Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Ceny elektřiny se v Německu vyšplhaly až na tisíce eur kvůli nižší výrobě solárů

Vnitrodenní trh s elektřinou v Německu zažil toto pondělí velmi volatilní den, kdy se ceny vyšplhaly až na horní limit. Kvůli nižší než původně predikované výrobě fotovoltaik a omezené přeshraniční kapacitě tak ceny dosáhly až 9999 EUR/MWh. Na českém vnitrodenním trhu se ceny během pondělního dopoledne vyšplhaly nejvýše k 300 EUR/MWh, nicméně cena za odchylku se dostala až na 20 tisíc korun.

Přestože jsou předpovědi počasí na následující den relativně přesné, bezchybné nejsou. Výrazná odchylka skutečné výroby obnovitelných zdrojů od původní predikce tak může mít zásadní dopad na trh. Jedním z nejčerstvějších příkladů může být pondělní dopoledne, kdy podobná situace nastala v Německu. Během dopoledních hodin se tak ceny na vnitrodenním trhu dostaly až na 9999 EUR/MWh, tedy bezmála čtvrt milionu korun. Zároveň se jedná o maximum, za vyšší ceny již elektřinu na tomto trhu obchodovat nejde.

2. USA spouští největší jadernou iniciativu za posledních pět desetiletí

Administrativa amerického prezidenta Bidena proklamuje vůli dále akcelerovat národní jadernou iniciativu prostřednictvím vytvoření pracovní skupiny pro řízení a realizaci projektů v jaderné energetice (Nuclear Power Project Management and Delivery working group). Jejím cílem je propojení veřejného a soukromého sektoru za účelem implementace čisté jaderné energie a obnovení vedoucího postavení USA v tomto odvětví.

Pracovní skupina vznikla současně se summitem o zavádění jaderné energetiky na domácím trhu (Summit on Domestic Nuclear Deployment), který hostil Bílý dům ve středu 29. května. Tisková zpráva z Bílého domu po události informovala: „Dohromady tyto akce představují největší trvalý tlak na urychlení civilního jaderného nasazení ve Spojených státech za téměř pět desetiletí.“ Jaké kroky podniká americká administrativa k naplnění svých cílů?

3. Ministr: E-paliva dovezeme ze zemí mimo EU, vyrobená ale budou z unijního CO2

Zatímco se očekává, že většina e-paliv se bude vyrábět mimo Evropu, kde bude energie z obnovitelných zdrojů dostupná ve větším měřítku, pravidla EU pro CO2 používaný v e-palivech by mohla výrobce vést k tomu, že budou fyzicky přepravovat zkapalněný oxid uhličitý z Evropy do výrobních závodů mimo EU. Upozornil na to německý ministr dopravy Volker Wissing (FDP/Renew).

Syntetická paliva na bázi vodíku, známá jako e-paliva, hrají klíčovou roli v plánech EU na dekarbonizaci dopravy. V letecké a námořní dopravě stanovila EU minimální kvóty pro „obnovitelná paliva nebiologického původu“ (RFNBO) od roku 2030, resp. 2034, včetně vodíku a e-paliv.

4. Čím dál častější záporné ceny elektřiny představují problém pro investory

S rozvojem obnovitelných zdrojů energie dochází k čím dál častějšímu výskytu záporných cen elektřiny na trzích.  Jedná se o jev, který před 20 lety prakticky neexistoval a nyní se objevuje čím dál častěji, obzvláště v teplejších měsících v roce, kdy roste výroba z FVE. Do budoucna tak lze očekávat čím dál častější záporné ceny elektřiny.

V roce 2023 byl v EU rekordní počet hodin se zápornou cenou elektřiny. V některých státech se záporné ceny elektřiny objevují častěji než jinde, v závislosti na množství instalovaného výkonu OZE a elektrizační soustavě. Nejvyšší výskyt záporných cen elektřiny v roce 2023 tak byl ve Skandinávii.

5. Emisních povolenek je na trhu přebytek, Evropská komise jich stáhne 267 milionů z oběhu

Evropská komise stáhne z obchodování dalších 267 milionů emisních povolenek. Na základě každoročního vyhodnocení množství emisních povolenek se totiž ukázalo, že jich je na trhu přebytek. Přesněji řečeno jich bylo v průběhu roku v oběhu 1,11 miliardy. Emisní povolenkybyly staženy z oběhu a umístěny do rezervy tržní stability (tzv. market stability reserve).

Systém obchodování s emisním povolenkami v průběhu víkendu prošel každoročním vyhodnocením počtu povolenek v oběhu za předchozí roční období. Také tento rok komise vyhodnotila, že povolenek je v oběhu přebytek. Rozhodla proto o stažení celkem 267 milionů kusů povolenek, tedy o cca 5 milionů povolenek méně než v roce 2023, kdy bylo do rezervy tržní stability staženo 272 milionů kusů emisních povolenek.

