Spotřeba uhlí v EU loni opět vzrostla. Největším spotřebitelem bylo Německo
I v roce 2022 pokračoval růst spotřeby a těžby uhlí ve státech Evropské unie. Podle údajů zveřejněných Eurostatem vzrostla spotřeba meziročně o 2 % na 454 milionů tun, u těžby byl zaznamenán meziroční nárůst o 5 % na 349 milionů tun. Největším spotřebitelem uhlí bylo Německo, které spotřebovalo zhruba 170 milionů tun uhlí.
Těžba hnědého uhlí v EU dosáhla loni 294 mil. tun, což je o 6 % více než v roce 2021. I přes poměrně prudký růst v posledních dvou letech byla však loni těžba hnědého uhlí v EU stále pod úrovní předpandemického roku 2019.
Eurostat informoval, že hnědé uhlí těží stále 9 členských zemí EU. Německo loni vytěžilo 131 milionů tun hnědého uhlí, což představovalo 44 % celkové těžby hnědého uhlí v EU. Polsko mělo 19% podíl na celkové těžbě, Bulharsko 12% podíl a Česká republika 11% podíl. Mezi další státy, které těží hnědé uhlí, patří Rumunsko, Řecko, Maďarsko, Slovinsko a Slovensko.
Vývoj těžby uhlí v členských státech EU. Zdroj: Eurostat
Spotřeba hnědého uhlí je napříč státy EU velmi podobná jako těžba, jelikož hnědé uhlí je zpravidla spotřebováno lokálně k výrobě elektřiny a tepla.
"Zatímco hnědé uhlí je zřídkakdy hlavním zdrojem elektřiny v zemích EU, v několika zemích západního Balkánu tomu tak je. Nicméně v posledních letech klesá podíl elektřiny vyrobené z hnědého uhlí i na západním Balkánu díky růstu výroby elektřiny z vodních a plynových elektráren," uvedl Eurostat.
Vývoj spotřeby hnědého uhlí v členských státech EU. Zdroj: Eurostat
Černé uhlí těží už jen Polsko a Česko
Podle Eurostatu jsou nyní v EU pouze dva státy, které těží černé uhlí - Polsko a Česká republika. Celková těžba černého uhlí v EU dosáhla loni 55 milionů tun, přičemž naprostá většina z tohoto objemu byla vytěžena v Polsku. Spotřeba černého uhlí v EU dosáhla loni 160 milionů tun, což je o 11 % méně než v roce 2019.
"Na rozdíl od hnědého uhlí je černé uhlí využíváno i v dalších sektorech, než je výroba elektřiny, a je proto obchodováno a spotřebováváno ve všech zemích EU kromě Malty," připomněl Eurostat.
Největším spotřebitelem černého uhlí v EU bylo loni Polsko s 38% podílem na celkové spotřebě. Na druhém místě se umístilo Německo s 25 %. Mezi další velké spotřebitele patří Itálie, Nizozemsko, Francie, Španělsko a Česká republika.
Mohlo by vás zajímat:
To je ta německá zelená ekologie bez jádra jen na OZE. Názorná ukázka toho, že je to nesmysl všech nesmyslů! Dejme tomu, že někdy v budoucnosti budeme mít technologii se kterou to bude možné. Dnes je tomu ale jinak a ani v blízké budoucnosti to nebude lepší! Pro OZE prostě ještě nepřišel ten správný čas!
Za mě je nejlepší mix jádra a v omezeném množství OZE. Samotné OZE už jen z logiky nemůže fungovat. Pokud pojedou 4 sousední země na vítr a slunce a ve všech 4 bude najednou zataženo a bezvětří, tak odkud dovezou? Zkrátka je potřeba mít nějaký druhý zdroj, ideálně jádro.
Jádro má jediný ekonomický smysluplný provozní režim - jet (skoro) pořád na plný výkon.
Naprosto se nehodí jako na roli sem-tam, občas používaná výroba.
Žádná "sem-tam, občas používaná výroba" ani jádru nehrozí, na to mají OZE příliš nízký koeficient využití.
"Ekonomický smysluplný provozní režim" v konkurenci levných fosilních paliv s málo nebo vůbec nezpoplatněnými emisemi skleníkových plynů je jedna věc a v konkurenci pouze nízkoemisních zdrojů nebo draze penalizovaných fosilních zdrojů je věc úplně jiná. Nesměšujte to.
Myslíte, že "Pokud pojedou 4 sousední země na vítr a slunce a ve všech 4 bude najednou zataženo a bezvětří" je nějak zvlášť pravděpodobná situace? Hlavně s podílem vodních elektráren v Rakousku a na Slovensku?
Ano, je to zvlášť pravděpodobná situace, u slunce je to dokonce jistota, protože tma je všude ve stejnou dobu a zima, kdy se ze slunce vyrábí minimum, taky.
A pokud nefouká v Německu a Polsku, což nastává prakticky vždycky současně, protože jde o stejnou oblast kde jsou větrníky soustředěné, tak je úplně jedno jestli fouká v Rakousku, protože to samozřejmě vzniklý nedostatek elektřiny absolutně nahradit nemůže. A Slovensko má podíl elektřiny z větru ještě menší než my, takže to taky nevytrhne.
No a pak stačí jedna havarie v zemi, jako to nastalo v Japonsku a vypne to všechny nebo skoro všechny jaderné elektrárny, Ne jen přes noc, ale i přes týden, přes měsíc, přes rok, přes více než 10 let....
Myslím, že je lépe smířit se s jistotou, že slunce nesvítí u nás 24 hodin denně.
