Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu
V elektrické síti australského státu Jižní Austrálie budou letos 8. května uzavřeny poslední uhelné elektrárny, poslední místní zdroje elektřiny produkující v režimu základního zatížení neboli baseloadu.
Australský spolkový stát Jižní Austrálie má 1,7 milionu obyvatel a díky relativní odloučenosti od hustě osídlených populačních center na východě Austrálie má i vlastní (polo)nezávislou elektrickou rozvodnou síť, která je propojena se státem Victoria (5,8 mil. ob.) jednou 275 kV linkou VVN (Heywood Interconnector). V této síti byla v roce 2015 celková spotřeba elektřiny 12,85 TWh, tj. průměrné zatížení sítě bylo cca 1,5 GW.
Jižní Austrálie je bohatá na přírodní energetické zdroje, jsou zde významná naleziště zemního plynu, uhlí a uranu (30% světových rezerv). Jižní Austrálie je rovněž „bohatá“ na sluneční svit, vítr a geotermální energii.
Přes všechno surovinové bohatství rozhodla vláda Jižní Austrálie v roce 2005, že bude podporovat postupný přechod výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Po 10 letech jihoaustralské „Energiewende“ je energetický mix následující:
| Zdroje elektřiny | Instalovaný výkon [MW] | Podíl na celkovém instalovaném výkonu | Vyrobená elektřina [GWh] | Podíl na celkem vyrobené elektřině |
|---|---|---|---|---|
| Zemní plyn | 2672 | 46% | 4557 | 35% |
| Hnědé uhlí | 770 | 13% | 2648 | 21% |
| Vítr | 1473 | 25% | 4226 | 33% |
| Střešní fotovoltaika | 667 | 11% | 857 | 7% |
| Ostatní (nafta, skládkový plyn, voda) | 288 | 5% | 64 | < 1% |
| Import | 502 | 4% | ||
| Celkem | 5866 | 100% | 12852 | 100% |
Letos 8. května budou uzavřeny jediné dva současné zdroje elektřiny fungující v režimu základního zatížení – hnědouhelné elektrárny Northern (520 MW) a Playford B (240 MW) a jejich společný zdroj uhlí, povrchový lom Leigh Creek.
Stát tak bude spoléhat na kombinaci výroby větrných a fotovoltaických elektráren a jejich doplňování pomocí pološpičkových a špičkových elektráren na zemní plyn.
AEMO nezaznamenalo žádné systémové hrozby, které by nebyly zvládnutelné pomocí současných postupů a procesů. – mluvčí AEMO (Australský operátor trhu s elektřinou)
Výhled do budoucnosti Jižní Austrálie
Vláda Jižní Austrálie hodlá dále pokračovat v současném trendu zvyšování zastoupení OZE ve výrobě elektřiny. A to jednak další výstavbou zdrojů závislých na počasí (větrné, fotovoltaické elektrárny), ale i pomocí výstavby flexibilních zdrojů a skladování energií.
Již se buduje velkokapacitní bateriové úložiště, ve fázi jednání je výstavba dalších, výstavba solárně termálních elektráren s tepelným zásobníkem a uvažuje se i o přečerpávacích vodních elektrárnách.
Provádíme veliký experiment mezinárodního významu. Máme dlouhou a tenkou přenosovou soustavu a brzo budeme mít 50% zastoupení obnovitelných zdrojů ve větrných a fotovoltaických elektrárnách.
Potřebujeme rozvinout a využít technologie velkokapacitního skladování elektřiny, ale tato technologická výzva je zároveň úžasnou příležitostí pro náš stát. – Jay Weatherhill, premiér Jižní Austrálie
Až vám bude někdo tvrdit, že bez baseloadu nemůže elektrická síť fungovat, že rychlý přechod k nízkoemisní výrobě elektřiny je možný jen díky jaderným nebo velkým vodním elektrárnám (které se paradoxně dlouho staví), tak si vzpomeňte na Jižní Austrálii.
Za inspiraci děkuji australskému webu RenewEconomy.
Mohlo by vás zajímat:
Hmm, zaujímalo by ma, ako im to funguje...
https://oenergetice.cz/nazory/jizni-australie-kraj-bez-baseloadu-serii-blackoutu/
Oh, snap!
