Evropské společnosti snižují cíle v oblasti rozvoje OZE
Mnohé evropské energetické společnosti snižují své cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie kvůli vysokým nákladům na jejich financování a výstavbu a nízkým cenám elektřiny. Trend omezování a přehodnocování plánů poukazuje na obtížnou ekonomickou stránku transformace energetiky směrem od fosilních paliv.
Řada velkých evropských energetických společností snížila nebo přehodnocuje své cíle v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie kvůli vysokým nákladům na financování a nízkým cenám elektřiny. Mezi tyto společnosti patří například Statkraft, největší evropský výrobce energie z obnovitelných zdrojů, portugalská energetická společnost EDP nebo dánská společnost Ørsted, největší světový developer větrných elektráren na moři.
"V souvislosti s rozvojem obnovitelných zdrojů došlo k velké konfrontaci s realitou. Došlo k obrovské změně nákladového prostředí," uvedl Norman Valentine, vedoucí výzkumu obnovitelných zdrojů v poradenské společnosti Wood Mackenzie.
Ørsted snížil své cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 o více než 10 GW, poté, co byla společnost nucena zrušit dva velké projekty v USA kvůli rostoucím nákladům.
"Jsme svědky pokračujícího růstu [obnovitelných zdrojů], ale pomalejším tempem," řekla listu Financial Times Birgitte Ringstadiová, výkonná ředitelka společnosti Statkraft, kterou vlastní norský stát.
Výstavba přímořského větrného parku Anholt.
Zdroj: Ørsted
Španělský energetický gigant Iberdrola v dubnu uvedl, že k obnovitelným zdrojům energie přistoupí "selektivněji". Italská energetická společnost Enel v listopadu oznámila, že sníží své investice do obnovitelných zdrojů energie ze 17 miliard eur v letech 2023-2025 na 12,1 miliardy eur v letech 2024-2026. Společnost však uvedla, že plánuje pokračovat ve zvyšování instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů s partnery, aby do roku 2026 dosáhla svého cíle 73 GW.
Stále se však najdou společnosti, které cíle v oblasti OZE i nadále navyšují. Německá společnost RWE loni v listopadu výrazně zvýšila svůj cíl, a to z 50 GW do roku 2030 na 65 GW instalovaného výkonu OZE.
Na potřebu dekarbonizace energetiky a s tím souvisejícím rozvojem obnovitelných zdrojů energie se stále více zaměřuje politická pozornost. Na prosincovém klimatickém summitu COP28 se země dohodly, že budou usilovat o ztrojnásobení globálního instalovaného výkonu OZE na 11 000 GW do roku 2030.
Navzdory současným výzvám je Vartdalová přesvědčena, že se ekonomika projektů zlepší. Ralph Ibendahl, vedoucí oddělení energetické transformace v regionu Emea ve společnosti RBC Capital Markets je rovněž toho názoru.
"Tyto věci se dějí ve vlnách. V současné době jsme spíše na sestupné části křivky, ale vrátí se to zpět," řekl Ibendahl.
Rostoucí úrokové sazby zvyšují náklady developerů
Rostoucí úrokové sazby v posledních několika letech zvýšily náklady na financování nových projektů. To v souvislosti s nárůstem nákladů na suroviny a komponenty a poklesem cen elektřiny působí některým developerům potíže. Často pomalý proces schvalování projektů regulačními orgány rovněž představuje výzvu. Ibendahl poznamenal, že vysoké úrokové sazby znamenají, že developeři musí o investory tvrději bojovat.
"Návratnost 7-9 % na úrovni projektů vypadá méně atraktivně, když základní sazby činí 5 %. Mnoho energetických společností má také možnost investovat místo toho do jiných oblastí svého podnikání," řekl Ibendahl.
Přenosové vedení a větrné elektrárny v Německu. Zdroj: TenneT
Investice do sítí
Některé společnosti, včetně Enelu a Iberdroly, uvedly, že chtějí více investovat do modernizace elektrických sítí, které budou mít zásadní význam při transformaci energetiky. Iberdrola plánuje vynaložit přibližně 60 % z plánovaných 41 miliard eur na investice do elektrických sítí.
Deepa Venkateswaranová, vedoucí oddělení utilit ve společnosti Bernstein, uvedla, že společnosti investují více do sítí v očekávání vyšší návratnosti vzhledem k jejich významu pro transformaci energetiky.