Každý podle svého gusta. Vy se klidně smiřte "s jistotou, že slunce nesvítí u nás 24 hodin denně" (a taky prakticky tři měsíce v kuse v zimě), většina ostatních zase (u nás) se zanedbatelným rizikem podobné přírodní katastrofy jako nastala v Japonsku.
Dobrý den,
Ad p. Vaněček: jako to nastalo v Japonsku a vypne to všechny nebo skoro všechny jaderné elektrárny
No jestli do ČR (nebo do DE, nebo SK) někdy dojde několikametrová přílivová vlna, pak havárie jaderné elektrárny už bude ten úplně poslení problém co bude kohokoli na této planetě trápit.
Mimochodem, včera to muselo být na dispečincích operátorů sítě po celé střední a západní Evropě moc veselé. Neděle v létě, minimální spotřeba, maximální sluníčko a i větříček se přidal... Tam muselo být veselo.
K zemi hleď!
Heil Gréta!
Tak jsem to nemyslel, myslel jsem to tak, že by jádro jelo na max a OZE to jen doplňovaly a nějaké přebytky se můžou vyvést. Jádro na prvním místě samozřejmě. Já podporuji vodní elektrárny.
Teď byste měl pokračovat snahou o analýzu toho, jestli tahle vaše představa bude vůbec schopna pokrýt poptávku, jestli jsou na to k dispozici podminky, jak docílíte toho, aby se tyhle zdroje postavily a jestli je to opravdu, aspoň zhruba, optimální řešení.
Obávám se, že narazíte už v prvním kroku
uhelná energetika v EU by se neměla utlumovat , protože se v reálu nahrazuje zejména dovozem fosilních paliv a nebo díky útlumu uhlí dovoz fosilních paliv neklesá.
A co má chudák EU dělat? Začít kvůli vám znovu s dotacemi černouhelných dolů, protože i v Ostravě je koksovatelné uhlí z Austrálie, včetně ceny za dopravu, levnější než uhlí z Paskova.
Polské uhelné doly drží na vodou 100 miliard zlotých ročně ze státního.
Úplně by stačilo, kdyby emisní povolenka nestála 3-4 násobek ceny, kterou samotná Evropská unie ještě před pár lety očekávala (a vy taky).
A co to má společného s cenou uhlí?
Kdybyste se aspoň, Emile, držel tématu. Emisní povolenky nemají s tím, že je importní uhlí levnější nic společného.
S cenou uhlí nic, téma taky není cena uhlí ale "uhelná energetika v EU by se neměla utlumovat", takže se tématu zkuste držet spíš vy. Uhelná energetika v EU není postavená jen na černém uhlí, naopak více elektřiny se už hezkých pár let vyrábí z uhlí hnědého, které se odnikud nedováží.
Třeba by to bez těch povolenek překlopila cena dopravy. Uvidí se, i když s pozdním bychem, až emise regulovaných GHG klesnou natolik, že další škrcení už v EU nepovede k významným příjmům veřejných rozpočtů (pravda, žádný své cti dbalý úředník nepřipustí, že jeho další fungování vede k celkové ekonomické ztrátě). Debata se ovšem týká spíš severočeského hnědého energetického uhlí, než ostravského černého.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Zjevně máte problém s chápáním textu, pane Veselý, já jsem nikde uhlí nebránil, pouze jsem odpovídal na vaši otázku, co by měla EU dělat, kdyby chtěla zabránit růstu dovozu fosilních paliv. A pokud chcete někomu za jeho zády podsouvat nějaká tvrzení, bylo by slušné si je nevymýšlet ale konkrétní tvrzení citovat s odkazem na zdroj.
Ne stačilo by odpustit povolenku domácím zdrojům energie a těm dovozním jí zvednout tak aby to bylo celkově neutrální a to byste viděl jak by mizel dovozní plyn a později ropa. Jinak co se týče jádra pak máte v podstatě pravdu JE potřebují trvalou dodávku energie jinak jsou drahé řešením je je zlevnit a to tím že opustíme nesmyslná nařízení na jejich bezpečnost , pak se cena JE sníží a bude je možné provozovat v regulačním režimu. Ostatně bez fosilních paliv a zároveň jádra je ČR ekonomicky vyřízená.
Panove, rast spotreby uhlia je dokazom spravnosti nasej zelenej cesty.
Na to, co se děje s cenou plynu, problémy francouzských jaderných elektráren a extrémním loňským suchem v západní Evropě, to ještě nedopadlo nijak zvlášť zle.
V podstatě spotřeba na předcovidové úrovni roku 2019, spíše pod ní.
Francouzi si snad svoje jaderky už opravili, sucho snad bude menší a cena plynu celkem splaskla a OZE se staví ve velkém. Přeju uhlí letos i příští roky "rytí drážkou v zemi".
držkou
Měl jsem vás za chytřejšího. Pouze díky jádru a uhlí, mohou OZE alespoň předstírat, že jsou zdrojem, který nestojí jen za odplivnutí. Až bude uhlí rýt držkou v zemi, budou dělat OZE spolu s ním, to samé.
Byla pro vás úvaha o tom, že vyšší výroba jaderných nebo vodních elektráren nebo jiných elektráren povede k poklesu výroby z uhlí moc složitá?
Já bych OZE tak nedefinoval. velká FVE střeše úsporného domu s baterií Vám ho dokáže zásobovat energií a vytápět pomocí tepelného čerpadla 9 měsíců v roce. Na ty 3 měsíce energii potřebujete , ale celkově je to zlomek toho co potřebujete bez toho.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se