Miliardové náklady a zpoždění v řádu desetiletí: Megaprojekt Transevropské dopravní sítě zaostává

Transevropská dopravní síť (TEN-T) má propojit klíčové evropské přístavy, letiště a populační centra. Dle posledního auditu EU se ale tento evropský vlajkový projekt, který je úzce provázán s Evropskou zelenou dohodou, značně opožďuje.

Plán, jehož součástí je propojení silnic, železnic a vodních cest do souvislé kontinentální sítě,  se již od svého počátku potýká s prodlevami, jak informoval server Euractiv.  Základní síť měla být dokončena do roku 2030, jak ale vyplývá z auditu, i přes miliardy z veřejných prostředků se tomu nejspíš nestane.

Komise vidí TEN-T jako jeden z důležitých prvků Evropské zelené dohody, která železnici a vodní cesty představuje jako alternativu k silniční a letecké dopravě. Rostoucí zpoždění a prudce stoupající náklady znamenají, že blok svého cíle pro rok 2030 nedosáhne. Evropský účetní dvůr však zjistil, že od posledního přezkumu před šesti lety se pokrok u hlavních částí projektů spíše zpomalil, než aby zrychlil. Z osmi posuzovaných „megaprojektů“ se pět zpozdilo v průměru o čtyři roky a u čtyř se nyní předpokládá, že termín dokončení v roce 2030 nebude dodržen.

K těmto zpožděním dochází i přesto, že se finanční podpora přicházející z rozpočtu EU zvýšila. Jedná se o částku přibližně 15,3 miliardy EUR, přičemž více než polovina této částky byla vyplacena teprve v posledních letech v reakci na postupné opožďování projektů. Dodatečné finanční prostředky však nestačily k tomu, aby se zabránilo dalšímu prodlužování termínů.

Zpoždění v řádu desítek let a dodatečné miliardové náklady

Některé projekty v rámci TEN-T mají zpoždění i desítky let. Například vysokorychlostní železniční spojení Lyon–Turín, které má posílit spojení mezi Francií a Itálií, by mělo být zprovozněno až v roce 2033, tedy o 18 let později, než bylo původně plánováno. Brennerský tunel, klíčové severojižní železniční spojení přes Alpy, by měl být dokončen v roce 2032, tedy s přibližně 16letým zpožděním. A například kanál Seine–Nord Europe, který má propojit francouzské vodní cesty se severoevropskými trasami, čelí rekordnímu zpoždění 22 let.

Šest z osmi hlavních projektů navíc překračuje rozpočet o několik miliard eur. Kupříkladu odhadované náklady projektu Rail Baltica, který propojí pobaltské státy se zbytkem železniční sítě EU, se dle Účetního dvora téměř zečtyřnásobily z 4,6 miliardy EUR na více než 18 miliard EUR. Rozpočet kanálu Seine–Nord se pak navýšil o celých 225 %.

Ne všechny zprávy posledního auditu jsou však negativní. Účetní dvůr například uvádí, že předpokládané náklady na rumunskou dálnici A1 a polskou železniční trať E59 klesly o 11 %, resp. 18 %. Dvůr však varoval, že tři desetiletí po zahájení přípravy mnoha z těchto projektů je Evropa stále velmi daleko od slibovaných přínosů pro cestující a dopravce.