Domů
Společnosti
Francouzský gigant Total aktualizoval svou strategii, zaměřit se chce na OZE a LNG

Francouzský gigant Total aktualizoval svou strategii, zaměřit se chce na OZE a LNG

Francouzský ropný gigant Total si v nadcházejícím desetiletí klade za cíl rozšířit své aktivity v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG) a obnovitelných zdrojů energie (OZE). Současně plánuje utlumit svou činnost související s prodejem ropy a ropných produktů, jelikož má ambici stát se energetickou společností s nízkými emisemi uhlíku.

Rozvoj LNG a nízkouhlíkových zdrojů

V aktualizaci podnikové strategie ze 30. záři letošního roku uvedl výkonný ředitel Totalu, Patrick Pouyanne, že se Total bude i nadále zaměřovat na těžbu ropy a plynu, získané prostředky z této oblasti ale použije také na rozvoj aktivit na poli LNG a OZE.

„Chceme transformovat Total tak, aby splnil dvojí výzvu – více energie a méně uhlíku. Nastal správný čas na urychlení rozvoje nízkouhlíkového hospodářství. Skutečným rizikem je nezúčastnit se tohoto přechodu a zůstat pozadu,“ uvedl Poyanne během webové prezentace.

V příští dekádě plánuje Total zvýšit svou celkovou produkci energie přibližně o jednu třetinu. A to ze 3 miliónů barelů ropného ekvivalentu (BOE) denně na 4 milióny BOE/d, přičemž nárůst produkované energie připadne rovným dílem na LNG a elektřinu, především tu z OZE. Ve stejném období mají být omezeny prodeje ropných produktů, a to až o 30 %.

LNG

Celkové prodeje zkapalněného zemního plynu společnosti Total by měly do roku 2025 dosáhnout 50 miliónů tun za rok, oproti aktuálním 35 miliónům tun ročně se tak jedná o podstatný nárůst a ambiciózní cíl.

Poyanne dále prohlásil, že Total bude těžit z aktuální situace na trhu se zemním plynem a LNG, kdy mnohé projekty zaměřené na LNG byly odloženy, nebo dokonce zrušeny. O krizi trhu s LNG jsme psali například zde.

„Jsme v dobré pozici, abychom mohli těžit z vývoje na trhu s LNG,“ řekl Poyanne.

Total má podíl na třech velkých projektech týkajících se LNG, které mají být uvedeny do provozu během let 2023 a 2024. Jedná se o projekty Arctic LNG 2, Mosambik LNG a sedmé zkapalňovací zařízení Nigérie.

„V následujících 10 letech nebudeme moc utrácet za fúze a akvizice, jelikož máme v rukou to, co potřebujeme,“ uvedl k situaci ohledně LNG Poyanne.

Poukázal pak také na sílicí pozici Totalu v oblasti dekarbonizace plynu a budoucí produkci biometanu a vodíku.

Komentáře

(16)

PetrV

8. říjen 2020, 08:20

Brát dotace za OZE je lepší nežli platit za emise. Bohužel když to tak udělají všichni majitelé stabilních zdrojů EE, tak budeme mít nestabilní síť, obří faktury za EE a drbat se v zadeli. Navíc OZE jsou funkční 10 let, pak to pojišťovny nepojišťují, protože prudce roste nespolehlivost.

Uhelky pojišťovny nechtějí pojišťovat, protože je v EU politika dožití bez oprav. Obdobně je to v teplárenství. Pak vám na rekonstrukci nikdo nepůjčí.

energetik

8. říjen 2020, 08:40

Když se podívám na faktury tak vidím že nemáte pravdu, ta je přesně opačná. Cena systémových služeb s rozvojem decentrálních OZE klesá.

Cena systémových služeb bez DPH:

2008 147,81 Kč/MWh

2009 141,01 Kč/MWh

2010 155,40 Kč/MWh

2011 155,40 Kč/MWh

2012 144,00 Kč/MWh

2013 132,19 Kč/MWh

2014 119,25 Kč/MWh

2015 105,27 Kč/MWh

2016 99,71 Kč/MWh

2017 93,94 Kč/MWh

2018 93,63 Kč/MWh

2019 76,19 Kč/MWh

2020 77,12 Kč/MWh

A je to logické. Decentrální OZE jsou v první linii (nejblíže ke spotřebičům - zdrojům odchylek) a díky svým rychlým, neomezeným a povinným regulačním funkčním pro podporu distribuční sítě (PPDS příloha č.4) snižují využití smluvních dodavatelů regulačních služeb. Takže sít je stále stále stabilnější.

Když si vzpomenu jaké zde byly časté výpadky a výchylky napětí i frekvence před 30 lety v době kdy zde byl hlavní zdroj jádro a uhlí, frčeli různé stabilizátory sítě pro televize a jiné spotřebiče, tak to už dnes není běžně vidět.

Emil

8. říjen 2020, 09:08

To určitě, vy mudrlante. Od roku 2012 se instalovaný výkon "decentrálních" OZE prakticky nemění, a proto ten poplatek klesá i po sedmi letech naprosté stagnace jejich instalovaného výkonu...

energetik

8. říjen 2020, 11:11

Výkon decentrálních OZE roste stále větším tempem, jen ne všechny jsou evidované v ERÚ, nebo u distributorů :-).

V roce 2014-2016 se stavěli decentrální OZE hlavně bez ohlášení, protože za spotřebu vlastní elektřiny se u těch legálních platila sankce a podpora nebyla žádná. Takže tam není oficiální evidovaný růst instalovaného výkonu asi žádný, přestože ve skutečnosti byl.

A ERÚ už od roku 2016 neeviduje nelicencované zdroje do 10kW a tam je teď obrovský boom.

Jen FVE:

https://caft.cz/251mwp-instalaci-v-roce-2019/

- dvojnásobný růst oproti roku 2018

první pololetí 2020 23 MWp. Covid to trošku přibrzdil

https://www.solarninovinky.cz/caft-zajem-o-nove-fotovoltaicke-elektrarny-prudce-roste-letos-se-jich-instaluje-vice-nez-50-mw/

takže v roce 2020 je ten růst zase dvojnásobný oproti roku 2019.

Emil

8. říjen 2020, 12:06

Aha, a ty nelicencované zdroje zlevnily systémové služby celé ČR o třetinu :-). Vy jste vážně komik.

energetik

9. říjen 2020, 07:30

Emil

Jak správně napsal níže Ondra, jsme pojeni se zahraničím. A tedy i zahraničí OZE snižují cenu systémových služeb a tam se výstavba OZE tak jako u nás nebrzdí.

V Německu se od roku 2008 (do roku 2013) instalovaný výkon obnovitelných zdrojů zdvojnásobil a cena podpůrných služeb klesla o 40 procent.

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/jan-ondrich-kolem-trhu-s-elektrinou-jsou-zbytecne-tajnosti-1043700

A to se před rokem 2013 ještě v decentrálních OZE nepoužívali v takové míře regulační funkce na podporu sítě.

Ondra

8. říjen 2020, 11:38

Já bych řekl že to bude hlavně zapojenim ČR do IGCC - to se stalo právě 2012 a pořád tam přibývaj nový země. Hlavně 2014 Rakousko. Takže tohle mělo určitě několikanásobně větší vliv na zlevnění systémovejch služeb než malej nárůst výkonu v OZE kterej tady pořád dokola omýlá rádoby energetik...

energetik

9. říjen 2020, 07:34

Ano správně, tím že jsme propojeni a v okolí se rozvoj OZE tak nebrzdí, tak se klesající cena systémových služeb projevila i zde.

V Německu se od roku 2008 (do roku 2013) instalovaný výkon obnovitelných zdrojů zdvojnásobil a cena podpůrných služeb klesla o 40 procent.

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/jan-ondrich-kolem-trhu-s-elektrinou-jsou-zbytecne-tajnosti-1043700

Ondra

9. říjen 2020, 08:04

Ne špatně. První si prosim zjistěte jak ta přeshraniční spolupráce funguje než sem budete zase psát něco o OZE. Jde o netting odchylek - tzn. že když je jedna země v plusu a druhá v mínusu a jde to, tak si to mezi sebou vynettujou a nemusí se aktivovat podpůrky ani v jedný. Pak se jenom mezi sebou vyrovnaj podle opportunity cost. A čím víc zemí se do toho zapojuje tím efektivnější systém je a klesaj náklady na regulaci sítě. Takže OZE v tomhle mechanismu nijak zásadně nefigurujou.

Kamil Kubů

8. říjen 2020, 09:58

A jste si jistý, že systémové služby zahrnují regulaci výkonu? V Kodexu PS jsou systémové a podpůrné služby definované v jiných sekcích a dost se od sebe liší.

