Evropská unie v roce 2022 opět zvýšila závislost na fosilních palivech

Závislost Evropské unie na fosilních palivech v roce 2022 druhým rokem v řadě vzrostla. Zatímco v roce 2021 byl zaznamenán pouze nepatrný růst, a to o 0,1 procentního bodu (p. b.), v roce 2022 vzrostl podíl fosilních paliv na hrubé dostupné energii (gross available energy) o 1 p. b. Vyplývá to z dat zveřejněných Eurostatem.

Podíl fosilních paliv na hrubé dostupné energii vzrostl v roce 2022 na 70,9 % a vrátil se tak přibližně na předcovidovou úroveň. Od roku 1990, kdy se tento ukazatel sleduje, byl nicméně zaznamenán pokles o 11,5 p. b. Podle Eurostatu je hlavní příčinou růst využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Eurostat připomněl, že rok 2022 byl z pohledu vývoje na energetických trzích výjimečný. Jednalo se na jedné straně o první celý kalendářní rok po uvolnění hlavních omezení vyvolaných pandemií onemocnění COVID-19. Na straně druhé šlo o rok, který byl významně poznamenán ruskou invazí na Ukrajinu, která byla zahájena 24. února 2022 a vyústila v bezprecedentní nárůst cen energetických komodit.

Jako významný faktor, který přispěl k růstu závislosti EU na fosilních palivech, označil Eurostat pokles výroby elektřiny z jaderných elektráren. Přestože proti výpadku produkce elektřiny z jádra působil růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, nedošlo k úplnému vymazání negativního efektu.

Největší závislost má Malta, nejmenší Švédsko

Zhruba polovina členských států EU včetně České republiky vykázala v roce 2022 podíl fosilních paliv na hrubé dostupné energii nad evropským průměrem. Vůbec nejvyšší závislost na fosilních palivech má dlouhodobě Malta (96 % v roce 2022).

Nejnižší závislost na fosilních palivech mají naopak Finsko (38 %) a Švédsko (30 %). Tedy země, které dominují v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zatímco Finsko vykázalo v roce 2022 48 % podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie, Švédsko dosáhlo dokonce 66% podílu.

Hrubá dostupná energie představuje podle metodiky Eurostatu množství energie nezbytné k uspokojení veškeré poptávky po energii u subjektů na území daného státu. Kromě paliv spotřebovaných v energetice je tam tak započítána spotřeba paliv pro neenergetické účely (například v chemickém průmyslu) či dopravě, a to včetně paliv nakoupených v dané zemi a využitých jinde (např. v mezinárodní letecké či námořní dopravě).