Jižní Austrálie, kraj zajímavých časů

Presne preto nedávam robiť energetický plán samozvanému expertovi na energetiku a ekoteroristovi, ale ľuďom, čo študovali elektrotechniku a prenosové siete na vysokej škole a majú z toho Ing. Riešenia nebudú fungovať, tak, ako to nefunguje ani teraz a nefunguje nikde vo svete, pretože sú robené ekoteroristami a nie kvalifikovanými kompetentnými ľuďmi... Ak ti nestačí tá kaskáda blackoutov, ktorá sa stala v priebehu minulého roka, tak sa potom nediv, keď aj po zavedení tzv. "riešení" nastane ďalší blackout... Sa potom nejaký Janko s titulom z energetiky, ako ja alebo ten tvoj kolega, prihlási a povie ti "ja som ti to hovoril"...

Bouře láme sloupy VVN, ekoteroristi!!!

Plynové elektrárny "opomenou" mít plyn na provoz, , ekoteroristi!!!

Majitelé plynových elektráren manipulují s tržní cenou elektřiny, Fantomas, eh, , ekoteroristi!!!

Haha.

Promiňte, inženýři si nemohou svévolně navrhovat koncepce pro státy a pak je vnucovat. Inženýři mohou pracovat na státní koncepci se zadáním jaké dostanou od politiků, tedy přeneseně obyvatel. Eventuálně mohou vypracovat referenční scénáře, ale pokud pokud je zadání postavte energetiku po roce 2080 na 100 % OZE, v roce 2050 chceme ale minimálně 50 % tak musí buď dodat vážné technologické důvody proč toto nejde, nebo zkusit zadavatele přesvědčit ekonomickými a jinými důvody aby zadání upravil, ale nemohou dodat něco zcela jiného! To je asi jako kdybyste si objednal rychlovlak typu šinkanzen a inženýři dodali jednotku a parní lokálkovou lokomotivu jedoucí celých 20km/h a ještě na špatný rozchod, vlastně s každým dvojkolím na jiný rozchod!

Pokud nehodlají plnit objednaný úkol, nebo si tvrdohlavě stojí za starým řešením problémů, pak se nedivte že si na to pozvou někoho jiného nebo si to udělají sami.

Ten black out je spíš ukázka kombinace přírodní katastrofy a nezodpovědnosti/porušování dohod. Jednak došlo k porušení N-1, ale hlavně elektrárny, které měly v případě potřeby najet byly neschopné toto provést z vícero důvodů. A to prosím nebyly OZE a nová energetika, ale to byly klasické elektrárny právě s těmi odborníky z elektrofakult, OZE se přesně dle požadavku stanovených těmito odborníky odpojily a čekaly na obnovení provozu sítě.

Inak, ten argument o "ekonomike" uhlia je smiešny. Vieš vôbec, čo je to EROEI?! Vieš, že EROEI uhlia je 100 a EROEI slnka cca 6 a EROEI vetra 20? To znamená, že z uhlia dostanem 100x viac energie, ako investujem na jeho dobývanie a výstavbu elektrárne. Celkovo 5x viac, ako musím investovať do veterných elektrární a skoro 17x viac, ako musím investovať do slnečných... Upgrade uhoľných elektrární je "neekonomický" len vďaka umelým dotáciám na obnoviteľné zdroje. Keby neboli, celá ekonomika obnoviteľnej energetiky by sa zrúcala ako domček z karát...

EROEI 100 dostanete jen při povrchové těžbě černého uhlí, které rovnou na místě energeticky využijete. Jakmile má horší kvalitu, musí se převážet na delší vzdálenosti anebo, nedej Buddha, hlubinně těžit, jde celé EROEI hodně dolů, klidně až k 20. V uhelné elektrárně se následně 60-70% získané energie vyhodí.

V případě JA to bylo uhlí mizerné kvality přepravované na velkou vzdálenost, kde mělká část ložiska je vytěžená, ložisko pokračuje do hloubky. A EROEI fotovoltaiky stále stoupá, už je v střední Evropě přes 10, ve slunné Austrálii okolo 20, větrné elektrárny mají EROEI okolo 30-50 (podle lokality) a číslo dále roste.

A ta ekonomická úvaha je taky špatně. Kdybych měl zázračnou substanci, třeba prach z křídel andělů s EROEI 1 000 000, tak by stejně nebylo ekonomické jej provozovat, kdyby (třeba) elektrárna stále bambilion dolarů.

Jste si jistý že Vám neustřelil ten převod měny? To co tam píšete by totiž znamenalo cenu 180Kč/kWh, někde je chyba, buď v ceně proudu, nebo v převodu. Kurz je 18Kč/1AUD.

V Austrálii se mohou vyplatit OZE, baterie atd., je to obrovské území, málo lidí a má relativně stabilní větry i sluneční záření, vlastně bych se divil, kdyby se jim to s těmito podmínkami podařilo zvrtat. Co je ale otázka je jak předělat energetiku v podmínkách třeba ČR. Tady nemáme tak dobré podmínky pro VtE, tedy ne mimo NP a pod. (kolikrát si ale říkám že je to jenom umělý problém, stejně jako velké FVE, lidé nějak nechápou jak se velká FVE dělá) Ať to totiž počítám z jedné či druhé strany, se vším tím kolem pro nás OZEenergetika stojí zhruba tolik co JEnergetika (a to ne s úplně optimistickými čísly), případně i více. Čistá pak na sumu skoro astronomickou a spoléhala by právě na obrovské zásobníky, nejspíše se stlačeným vzduchem, syntetická paliva jsou zatím dost mimo, cenově.

Bohužel bilion je minimum, které se u nás musí do energetiky investovat, pokud chceme skončit s uhlím a nebýt úplně závislí na plynu.

Zajímavé by bylo po více než deset letech opět udělat cvičení s obnovou provozu části elektrizační sítě, od té doby co se to dělalo se dost síť JME změnila co do bilance zdrojů. Na republikové úrovni se to snad nikdy nedělalo.

Jinak je to velmi pěkná reakce na pana Nejedlého. Tak nějak mi přijde že se Vám podařilo sem dát mnohem víc faktických informací než jemu.