Pokud se týká regulace, nebude logičtější vysvětlení, že řada zdrojů schopných levně poskytovat regulační energii se uvolnila z režimu poskytování základního výkonu a tudíž je možné PS lépe a levněji regulovat? Mám na mysli zejména přečerpávací a vodní elektrárny.

luboš

8. říjen 2020, 09:24

Doba jde dopředu viz třeba výsledky kapitalisticky průmyslově orientované Číny pod vedením tamější levicové strany. Mě na síti NN v mé domácnosti vadí trvalé přepětí nad 240 V se špičkami přepětí velmi často nad 250 V. Tolerance dodavatele elektřiny je hrozně široká a nikdo podpětí nebo přepětí "v normě" neřeší. Že to mohou odskákat domácí spotřebiče také nikdo neřeší. Ještě v roce 2015 jsem nemohl používat úsporné LED žárovky, protože zřejmě vlivem přepětí odcházely v průměru do tří měsíců a to jsem zkoušel různé výrobce žárovek. Umí někdo spočítat, jak se přepětí může promítnout ve spotřebě elektřiny v kWh?

PetrV

8. říjen 2020, 12:06

Tolerantní distribuce ČEZ nebo EON není tolerantní. Stěžujte si tam a chtějte náhradu za poškozené spotřebiče. Většinou je problém u OZE, kde nejen že odpálí Vám spotřebiče, ale odpálí si řídicí jednotky u svých zařízení. A pojišťovny pokud jsou pojištěni zatím platí. Jak dlouho?

energetik

9. říjen 2020, 10:23

Problematiku kvality dodávek elektřiny řeší vyhláška č. 540/2005 Sb. o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice.

㤠8

Standard kvality napětí

Standardem kvality napětí je distribuce elektřiny s odpovídajícími parametry velikosti a odchylky napájecího napětí a frekvence, které jsou v souladu s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribučních soustav nebo s parametry napětí a frekvence sjednanými ve smlouvě mezi zákazníkem a provozovatelem distribuční soustavy.

technickou normou ČSN EN 50160 ed. 3 je stanoven základní rozsah hodnoty napětí 230 V ± 10 % tedy 207 V – 253 V.

Těch 253V je ovšem v 10 minutovém průměru. Špičky mohou být až 264,5V.

Teď ohledně těch další nesmyslů na adresu OZE od PetrV.

Všechny zdroje mající povolenou dodávku do sítě musí mít regulační funkce (tzv. U/Q regulace) pro stabilizaci sítě. Ty co do sítě nedodávají - pokrývají pouze spotřebu provozovatele to logicky mít nemusí, protože nemohou ovlivnit napětí ani frekvenci v síti. To se kontroluje při PPP a u větších zdrojů nad 100kW průběžně z dispečinku.

funkce P(U) pro stabilizaci napětí je nejčastěji distributorem definovaná takto: P(U): U1/Un= 109%; U2/Un= 110%; U3/Un= 111%.

Vysvětlení pro ty co tomu nerozumí:

-při překročení 109% Un tedy 250,7V musí výrobna začít omezovat výkon. Při Un 110% tedy 253V musí být na polovičním výkonu.

A při Un 111% tedy 255,3V musí být na 0 výkonu.

funkce Q(U) je také pro stabilizaci napětí ale pomocí odběru/dodávky jalového výkonu a je definována distributorem nejčastěji takto:

Q(U): X1 = 0,94; X2 = 0,97; X3 = 1,05; X4 = 1,08

dle PPDS přílohy č.4

V bodě X1 = 0,94 tedy při napětí pod 216,2V musí zdroj dodávat svůj maximální možný jalový výkon do sítě aby v místě zvýšil napětí.

Od bodu X1 do X2 je plynulý lineární pokles dodávky jaloviny.

Mezi body X2 = 0,97; X3 = 1,05 tedy mezi napětím 223,1V až 241,5V musí být v předávacím místě účiník 1, tedy 0 jalový výkon.

Od bodu X3 = 1,05 do bodu X4 = 1,08 tedy mezi 241,5V až 248,4V je plynulý nárůst odběru jalového výkonu pro snížení napětí v distribuční síti.

V bodě X4 = 1,08 tedy při překročení 248,4V již musí zdroj ze sítě odebírat svůj maximální možný jalový výkon aby napětí v síti kleslo.

U větších zdrojů nad 100kW si je distributor ovládá s dispečinku a zadává jim jaké napětí požaduje v síti. Zdroj potom musí sám udělat vše proto, aby síť na toto napětí dostal.

