Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německo zakáže od roku 2024 kotle na fosilní paliva

Německá vláda schválila návrh zákona, podle něhož musí od roku 2024 nové topné systémy využívat alespoň z 65 % energii z obnovitelných zdrojů. Toto kritérium fakticky splňují pouze tepelná čerpadla, hybridní tepelná čerpadla s fosilní zálohou, dálkové vytápění či kotle na biomasu.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck prohlásil, že Německo musí co nejdříve začít s výměnou svých topných systémů v budovách a domácnostech, jak informoval server Euractiv. Reagoval tím na fakt, že země velmi zaostává v oblasti čistého vytápění, například ve srovnání s Francií, Dánskem a Finskem.

2. Jaderný blok Vogtle 4 se blíží k dokončení, horké testy prokázaly připravenost reaktoru

Dokončení horkých testů primárního okruhu potvrzuje připravenost reaktoru k zavezení paliva. Jde o významný krok ke komerčnímu spuštění druhého reaktoru AP1000 elektrárny Vogtle. Blok má být uveden do provozu koncem letošního roku nebo začátkem roku 2024.

V březnu byly na bloku Vogtle 4 zahájeny horké funkční zkoušky, během nichž jsou systémy elektrárny provozovány při nominálním provozním tlaku a teplotě, aby se prokázalo, že systémy budou komplexně fungovat podle projektu. V této fázi není uvnitř aktivní zóny reaktoru zavezeno jaderné palivo.

3. Německá vláda odložila rozhodnutí o LNG terminálu v Baltském moři

Německá vláda odložila rozhodnutí o zařazení plánovaného importního LNG terminálu na ostrově Rujána v Baltském moři do zákona zaměřeného na zrychlení výstavby LNG terminálů. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire s odvoláním na německý zpravodajský portál Table.Media.

Plánovaný importní LNG terminál na největším německém ostrově Rujáně měl být mezi terminály zařazenými pod uvedený zákon, díky kterému by mohl využít rychlejšího povolovacího i stavebního procesu. Podle zpravodajského portálu Table.Media to nicméně nebylo nakonec možné kvůli tomu, že stále není jasné kde, kým a zdali vůbec bude uvedený LNG terminál vybudovaný.

4. Ruské plány na navýšení vývozu LNG komplikuje ztráta přístupu k západním technologiím. Země se tak urychleně snaží vyvinout vlastní

Poté, co Rusko v posledních dvou letech výrazně omezilo vývoz zemního plynu do Evropy skrz plynovody, se země snaží přesměrovat export na moře. Navýšení kapacity pro vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) by zemi umožnilo opět zvýšit svůj vývoz plynu, a navýšit tak příjmy do státního rozpočtu. Výstavbu nových zkapalňovacích linek však komplikuje skutečnost, že země po invazi na Ukrajinu přišla o přístup k západním technologiím, které byly v minulosti klíčovými pro ruský energetický sektor, zejména v oblasti budování zkapalňovacích zařízení a terminálů pro vývoz LNG.

Rusko má na poli vývozu zemního plynu ambiciózní plány, kdy chce do konce současné dekády ztrojnásobit kapacitu pro vývoz LNG. Rozšíření kapacity exportních terminálů by tak zemi umožnilo vyvážet více plynu. Vývoz plynu v jeho zkapalněné podobě obecně nedosahuje stejné efektivity jako v případě přepravy pomocí plynovodů, nicméně vývozci nejsou závislí na konkrétních odběratelích podobně jako země dovážející LNG nejsou závislé na jednom konkrétním dodavateli.

5. EU stále hledá možnosti, jak vypovědět mezinárodní smlouvu chránící investice v energetice

Evropská unie i nadále zkoumá možnosti, jak vypovědět Smlouvu o energetické chartě, jejímž účelem je chránit investory v energetice před regulatorními zásahy vlád. Podle nového návrhu by tak EU mohla smlouvu vypovědět jako celek, členské státy by však měly mít možnost svou účast v modernizované podobě dohody zachovat. Evropská komise již dříve v tomto roce uvedla, že vypovězení této smlouvy považuje za nevyhnutelné, jelikož neodpovídá klimatickým ambicím bloku.

Otázka vypovězení takzvané Smlouvy o energetické chartě, mezinárodní dohody z konce 90. let s přibližně 50 signatáři, je stále diskutovaným tématem na půdě EU. Záměr vypovědět tuto klíčovou smlouvu oznámilo v průběhu loňského roku již několik členských států EU, konkrétně se jednalo o Francii, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a v neposlední řadě Německo.

6. Německý ministr hospodářství chce dotovat cenu elektřiny pro průmysl

Německý ministr hospodářství Robert Habeck se vyslovil pro dotování ceny elektřiny pro průmysl ze státních prostředků. V opačném případě může Německu hrozit ztráta klíčových technologií, uvedl na jedné z akcí.

Německý průmysl si dlouhodobě stěžuje, že ceny elektřiny jsou lokální nevýhodou v mezinárodní konkurenci. Německý ministr hospodářství Robert Habeck proto již dříve oznámil svůj záměr předložit koncepci ceny elektřiny pro průmysl.

