3. červenec 2026
Komise představila program na rok 2027. Energetice má dominovat konkurenceschopnost a jednodušší pravidla

Evropská komise představila priority pro rok 2027. Její každoroční pracovní program napovídá, jaké politické a legislativní iniciativy budou v příštím roce určovat evropskou agendu. V energetice tentokrát nepřináší množství nových sektorových předpisů, ale naznačuje posun k implementaci, zjednodušování pravidel a přípravě energetického rámce pro období po roce 2030. Klimatické cíle zůstávají, stále větší váhu však získávají dostupné ceny energií, konkurenceschopnost evropského průmyslu a bezpečnost dodávek.
Od nových iniciativ k jejich realizaci
Evropská komise zveřejňuje pracovní program každý rok. Představuje v něm nejdůležitější nové politické a legislativní iniciativy pro následující rok a dokument se následně stává jedním z východisek pro stanovení legislativních priorit společně s Evropským parlamentem a Radou. Nejde přitom o úplný seznam činnosti Komise a nezahrnuje například její běžnou práci při implementaci a vymáhání již platné legislativy.
Právě proto lze každoroční program vnímat jako indikátor toho, kam se evropská politika posouvá. V energetice je změna dobře patrná při srovnání let 2026 a 2027.
Pracovní program na rok 2026 počítal s poměrně širokým souborem energetických iniciativ. Patřila mezi ně strategie elektrifikace, iniciativa pro vytápění a chlazení, balíček pro energetickou bezpečnost nebo energetický omnibus zaměřený na zjednodušení pravidel pro energetické produkty. Komise zároveň avizovala přípravu legislativy pro Energetickou unii po roce 2030.
Řada těchto kroků se během roku 2026 posunula dál. V červenci například Komise představila Akční plán elektrifikace a návrh zaměřený na budoucí podobu účtů za elektřinu, další opatření se týkala ukládání energie nebo digitalizace energetiky. Navazovala tím mimo jiné na Akční plán pro cenově dostupnou energii z února 2025.
Program na rok 2027 tak působí méně jako seznam nových sektorových strategií a více jako další fáze již rozběhnuté transformace. Do popředí se dostává implementace, zjednodušování regulatorního rámce, dostupnost energií a konkurenceschopnost.
Méně administrativy, jednodušší pravidla
Program obsahuje 23 hlavních iniciativ, z nichž deset se zaměřuje na zjednodušování regulace. Komise zároveň navrhuje stáhnout 18 dosud neuzavřených legislativních návrhů a zrušit 14 stávajících předpisů. Podle jejích odhadů by již předložená zjednodušovací opatření mohla po plném zavedení snížit opakující se administrativní náklady o 22,3 miliardy eur ročně.
V energetice je konkrétním příkladem záměr odložit některé povinnosti vyplývající z nařízení o metanu. Komise zároveň počítá s pokračováním dobrovolného sdružování poptávky a společných nákupů energií. Přezkoumat chce také dočasný rámec státní podpory pro nejvíce zasažená průmyslová odvětví a připravit krátkodobý rámec pro optimalizaci evropských rafinerií.
Energetická politika se tím stále více propojuje s širší hospodářskou a bezpečnostní agendou EU. Vedle dekarbonizace se do popředí dostávají ceny energií, odolnost dodavatelských řetězců a schopnost evropského průmyslu konkurovat na globálních trzích.
Klíčový bude energetický rámec po roce 2030
Nejdůležitější novou legislativní iniciativou má být balíček pro energetický rámec po roce 2030, který chce Komise předložit v prvním čtvrtletí 2027. Jeho cílem má být zjednodušení energetické legislativy při současném zachování dekarbonizačních cílů pro rok 2040.
Půjde tak o důležitý krok pro podobu evropské energetické politiky ve třicátých letech. Pracovní program zatím neupřesňuje konkrétní dopady na energetickou infrastrukturu, trh s plynem a vodíkem ani investiční podmínky.
Další iniciativou je urychlení povolovacích procesů, které chce Komise představit ve třetím čtvrtletí 2027, zejména pro projekty strategického významu pro EU. Pro energetickou infrastrukturu, přeshraniční propojení nebo budoucí vodíkové koridory by rychlejší povolování mohlo mít významný dopad, jeho skutečný rozsah ale ukáže až konkrétní návrh.
Komise chce rovněž prozkoumat možnost mechanismu trhu s čistým teplem na podporu tepelných čerpadel a plánuje vytvoření Evropské korporace pro kritické suroviny s cílem posílit bezpečnost strategických dodavatelských řetězců.
Významná bude také příprava víceletého finančního rámce EU na období 2028 až 2034, který má podporovat mimo jiné konkurenceschopnost, bezpečnost a dekarbonizaci. Pro energetickou transformaci proto nebude podstatné pouze to, jaká pravidla EU nastaví, ale také jaké investiční a finanční nástroje jejich realizaci doprovodí.
Klimatické cíle zůstávají, mění se důraz
Pracovní program pro rok 2027 ukazuje evropskou energetickou politiku v nové fázi. Nejde o odklon od dekarbonizace, ale o změnu důrazu. Po období přijímání nových strategií a regulatorních rámců se pozornost více přesouvá k jejich implementaci, jednodušším pravidlům a podmínkám pro potřebné investice.
Klimatické cíle přitom zůstávají součástí dlouhodobého směřování EU. Stále větší roli však bude hrát jejich propojení s cenovou dostupností energie, konkurenceschopností průmyslu a bezpečností dodávek. První konkrétní odpověď na to, jak chce Komise tyto priority skloubit, by měl přinést právě nový energetický rámec pro období po roce 2030.
Mohlo by vás zajímat
15. červenec 2026
29. červenec 2026
29. červenec 2026
1. srpen 2026
4. srpen 2026
24. září 2026
22. říjen 2026