Více si o tom lze nastudovat např. zde:

https://www.cezdistribuce.cz/edee/content/file-other/distribuce/distribucni_soustava/cezdistribuce_provozni-instrukce_0038r00_pozadavky-na-regulaci-vyroben.pdf

A tady máte grafy z měření jak si distributoři pochvalují že jim OZE stabilizují síť:

https://www.mpo.cz/assets/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/oppik-2014-2020/aktualni-informace/2018/9/CEZ-Distribuce----Regulace-lokalnich-zdroju-U-Q.pptx

Takže pokud je v síti někde přepětí tak už dávno všechny OZE decetrální zdroje v okolí dělají vše co mohou, aby tu síť stabilizovali.

Některé nové střídače umí funkci Q(U) i když jsou "vypnuté" - nemají na vstupu napětí. Například FVE tak mohou stabilizovat síť pomocí jalového výkonu i v noci.

Takže distributoři rozhodují o nastavení funkcí U/Q regulace a mají tedy spoustu nástrojů jak v síti napětí ovlivnit a pokud je někde předpětí, tak je to vždy a jen vina špatné práce distributora.

Aby to bylo kompletní tak ještě povinná funkce P(f) je pro stabilizaci frekvence, se kterou zatím není tak častý problém a využívá se hlavně při rozpadu sítě kdy se oddělí nějaký ostrov.

A na závěr perlička.

Nově vyžadovaná funkce LVRT je překonání poklesu napětí, kdy se zdroj nesmí odpojit a musí zůstat připojen, např, při zkratech na VN musí dodávat do sítě zkratový výkon a zůstat připojený.

Takže to co bylo po asi 3 roky na Karvinsku po roce 2010 prezentováno jako důvod stop stavu (překročená zkratová odolnost v rozvodně v Albrechticích) na připojení dalších zdrojů které v té době ani žádnou funkci na dodání zkratového výkonu neměli a ve svém principu ho ani v té době nemohli dodat. Tak je teď nově po těchto zdrojích požadováno aby zkratový výkon dodávali. Takže je to tu jak u blbečků na dvorečku.

Bizon

9. říjen 2020, 16:51

Wow. Vaše příspěvky mi často příjdou demagogické, ale tohle je pro mně zlato. Elektrika je jen hobby, tohle řízení soustavy s impedancema vedení a jalovým výkonem jsem trochu pochopil až v poslední době, ty regulační funkce mně přesně zajímaly.

Ta funkce P(U) se teda vyhodnocuje v každý jeden moment, nebo v 10-minutovém průměru? A pochopil jsem dobře, že regulace napětí a účiníku spolu opravdu hodně souvisí, oboje se řídí u synchronní mašiny buzením?

To že jsou OZE tak řízené jsem dodnes nevěděl, netušil jsem jak moc komunikují s distributory, znal jsem jen tu příhodu z minulosti jak polovina solárů v republice zapnulo/vypnulo skokově, protože měli střídače nastavené na stejný práh. Sám jsem si ale říkal že by mohly kondenzátory regulovat účiník i v noci, když jsou dnes povinně napojené na distributory.

O tom LVRT se teď docela hodně píše akademicky, často v souvislosti s invertory a VE s DFIG. Chápu dobře že pro zajištění LVRT/zkratového proudu jsou dobré rotující hmoty? Jasně že je to vykoupené poklesem frekvence, ale na to může zareagovat ta P(f) když většinou není problematická?

Karel

8. říjen 2020, 23:23

Snížení napětí je celkem triviální zákrok na trafu. U nás v práci jsme měli lehké přepětí a na naši žádost technici EONu “cvakli o zoubek” a rázem bylo napětí o 8 V nižší ???? Trvalo to asi 5 minut....

energetik

9. říjen 2020, 09:07

V rámci boje proti státem vydržovaným distribučním šmejdům řeším tento problém dost často. A dosud žádný distributor chybu nepřiznal.

Většinou to po několika urgencích tajně opraví a tváří se že u nich žádný problém nikdy nebyl. Jen cca 15 minutový neplánovaný výpadek elektřiny a stopy ve sněhu k trafostanici často prozrazují kde byla skutečná závada.

Poslední případ který jsem řešil kdy bylo v síti trvale napětí přes 253V:

Distributor zákazníkovy sdělil že má v distribučním portálu vyplnit reklamaci napětí. Tak jsem dne 05.06.2020 pomohl zákazníkovy vyplnit reklamaci.

Dne 21.06.2020 se na distribučním portálu objevilo že reklamce byl vyřešena. Ovšem napětí se nijak nezměnilo.

24.07.2020 jsem se zákazníkem napsaly další reklamaci a že trváme na té předchozí protože nebyla vyřešena. Nic se nedělo.

27.8.2020 jsme to se zákazníkem předali ERÚ i s logy a grafy s úředně ověřených měřidel.