7. Pokles cen energií opět rozhýbal nabídky dodavatelů, řada z nich zlevnila tarify

Pokles cen energií na trzích opět rozhýbal nabídky tuzemských dodavatelů. Nové ceny po vládnou stanoveným cenovým limitem dnes představil ČEZ, v týdnu zveřejnily nové nabídky také Moravské naftové doly (MND) nebo Tedom Energie a od května snížila ceny i Pražská plynárenská. V předchozích týdnech a měsících zlevňovali i další velcí dodavatelé. Vyplývá to z informací dodavatelů pro ČTK.

Vláda od začátku letošního roku stanovila cenový strop na energie. Spotřebitelé tak za megawatthodinu (MWh) elektřiny mohou zaplatit maximálně 6000 korun s DPH, za MWh plynu 3000 korun. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.

8. GasNet použil pro opravu mostu unikátní technologii. Jako první plynaři v Česku

Největší český distributor plynu rozvíjí plynárenské řemeslo po všech stránkách včetně výstavby nových plynovodů a plynárenské infrastruktury. Důkazem je i nasazení unikátní japonské technologie při opravě plynovodu přes řeku Odru v Ostravě. Plynaři tady vyřešili složitou situaci u vysokotlakého potrubí, které zásobuje plynem strategickou průmyslovou oblast. Technologii použili jako první plynaři v Česku.

Ocelový příhradový potrubní most přes Odru stojí mezi ostravskými městskými obvody Stará Bělá a Polanka nad Odrou. Betonová základová patka potrubního mostu umístěná na samém okraji břehu byla po letech meandrování proudu vody v havarijním stavu.

9. Německá vláda představí do léta plány pro "vodíkové dálnice"

Německá vláda dává společně s provozovateli tamní plynárenské sítě dohromady detailní plány pro rozvoj národní vodíkové sítě. Finální materiály by podle ministra hospodářství Roberta Habecka měly být zveřejněné do léta. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire.

Vodík je důležitou součástí strategie k dosažení německých a potažmo i evropských klimatických cílů, jednak jako médium pro akumulaci přebytků výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, ale zároveň jako prostředek pro dekarbonizaci odvětví, u kterých není možné snadno přejít na využívání obnovitelných zdrojů energie, jako jsou těžký průmysl nebo letectví.

10. Průzkum: Fotovoltaiku nově plánuje 42 procent tuzemských firem

Fotovoltaickou elektrárnu si plánuje nově pořídit zhruba 42 procent firem v Česku. Jde hlavně o firmy ze zemědělství či stavebnictví. Dalších 27 procent z těch, které ji už mají, ji chce rozšířit. Jejich hlavním cílem je pokrytí vlastní spotřeby. Vyplývá to z průzkumu společnosti Raiffeisen – Leasing. Podle dalšího průzkumu firmy Persola je zvýšení energetické soběstačnosti při pořízení fotovoltaiky hlavním motivem i pro domácnosti.

Vlastní fotovoltaickou elektrárnu chystají podle průzkumu Raiffeisen – Leasing hlavně firmy ze zemědělství a lesnictví, z dopravy a logistiky a také ze stavebního průmyslu a developmentu. Rozšíření už stávající elektrárny pak plánují zejména firmy z těžebního průmyslu a zpracování surovin.

 

 

Téma

Sedm tipů, co zvážit, než se pustíte do výměny kotle a žádosti o dotace

Další vlna kotlíkových dotací, které pomáhají lidem vyměnit staré spotřebiče pro vytápění za šetrnější k životnímu prostředí, se blíží. Podle Asociace pro optimalizaci komínů a spalování ale může výměna kotle napáchat i spoustu škody. Redakce Ekonews proto společně s asociací připravila několik tipů, na co je dobré dát si pozor, než si nové vytápění pořídíte.

Výměnou jednoho kotle se podle ministerstva životního prostřed do ovzduší nevypustí 40 kilogramů prachu. V určitých případech to může být i více než 180 kilogramů nebezpečných částic. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu se v tuzemsku mezi roky 2016 a 2021 – tedy v době, kdy běžely předešlé kotlíkové dotace – zmenšilo území s nadlimitní koncentrací karcinogenního benzo[a]pyrenu, jež produkuje především lokální vytápění, z 25,9 na 6,1 procenta. Spolu s tím klesl podíl populace zasažené nadlimitním znečištěním z 55,7 procenta na 20 procent.

Trh s flexibilitou v EU poroste. Vyrovnávat elektrizační soustavu však nemusí jen plynové zdroje

S odstavováním zbývajících uhelných elektráren přichází Evropa také o klíčové flexibilní zdroje energie, u kterých lze regulovat dodávaný výkon a udržet tak bezpečné dodávky elektřiny i v odběrové špičce. Jedním z často skloňovaných řešení je například využití plynových zdrojů. S vyrovnáváním sítě ovšem může pomoci i flexibilita na straně poptávky.

S rostoucími ambicemi na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu států Evropské unie se komplikuje udržení rovnováhy v elektrické síti. Výroba elektřiny z větrných a solárních zdrojů podléhá počasí a je intermitentní. Obnovitelné zdroje proto potřebují zálohu z jiných flexibilních zdrojů energie.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu