1. prosinec 2025
📊 Elektroenergetika v ČR v roce 2025Zobrazit report →
Načítání...
Jaderná elektrárna Akkuyu 1 obdržela povolení k náběhu bloku
Turecký Úřad pro jadernou bezpečnost (NDK) vydal povolení jaderné elektrárně Akkuyu ke spuštění prvního reaktorového bloku. Povolení umožňuje přechod do dalších fází uvádění do provozu: spouštění bloku, konfigurace systémů a předprovozní zkoušky bloku. Společně představují závěrečnou etapou výstavby jaderné elektrárny a tvoří základ pro budoucí bezpečný provoz.
Anastasia Zoteeva, generální ředitelka společnosti Akkuyu Nuclear JSC uvedla: "Licencování je extrémně důležitá fáze, která prostupuje všemi etapami životního cyklu jaderné elektrárny: výběrem místa, projektem, výstavbou, provozem a odstavením. V případě JE Akkuyu, první jaderné elektrárny v Turecku, procházíme všemi fázemi licencování poprvé. Zároveň se národní regulátor opírá o zkušenosti s vydáváním licencí a dalších povolení v Rusku, kde již úspěšně fungují čtyři podobné reaktory VVER-1200."
Minulý týden byly všechny vnitřní vestavby reaktoru prvního bloku instalovány do příslušné polohy pro kontrolu shody s projektem. Reaktor, včetně víka a pohonů regulačních tyčí, je vysoký 19,3 metru, má průměr 4,8 metru a váží 600 tun. Dalším krokem v procesu licencování bude získání povolení k provozu bloku, které umožní začít do reaktoru zavážet jaderné palivo.
Význam JE Akkuyu a další program výstavby
Elektrárna Akkuyu, která se nachází v jižní provincii Mersin, je první jaderná elektrárna v Turecku. Ruský Rosatom zde staví čtyři reaktory VVER-1200 podle obchodního modelu BOO (build-own-operate). Podle podmínek mezivládní dohody mezi Ruskem a Tureckem musí dojít ke spuštění prvního reaktorového bloku do sedmi let od obdržení všech povolení pro jeho výstavbu.
Licence na výstavbu prvního bloku byla vydána v roce 2018 a stavební práce byly zahájeny téhož roku. Jaderné palivo bylo na místo dodáno v dubnu tohoto roku, přičemž generální ředitel Rosatomu Alexej Lichachev uvedl, že cílem je provést fyzické spuštění v roce 2024. Elektrárna o výkonu 4800 MWe by měla pokrýt asi 10 % turecké spotřeby elektrické energie, přičemž se očekává, že všechny čtyři bloky budou v provozu nejpozději do konce roku 2028.
Sdílejte článek prostřednictvím:
Loading...
Mohlo by vás zajímat
5. prosinec 2025
13. prosinec 2025
9. prosinec 2025
25. prosinec 2025
29. prosinec 2025
5. leden 2026
7. leden 2026
Komentáře (7)
Baton David14. prosinec 2023, 12:26
to je pěkné, podobnou dobu se u nás staví obchvaty menších měst
Michal K.14. prosinec 2023, 12:37
v 2018 zacali prace a v 2024 fyzicke spustenie. Teda to neni zle, to budi respekt. Co by sme my za to dali. A samozrejme gratulacia ku stabilnemu a nizkoemisnemu zdroju ee.
Zdeves Pavel14. prosinec 2023, 13:46
Odpověď na: Michal K., 14. prosinec 2023, 12:37
Proto byly vyloučeni, bylo by to levně, s vysokým podílem našich firem a včas. Turkům, kteri jsou v Nato to ale nevadí .
Michal K.14. prosinec 2023, 15:10
Odpověď na: Zdeves Pavel, 14. prosinec 2023, 13:46
to uz je otazka, ci ta ktora krajina je slobodna a suverenna, aby mohla konat vo svojom zaujme. Zda sa, ze Turecko taka krajina je.
Pravoslav Motyčka14. prosinec 2023, 22:23
Rusko opět předvedlo světu že jaderné elektrárny lze stavět poměrně rychle a výstavba může být levná. Nicméně takovou cestou se mohou vydat jen svrchované státy mezi které ČR nepatří.
Jan Veselý15. prosinec 2023, 22:54
Odpověď na: Pravoslav Motyčka, 14. prosinec 2023, 22:23
Relativně levné je to vůči čemu? Podle Wikipedie mají PPA za 123.5 USD/MWh na polovinu vyrobené elektřiny. To mi nějak úžasně levné nepřipadá.
Ziza17. prosinec 2023, 09:59
Pánové, nerad píšu veřejně, ale je zde potřeba určitá osvěta.
1. V roce 2018 proběhl takzvaný "první beton", což je slavnostní začátek betonáže budovy reaktoru. Je to událost plná novinářů a papalášů, ale skutečné zahájení je třeba hledat daleko dříve. Mezistátní dohoda s Ruskem byla podepsaná v roce 2010. V tu chvíli už Turecko mělo vybranou lokalitu s dlouhodobou stavební uzávěrou. Jde o atraktivní lokalitu, kde by jinak mohly stát turistické resorty. Přirovnal bych to třeba ke Krkonošům. Prvnímu betonu předchází roky přípravy staveniště. Budování cest, přípojek, zemní práce, hydroizolace - základ budovy je hluboko pod úrovní hladiny moře, takže je třeba se popasovat se spodní slanou vodou. K tomu jsou potřeba oddělovací stěny do značné hloubky, betonárka (několik), zdroj užitkové vody (odsolovačka), zdroj pitné vody, ubikace - jde o desítky tisíc lidí na stavbě, takže infrastruktura našeho okresního města. Navíc již před rokem 2018 byly objednány strojní komponenty s dlouhou dodací dobou jako výkovky pro reaktor, parogenerátory, turbínu s generátorem atd.
2. Vysoký podíl našich firem není zárukou levné a včas odvedené práce. Skoro bych řekl, že se to vylučuje, byly to ty samé známé firmy jako na Mochovcích. V dodávkách velkých komponent už ani není kde brát. ŠJS bečku už nevyrobí, chybí hutě a kovárny, nejsou Vítkovice, Modřany, Královopolská, a testovat prototyp turbíny Doosanu za svoje peníze a s nejistým výsledkem investor taky nechce. Navíc těm produktům chybí další odbytiště, takže by zůstalo u domácích prototypů, jak to máme rádi.
3. Rusům se to snadno schvaluje, když turecký státní jaderný dozor byl vyškolený v Rusku. Navíc kontrakt je postavený tak, že dodavatel má vždy pravdu, takže investor nemá šanci do průběhu jakkoli vstupovat. To jen k té nezávislosti.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.