S tou cenou máte pravdu, ujela mi desetinná čárka. Jinak bilion zní hrozivě, ale na druhou stranu je třeba dodat, že roční obrat české elektroenergetiky je okolo 200 miliard. Na poplatcích za přenos a distribuci se vybere dost na údržbu i postupnou přestavbu pro nové podmínky. Na nové elektrárny není třeba mít cash, Indie, Mexiko, apod. staví za cizí peníze. Stačí "jen" zařídit férové a stabilní regulatorní prostředí a převzít know-how okolo aukcí na instalace výkonu. Taky by se mi líbilo něco jako Value-of-solar tariff, ale pochybuji, že to tady projde.

Jinak obyvatelstvo Česka už bylo donuceno za překotné urychlování BILION Kč vyhodit. Pořídilo se za to 2-3% nové převážně solární elektřiny.

Takže na další vyhazování nějakých bilionů by jste tu musel leda zavést zelenou diktaturu nejtvrdšího ražení (že už by jste s tou mocí mohl rovnou i vyrábět z nepohodlných lidí ekologické hnojivo), jinak se vám to teď dlouho nepodaří prosadit ani náhodou.

S fanatiky a demagogy nemá cenu diskutovat. Ale pro ostatní čtenáře: Energetika (elektřina a její distribuce) v ČR to je roční obrat cca 200 miliard Kč, které zaplatí obyvatelé a podniky. Z toho každoročně stát dá do ZBYTEČNÝCH dotací 45 miliard (půlku my spotřebitelé přímo, stát nás k tomu přinutil, druhou polovinu stát dodá z našich daní).

Co za to energetické a distribuční firmy za těch 26 let udělaly: skoro nic, cca 80-90% naší energetické kapacity a sítí (cca 30GW výkonu) bylo postaveno za bolševika, něco i dříve.

Dostavba Temelína, Dlouhé stráně, asi 1,5 GW paroplynových kapacit a jedna či dvě nové uhelky to je výsledek posledních 26 let. Žádná koncepce, nevíme co chceme, ale výrobních kapacit máme nadbytek a uděláme jen to co nám nařídí z Bruselu. Proč pokračuje ten 45 miliardový dotační cecík pro naši "OZE" energetiku, když na rozdíl od Němců prakticky žádnou nemáme, proč se chystá nový tunel v řádu tisíců miliard Kč (nové JE), když každou TWh vyrobenou v nových JE budeme muset dotovat.

Když by se existující "OZE dotace" a "plánovaný jaderný tunel" zrušily, tak máme nejlevnější elektřinu, silová stojí 1/3 toho co stála v roce 2008.

K tomu ale nikdo nenajde odvahu, místo toho budeme raději zvyšovat dotace i cenu elektřiny pro spotřebitele.

... protože se stát díky hovadskému zákonu, který bursík opsal od německého tělocvikáře, zavázal oze parodie na elektrárny po určitou dobu masivně dotovat. Takto koncipovaný zákon vedl v Německu k tunelu ve výši 20 miliard eur ročně, v ČR k tunelu ve výši 40 miliard korun ročně a v Bulharsku k pádu vlády. A výsledek původního záměru, tedy nahradit klasickou energetiku tzv. oze? Kulové. I v totálně zešílivším Německu se neobejdou bez klasických zdrojů a po odstavení řady JE byli nuceni postavit a spustit náhradu v uhelných elektrárnách.

Takový zákon o FiT měly desítky zemí v Evropě a další desítky ve světě. Ale jen naše země nabídla nejvyšsí dotace na světě pro instalace na polích, bez jakéhokoliv zastropování. Proto jsme ve světě uváděni jako odstrašující příklad ( blbosti, lobyzmu, korupce...)

Pane Pavle,

Ty uhelné elektrárny byly schváleny a rozestavěny před rokem 2010, souvislost se současnou Energiewende je spíš náhodná.

Problém u nás nezvládnutého boomu je v tom že poslanci raději dělali blbosti, než skutečnu práci.

Bez alespoň jakési akumulace to bude složité, to je pravda, na druhou stranu zatím jsou jenom na začátku, přinejlepším v polovině, kam to půjde je otázka.

Pane C nepište prosím nesmysly, Energiewende nezačala v roce 2010, ale v roce 2000 a ty uhelné bloky byly naplánovány a postaveny právě kvůli tomu, aby nahradily jaderné bloky, které se právě v letech 2010 a 2011 měly odstavovat. To, že odstaveny v té době nebyly a stalo se tomu až po Fukušimě, bylo dáno tím, že implementace obnovitelných zdrojů byla drahá a neprobíhala podle plánu (Němci opravdu dali na dotace FV mnohonásobně více než my, jen jak rád píše pan Vaněček, jim to nevadí, já říkám, uvidíme, jak dlouho jim to ještě vydrží), proto dojednala vláda s provozovateli jaderných bloků prodloužení jejich provozu. Zisk z tohoto prodloužení provozu měl jít na dotace do OZE.

O té naší situaci s fotovoltaikou se tu už psalo mockrát a je to už do kolečka. Takže už se k tomu radši nebudu vyjadřovat

Pane Wagnere,

Němci plány několikrát měnili, podle předposlední verze (tedy před havárií v Japonsku) měly některé JE být provozovány déle, viz třeba rozhovor s bývalým ředitelem JE Grafenrheinfeld v magazínu Euro, to by nejspíš umožnilo zvládnout lépe některé problémy, taky by se možná situace časem uklidnila a JE by se opravdu podařilo provozovat 50-60 let.

Nevím, jestli jsem to sem už někdy dával, ale kdosi si dal práci a všechny uhelné německé plány dal do přehledného dokumentu, kde je rok vzniku záměru, rok zahájení stavby, stav záměru atd. Proti tomu je to co se v současnosti staví v podstatě nic.

To, že se plány Energiewende nedařilo plnit a bylo to hlavně dáno vysokou finanční náročností zavádění OZE, což vedlo v roce 2010 k vyjednání odsunu uzavření jaderných bloků, jsem psal. Což ovšem nijak neovlivnilo to, že Energiewende začala už v roce 2000 a fosilní zdroje, které jaderné bloky nahrazují a mají nahradit, už byly naplánované, rozestavěné či dokonce dokončené před rokem 2010 jako součást Energiewende. A navíc je to v řadě případů tak, že konkrétní fosilní blok v konkrétním místě je určen pro náhradu konkrétního jaderného bloku. To je třeba případ elektrárny Moorburk, která nahrazuje jádro v zásobování Hamburku. Takže Vaše tvrzení, že souvislost těchto uhelných bloků s Energiewende je náhodná, je totální nesmysl.

"nový tunel v řádu tisíců miliard Kč (nové JE)"

Chtěl jste předvést jak umíte lhát, nebo jenom jak neumíte počítat?

Pokud někdo pořád požaduje novou progresivní výstavbu a ukázat i Západu jak to jdééé, tak není nic lepšího než 3 nejmodernější bloky jaderné elektrárny, které výjdou do 500 miliard Kč (porovnejte výkony s těmi závazně vyhozenými skutečně skoro 1000 miliard za nezodpovědné maximální urychlení solárů).

Pokud by je zaplatil stát, tak samozřejmě už nemusí vůbec nic dál dotovat.

Pokud je postaví ČEZ tak tu dá práci a super výplaty tisícům odborníků a specialistů, což zvýší primárně v Česku dost životní úroveň a možnost se pak podílet na dalších stavbách v zahraničí podobně jako to plánuje Británie.

Jestli se zvedne cena ropy a surovin (díky dalšímu bohatnutí Číny a rozvojových států) na ceny před pár lety, tak to ČEZ zvládne i bez vyplácení dotací, ale i při dnešní situaci a schválení dotací, by byly dotace na redukci CO2 násobně menší než za podobný výkon v solárech či větrnících na našem území.

Dotace byly přestřelené, proč nikdo nereagoval a nedošlo ke změně zákon, to je otázka a ten hlavní problém.

Během 20 let, co mají běžet dotace na OZE se navalí do uhelné energetiky taktéž bilion na škodách na krajině majetku a zdraví, jen se to nikde takto veřejně nevykazuje.

Bilion, nebo i více se stejně bude muset do energetiky investovat, proč? Protože prostě do roku 2040 začnou tak nějak dožívat skoro všechny elektrárny, jediná možnost jak jej neinvestovat, tak je buď pokračování uhelné energetiky, kde se ale nastřádá jinde, nebo energetika plynová, kde jej ale zase brzy vyhodíme za dovoz plynu, dopady obou voleb si dovedete asi představit.

Jediná cesta z toho ven je aby se Britům podařil ten tokamak a opravdu to fungovalo, uvidíme letos či příští rok, pak můžeme začít s fúzí. Nebo taky můžeme vzít ten bilion a investovat jej do fúzní energetiky a postavit ji celou od nuly. Bilion je dost na postavení několika různých typů fúzních reaktorů a výzkum kolem toho.

Ujišťuji předem, že nejsem nijak dotčen :-), ale pro vysvětlení. Každý článek má hlavní téma. A jak napovídá název mého článku, tak jsem řešil blackout 28.9.2016 a k tomu jsem přilinkoval zdroje, včetně téměř 300 stránkové zprávy AEMO narvané daty. Takže asi tak :-)

Dobrý den

Jsem podobně jako Vy pouze amatér v tomto oboru, nicméně řadu věcí vidím opačně než Vy.

První věc k výpadku 2016. Spotřeba před výpadkem prý byla 1800MW proti záloze 210MW (90+120). To by na nahození sítě nemělo šanci stačit. Ale ono to k tomu ani nemělo sloužit. System Restart Ancillary Services má za úkol restartovat a krmit podpůrné a kritické služby sítě. Ne jak tvrdíte Vy celou síť. Nevím jestli ty elektrárny najely a svou roli plnili nebo ne, ale to co tvrdíte Vy není pravda.

K Vaší kritice února 2017. A vám přijde nenormální, že část instalovaného výkonu je v režimu vypnutí? Někdy se ten servis udělat musí. Od toho je plánování energetických odběrů a jejich krytí aby byl k dispozici předpokládáný potřebný výkon plus rozumná rezerva. Neznám situaci v té Vámi zmiňované elektrárně Pelican Point, ale pokud došlo k neplánovanému několika hodinovému vysokému odběru a většina elektřiny se vyrábí z plynu, pak není překvapivé, že následně došlo k neplánované špičce odběru plynu a prostě ho byl nedostatek.

K odstavci Problémům není konec. To mě úplně vyděsilo. Přesně nad touto situací jsem se zamýšlel již před lety. Pokud politicky pokřivený trh nedovoluje elektrárnám generovat zisk, jejich majitelé postupně začnou šetřit kde se dá. Snižuje se údržba, zastarávání, časem dochází k výpadkům a problémům. Cena začne skákat, kvalita sítě mizerná a náprava je v krátkém období a s přijatelnými jednorázovými investicemi nedosažitelná. Problém se stává politickým. Přesně jak píšete v prvních dvou odstavcích v Poučení z krizového vývoje.

Můj pohled na ten problém z roku 2013: Elektroenergetika - trh, stát, budoucnost? http://martin-proks.blogspot.cz/2013/12/elektroenergetika-trh-stat-budoucnost.html

Ohledně velkého bateriového systému pro vyrovnávání špiček. Nezlobte se na mě, ale pro FVE o výkonu 100MW jako velké úložiště 400MWh - to akumuluje pouze 4 hodiny provozu! Stačí jednoduchá matematika. Pokud nainstalujete 2x FVE s akumulací než je odběr, pak po 4 hodinách energetického dne začnete generovat přebytky které nejsou kam dát a naopak po 4 hodinách co přestalo energeticky svítit vám dojde uložená energie (v nejoptimističtějším případě kdy ztráty akumulace budou nula). To není řešení, to je jen zoufalý krůček správným směrem, ale situaci nezachrání.

Ad ostrovní systémy. Ano, ve slunné Austrálii budou fungovat pro malospotřebitele, ale levné to určitě nebude - cena se v Austrálii od ceny v ČR zásadně lišit nebude. Větší sídliště, nemocnice nebo provozy to rozhodně nepokryje.

Oprava k FVE + akumulace. Špatně jsem si všiml výkonu vs. akumulace, ty poměry jsou ještě horší.

Výkon 300 MW, akumulační schopnost 400 MWh s max. tokem 100 MW. To Vám neumožní ani ten režim 2x větší instalovaný výkon než odběr. Umožní Vám to pouze režim předimenzovat výkon o 1/3 (to co jste schopen ukládat). Nicméně to omezuje možnou spotřebu v době mimo energetické slunce v hodnotě pouze 1/3 normálního odběru při krytí této spotřeby pouze 4 h...

Takže typová nabídka energetické jednotky: 300MW ve FVE + akumulace s parametry 100MW/400MWh - to není plnohodnotné řešení, to je jen velmi drahá berle.

Ty dva menší plynové zdroje jsou v blízkosti velkých plynových elektráren Torren's Island a Pelican Point. Jejich hlavním účelem je nahodit tyhle dva zdroje, které mají celkový výkon, který na nahození sítě už stačí.

Co je neplánovaného na vlně veder a následným vysokým odběrům kvůli klimatizacím? To je věc, kterou v teplých oblastech mají min posledních 40 let.

Problém je v tom, že majitelé plynových zdrojů zneužívají svého tržního postavení, fakticky oligopolu. Možné reakce jsou dvě otevřít trh pro více hráčů nebo tvrdě regulovat. V Austrálii si vybrali to první.

Baterie budou mít v systému dvě hlavní funkce. Pro balancování výroby a odběru jsou úplně fatastické, dokáží během desetin sekundy velmi přesně modulovat svou produkci od -1*instalovaný výkon do 1*instalovaný výkon. Sítě jsou potom díky tomu mnohem odolnější. Dále budou fungovat jako špičkových zdroj, kde kapacita na 4 hodiny špičkové výroby bohatě stačí. Navíc se to dá pohodlně nainstalovat skoro v libovolném množství do příštích letních veder.

ad ostrovní systémy) Střešní FV je v Austrálii podstatně levnější zdroj elektřiny než síť a centrální zdroje a baterie jsou tam hlavně, aby maximalizovali samospotřebu. Není nutno se odpojovat, síť se hodí na oněch posledních problematických 20% spotřeby, kterou je problém panely pokrýt. A schopnost fungovat v ostrovním režimu je vítaný bonus.

No super.

Z toho vyplývá, že se okamžitě vynutí znásobení ceny za síťové služby.

A ještě vám tam zbývá ten malý problém, že nutné plynové elektrárny už teď prodělávají a musí se uchylovat k podvodům, takže se bude muset zase navyšovat i základní cena elektřiny.

Jinak chyba je zcela jasně na zelené vládě Jižní Austrálie (co dokonce raději kvůli vlastní neschopnosti konečné řízení po kolapsu svěřila zahraniční židovce), která postupovala typicky zrádnými přískoky, a sdělovala nutnost navyšování cen postupně rok za rokem.

První před léty začali, že jen chvíli budou dotovat nové soláry a větrníky, a vyrovnání udělají na úkor sousedních států dálkovým vedením. I když teda lepší než Němci, kteří rovnou bez ptaní a placení začali znásilňovat sítě Polska a Česka. A čeká je následování zdražujících kroků Jižní Austrálie, pouze v minimálně 10x větším měřítku, ovšem s tím, že pro ně se dost baterií ještě pár let nestihne vyrábět, a tepelně solární pouštní věže na večerní špičku tam nepostaví.

Poslední Vaše věta je ve světle nabídky Elona Muska australanům naprostý žvást.

Jaký žvást?

I když se miliardářský Musk rozhodne v EU za obří dotace a záruku neplacení daní postavit Gygatovárnu na baterky, tak stejně Německo nebude mít dost baterek, aby pokrylo svou energetiku jako 2 milionová Jižní Austrálie ještě minimálně 10 let.

Plus jestli se má za pár let podle plánů automobilek vyrábět tady 20% elektromobilů, tak skoro všechny ty baterky půjdou raději do vozů, kde na tom uživatelé s levnou domácí elektřinou začnou skutečně hned vydělávat a reálně šetřit měsíční výdaje.

Asi si na to řízení energetiky měli pozvat vás, že? Nebo od kdy má něčí náboženství větší důležitost než jeho kvalifikace? Co vytáhnete příště, frenologii?

To že ty elektrárny prodělávají má asi nějaký důvod, nikdo je nenutí, zatím, k tomu aby je provozovali, pokud jim nevydělávají, pokud se bez nich nemůže síť obejít, tak se to někde dříve či později zohlední. Buď bude cena dostatečnou část roku vysoká natolik, že se zaplatí, nebo se najde nějaký mechanismus. Jenže to také krásně může vést na rozpad centrální elektroenergetiky, prostě to nikdo nebude ochotný platit. Upřímně, bude to taková tragédie? Zrovna v Austrálii to budou mít lehčí než v našem případě.

Každý stát má právo si vymyslet způsob jak energii zajistit, samozřejmě se za ni patřičně platí, tak jaképak na úkor? Je to obchod, jako každý jiný, nějak jsem si nevšiml, že by došlo k tomu že by někdo nutil ostatní státy k nějakému omezování vlastní spotřeby.

Problém s Německem prosím směřujte na vládu ČR, která zřejmě nejednala, přestože si rozbor dopadů transportů proudu ze severu na jih mohla objednat. Bylo více možností co udělat, no nakonec se to musí řešit pomocí PST. Chyba minimálně a obou stranách. Technicky vzato se vláda Německa vůbec nemusí starat o situaci čehokoliv v sousedních zemích, stejně jako Polská, Česká, Slovenská, Americká...

Na tom že se v Německu bude zdražovat minimálně 10x proti Austrálii jste byl kde? Hádám, že jste si je nejspíš vycucal z prstu.

Jako vždy jste úplně mimo realitu, to mě nepřekvapuje. Novinkou je ten rasismus.

To bylo na Petra.

A není rasistická spíš ta neschopná vláda Jižní Austrálie?

Když v krizi nejvyšší se rozhodla úplně odstřihnou od místní populace, a řízení ideologie zelených dotací do elektřiny v klíčovém místě už přímo svěřit zahraniční židovce.

Pokud potřebuji odborníka na danou oblast a jaksi jej nemám, pak si jej seženu jinde. O to spíš v krizi kdy potřebuji někoho kdo s danou problematikou má zkušenosti a není čas na velké experimentování a teprve učení se co dělat. Ale jak vidím, tak Vám je bližší výběr někoho kdo s tím nemá zkušenosti, hlavně že má správný kádrový profil.

