Vysoké ceny energií rozdmýchávají debatu o budoucnosti emisních povolenek

Válka na Blízkém východě vystřelila ceny energetických komodit a určila tak nová cenová maxima v letošním roce. Zdražení energií dává další podnět k otevření problematiky emisních povolenek EU ETS a jejich dopadu na konkurenceschopnost evropských podniků.

Od 28. února je oblast Perského zálivu ovlivněna probíhajícím konfliktem s Íránem. Omezení lodní dopravy v Hormuzském průlivu tak výrazně ovlivnilo cenový vývoj komodit. Mezi hlavní zasažené suroviny patří ropa, která od začátku konfliktu již dvakrát překonala cenovou úroveň 100 USD za barel. Jedná se tak o nárůst přibližně o 40 %, ještě razantněji reagovaly ceny plynu v Evropě, které dokonce atakovaly hodnotu 60 EUR/MWh, tedy zhruba dvojnásobek oproti cenám z poloviny února. Cena kontraktu TTF s dodáním v dubnu se aktuálně pohybuje nad hranicí 50 EUR/MWh.

Vysoké ceny energií trápí Evropu již dlouhodobě. V porovnání s dalšími velmocemi, jako USA a Čína, jsou evropské energie dvakrát až třikrát dražší. Skokové zvýšení cen energií vyvolalo mezi politiky i podniky značné ohlasy, které vedly k otevření diskuze o pozastavení mechanismu emisních povolenek EU ETS. Právě konkurenceschopnost evropského průmyslu je významným tématem.

Evropští politici na aktuální situaci reagovali následovně:

"S vypuknutím krize na Blízkém východě nabývá otázka cen energií ještě většího významu, a proto na evropské úrovni také voláme po naléhavém pozastavení uplatňování ETS na výrobu elektřiny," řekla minulý týden italským poslancům italská premiérka Giorgia Meloniová.

Obdobnou pozici k EU ETS zaujímá například i Andrej Babiš či premiér německé spolkové země Sasko-Anhaltsko Sven Schulze.

“Jsem rád, že se s panem ministerským předsedou shodujeme, že současný stav je neudržitelný,” napsal Babiš.

Systém emisních povolenek, jenž lze označit za hlavní páku dekarbonizace v EU, má samozřejmě i své příznivce, kteří argumentují jeho benefity a přínosy pro členské státy EU.

"Od zavedení v roce 2005 emise klesly o 39 %, zatímco ekonomika v sektorech pokrytých ETS vzrostla o 71 %. To tedy ukazuje, že dekarbonizace a konkurenceschopnost mohou jít ruku v ruce," říká předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.

Přechod EU k obnovitelným zdrojům energie přinese benefit i v podobě energetické bezpečnosti. Takové stanovisko uvedl již na dřívější tiskové konferenci v Bruselu Fatih Birol, výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury:

"Věřím, že je v zájmu evropských zemí pro energetickou bezpečnost a suverenitu, aby více využívaly své obnovitelné zdroje energie – solární, větrné – a aby jaderná energie znovu dosáhla vzestupu."

Bariéry zrušení EU ETS

I v případě, že pozastavení emisních povolenek získá širší politickou podporu,  není zcela jednoznačné, že by k tomuto kroku opravdu došlo. Pozastavení trhu s povolenkami by stále čelilo významným právním i politickým překážkám. Jednou z variant je také revize mechanismu emisních povolenek, kterou již dříve zmínil německý kancléř Friedrich Merz.

Právní komplikace by při procesu rušení ETS očekával i Jos Delbeke, bývalý generální ředitel klimatického oddělení Komise. Delbeke také dodal, že zrušení ETS je prakticky “nemožné,” zároveň předpokládá, že zrušení by přineslo složité otázky odpovědnosti z důvodu kompenzací povolenek držených společnostmi v EU.

Pro kontext je také důležité zmínit, že státy EU začátkem letošního března schválily emisní cíle pro rok 2040. Členské země EU se zavázaly snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s rokem 1990.

Sled událostí vyústil na středečním summitu, kde deset zemí včetně České republiky požádalo Evropskou unii o důkladnou revizi systému emisních povolenek EU ETS.