Eurostat: Předběžná energetická data za rok 2022 ukazují různorodé trendy

Předběžná energetická data za rok 2022 ukazují, že po roce 2021, kdy byl pozorován růst dodávky u všech sledovaných paliv (černé a hnědé uhlí, zemní plyn, ropné produkty a jaderné palivo), došlo loni k prudkému poklesu u jaderného paliva a zemního plynu, zatímco dodávka hnědého uhlí a ropných produktů nadále rostla. Hrubá výroba elektřiny poklesla meziročně o 3 %. Vyplývá to z údajů zveřejněných Eurostatem.

Eurostat v tiskové zprávě ke zveřejnění předběžných energetických dat za rok 2022 připomněl, že poslední tři roky byly významně ovlivněny řadou nejistot a fluktuací v energetickém sektoru.

"Po lockdownech a omezeních spojených s pandemií COVID-19 v roce 2020 zažila spousta evropských zemí nárůst ekonomické aktivity v roce 2021. Ceny zemního plynu nicméně ve druhé polovině roku 2021 prudce vzrostly a rok 2022 se nakonec ukázal jako ještě více náročný poté, co sankce na importy z Ruska, výpadky v dodávkách zemního plynu a obavy o potenciální nedostatek plynu ovlivnily trhy a vedly k dalšímu růstu cen zemního plynu. To vše, v kombinaci s nízkou výrobou elektřiny v jaderných elektrárnách, významně ovlivnilo evropský trh s elektřinou, na kterém také ceny prudce vzrostly," uvedl Eurostat.

Vývoj dodávky fosilních paliv a jaderného paliva v EU od roku 2005. Zdroj: Eurostat

Energetickou komoditou, u které byl loni pozorován nejprudší meziroční nárůst dodávky, bylo hnědé uhlí, a to o 5,7 % na 295 mil. tun. Dodávka černého uhlí zůstala loni na stejné úrovni jako v roce 2021. Ve srovnání s průměrem předpandemických let 2017 až 2019 byla loni dodávka hnědého uhlí nižší o 17 %, zatímco pokles u černého uhlí byl dokonce o 22 %.

U ropných produktů byl loni zaznamenán meziroční růst dodávky o 4,5 %, což je podobné tempo růstu jako v roce 2021 (3,2 %). Celková loňská dodávka ropy a ropných produktů ve výši 535 mil. tun je nicméně stále pod úrovní posledního předpandemického roku 2019, kdy činila 563 mil. tun.

Prudký pokles v dodávkách byl loni z výše popsaných důvodů pozorován u zemního plynu. Celková hodnota 13,7 mil. TJ (3 806 TWh) je nejnižší hodnotou od roku 2014.

"Tento pokles o 13,8 % proti roku 2021 a o 10,8 % proti průměru z let 2017-2019 souvisí s úspěšnou iniciativou ze srpna 2022 cílící na dobrovolné snížení poptávky po zemním plynu o 15 %. Import zemního plynu činil 13,4 mil. TJ, tedy o 1,1 % více než v roce 2021, a domácí těžba dosáhla 1,6 mil. TJ, čímž se potvrdil klesající trend od roku 2017 (3,1 mil. TJ)," dodal Eurostat.

Hrubá výroba elektřiny klesla o 3 %

Předběžná energetická data dále ukázala, že hrubá výroba elektřiny v EU klesla loni meziročně o 3 % a ve srovnání s průměrem let 2017-2019 dokonce o 3,9 %.

Vývoj výroby elektřiny v EU od roku 1990. Zdroj: Eurostat

Hlavním zdrojem pro výrobu elektřiny byla i loni fosilní paliva, která byla v roce 2020 poprvé a prozatím naposledy sesazena z tohoto postu obnovitelnými zdroji energie (OZE). Celkově byl loni u elektřiny vyrobené z fosilních paliv zaznamenán meziroční nárůst o 3,3 %, zatímco u elektřiny vyrobené z OZE pouze o 0,1 %.

Z detailnějším pohledu na OZE vyplývá, že v loňském roce prudce vzrostla výroba ze solárních elektráren, a to o 29,3 %. Poměrně významný růst byl pozorován také u větrných elektráren (+8,9 %). Naopak velký propad zažily kvůli nedostatku vody vodní elektrárny (-17,7 %) a také pevná biopaliva (-7,4 %).