Jestli dobře chápu tabulku, tak se zde vyrábí 56 % elektřiny z fosilních paliv a jen 40 % z nízkoemisních? V čem vidíte ten velký úspěch? To, že lze udělat kombinaci fosilních a obnovitelných zdrojů nikdo nerozporuje. Problém je to, co ukazuje i tento případ. Podíl fosilních zdrojů je v této variantě velmi vysoký.
Ten případ je zajímavý z několika příčin.
1) Bourá mýtus o nutnosti mít zdroje fungující v režimu základního zatížení. Už párkrát fungovali (poruchy uhelných elektráren) bez nich a od května to bude trvalý stav.
2) Těch 40% vybudovali fakticky během 5 let a konec to rozhodně není. Vy jste fixovaný na jaderné přestavby energetiky ve Švédsku nebo Ontariu, tahle je možná ještě rychlejší.
3) Poslední zajímavostí, která v článku není je to, že díky OZE dosti významným způsobem klesla v Jižní Austrálii cena elektřiny a díky decentralizované výrobě z FV panelů se dost ulehčilo síti, která už není zdaleka tak zatěžována během špiček spotřeby, které jsou zde během vln veder, kdy jedou klimatizace naplno.
Jistě je to zajímavé, hlavně z toho hlediska, že podíl OZE zvýšili tak rychle a bude zajímavé sledovat, kam až se dostanou. Zatím však mají podíl uhlí a plynu značně vysoký. Navíc se jedná o velice specifický případ velmi rozlehlého a velice slabě osídleného regionu. Tam se pochopitelně výhody decentralizovanějších zdrojů projevují více.
Zajímalo by mě jak mají nastaveno financování té fotovoltajiki jestli 13kč za kwh jako u nás.
Výkupní ceny byly nastaveny od roku 2008 na 0,44 AUD/kWh (7,7 Kč/kWh) pak postupně klesaly a od 2011 byly 0,16 AUD/kWh (2,8 Kč/kWh). (zdroj zde) Od prvního října 2013 je podpora pouze ve volném přístupu do sítě k prodeji přebytků bez zbytečné administrativní a daňové buzerace. Našel jsem třeba nabídku výkupu za 0,068 AUD/kWh (1,2 Kč/kWh).
I tak se FV na střechách staví vesele dál, protože lze jednoduše maximalizovat samospotřebu (klimatizace se s FV skvěle páruje) a tím se lze vyhnout spotřebě drahé elektřiny ze sítě za ~0,3 AUD/kWh (5,25 Kč/kWh), která je způsobena vysokými poplatky za přenos a distribuci. Australští síťaři dost přešvihli investice do sítí a hádejte, kdo to má zaplatit? (Ujal se tam termín "pozlacená síť")
Při maximalizaci samospotřeby mají podle místních panely ekonomickou návratnost okolo 4-5 let.
Baseload není nová nadávka pro některé zdroje elektrické energie, ale režim v jakém fungují. Plyn může fungovat v obou, i když se to normálně nevyplatí. Takže zde převezme plyn baseload po uhlí.
BTW dovedete si představit v ČR 33% z větru?
Jen k tomu koukal jsem na wiki a mají 1,6 ob/km2 s našimi 133 ob/km2 asi nejsme moc srovnatelní.
Proč by v Base load nemohla jet i vodní elektrárna, že? :-) - teda pokud bysme tak velkou měli, resp měli ji kde postavit..
Nás ani nechtějí připojovat natoš tak dát 1,2 kč za kwh. Raději budem spalovat sfosilizované dinosaury (uhlí). V čera na ČT 24 po osmé hodině hovořil ministr prumyslu Jan Mládek že z duvodu rostocích střešních instalací FVE Česko bude muset investovat do tak zvaných chytrých sítí?! co si o tom myslíte Pane Veselý .
Myslím, že to je klasický blábol politika, který matlá dohromady dvě věci, které spolu souvisí dost málo.
Investovat do chytrých sítí musíme tak jako tak. Jde o nezbytnou inovaci, kterou si prostě musíme projít, pokud nechceme mít energetický středověk.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se