Mohlo by vás zajímat:
Samozřejmě, cíle zůstávají=OZE. Je však nutné snížit to zběsilé tempo v EU, stejně rozhodne celý svět, který si cíle EU v oblasti OZE stanovil ne na 2040 či 2050 ale na 2060 či 2070.
Skončit s klimatickou hysterií, nechat vítězit technický pokrok (=snižování ceny a zvyšování účinnosti fotovoltaických panelů, baterií a větrných elektráren).
Jak jednoduché, snad obyčejný (selský) rozum zvítězí...
akorát ta akumulace stále chybí, tento malý ale podstatný nedostatek nedělá z oze pokrokové zařízení ale spíš poněkud pitomé a v případě nepříznivých podmínek je na dvě věci a zadarmo drahé, no doufám že označení hloupého zařízení už správci nebudou brát jako porušení pravidel, je to konstatování faktu
Bohatě by stačilo, kdyby přístup ke SPOT produktům měli všichni a nebylo to bržděno instalací průběhového měření. HDO a tarifní politika dneška je pro smích. Lidé jsou velmi vynalézaví v otázkách toho, když je možno něco využít zadarmo nebo skoro zadarmo.
@minduton 27. květen 2024, 08:01
SPOT a chytrý elektroměr může mít dnes každý, bohužel zatím ne každý "zdarma".
S HDO a tarify souhlas, ale určitě se to bude muset změnit.
@Jirka Líska27. květen 2024, 08:35
"bohužel zatím ne každý "zdarma"."
Já se obávám, že to nikdy nebude zdarma (zřejmě proto jste to dal do uvozovek) a ani velmi levné to nebude. Je otázkou zda bude finanční přínos větší než náklady, očekávám že přínos bude u movitějších lidí, kteří si pořídí chytrou (chytřejší) domácnost. Chudší část lidí nebude schopna řídit spotřebu efektivně a jen se bude podílet na nákladech systému.
@Antonín Mikeš 27. květen 2024, 10:59
On není přínos jen pro spotřebitele, ale bude i pro distributora a řízení sítě.
A podle mého názoru, pokud bude na základě toho nějak zvýhodněna doba odběru a neodběru, který vyhovuje distribuci, tak právě ti méně najetní na tom mohou profitovat a budou to využívat.
Naopak bohatí, kteří neřeší finance, tak nic optimalizovat nepotřebují.
Samozřejmě nejde to brát doslova paušálně.
HDO neřeší fluktuace, ale mohlo by, jen by bylo potřeba chytřejší řízení a časy spínání HDO vydávat třeba jen jeden den předem dle aktuální situace a ne to naplánovat na měsíce dopředu, to bylo možné se stabilní výrobou a spotřebou - neexistovaly občasné zdroje a přebytky elektřiny byly v noci, teď je přebytek někdy odpoledne, někdy v noci a někdy i dopoledne, přebytky by se daly natlačit do bojlerů a akumulačních nádrží a samozřejmě spotřebiči s odloženým startem
Je otázkou zda je síť (hlavně ta distribuční) stavěna na to aby do doby špičky přiskočila nějaká větší část akumulačních spotřebičů řízených z HDO - když se ukazuje ,že distributor není schopen připojit ani "pár" domácích FVE.
@Antonín Mikeš 27. květen 2024, 15:00
Proto je potřeba investovat do chytrých sítí a mít přehled co se v síti děje a mít možnost to ovlivňovat.
A jelikož je výroba z OZE decentralizovaná, tak naopak by se síti ulevilo.
Lokální přebytek by se spotřeboval co nejvíce lokálně.
občasné zdroje nejsou zrovna vhodným příkladem decentralizované sítě, pokud jsou příhodné podmínky pro výrobu fve, budou s vysokou pravděpodobností příhodné i v okolí - zdroje kanibalizují, vzniká nadbytek výkonu v síti a ten je potřeba někde spotřebovat, a není pro něj lokální odbyt, tahá se po páteři, u vte je to ještě horší, tam existují centra - vhodné lokality, větrné farmy, ale místa s dobrými podmínkami pro výrobu z vte zase nebudou dobré pro spotřebu energie jako je průmysl, opět se výkon tahá po páteři sítě, toto není decentralizace. Horší je to v Německu, po uzavření jaderných elektráren které byly rozmístěné v lokalitách spotřeby a výroba je nahrazena větrnými parky na severu a výkon je potřeba dostat na průmyslový jih, páteřní síť na to nestačí, a HVDC linky s přenosovou kapacitou jednotek GW které se budují zlepšují situaci téměř zanedbatelně, potřeba je přenášet vyšší desítky GW
Akumulace elektřiny tady je, už víte že funguje spolehlivě, staví se neustále nové Gigafactories na Li nebo Na baterie,
z fyzikálních principů je jisté, že hranice možností jsme ještě zdaleka nedosáhli.
Pověra (stará zkušenost) že "elektřinu nelze skladovat (ve velkém množství)" je vyvrácena moderní fyzikou a technologií.
Teď třeba Elon Musk začal stavět v Číně Gigafactory na své nejpokročilejší baterie, Číňané, Korejci, Japonci mají taky své Gigafactories na baterky,
že EU zaostává (a ČR velmi zaostává) to pro světový vývoj nic neznamená.
Jako FVE již v této dekádě dosáhnou cca 5 TW výkonu v celém světě (cca desetinásobek výkonu JE), tak v další dekádě toto dosáhne i uskladňování elektřiny v bateriích, pro elektromobilitu i velkou energetiku.
Pokrok nezastavíte, stará i moderní fyzika toho ještě hodně dokáží, a hlavně LEVNĚ, o to jde nám spotřebitelům, o to jde i průmyslové výrobě pro celý svět. Chce to jen svůj čas.
Žádná "moderní a stará" fyzika pro akumulátory není. Pan Vaněček opět ukazuje svou neznalost a to, že aplikuje "černou" propagandu.
Fyzikální a chemické zákony týkající se akumulátorů byly objeveny téměř všechny v 19. století a dříve a platí a budou platit pořád.
Např. napětí LiOn akumulátoru je dané a ani pan Vaněček s tím nic neudělá. Kapacita se ještě bude pomalu zvyšovat, ale už nyní jsme blízko teoretickým maximům.
Pro krátkodobou akumulaci budou významné, jenže to zdaleka nestačí. Zvláště pro FVE (které se u nás staví téměř výlučně) je potřeba ještě akumulace dlouhodobá.
Jenže potom ta OZE elektřina i s tou krátkodobou už není nejen levná, ale také s malými emisemi CO2 (na výrobu zařízení). U dlouhodobé je to ještě několikrát horší.
Pokrok nezastavíte, slaměné panáky si stavte a bojujte proti nim, ale světový vývoj nezastavíte. Fyzika je jen jedna a neustále (již od dob Newtona) přichází s novými objevy. Pro energetiku je důležitá levná, masová, bezodpadová technologie a tu zde máme pro výrobu i skladování elektřiny.
Ale pro vetsinu lidi na svete neni ukladani temer treba. Vetsina libi sveta bydli mnohem blize rovniku nez evropane a blizko more. Tj. je tam mnohem mensi rozdil jak v teplotach tak v delce svitu mezi letem a zimou. Tam oze funguje mnohem lepe nez u nas. V cr to asi bez jadra, nebo plynovek nepujde.
ještě se nabízí možnost dostat fve instalace trvale nad oblačnost, a foukat v té výšce bude také dost a stabilně
FVE na oběžné dráze by, co posílají elektřinu dolů (alespoň teoreticky) by také nebyly špatné.
Ale to asi dříve budeme mít funkční termojadernou elektrárnu.
Bob: to je teprve ekonomika provozu, dotace na astronomické úrovni, spotřebitel aby platil výrobu na desítky tisíc let přednostního výkupu předem aby to mělo aspoň nějakou šanci že by byla investice zisková
Uroky se vrátili na normální uroveň . Nulové uroky jsou anomálie a patří minulosti . V americe se čeká , až se něco rozbije , přijdou bankroty , nezaměstnanost , a pak teprve klesne inflace . FED pak bude moci snížit sazby. Ale nečekejme už tak nízké uroky jako má třeba japonsko . To se stále bojí krachu a tak jedou stále nízké sazby což ale vytváří dlouhodobě stagnaci (drahotu) . Krach vytvoří výprodeje a levné zdroje .
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se