Počet záporných cen je letos v ČR nižší. Trend ovšem není stejný napříč Evropou

Český denní trh zaznamenal od ledna do září 2026 celkem 278 hodin se zápornou cenou elektřiny, meziročně o 11,7 % méně. Podobný pokles vykázalo také Německo, kde však záporné ceny zůstávaly častější i během léta. Nižší součet ovšem neznamená, že by záporné ceny měly postupně zmizet. Letošní záporné ceny se nejvíce objevovaly na jaře a rychle odezněly s obecně rostoucími cenami elektřiny. V některých evropských státech je trend zcela opačný. 

Podle měsíčních dat Energostatu nebyla v Česku v lednu zaznamenána žádná hodina se zápornou cenou, v únoru byly zaznamenány čtyři hodiny a v březnu sedm. Zlom nastal v dubnu s 94 hodinami, po němž následoval květen se 64 a červen se 47 hodinami. Na tyto tři měsíce tak připadly téměř tři čtvrtiny všech záporných cen za letošní leden až září. Výskyt záporných cen se tedy soustředil do poměrně úzké části sledovaného období (pozn. kvůli konzistentnosti údajů s loňským rokem uvádíme záporné hodiny, nikoliv čtvrthodiny).

Meziroční pokles navíc neplatil pro každý měsíc. Dubnový počet vzrostl ze 72 na 94 hodin a červencový ze šesti na 34, zatímco v srpnu klesl z 54 na 14 hodin. Nižší výskyt záporných cen souvisí mimo jiné s aktuálním děním na komoditních trzích. To významně ovlivňuje současná geopolitická situace, v jejímž důsledku obecně rostou ceny energií.

V září česká data uvádějí dalších 14 záporných hodin. V říjnu dosud nebyla zaznamenána žádná záporná hodina, ale dostupná data jsou zatím pouze k 12. říjnu. Před koncem měsíce se tedy mohou ještě objevit.

Podobný trend vykazuje také Německo

Také v Německu došlo k poklesu výskytu záporných cen. Německá měsíční data ukazují za leden až září 2026 v součtu 471 záporných hodin oproti 519 ve stejném období předchozího roku, tedy pokles přibližně o 9,2 %. Maximum nastalo stejně jako v Česku v dubnu, německých 123 hodin však českou hodnotu převýšilo o 29 hodin.

Nejvýraznější rozdíl v průběhu roku je patrný během léta. Německo zaznamenalo v červenci 79 záporných hodin, v srpnu 55 a v září 39, přičemž ve všech třech měsících jich bylo více než v České republice.

Méně záporných hodin ještě nemusí znamenat obrat

Bloomberg spojuje záporné ceny s převahou nabídky elektřiny nad poptávkou a jejich častější evropský výskyt s rychlým růstem větrných a solárních zdrojů, který nedoprovází odpovídající rozvoj akumulace, sítí a flexibilní spotřeby.

Vývoj ohledně záporných cen v Německu a České republice není společný pro všechny evropské státy. Například ve Španělsku počet záporných cen roste. Podle statistik z Energostatu bylo na španělském trhu za prvních devět měsíců celkem 889 hodin se zápornou cenou, zatímco v loňském roce pouze 550.

Německý pokles v květnu a červnu vysvětluje analytik Kpler Alessandro Armenia vyšší poptávkou během vln veder a slabší výrobou větrných elektráren. Podle údajů Fraunhoferova institutu citovaných Bloombergem byla německá spotřeba elektřiny od května do července meziročně o 10 % vyšší.

Vedle počasí podle Armenii přispěla i změna podpory některých německých solárních elektráren, které během záporných cen nedostávají dotace, a mají proto silnější motivaci výrobu omezit. Obdobně funguje podpora nových elektráren také v České republice.

Pro celý rok 2026 očekává Kpler v Německu přibližně třináctiprocentní pokles počtu záporných hodin. Do konce roku ovšem ještě zbývá více než dva a půl měsíce. Tyto predikce se proto mohou, ale nemusí naplnit. Pokud ovšem přetrvá současná geopolitická situace a vysoké ceny zemního plynu, výrazný pokles cen elektřiny, a tedy častější výskyt záporných cen, spíše nenastane.