Kapacitní platby bez nejšpinavějších elektráren? Významní hráči souhlasí

Zamezení vyplácení kapacitních plateb pro emisně nejnáročnější elektrárny podpořila skupina významných energetických firem v čele se společnostmi jako je Shell, Iberdorla nebo Statoil. Kapacitní platby jsou aktuálně schváleny ve Velké Británii a Francii, uvažuje se o nich ale i v Polsku.

V rámci evropské regulace a snahy zamezení finanční podpory elektráren, které jsou z hlediska emisí nejnáročnější, se Evropská unie rozhodla navrhnout limity pro případně podporované elektrárny v rámci kapacitních plateb. Omezení by se týkalo těch provozů, kde jsou emise vyšší než 550 g CO2 na vyrobenou kWh elektřiny. Takové elektrárny by automaticky na podporu nedosáhly.

Jak vyplývá z dopisu, který citovala agentura Reuters, několik desítek významných energetických společností se za tento návrh postavilo. V prohlášení uvádí, že „by se prostřednictvím poplatků za elektřinu neměly podporovat emisně náročné zdroje, zejména v případě, že jsou na trhu čistší a flexibilnější technologie“.

Do kapacitních plateb by tak mohly být zařazovány především plynové zdroje, které by tyto požadavky splňovaly, protože jsou oproti uhelným elektrárnám nejen „čistší“ z hlediska emisí CO2, ale jsou i flexibilnější. Díky tomu mohou tvořit doplněk obnovitelným zdrojům, jejichž výkon je nestálý.

Proti návrhu se postavilo zejména Polsko, kterému by tento návrh překazil plány na podporu svého rozsáhlého uhelného byznysu. Vzhledem k polské závislosti na výrobě elektřiny z uhlí a k tomu, o jak významný hospodářský segment se v Polsku jedná, jsou obavy více než pochopitelné.

{„country“:“PL“,“type“:“AREA“,“from“:“2017-08-01″,“to“:“2017-08-20″,“caption“:“Elektřina v Polsku je z největší části vyráběna z uhlí.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-08-01″,“end_date“:“2017-08-20″}

Tato regulace by se měla vztahovat zřejmě nejen na kapacitní mechanismy, ale obecně na dotace na výrobu. V případě schválení limitů by již nemusely být v souladu s evropskou legislativou taková opatření, jako provedlo v loňském roce Německo. To zavedlo pravidelné platby pro nejšpinavější elektrárny výměnou za to, že budou postupně od roku 2019 uzavřeny.

Jsou kapacitní mechanismy pořád aktuální?

Největší otázkou do budoucna zůstává, zda jsou kapacitní mechanismy stále aktuálním řešením aktuálních problémů energetiky. Velkoobchodní ceny elektřiny se, zejména v regionu střední Evropy, výrazně zvyšují a dá se předpokládat, že tento trend vzhledem k ubývajícím výrobním kapacitám bude pokračovat.

Myšlenkou kapacitních mechanismů je zejména podporovat výrobu elektřiny v elektrárnách, které jsou pro provoz soustavy nezbytné, ale zároveň se tyto elektrárny z ekonomického hlediska nevyplácí provozovat. Existence kapacitních plateb je tedy především závislá na ekonomické výhodnosti provozu klasických elektráren.