale správná cesta tudy v současnosti opravdu nevede. Protože pokud je nedoplníte něčím, co bude vykrývat doby kdy FVE+VTE nevyrábí (elektrárny na fosil např. plyn), tak to zkrátka nejde, jenže pak nedekarbonizujete nikdy.
Ta extrémně drahá alternativa, kterou razí Němci nevede k akceptovatelným cenám EE. Od určité úrovně vypouštěného CO2/MWh bude další snižování Německo strašně bolet (cena EE bude neúměrně růst).
Samozřejmě pokud se podaří zlepšit schopnosti akumulace (nové levné baterie, zefektivnění jiných POWER->Chem->POWER apod.) je tady určitá cesta. Tzn. investice do této cesty mohou dávat smysl, ale proč, když ty (velmi vysoké potřebné) investice do vývoje můžeme investovat rovnou do výroby a stavět něco co nám dekarbonizaci zajistí bez potřeby velké drahé akumulace?
Alternativou je podle mě zaměřit se na jiné elektrárny, příkladem mohou být přílivové, protože příliv a odliv je celkem stabilní a v určitých místech, kde jsou rozdíly v metrech lze stavět něco úplně jiného a efektivnějšího, než se teď pořád vymýšlí. Bohužel v ČR toto nebude nikdy zdroj č. 1
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se