Auditoři: REPowerEU pomohlo omezit závislost na Rusku, ale investice do transformace nestačí

Evropská unie od ruské invaze na Ukrajinu výrazně snížila svou závislost na ruských fosilních palivech, především na ropě. Úplné odstřižení od ruského plynu však podle nových analýz zdaleka není dokončeno. Evropský účetní dvůr ve své zprávě zároveň upozorňuje, že investice mobilizované v rámci REPowerEU zaostávají za potřebami energetické transformace a nemusí stačit k naplnění ambicióznějších evropských cílů v oblasti obnovitelných zdrojů, energetických úspor a infrastruktury.

Evropská unie zvládla během několika let to, co bylo ještě v roce 2021 považováno za obtížně představitelné. Po ruské invazi na Ukrajinu výrazně omezila závislost na dovozu ruské ropy a zemního plynu a dokázala diverzifikovat své dodávky energie. Právě k tomu měl sloužit plán REPowerEU, který Evropská komise představila v květnu 2022 jako odpověď na energetickou krizi.

Podle nového auditu Evropského účetního dvora však úspěch v oblasti energetické bezpečnosti automaticky neznamená úspěch celé energetické transformace. Auditoři upozorňují, že investice mobilizované prostřednictvím REPowerEU a jeho nástrojů zaostávají za tím, co bude potřeba pro dosažení evropských klimatických a energetických cílů do roku 2030.

Závislost na Rusku klesla, ale problém nezmizel

Když Evropská komise v roce 2022 představila plán REPowerEU, reagovala na situaci, kdy Evropská unie dovážela z Ruska přibližně 45 % svého zemního plynu a 27 % ropy. Cílem bylo nejen zvládnout bezprostřední energetickou krizi po ruské invazi na Ukrajinu, ale také dlouhodobě snížit strategickou závislost evropské energetiky na ruských fosilních palivech.

Podle Evropského účetního dvora se podařilo dosáhnout významného pokroku. EU výrazně snížila svou závislost na ruských fosilních palivech a diverzifikovala zdroje dodávek energie. Zároveň však auditoři upozorňují, že některé výzvy přetrvávají a energetická bezpečnost EU ještě není definitivně vyřešena.

To potvrzuje i nová zpráva agentury ACER (Report on Russian gas import contracts and diversification - 2026). Podle ní ruský plyn stále pokrývá přibližně 12 % evropské poptávky po plynu. Do Evropské unie nadále proudí jak prostřednictvím dlouhodobých LNG kontraktů, tak přes zbývající potrubní trasy. Současně ACER upozorňuje, že úplné odstranění závislosti bude vyžadovat další diverzifikaci dodavatelů, rozvoj infrastruktury a odstranění přetrvávajících omezení na evropském trhu s plynem.

Dalším krokem má být úplné ukončení dovozu ruského plynu do Evropské unie od roku 2028. Nové kontrakty na dovoz ruského plynu mají být zakázány již od roku 2026, zatímco stávající smlouvy budou postupně ukončovány. U LNG bude zákaz vynucován kontrolou původu před vstupem do EU, zákazem reexportu přes třetí země a povinností firem prokazovat původ plynu. Terminály navíc nebudou moci poskytovat dlouhodobé služby ruským subjektům. Právě oblast LNG však ukazuje, že odstřižení od Ruska nebude jednoduché.

V tomto kontextu získávají závěry Evropského účetního dvora ještě větší význam. Pokud má Evropa nahradit zbývající ruské dodávky a současně splnit své klimatické cíle, bude muset dokončit rozsáhlé investice do obnovitelných zdrojů energie, energetických sítí a přeshraničních propojení. Právě zde však podle auditorů současná implementace REPowerEU zaostává za původními ambicemi.

Energetická transformace potřebuje více investic

REPowerEU nebyl zamýšlen pouze jako krizový plán na náhradu ruských surovin. Současně měl urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů energie, podpořit energetické úspory a rozšířit přeshraniční energetickou infrastrukturu.

Evropská komise v roce 2022 odhadla, že k dosažení ambicióznějších klimatických a energetických cílů bude do roku 2030 potřeba přibližně 300 miliard eur dodatečných investic nad rámec původního balíčku Fit for 55. Podle auditorů však investice, které se dosud podařilo prostřednictvím REPowerEU mobilizovat, za touto potřebou výrazně zaostávají.

„Čtyři roky po spuštění se REPowerEU zadrhlo, přestože byly k dispozici stovky miliard eur,“ uvedl při představení zprávy člen Evropského účetního dvora Mihails Kozlovs. Podle auditorů tak vzniká otázka, zda byly investiční potřeby původně nadhodnocené, nebo zda členské státy a evropské instituce nedokázaly ambiciózní cíle převést do konkrétních projektů a investic.

Kritika směřuje především na Nástroj pro oživení a odolnost (RRF), jehož kapitoly v REPowerEU podle zprávy nelze považovat za hlavní motor dosažení cílů celého plánu. Řada opatření financovaných z RRF navíc čelí zpožděním a jejich skutečný dopad je obtížné posoudit kvůli nedostatečným údajům a slabému systému vyhodnocování.

V České republice je Nástroj pro oživení a odolnost realizován prostřednictvím Národního plánu obnovy, jehož významná část podporuje energetickou bezpečnost, obnovitelné zdroje energie a energetické úspory.

Slabé monitorování i nedostatek propojení

Zpráva upozorňuje také na problémy v samotném řízení REPowerEU. Klíčové nástroje, které Evropská komise využívá ke sledování pokroku, podle auditorů neposkytují dostatečný základ pro účinné řízení a vyhodnocování plánu.

Nedostatky se podle nich týkají jak aktualizovaných národních energetických a klimatických plánů členských států, tak samotných kapitol REPowerEU začleněných do národních plánů obnovy.

Za promarněnou příležitost označují auditoři rovněž omezený důraz na přeshraniční propojení. Právě interkonektory by podle nich mohly přispět k efektivnějšímu fungování jednotného evropského trhu s elektřinou, zvýšit energetickou bezpečnost a zlepšit integraci obnovitelných zdrojů napříč členskými státy.

Podobně kritické hodnocení se týká také obnovitelných zdrojů. Opatření s jasně stanovenými a měřitelnými cíli podle auditorů přispívají pouze omezeně k navyšování výrobní kapacity, přičemž většina identifikovaného přínosu připadá na solární energetiku.

Krizový nástroj nestačí na dlouhodobou transformaci

Hlavní závěr auditu není, že by REPowerEU selhalo. Naopak. Evropský účetní dvůr potvrzuje, že Evropská unie od roku 2022 významně posílila svou energetickou bezpečnost a dokázala snížit závislost na ruských fosilních palivech.

Zároveň však upozorňuje, že vybudovat nový energetický systém je podstatně složitější než nahradit jednoho dodavatele jiným. Pokud chce Evropská unie splnit své cíle v oblasti dekarbonizace, obnovitelných zdrojů energie a energetické infrastruktury, bude podle auditorů potřebovat více investic, lepší koordinaci a přesvědčivější systém monitorování výsledků.

Jinými slovy, REPowerEU pomohlo zvládnout akutní energetickou krizi. Otázkou nyní je, zda současné tempo investic a realizace projektů bude stačit pro další fázi evropské energetické transformace.