Kdybyste měl nějaký relevantní argument proti dané osobě, vzdělání, nezkušenost, běžící úplatkářská kauza..., neřeknu, ale co vidím, tak jediné co jste sto používat je to že je židovka.

Dávám tu čerstvé odkazy na interview s Audrey Zibelman,

tady a tady.

Pár poznámek, co jsem v rychlosti zachytil:

Domnívám se, že občas není špatné vyvolat "ducha vánoc minulých". Už z toho důvodu, abychom viděli, jak se může lišit zelená teorie, proklamace, argumentace od black/brown-out reality :-) Ostatně porovnání informací z SA z února 2016 a jara 2017 je skutečně ilustrativním příkladem :-)

Dovolím si vysvětlit informaci o nezmínění ekonomických důvodů odstavování zmiňovaných elektráren.

Domnívám se, že obecná informace o investičním prostředí v souvislosti s uhelnými elektrárnami v Austrálii

snad byla dostatečná a čtenáři si to (doufám) dovodili.

Výrazně nesouhlasím s tvrzením o vyloučení pochybení ze strany VtE. Ve zprávě je jasně popsáno zapůsobení ochran osmi větrných farem v reakci na opakované napěťové přechodové jevy v síti, což mělo za následek redukci jejich výkonu a celou sekvenci následujících dějů vedoucích k blackoutu.

Mimochodem doporučuji čtenářům k pročtení kapitolu 2.1 zprávy, kdo všechno vlastně za blackout může,

samozřejmě mimo zpracovatele zprávy AEMO :-), včetně předpovědi počasí a informace o nastavení

ochran inkriminovaných farem VtE...

Obecně ohledně plynových elektráren: kdybych nečetl zprávu AEMO, tak z vašeho článku bych snad

usuzoval, že blackout zřejmě způsobily plynové elektrárny, protože VtE to podle vás určitě nebyly :-).

Samozřejmě i plynovky mají dost svého másla na hlavě, ovšem elektroenergetika s ambicí býti většinově

založená na OZE by si snad měla vyřešit jeden problém, t.j. co bude dělat, když nebude svítit slunce a k

tomu ještě (nedej bože) foukat vítr. Pokud možno s dostatečnými rezervami a ještě před tím, než se něco

semele. Nevím, jak v SA, ale v Evropě bychom v elektroenergetice s přístupem "zkusíme a uvidíme" moc neuspěli :-)

V kapitole Poučení... bych ještě jednou připomněl reálný postoj vlády SA, která i přes široké, vámi v článku silně zdůrazňované, uplatnění OZE, reforem energetického trhu a dalších opatření půjde cestou posílení

konvenční plynové energetiky.

Ohledně akumulačních systémů jsem sám velmi zvědav na další vývoj, především z hlediska rychlosti a

množství jejich výstavby, investičních/provozních nákladů, cen elektřiny pro spotřebitele a reálných

dlouhodobých provozních zkušeností, včetně trvanlivosti baterií v (předpokládám) režimu dynamických

změn výkonu.

A samozřejmě i na základě informací z ledna 2016 snad nemusím zdůrazňovat, že nebudu vycházet z

proklamací a manažerských rozhovorů, co a jak bude v budoucnosti krásné, chytré a levné a počkám si na reálný vývoj.

Souhlas, až na to "v Evropě bychom v elektroenergetice s přístupem „zkusíme a uvidíme“ moc neuspěli". Evropa přece dnes sleduje úplně stejnou cestu a úplně stejně experimentuje. Jenom měla na začátku podstatně více různých rezerv. Ty se ale postupně vyčerpávají a stále více zemí jede v režimu "zkusíme a uvidíme", takže domino prostě dříve či později přijít musí.

Větrné elektrárny se zachovaly přesně tak, jak jim přikazovala legislativa. Myslíte si, že by bylo vhodné a legální, kdyby si provozovatelé VtE ta pravidla upravili, protože by si chtěli hrát na zachránce světa?

Jinak jsme opět v situaci, kdy z Vás přímo čiší přístup "to nejdéé". Australáci se naopak nebojí dělat nové věci a tudíž zákonitě narazí na nové problémy. Akorát se před nimi nepodělali a snaží se je řešit, s plným vědomím toho, že část těch řešení bude neefektivní, správný postup neexistuje, ten vznikne na základě jejich zkušeností a zkušeností jim podobných.

Větrné elektrárny se zachovaly tak, jak byly nastaveny jejich ochrany, které byly nastaveny v souladu příslušnými technickými standardy potažmo tedy legislativou (viz zpráva). Selhala komunikace v řetězci provozovatel VtE => ElectraNet => AEMO, takže v analýze nestandardních stavů sítě se s případnými důsledky aktivace ochran nepočítalo...

Mimochodem právě na základě zkušeností s provozem VtE ze dne 28.9.2016 se budou pravidla jejich provozu měnit, protože při zachování status quo by bylo pouze otázkou času, kdy způsobí v ES další potíže. Takže AEMO nařídil ElectraNet zpracovat příslušné technické analýzy, měly by být na podzim.

Jinak z Vás naopak přímo čiší aktivistický přístup "to jdéé".

Rád bych upozornil, že na elektroenergetiku jsou kladeny velmi vysoké požadavky z hlediska spolehlivosti provozu, což se obecně projevuje vysokou mírou konzervatismu, zejména při aplikaci nových technických řešení či dokonce energetických koncepcí. A právě příklad SA zcela názorně ukazuje, proč tomu tak je. Ono totiž blackout je pro operátora sítě věc velmi nemilá, která v závislosti na legislativě příslušného státu může skončit třeba žalobami na náhradu dosti vysoké škody apod. Poměrně živě si představuji situaci toho co se před rokem "nepodělal".

Nicméně zcela pragmaticky i v elektroenergetice platí pravidlo, že nejlepší je učit z chyb cizích, nikoliv vlastních, takže ať se v SA učí, protože tím učí i jiné. Nicméně už ani v SA nechtějí s veřejností zas tolik experimentovat pod taktovkou energetických aktivistů a začnou tím, že si chtějí pořídit zmiňovanou plynovou elektrárnu a v budoucnu (pravděpodobně) zvolí poněkud opatrnější a konzervativnější přístup.

Pane Nejedlý,

jenže ani vyšší míra konzervativismu nemůže znamenat ignorování, nebo ještě hůře záměrné brzdění rozvoje jiných technologií. To se bohužel, zdá se mi, poněkud děje u nás. Přesné podmínky pro OZE momentálně neznám, ale od toho nešťastného průšvihu s FVE a následném stopsatvu, tak nějak výkony stagnují, zároveň se pouze modernizují uhelné elektrárny a jejich výkon klesá (pokud se nepletu, výkon Prunéřova po rekonstrukci je 750MW, původně byl 1000MW), toto není dobrá situace. Stejně tak se nikde v žádné rozvodně nenainstalovala ani pokusná, řekněme 10MWh, baterie, zase to není moc dobře, pokud jsou vlastnosti opravdu takové jako se o nich mnohdy říká, mohla by omezit nutnost zásahů do výkonu elektráren, v případě zapojení do drážní rozvodny zlepšit nevyvážení způsobené jízdou střídavé trakce... Státy ve světě dělají pokusy se stovkami MW a MWh, u nás nic. S velkou slávou se loni spouštěla "pokusná" přečerpávací elektrárna na dole, nevím co se na ní testuje když už někde v dobrých 60 let staré knize jsem o přečerpávačce udělané z dolu četl, Němci mají aktuálně jednu velkou naplánovanou (což je trochu divné pokud jiné zavírají). Je to výzkum pro výzkum? Potřeba umořit dotace? Nevím.

Deklaruje se stále dokola že chceme rozvíjet jadernou energetiku, s výjimkou vlád ve kterých byli zelení to tvrdí každá, desítky let je vybráno X lokalit pro jaderné teplárny, jsou dokonce známé parametry pro tlakovodní reaktor 500MWt/50MWe, který měl stát u Obřan, nikdo se ani nepokusil ten výzkum rozhýbat. Toto je zrovna věc, kterou by se vyplatilo financovat ze státního rozpočtu, je tu potenciál pro zisk z licencí. Nejspíš by se při opuštění teplárenských dodávek dal elektrický výkon navýšit.

Teď v Británii je "garážovka," která staví tokamaky, nevíme jestli to bude fungovat, nebo ne, ale mají myslím zajímavé výsledky, když nic jiného podařil se jim rekord se supravodivými elektromagnety. U nás by taková firma asi neměla šanci, stejně jakoby neměl šanci někdo kdo by chtěl vyvíjet konvenční reaktor.

Mluví se stále o vzdělanostní průmyslové ekonomice, ale nedaří se to, montovny jsou ohrané téma, stejně jako logistická centra, ale ani import Hi-Tech firem ze zahraničí není nic super.

Vážně nabývám dojmu, že se u nás zamotáváme a zamrzáme v minulosti. Podobně jako se scholastika zasekla a jen vykládala své vlastní výklady výkladů díla. Měli bychom se více pokoušet o inovace, mezi to ale patří jak státní financování náročného výzkumu (myslím že proti takto malým JE by neměli nic ani pánové Veselý a Vaněček), tak vytvoření pro všechny strany přijatelných podmínek pro nové technologie, což nutně povede k nějakému kompromisu.

Myslím že by se nic moc nedělo, kdyby se každý rok vydražil balík, řekněme 50-100MW kapacity pro FVE a VtE, s tím že se jim dají nějaké podmínky jako třeba možnost omezení výkonu při problémových stavech a podobně. Nějak zohlednit, pokud jsou vybaveny bateriemi, jenže to se bavíme o větších instalacích. Technologicky ani finančně by to nic problematického být nemělo, problém bych spíš viděl ze strany politiků.

S posledním odstavcem mohu souhlasit, ale s malými JE ne. V současném turbulentním světě by tisíce malých JE by byly extrémně nebezpečné.

Jen pro zajímavost, co takové kompaktní fúzní reaktory o jakém tu byl nedávno článek? (V případě že by pracovaly, mimochodem jsem na to co se na podzim dozvíme celkem zvědavý.)

Pro, nebo proti?

Samozřejmě pro, ty by nebyly zneužitelné teroristy, ale osobně si myslím že i po roce 2050 to bude stále sci-fi.

Nevím, jak jste přišel na konspirační technologii ignorování či dokonce záměrné potlačování některých technologií :-). Doporučuji si přečíst Státní energetickou koncepci - je v ní prezentován předpokládaný podíl OZE v en. mixu ČR.

Jde spíš o to, že se ani nepřipravují potřebné mechanismy, které by mohly nastavit jasná pravidla již v předstihu, než že by se technologie zakazovala a stejně tak to brzdění je myšleno jako velká neochota vytvořit potřebné směrnice, eventuálně v nich vytvořit až nesmyslné požadavky.

SEK a ASEK jsou sice krásné, bohužel situace je trochu jiná, víme-li že jsou například FVE výhodnější jako větší instalace v řádu MW, pak je myslím špatně vymýšlet pravidla tak, aby jejich vznik byl téměř nemožný. Víme-li ale také že se dají kombinovat s něčím, co je schopné na poměry v síti reagovat ve zlomcích sekund, pak to svého druhu ignorování je.

Pokud se i v koncepci píše o mechanismu inverzních aukcí a tento nebyl zatím ani zkušebně použit a možná ani včleněn do našeho právního řádu, protože zatím nebyl potřeba, zase to není šťastné, protože v momentě kdy bude nutný jej bude teprve třeba vytvořit.

Pak je tu ještě problém s tím, že přestože na jednu stranu se nějaká podpora udělá, tak na druhou se zase vyrobí nějaké komplikace, vzpomeňte si na platby za jistič a k čemu to vedlo. Na jednu stranu se konečně zjednodušily podmínky pro domácí FVE, ale na druhou se měly výrazně zvýšit platby za připojení, to mi přijde jako poněkud nečisté jednání, ale do polemiky o oprávněnosti paušálu za jistič se mi pouštět nechce.

Je možné že si nevšímám všech kroků, které se v tomto odvětví dělají, ale že by se nějak naplňovala energetická koncepce se mi nezdá. Ovšem je také možné že problémy nejsou jen v oblasti energetické legislativy, ale i v jiných oblastech právního řádu.

Chyby komunikace, resp. regulace mají tu výhodu, že je lze snadno a rychle odstranit, jen chtít.

Do konzervatismu až zkostnatělosti se elektroenergetika nahnala sama chybnými rozhodnutími už kdysi dávno, konkrétně tím myslím stavby přehnaně velkých bloků elektráren a nerozvíjením akumulace.