4.9.2020 volal technik distributora že jestli je přepětí za měřením, tak je to nezajímá - chyba elektroinstalace v domě. Odpověděl jsem mu že stejné přepětí jsme naměřili i na pojistkách před měřením. Pustil se do mne že co jsem si to dovolil, měřit napětí v síti bez jejich svolení a ještě si stěžovat. Odpověděl jsem mu že svolení mám. On odpověděl že to měřil a je tam 244V ale že to tedy ještě přeměří.

Na druhý den jsem poslal ERÚ stížnost na chování tohoto distributora že z ignorování přešli na zastrašování a omluva nikde. Tak jsem požádal ERÚ ať projeví svou nezávislost a zahájí s ním řízení na odebrání licence a dám nám sem nějakého lepšího distributora. Na toto ERÚ nijak nereagovalo, jen to přeposlalo distributorovi.

Od 10.9 do 19.9 distributor nainstaloval kontrolní měření k zákazníkovi.

Dne 21.9 v 8:59:04 vypadla v DS neohlášeně elektřina. V 9:19:04 bylo napětí v DS obnoveno. A kupodivu bylo najednou i v normovaných hodnotách. Distributor znovu namontoval kontrolní měření od 21.09.2020 11:00 do 29.09.2020 09:50.

Chvíli po opravě napětí v DS byla reklamace z distribučního portálu vymazána.

Zákazník volal na linku distributora a dal tam stížnost na vymazání reklamace.

Dne 30.9 přišlo od distributora vyjádření s protokolem měření od 21.09.2020 11:00 do 29.09.2020 09:50 že je vše v nejlepším pořádku a žádné přepětí neexistuje.

Následně i ERÚ napsalo že je vše v nejlepším pořádku, a všichni se tváří jako by se nic nestalo.

Rady jak na to a domoci se odškodnění:

1. nepiště nic na distribuční portál distributora - ztráta času když budou chtít vymažou to a budou se tvářit že tam nic nebylo.

Vždy písemně. Reklamaci by měl podat konkrétní zákazník, respektive dodavatel sdružené služby. Na reklamace podané jiným subjektem se výše citované ustanovení nevztahuje.

2. Dejte těm státem vydržovaným šmejdům ochutnat jejich vlastní medicínku:

http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=11&t=6113&start=0#p125038

při přepětí zavolejte policii, elektro revizního technika a distributorovi že proběhne měření a jestli chtějí ať pošlou nějakého zástupce. Nechte jej změřit napětí a policii sepsat protokol.

3. Problematiku kvality dodávek elektřiny řeší vyhláška č. 540/2005 Sb. o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice.

㤠8

Standard kvality napětí

Standardem kvality napětí je distribuce elektřiny s odpovídajícími parametry velikosti a odchylky napájecího napětí a frekvence, které jsou v souladu s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribučních soustav nebo s parametry napětí a frekvence sjednanými ve smlouvě mezi zákazníkem a provozovatelem distribuční soustavy.

§ 9

Standard lhůty pro vyřízení reklamace kvality napětí

(1) Standardem lhůty pro vyřízení reklamace na kvalitu napětí je prověření oprávněnosti reklamace dodavatele sdružené služby nebo zákazníka na kvalitu napětí a písemné vyrozumění dodavatele sdružené služby nebo zákazníka o jejím prověření do 60 kalendářních dnů ode dne doručení reklamace dodavatele sdružené služby nebo zákazníka provozovateli distribuční soustavy.

(2) Je-li reklamace dodavatele sdružené služby nebo zákazníka po prověření shledána provozovatelem distribuční soustavy jako oprávněná, je obsahem písemného vyrozumění dodavateli sdružené služby nebo zákazníkovi určení způsobu a termínu odstranění příčiny snížené kvality napětí, jinak není standard lhůty pro vyřízení reklamace na kvalitu napětí dodržen.

(3) Za nedodržení standardu lhůty pro vyřízení reklamace kvality napětí poskytuje provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi náhradu ve výši 1 200 Kč za každý den prodlení, nejvýše však 30 000 Kč.“

V tomto případě byla škoda daleko větší než 30 tis. Kč. Doba opravy od reklamace byla 108 dní, což je zatím můj (distributorův) nejrychlejší rekord vyřešení.

Ale odškodnění nikdo nedostal, všichni i ERÚ se teď tváří že žádné přepětí a reklamace neexistovala. Příště stejně jako distributor volám policii. Uvidíme jestli už v dalším případě budou mít spotřebitelé stejná práva jako distributoři a zákony budou platit pro všechny stejně.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.