4. květen 2026
Jaderná elektrárna Akkuyu 1 obdržela povolení k náběhu bloku

Turecký Úřad pro jadernou bezpečnost (NDK) vydal povolení jaderné elektrárně Akkuyu ke spuštění prvního reaktorového bloku. Povolení umožňuje přechod do dalších fází uvádění do provozu: spouštění bloku, konfigurace systémů a předprovozní zkoušky bloku. Společně představují závěrečnou etapou výstavby jaderné elektrárny a tvoří základ pro budoucí bezpečný provoz.
Anastasia Zoteeva, generální ředitelka společnosti Akkuyu Nuclear JSC uvedla: "Licencování je extrémně důležitá fáze, která prostupuje všemi etapami životního cyklu jaderné elektrárny: výběrem místa, projektem, výstavbou, provozem a odstavením. V případě JE Akkuyu, první jaderné elektrárny v Turecku, procházíme všemi fázemi licencování poprvé. Zároveň se národní regulátor opírá o zkušenosti s vydáváním licencí a dalších povolení v Rusku, kde již úspěšně fungují čtyři podobné reaktory VVER-1200."
Prémiový obsah
Zbytek článku je dostupný pouze pro předplatitele prémiového obsahu. Získejte přístup ke všem prémiovým článkům na oEnergetice.cz.
Mohlo by vás zajímat
18. květen 2026
1. červen 2026
2. červen 2026
3. červen 2026
19. červen 2026
15. červen 2026
16. červen 2026
Komentáře (7)
to je pěkné, podobnou dobu se u nás staví obchvaty menších měst
v 2018 zacali prace a v 2024 fyzicke spustenie. Teda to neni zle, to budi respekt. Co by sme my za to dali. A samozrejme gratulacia ku stabilnemu a nizkoemisnemu zdroju ee.
Proto byly vyloučeni, bylo by to levně, s vysokým podílem našich firem a včas. Turkům, kteri jsou v Nato to ale nevadí .
to uz je otazka, ci ta ktora krajina je slobodna a suverenna, aby mohla konat vo svojom zaujme. Zda sa, ze Turecko taka krajina je.
Rusko opět předvedlo světu že jaderné elektrárny lze stavět poměrně rychle a výstavba může být levná. Nicméně takovou cestou se mohou vydat jen svrchované státy mezi které ČR nepatří.
Relativně levné je to vůči čemu? Podle Wikipedie mají PPA za 123.5 USD/MWh na polovinu vyrobené elektřiny. To mi nějak úžasně levné nepřipadá.
Pánové, nerad píšu veřejně, ale je zde potřeba určitá osvěta.
1. V roce 2018 proběhl takzvaný "první beton", což je slavnostní začátek betonáže budovy reaktoru. Je to událost plná novinářů a papalášů, ale skutečné zahájení je třeba hledat daleko dříve. Mezistátní dohoda s Ruskem byla podepsaná v roce 2010. V tu chvíli už Turecko mělo vybranou lokalitu s dlouhodobou stavební uzávěrou. Jde o atraktivní lokalitu, kde by jinak mohly stát turistické resorty. Přirovnal bych to třeba ke Krkonošům. Prvnímu betonu předchází roky přípravy staveniště. Budování cest, přípojek, zemní práce, hydroizolace - základ budovy je hluboko pod úrovní hladiny moře, takže je třeba se popasovat se spodní slanou vodou. K tomu jsou potřeba oddělovací stěny do značné hloubky, betonárka (několik), zdroj užitkové vody (odsolovačka), zdroj pitné vody, ubikace - jde o desítky tisíc lidí na stavbě, takže infrastruktura našeho okresního města. Navíc již před rokem 2018 byly objednány strojní komponenty s dlouhou dodací dobou jako výkovky pro reaktor, parogenerátory, turbínu s generátorem atd.
2. Vysoký podíl našich firem není zárukou levné a včas odvedené práce. Skoro bych řekl, že se to vylučuje, byly to ty samé známé firmy jako na Mochovcích. V dodávkách velkých komponent už ani není kde brát. ŠJS bečku už nevyrobí, chybí hutě a kovárny, nejsou Vítkovice, Modřany, Královopolská, a testovat prototyp turbíny Doosanu za svoje peníze a s nejistým výsledkem investor taky nechce. Navíc těm produktům chybí další odbytiště, takže by zůstalo u domácích prototypů, jak to máme rádi.
3. Rusům se to snadno schvaluje, když turecký státní jaderný dozor byl vyškolený v Rusku. Navíc kontrakt je postavený tak, že dodavatel má vždy pravdu, takže investor nemá šanci do průběhu jakkoli vstupovat. To jen k té nezávislosti.