Píšete o budoucnosti, že něco začnou, jenže oni už dávno začali, bateriové systémy, FVE a VtE elektrárny už mají své investory, kteří vyřizují papíry a stavějí. Jsou to modulární systémy, jde je stavět rychle a jednoduše. Dokonce to smrdí tím, že celý plán na výstavbu oné 250 MW záložní plynové elektrárny skončí u ledu. Bateriové systémy už tam totiž vycházejí jako špičkový zdroj levněji a jsou si schopny na sebe vydělat i dalšími službami.

S tou zkostnatělostí souhlasím, zejména když se podíváme do historie, výjimku z problémů s velikostí bych viděl u hydroelektráren, tam to jaksi je dáno přírodními podmínkami.

Současné velké bloky se dají stěží používat k dalším účelům, jako je třeba dodávka tepla proto třeba ZME v momentě kdy začaly trpět nedostatkem výkonu díky rozvoji elektrizace, vybudovaly elektrárnu přímo v centru Brna (pikantností snad je že provoz původní brněnské elektrárny byl asi deset let před tím na základě smlouvy o připojení k Oslavanské ukončen), která pak zahájila i dodávky tepla v páře. Tehdy nová elektrárna v Přerově stála také blízko města, Baťova elektrárna v Otrokovicích zase dodávala elektřinu i teplo. Dnes jsme v situaci že energii získáváme o poznání méně efektivně, byť s lepšími stroji. Mnohdy zbytečně vyrábíme separátně teplo a elektřinu, to vede k plýtvání a vyšším cenám obou komodit. A problém je právě v tom že elektrárny jsou neúměrné možné lokální spotřebě tepla, bylo by zajímavé opět nechat zjistit jestli jsou opravdu stále velké elektrárny v místě těžby nebo velké jaderné bloky daleko od měst, o tolik efektivnější, než menší zdroje blíže spotřebě elektřiny a tepla.

Tak otázkou je, co považujte za zkostnatělost :-). Názory o zvýšeném riziku pro provoz ES v SA formulované po odstavení uhelných elektráren v roce 2016 bez odpovídající náhrady v konvenčních zdrojích byly tedy jaké - zkostnatělé?

Já osobně považuji za větší nebezpečí akademické "inovátory", v důsledku jejichž činů musí po blackoutu nemocnice po výpadku záložního DG převážet pacienty z JIP...

Výstavba velkých energetických bloků v minulosti nebyla projevem zkostnatělosti, nýbrž byla vyvolána ekonomickými důvody, protože větší bloky vykazovaly nižší měrné náklady na vyrobenou MWh. A samozřejmě rozvoj akumulace odpovídal tehdejší struktuře převážně konvenčních zdrojů, které je možné na rozdíl od OZE snadněji regulovat, takže postačovalo systém řídit na straně výroby a nebylo v takové míře nutné instalovat akumulační systémy.

Mimochodem, když už se zmiňujete o "chybných rozhodnutích" elektroenergetiky v minulosti, tak pokud si přečtete výplody zelených teoretiků ohledně OZE z devadesátých let, tak nezbytnost akumulace či dokonce dálkových vedeních pro přenos elektřiny z OZE (viz typicky např. DE) tam obvykle zmiňována vůbec není. Nebylo to tehdy také chybné rozhodnutí či představa, že vybují národní OZE energetiku na decentrálních zdrojích, které si vystačí bez akumulace a vedení?

Jinak mě zaujala ta jednoznačná formulace o bateriových systémech v SA. Vyřizují se papíry a stavějí se, nebo už jsou tedy nasazeny v takovém rozsahu, že reálně pomáhají síťovému operátorovi v jeho činnostech, jsou provozně ověřeny (ještě navíc dodám, že konzervativně by mělo býti ještě "dlouhodobě" :-), včetně reálných ekonomických výsledků, jsou k dispozici provozní zkušenosti o "dalších službách"? Nicméně to už se pouze opakuji a uváděl jsem to již v první odpovědi.

Obavy ze zvýšeného rizika samozřejmě zkostnatělé nejsou, ovšem pokud by někdo trval, že se to musí řešit jedině uhlím, to už bych za zkostnatělé považoval. Stejně tak, pokud začíná společnost zohledňovat nové faktory, jako je efektivnější využívání paliv, maximální využití jejich energie, a plánovači elektráren budou stále navrhovat velké bloky bez rozvodů tepla, to bude také zkostnatělost.

Co se týče nemocnic, tam bych byl pro ještě lepší jištění, například ještě jednou sadou generátorů na zemní plyn s tím že naftové najíždí až po odpadnutí zásobování plynem, či způsobem jak dopravit v krizové situaci další palivo.

Velké bloky mají lepší náklady na MWh, ale nejspíše jenom když se na ně budeme dívat jen jako na zdroje elektřiny, Navíc se pomalu elektrárny dostávají do situace, kdy je technologie a materiálová náročnost natolik složitá a výkon tak vysoký, že se to neobejde bez zpoždění a vážných problémů, možná je na čase se znovu zamyslet a zkusit dosáhnout podobně dobré účinnosti jinak, v menším a jednodušeji, pokud to jde.

Pokud se začne ale započítávat i možnost dodávky tepla (byť i tam je lepší mít větší zdroj s více odběrateli), tak bych s tím už tak jistý nebyl a otázka je jak se do toho začnou projevovat přenosové ztráty a podobně. A také jak zohlednit negativa spojená s palivy, ať už zhoršování obchodní bilance, nebo škody způsobené jejich těžbou a využíváním. Podle mne bychom měli v první řadě maximalizovat společnou výrobu elektřiny a tepla co nejblíže místa spotřeby obou komodit. (Samozřejmě dost daleko aby to lidi neobtěžovalo)

Pokud někdo vymýšlí elektroenergetiku bez dostatečné zálohy, akumulace a ještě k tomu lokální bez dálkových propojek, tak takový systém moc funkční nebude, ovšem zelení přicházejí často s podivnými nápady. Jako když navrhují baterie EV používat pro zálohování sítě a pak na ně ráno najet skoro 200 km do práce a zpět, to všechno zajištěno magickým solárním polem 3x5m. Samozřejmě že na toto jim všichni nepřistoupí, stejně jako je otevřenou otázkou jaký model nabíjení převládne, jestli ježdění na nabíječku, nebo nabíjení v garáži.