6. Ruský vývoz ropy klesl na půlroční minimum, zejména kvůli nižší poptávce z Indie

Vývoz surové ropy z ruských přístavů během května klesl o zhruba desetinu oproti předchozímu měsíci. Na takto silném poklesu se podílela zejména nižší poptávka z Indie, která se během posledních dvou let stala největším odběratelem. Svůj vliv mělo i navýšení aktivit ruských rafinérií, nicméně vývoz většiny zpracovaných ropných produktů byl rovněž na půlročním minimu.

Vývoz surové ropy z Ruska po moři v květnu dosáhl v průměru 3,52 milionu barelů za den (bpd). Podle dat S&P Global Commodities at Sea se jedná o zhruba 10% meziměsíční pokles, kdy vývoz dosahoval 3,91 milionů bpd. Za propadem stál především nižší vývoz z terminálů v Baltském a Černém moři. Podle S&P Global za poklesem vývozu surové ropy rovněž stojí částečné zotavení aktivity ruských rafinérií. Ty v posledních měsících totiž čelí útokům Ukrajiny, jejíž drony stále častěji pronikají za hranice Ruska.

7. EU Supergrid: Ministři energetiky podepsali prohlášení k integraci trhů s elektřinou

Ministři energetiky EU na čtvrtečním zasedání Rady pro energetiku podepsali komplexní prohlášení zdůrazňující potřebu zavést supersíť EU. V prohlášení volají po hlubší integraci evropské elektrické sítě a usnadnění dlouhodobějšího přeshraničního plánování, informuje server Euractiv. 

Prohlášení ministři podepsali na posledním zasedání Rady pro energetiku v rámci šestiměsíčního belgického předsednictví Rady, kterému předsedala Tinne Van der Straeten, belgická ministryně energetiky. Od 1. července přebírá od Belgie předsednictví v Radě Maďarsko.

8. Výroba elektřiny v Německu v prvním čtvrtletí klesla, dovoz prudce vzrostl

Produkce elektřiny v Německu se v prvním čtvrtletí meziročně snížila o 7,5 procenta na 121,5 miliardy kilowatthodin. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů ale vzrostla a její podíl na celkové produkci se zvýšil na 58,4 procenta ze 48,5 procenta před rokem. Dosáhl tak zatím nejvyšší úrovně pro první tři měsíce roku, uvedl dnes spolkový statistický úřad. Jeho údaje také ukázaly, že dovoz elektřiny do Německa meziročně vzrostl o 38,5 procenta na 16,8 miliardy kilowatthodin, zatímco vývoz o 21,7 procenta klesl a činil 16,7 miliardy kilowatthodin.

Produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšila o 11,6 procenta na 71 miliard kilowatthodin. Výroba elektřiny z konvenčních zdrojů naopak o 25,4 procenta klesla a dosáhla 50,5 miliardy kilowatthodin. Stálo za tím zejména snížení produkce elektřiny z uhlí a ukončení provozu jaderných elektráren v Německu. Mírný pokles vykázala rovněž produkce plynových elektráren.

9. Slovinsko počítá s náklady na nový jaderný blok ve výši až 380 mld. Kč

Slovinsko pokračuje s projektovou přípravou nového jaderného bloku v elektrárně Krško. Pracovní skupina nyní zveřejnila první vyčíslení očekávaných nákladů na výstavbu bloku o velikosti až 1650 MW. Ty by se mohly vyšplhat až na 15,4 miliardy EUR. Zároveň ovšem vydala vyjádření k optimální velikosti bloku z hlediska připojení k síti, a to maximálně 1300 MW. Ještě letos by o výstavbě nového bloku mělo proběhnout referendum, vláda počítá s finálním rozhodnutím do roku 2028, aby mohl nový blok zahájit provoz okolo roku 2035.

Slovinská energetická společnost GEN energija zveřejnila první výstupy pracovní skupiny, která pracuje na přípravě nového jaderného bloku. Ekonomické úvahy počítají s jednotkovou cenou 9 300 EUR/kW (zhruba 230 tisíc Kč/kW) s tím, že zatím je experti nemají podloženy žádnou konkrétní nabídkou.

10. Plyn místo uhlí. Teplárny a další velké provozy potřebují rychle dekarbonizovat

Každá druhá teplárna spaluje uhlí. S rostoucími cenami emisních povolenek a pomalu se blížícím rokem 2033, ke kterému Česko plánuje odklon od uhlí, proto velká část tepláren hledá udržitelnější alternativy. Jako nejvhodnější se dlouhodobě jeví získávání tepla ze zemního plynu, které ve srovnání s uhlím produkuje o 53 % méně emisí oxidu uhličitého a zcela eliminuje škodlivé karcinogenní látky vznikající spalováním uhlí. A netýká se to jen tepláren.

V prostředí České republiky má uhlí stále vysoký podíl na výrobě elektřiny i v centrálním zásobování teplem (zhruba 150 TWh). Geografická poloha Česka neumožňuje širší zapojení výroby energie z obnovitelných zdrojů jako vítr a slunce, přičemž tyto zdroje ani nejsou pro výrobu tepla a elektřiny vhodné z důvodu sezónních i denních výkyvů v závislosti na počasí.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu