Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Japonsko pravděpodobně obnoví provoz největší jaderné elektrárny

Japonsko pravděpodobně v tomto roce uvede zpátky do provozu největší jadernou elektrárnu na světě, z pohledu instalovaného výkonu. Jedná se o jaderný komplex Kashiwazaki-Kariwa s instalovaným výkonem 8212MW, který je zároveň čtvrtým největším výrobním zařízením pro produkci elektřiny na světě.

Elektrárnu provozuje společnost TEPCO a je schopná zásobovat až 16 mil. domácností. Tato elektrárna již byla v minulosti uzavřena po úderu zemětřesení v roce 2007, kdy ke znovuobnovení provozu došlo až v roce 2009. Po havárii ve Fukušimě v roce 2011 došlo o rok později k dalšímu odstavení elektrárny.

2. Cena elektřiny na německé burze překročila 100 eur za megawatthodinu

Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, dnes překročila 100 eur (zhruba 2500 Kč) za megawatthodinu (MWh). Podle analytiků stojí za zdražováním elektřiny více faktorů, včetně narůstající spotřeby, růstu cen emisních povolenek a zemního plynu a poklesu produkce větrných elektráren v Německu.

„Cena ročního kontraktu na elektřinu ve středu překonala úroveň 100 eur za MWh. Jedná se o nejvyšší cenu od začátku prosince minulého roku. Elektřina reaguje na nárůst cen emisních povolenek a také plynu, který taktéž roste na letošní maxima,“ sdělil ČTK analytik XTB Jiří Tyleček.

3. Finsko by mohlo do střední Evropy dodávat až 70 TWh zeleného vodíku

Severské státy mají významný potenciál pro výrobu zeleného vodíku a jeho export do střední Evropy. Obzvláště velký potenciál byl podle studie od poradenské společnosti DNV, kterou si objednal německý provozovatel přepravní soustavy plynu GASCADE, identifikován u Finska. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire.

Podle zmíněné studie by mohl export zeleného vodíku z Finska do zemí střední Evropy dosáhnout až 70 TWh ročně do roku 2050. To odpovídá asi 2,1 mil. tun zeleného vodíku. Cena zeleného vodíku dodávaného z Finska by mohla být podle studie nízká díky vysokému podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů v tamním elektroenergetickém mixu.

4. Ústecký kraj zjišťuje, zda je možné zachovat obří rypadlo v lomu ČSA na Mostecku

Ústecký kraj chce zjistit, zda bude možné zachovat obří těžební velkostroj, který je odstavený v lomu ČSA na Mostecku. Náklady na přesun a údržbu vyplynou ze studie proveditelnosti, která bude podkladem pro rozhodnutí politiků o rypadle. Řekl to náměstek hejtmana Jiří Řehák (Spojenci pro kraj). Vlastníkem je skupina Sev.en Česká energie, jejíž mluvčí Eva Maříková ČTK řekla, že skupina je připravena s krajem spolupracovat.

Korečkové rypadlo RK 5000 je dlouhé 155 metrů a váží 5500 tun. Pokud by se celé rozebralo, cena šrotu by podle Řeháka byla 30 milionů korun. O dotaci kraj bude žádat Evropskou unii z Operačního programu Spravedlivá transformace. „Je to skutečný unikát, na revitalizovaném území po těžbě hnědého uhlí by mohl být lákadlem pro turisty společně s barokním zámkem Jezeří a národní přírodní památkou, kterou se má stát část lomu ČSA,“ uvedl Řehák.

5. Členské státy definitivně schválily reformu trhu s elektřinou v EU

Brusel 21. května (zpravodajka ČTK) – Členské státy dnes definitivně schválily reformu trhu s elektřinou v Evropské unii, oznámilo na síti X belgické předsednictví. Cílem normy je, aby byl trh cenově dostupnější a přívětivější pro spotřebitele a aby byli zranitelní zákazníci chráněni před odpojením od elektřiny.

Reforma trhu s elektřinou byla schválena při dnešním jednání unijních ministrů zodpovědných za telekomunikace. Česko na zasedání zastupuje místopředseda vlády Ivan Bartoš.

6. Země EU žádají po Komisi posouzení dopadů plánovaných sankcí na ruské LNG

Možné sankce zaměřené na zkapalněný zemní plyn (LNG) ruského původu se v posledních týdnech opět dostávají do centra pozornosti. Podle diplomatů oslovených agenturou Reuters však může trvat řadu týdnů, než bude dojednán nový balíček sankcí.

Podle oslovených diplomatů mají navrhovaná opatření širokou podporu, a to včetně omezení vztahujících se na ruský zkapalněný zemní plyn. Některé země, včetně Belgie, Německa či Francie, nicméně podle informací agentury Reuters požádaly Evropskou komisi o zhodnocení, jestli by omezení překládek ruského LNG v evropských terminálech mělo větší dopad na ekonomiku Ruska než EU.

