Lídři EU jsou před summitem rozděleni v otázce embarga na ruské energie

Brusel 24. března (zpravodaj ČTK) – Rozdělení v otázce dalších sankcí proti Rusku jsou krátce před summitem Evropské unie premiéři členských zemí. Polský premiér Mateusz Morawiecki se vyslovil pro embargo na dodávky plynu a ropy do EU. Naproti tomu nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země odstřižení od ruské ropy či plynu odmítá, shodu na nových postizích neočekává. Podle belgického premiéra Alexandera De Crooa by členské země unie neměly schvalovat takové protiruské sankce, které by zbytečně oslabily jejich ekonomiky.

Šéf polské vlády Morawiecki uvedl, že Rusko musí být odstřiženo od příjmů z ropy a plynu. Náklady spojené s válkou na Ukrajině budou podle něj pro blok stejně vysoké jako v případě, že by zákaz importu ruských energetických surovin odsouhlasila. Zpřísnění sankcí by se mělo týkat také zákazu vstupu ruských lodí a vlaků na území EU. Morawiecki prohlásil, že EU musí „rozdrtit“ Rusko sankcemi kvůli válce na Ukrajině, která se podle něj proměnila v masakr. Rusko se „snaží obnovit Říši zla“, řekl v narážce na známé označení Sovětského svazu americkým exprezidentem Ronaldem Reaganem.

Předseda lotyšské vlády Krišjánis Kariňš prohlásil, že by se sedmadvacítka měla shodnout na embargu na dovoz energií z Ruska. „Energetické sankce jsou způsobem, jak přestat pumpovat peníze do Putinových válečných kufrů,“ řekl Kariňš novinářům. Jeho země patří spolu s dalšímu pobaltskými státy a Polskem k hlavním zastáncům ukončení dovozu ruské ropy či plynu. Podle estonské premiérky Kaji Kallasové by EU měla vůči Rusku přijmout „ty nejpřísnější sankce“.

Naproti tomu Německo, Nizozemsko či Maďarsko to z ekonomických důvodů odmítají. Rutte při příchodu na summit prohlásil, že shodu na sankcích neočekává. „Sankce by měly mít vždy mnohem větší účinek na ruskou stranu než na naši. Není naším záměrem uvalovat sankce, které zbytečně oslabují naši ekonomiku,“ řekl šéf belgické vlády De Croo.

Podle vysoce postaveného unijního činitele budou na stole při zřejmě dlouhé debatě o sankcích různé možnosti. Lídři se podle něj mohou bavit například o rozšíření sankcí proti ruským bankám či zavedení obchodních omezení. Dohoda na energetickém embargu se však zatím jeví jako nepravděpodobná.

Finská premiérka Sanna Marinová připustila, že unijní sankce uvalené na Rusko budou méně účinné, pokud Moskvě přijde na pomoc Peking. Postoj Číny bude podle ní klíčový a summit by o něm měl diskutovat.

Slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že EU by měla připravit tým, který Ukrajině po válce pomůže s reformami. Nadcházející summit by podle něj měl řešit také problém hřiven, které ukrajinští běženci nejsou po příchodu do EU schopni měnit. Uvedl také, že Bratislava je připravená dál podporovat Kyjev vojensky, a zopakoval, že Slovensko poskytne systém protiletecké obrany S-300, pokud za něj bude mít adekvátní náhradu.

Rakouský kancléř Karl Nehammer řekl, že EU by neměla kvůli dění na Ukrajině zapomínat na západní Balkán, kde hrozí negativní vliv Ruska a Číny. I podle Nehammera je uvalení embarga na dovoz ruského plynu a ropy momentálně nerealistické.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že ruská armáda se zpočátku snažila o rychlé zabrání Ukrajiny. Její postup se ale zastavil, a tak „masakruje lidi“. „Jelikož nejsou schopni obsadit města, tak ta města bombardují, zabíjí nevinné lidi a vše ničí,“ řekl Borrell, který se vyslovil pro pokračování dodávek zbraní Ukrajině.