EU pozměnila znění pravidel pro označení projektů jako udržitelných
Zákonodárci Evropské unie změní text připravovaného zákona, dle kterého jsou projekty označovány za udržitelné. Dle nových změn může teoreticky tento titul získat také jaderná energetika.
Zpravodajský server The Business Times informoval, že zákonodárci z Evropské Unie odsouhlasili podporu nových pravidel pro udržitelné neboli „zelené projekty“. Minulý týden členské země odmítly s tímto tématem související zákon. Evropská Unie se nyní více soustředí na definici udržitelných projektů, které mají nárok na finanční podporu ze strany EU.
Udržitelné projekty
Změna pravidel má potenciál udělat z Evropské unie vedoucího hráče na rostoucím trhu z udržitelnými technologiemi, jehož hodnota má dosahovat 200 miliard dolarů. Nový plánovaný kompromis si získal podporu analytiků a enviromentálních skupin.
„Tato změna povzbudí trhy, aby se investice do udržitelných technologií staly mainstreamem,“ sdělil k prohlášení Evropské Unie pan Bas Eickhout, zelený zákonodárce, který vede vyjednávání za Evropský parlament.
Na druhé straně jeden ze zákonodárců Evropské unie označil změny v textu za pouhé „kosmetické“ úpravy.
Nový zákon
Minulý týden členské země odmítly připravovaný zákon ohledně finanční podpory zelených projektů. Proti se vyslovili spolu s Českem také Spojené Království, Francie, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko a Slovinsko. Důvodem byly obavy, že by novela zamezila finanční podporu jaderné energetice a projektům s „čistým“ uhlím, který by již nebyly označovány za zelené či udržitelné.
Nové znění textu v tomto ohledu nechává otevřené dveře, aby jaderná energetika mohla získat titul udržitelnosti. Nicméně někteří zákonodárci poukázali na nepravděpodobnost tohoto kroku, protože jádro neprojde takzvaným „no-harm“ testem. Detaily tohoto testu zatím nejsou známy.
Připravovaný zákon je prvním krokem k vytvoření rámcového systému pro označování investic jako udržitelných. Analytici obecně změnu textu přivítali. Díky tomu by mohl být přijatý zákon, který bude klíčem k přechodu na bezemisní energetiku do roku 2050.
Aby dle legislativy projekt získal označení „udržitelný“, bude muset jednoznačně přispívat k alespoň jednomu definovanému cíli a zároveň nesmí poškozovat ostatní cíle.
Autor úvodní fotografie: Guilhem Vellut
Mohlo by vás zajímat:
Jádro má oproti jiným zdrojům tu výhodu, že je široce podporováno. Jednak ze strany těch, kteří požadují stabilní dodávku elektřiny, dále ze strany těch, kteří bojují proti CO2 a usilují o jeho snížení a konečně i podporu od ekologů, kteří nechtějí devastaci krajiny zdroji OZE (FV, větrníky, technické plodiny).
A tu nevýhodu, že do toho nikdo nechce dát svoje prachy.
Eh... Z hecu jsem kdysi Závodskému slíbil že když budou prodávat akcie nových JE, tak si jich pár koupím... Takže ten kvantifikátor je tam teď, bohužel, špatně. Ale stejně nepočítám s tím že ty 3 tisícky korun moc udělají.
JE je dlouhodobá záležitost. Ve firmách se často počítá s tím, že návratnost investice musí být do 4 let. Návratnost 50 let znamená, že současní manageři budou dvacet let investovat a 20 let budou zhoršené výsledky, nespokojenost akcionářů a možná budou odejíti. To samé se týká politiků, kteří málokdy vidí za horizont voleb.
Děkuji, že mi dáváte za pravdu. Svět je vůči vaším snům zlý, že?
BTW., existuje dostatek institucí, které se spokojí se splátkami na 20, 30 nebo i více let, jen ta investice musí dávat ekonomický smysl.
Tak, tak, od doby co trh z energiemi byl zlikvidován bilionovými dotacemi do oze a abnormálním legislativními výhodami se nevyplatí investovat do žádného stabilního nedotovaného zdroje jako JE. Do té doby to bylo naopak.
Ano, ano, někdo dal po letech dotací do uhlí a jádra dotaci do něčeho jiného a hned to přestalo vynášet a celé výnosnost šla do kytek.
energetika. tzb-info. cz/energeticka-politika/14235-uhelny-byznys-skryte-dotace-a-nesplacene-dluhy
Něco z toho v článku asi už pomalu odpadlo, ale jenom do uhlí se v EU poslalo v roce 2012 asi 245 mld korun. To je dotace do technologií a oboru, který by měl být dávno schopný pracovat bez dotací. Kumulativních asi 78 mld Euro do jaderného výzkumu za 30 let je také celkem dost. asi 1.95 bilionu korun. Bez dotací za období 1940-1974.
A nemáme k tomu přičtené roční skryté dotace do uhelného průmyslu tím že se mu tolerují škody na ŽP, zdraví a majetku, vychází to asi na 1000Kč/MWh z uhelné elektrárny, pokud se u nás z uhlí vyrobí nějakých nějakých 45TWh, jde do uhlí hned dalších 1.8 miliardy Euro každý rok. A nebo zhruba tolik co jde ročně z kapes lidí na OZE. Podoba horního zákona tomu také nenahrává. Vyjmutí JE z komerčního pojištění tím že ručí za škody jen do nějaké výše, opět se to dá brát jako skrytá dotace.
A co se týče těch "výhod" zase tak velký rozdíl mezi tím co se dělalo v začátcích elektrifikace a tím co se napsalo pro OZE není.
Ale jo, určitě tu byl před OZE volný trh a ne dotacemi promořená v zásadě monopolní energetika.
V anglofonní politice se tomuhle říká "sausage making". Občas je lepší neptat se co všechno se do toho párku semlelo. Hlavně, že se podařila aspoň nějaká dohoda.
Ten no-harm test bude zase paskvil.
Jediný globální všeobecný ekvivalent jsou peníze, na tom se shodli klasici, Karel Marx i rakouská škola. No-harm test bude bruselské slovní cvičení, s výsledkem daným průnikem zájmů vnitřní francouzské a německé politiky.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se