7. JRC: Které země EU mají nejlepší podmínky k využívání tepelných čerpadel?

Zatímco ve velké části Evropy je provoz tepelného čerpadla stále poměrně drahý, zpráva oficiálního výzkumného orgánu EU uvádí tři země EU, které mají ideální podmínky pro využití ekonomického potenciálu tepelných čerpadel. Důvodem je především konkurenceschopná cena elektřiny ve srovnání s plynem. Jsou jimi Švédsko, Bulharsko a Portugalsko. Země však dokáží tuto výhodu těžit v různé míře.

Evropská komise odhaduje, že do roku 2040 bude v celém společenství instalováno více než 80 milionů tepelných čerpadel. Ta jsou považována za zásadní komponent pro vytápění a chlazení domů, šetrný ke klimatu.

8. Polské ministerstvo schválilo plán na výstavbu malého modulárního reaktoru od Rolls-Royce

Polské Ministerstvo životního prostředí a klimatu vydalo souhlasné rozhodnutí s plánem skupiny Industria postavit v zemi malý modulární reaktor od Rolls-Royce. Jedná se o první vládní stanovisko, na základě kterého může investor pokračovat v získávání dalších potřebných povolení. Malý tlakovodní reaktor Rolls-Royce SMR s elektrickým výkonem 470 MW má plánovanou životnost přes 60 let. Souhlasné rozhodnutí vydalo ministerstvo polským jaderným projektům s instalovaným výkonem téměř 10 GW.

Britská  společnost Rolls-Royce SMR vyvíjející malé modulární reaktory oznámila, že polské Ministerstvo životního prostředí a klimatu schválilo potenciální výstavbu jejího reaktoru v zemi. Žádost podala polská skupina Industria, která plánuje stavbu malého reaktoru ve speciální ekonomické zóně Kostrzyńsko – Słubicka, loni v prosinci. Pozitivní rozhodnutí ministerstvo odůvodnilo zejména tím, že je projekt ve veřejném zájmu a v souladu s národními energetickými a klimatickými cíli.

9. Evropské společnosti snižují cíle v oblasti rozvoje OZE

Mnohé evropské energetické společnosti snižují své cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie kvůli vysokým nákladům na jejich financování a výstavbu a nízkým cenám elektřiny. Trend omezování a přehodnocování plánů poukazuje na obtížnou ekonomickou stránku transformace energetiky směrem od fosilních paliv.

Řada velkých evropských energetických společností snížila nebo přehodnocuje své cíle v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie kvůli vysokým nákladům na financování a nízkým cenám elektřiny. Mezi tyto společnosti patří například Statkraft, největší evropský výrobce energie z obnovitelných zdrojů, portugalská energetická společnost EDP nebo dánská společnost Ørsted, největší světový developer větrných elektráren na moři.

10. Slovensko a Jižní Korea jednají o spolupráci na novém jaderném projektu

Slovenská republika vede jednání s Jižní Koreou, USA a Francií o potenciální spolupráci při výstavbě nového jaderného bloku v Jaslovských Bohunicích. Slovenská vláda si dala za cíl do října vypracovat detailní návrhy na výstavbu jaderného reaktoru o výkonu 1200 MWe.

Minulý týden vláda schválila plán výstavby a požádala ministerstvo financí o přípravu podkladů k projektu do konce října. Schválení plánu proběhlo na zasedání vlády, které se konalo minulou středu, krátce před pokusem o atentát na premiéra Roberta Fica. Atentát na premiéra vyvolal obavy o stabilitu politické situace v zemi, ale vláda pokračuje v plánování strategických projektů.

Téma

Porcování miliard: dotaci už má osm velkých projektů z uhelných regionů. O některých panují pochyby

Osm projektů a téměř devět miliard korun na dotacích. To je prozatímní stav přidělování financí na pomoc uhelným regionům. Dalších 23 projektů, včetně těch vzbuzujících pochyby, na schválení čeká. O přiklepnutí zhruba jedenácti miliard úředníci rozhodnou do necelých dvou měsíců.

Celkem se hraje o zhruba čtyřicet miliard korun, které mají z Operačního programu Spravedlivá transformace zamířit do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského regionu. Do tří krajů, kterým mají peníze pomoci s přechodem od uhlí k udržitelnějšímu modelu rozvoje.

Na trhu s kritickými nerosty loni prudce klesaly ceny a přetrvávala dominance Číny

Ceny klíčových nerostů používaných v „čistých“ technologiích, jako je lithium, nikl nebo kobalt, v roce 2023 razantně klesly. Vychází to z dat nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA), která zároveň poukazuje na potřebu větších a diverzifikovanějších investic při úsilí o dosažení energetických a klimatických cílů. Ty jsou dnes koncentrované v několika státech v čele s Čínou a zeměmi Latinské Ameriky.

V roce 2023 došlo k uvolnění tlaku na trhu s nerosty, které se používají pro elektrická vozidla, větrné turbíny, solární panely a další „čisté“ technologie klíčové pro energetickou transformaci. Do této skupiny minerálů se vedle pravděpodobně nejvíce skloňovaného lithia řadí například měď, nikl, kobalt nebo grafit.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu