
Evropský klimatický zákon je v rukou rozděleného Parlamentu
Nově navržený klimatický zákon EU pro rok 2040 stanovuje závazný cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 % oproti roku 1990. Klíčový tým, který bude o budoucnosti návrhu rozhodovat, vede český poslanec Evropského parlamentu Ondřej Knotek. Informoval o tom server Euractiv.
Tým poslanců má za úkol prosadit návrh klimatického zákona v rámci Evropského parlamentu (EP) a následně v kompromisních jednáních s národními delegáty. Jeho složení tak může zásadně ovlivnit budoucí klimatickou politiku Evropy.
Evropský klimatický zákon je podpůrným nástrojem pro tvorbu konkrétních dílčích směrnic a nařízení v oblasti klimatu. Novela bude také formovat strategii bloku před klimatickým summitem OSN COP30 v Brazílii.
Nová Evropská komise představila návrh na začátku července tohoto roku. Navrhla přitom snížení emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 ve srovnání s úrovní z roku 1990. Tento cíl navazuje na stávající cíl snížení emisí o nejméně 55 % do roku 2030 a podporuje směřování EU k klimatické neutralitě do roku 2050.
Cílem návrhu je především poskytnout právní jistotu investorům a podnikům, podpořit inovace a konkurenceschopnost průmyslu a zároveň zajistit spravedlivou a inkluzivní dekarbonizaci.
Budoucnost ambiciózního zákona leží v rukou ideově rozděleného Evropského parlamentu (EP). Jednání vede český europoslanec Ondřej Knotek (za ANO) z krajně pravicového bloku Vlastenci pro Evropu, jehož smíšené signály ohledně vlivu člověka na klima vyvolaly znepokojení. Knotek uznává nutnost řešit klimatické otázky, zároveň však stojí za vyjádřeními, ve kterých částečně zpochybňoval míru vlivu člověka a označil klimatickou politiku EU za hrozbu evropské ekonomiky.
Proti názorům Knotka se staví řada stínových zpravodajů EP. Klíčovou postavou týmu je například portugalská europoslankyně Lídia Pereira z největší frakce Evropská lidová strana, která zdůrazňuje potřebu ambiciózních, ale flexibilních cílů. Španělský zástupce socialistů Javier López volá po 90% snížení emisí a spojuje environmentální cíle se sociální spravedlností a ekonomickou odolností.
Naopak Alexandr Vondra (Evropští konzervativci a reformisté), pokud bude potvrzen, pravděpodobně návrh zákona zcela odmítne. Zástupce ODS označuje evropskou klimatickou politiku za „klimatický kolonialismus“.
Vedle výše uvedených povedou jednání v rámci EP liberál Gerben-Jan Gerbrandy z Renew Europe, Lena Schilling z frakce Zelených či Catarina Martins (Levice). Obě zástupkyně prosazují přísnější snížení emisí až o 95 % a varují, že osud návrhu zákona je v nejistých rukou kvůli kontrole pravice.
Na opačném konci spektra je německá poslankyně Anja Arndt z krajně pravicové strany AfD, která otevřeně popírá klimatické změny způsobené člověkem a návrh zákona odmítá jako ekologický fanatismus.
Mohlo by vás zajímat:
Divím se, že se eurosvazáci drží tak při zemi. Očekával bych ambicióznější závazky výrazně převyšující 100%...
Smutné čtení, působí to jako by tam rozhodovali jen extremisté z obou stran. Radikální levičáci, kteří už tak nereálný cíl chtějí ještě posouvat. A na druhou stranu populistická pravice, která popírá vliv člověka na klima. Snad tam je tam někde i ta tichá rozumná většina.
Snad by stálo za to zhodnotit pozitiva a negativa nadcházející teplé periody. Protože víme, že ty předchozí znamenaly období blahobytu, tak zdůvodnit, proč je to u této jinak. A vyhodnotit jak jsme schopni klima měnit a za jakou cenu.
Kladný vliv změny klimatu je vidět i na statistikách FAO, kde produkce potravin roste dokonce rychleji než počet lidí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se