Reaguji na C ze 6. května 2017 (00:19). Z vícero vašich příspěvků vidím, že jste spíše snílek, co by si měl zopakovat fyziku z gymnázia.

Společná výroba tepla a elektřiny trpí několika neduhy, kvůli kterým to není až tak moc preferovaná cesta.

Energeticky a ekonomicky nejvýhodnější je postavit elektrárnu s optimalizací na výrobu elektřiny. Dostanete tak nejvyšší účinnost. Teplo které zbyde má už moc malou teplotu (potenciál) na to, aby bylo použitelné. 35-45 st. C, s tím už nic moc nenaděláte. Maximálně vyhřejete hodně blízký bazén, nebo skleníky, nebo chov ryb a podobně. Na vytápění obydlí je to málo, ani na teplou vodu na mytí nádobí to moc není.

Takže když chcete použít teplo k vytápění, musíte ho odebrat na vyšší teplotě a tím ukrást významnou část účinnosti elektrické výrobě. V nejlepším případě bude celková účinnost elektřina+teplo stejná, spíše ale horší.

Ztráty v rozvodech elektrické energie jsou malé. Udává se kolem 3.5 procent a s rozlehlostí sítě to až tolik nesouvisí. To je opravdu dobrá bilance. Naproti tomu ztráty v teplovodech jsou značné a rostou se vzdáleností. Náklady na vybudování a udržování teplovodu jsou také někde jinde než v případě elektrosítě.

Proto se staví teplárny co nejblíže spotřebitelům - ve městě, nebo na jeho okraji. Pokud chcete kombinovanou elektrárnu významného výkonu, znamená to mít tak velký provoze se vším tím prachem, smogem, odkališti a skládkami, dopravou plynu nebo uhlí, ... hned na kraji města.

V současnosti módní kombinovaná malovýroba tepla a elektřiny je v konečném důsledku o něčem úplně jiném. V zimě ve městě jede teplárna. Ale od jarního oteplení až do podzimu jede na snížený výkon, přes léto stojí zcela. A technologie jalově stojí, zatímco úroky, platy a údržba žerou peníze furt. Přidružená doplňková výroba elektrické energie je pak dar z nebes - i když nic není zadarmo, investice je to větší. Nemá to nic společného s ekologií, dobře ekologicky navržená teplárna na tom bude obdobně jako dobře navržená kombinovaná teplárna. Ve skutečnosti je to jen o ekonomice.

K tomu blábolu o FVE a bateriích v elektromobilech. V noci nesvítí. Takže ve vašem modelu baterky v noci nenabíjíte, naopak je přes noc síť sosá. Ráno přijde člověk k autu a chce jet do té práce. Ale protože má prázdné baterky, tak pojede víte kam. Takže bude čekat do odpoledne než se mu ve špičce výroby baterky auta nabijí, aby v 16 hodin mohl vyrazit do té práce... Nemluvě o tom, že baterie činí kolem 50 procent ceny vozu a vydrží jen nějaký počet cyklů. Takže dát své soukromé baterky k dispozici síti znamená, že mi síť ničí auto i když s ním nejezdím. Když s autem budu hodně jezdit, tak to možná vyjde jedna k jedné. Ale čím více budu s autem stát (víkendoví řidiči), tím více mi ve skutečnosti síť ničí auto. Myslíte že to lidem nedojde? Nebo se s tím smíří a vezmou to jako takovou specifickou daň z elektroauta?

Pane Prokš, přečtěte si parametry moderní velmi pružné uhelné elektrárny (i s menší kogenerací) a uvidíte, že Vaše názory, i když znáte středoškolskou fyziku, nejsou up to date. Zdroj powerplants.vattenfall.com/moorburg.

Jen pro ostatní: během 15 min přidání či ubrání 600 MW výkonu, účinnost 46%, s kogenerací 60%.

Co se týče elektromobilů, navrhnu Vám (pro Vás objev). Co takhle nabíjet přes den, když jste přijel s autem do práce k modernímu zaměstnavateli a musíte pracovat, nebo doma z vlastní FV když jste rozvezla děti do školy, a večer budete mít oba nabito i na ráno...

Máte pravdu, vše se dá dělat stylem "to nééjde" ale i "to jde". Každé řešení má vždy nějaké výhody i nevýhody, každá mince má dvě strany.

Budu reagovat od konce, pokud to nevadí.

Pan Nejedlý zmínil podivné vize ekologů z 90. let, to s baterkami je jejich nápad, pokud to že jej kritizuji není dost zřejmé tak se omlouvám. Jediná věc co jsem k nabíjení říkal já je ta že nevíme, jestli lidé budou více nabíjet přes noc, nebo budou jezdit na nabíjecí stanice.

Myslím že jste ve vaší větě dobře ekologicky navržená teplárna na tom bude obdobně jako dobře navržená kombinovaná teplárna. došlo k chybě a jedna z tepláren měla být elektrárnou. Pokud byste se podíval i na dřívější komentář, tak byste viděl, že mluvím o větších provozech, ne o malých motorových KGJ, motory jsem zmínil v kombinaci s nemocnicemi a záložními zdroji. Velikostně pak něco mezi, řekněme, 50-200MWe.

"Dnes tak v Jižní Austrálii probíhá obrovský boom domácích fotovoltaických instalací kombinovaných s baterií a s invertorem schopným ostrovního provozu. Ekonomicky to dává smysl a vlastní zdroj působí dobře i psychologicky na klid v duši uživatelů."

V Austrálii kde často nejbližší soused je i několik km daleko je to spíše nutnost než že by to bylo až tak výhodné. Pokud ale v našich podmínkách máte přípojku max. desítky metrů daleko je stavění si ostrovního systému ekologická a ekonomická zhovadilost. Pokud úsporami snížím spotřebu tak se mi to nikdy nezaplatí.

Proč ekologická zhovadilost? Jeden 250W panel na střeše znamená, že se v energetickém mixu ČR nemusí spálit 120 kg hnědého uhlí ročně, plus nějaký ten uran a zemní plyn.

Nesmysl, jeden 250 W panel na střeše v ČR znamená, že se do zahraničí vyveze navíc 250 kWh elektřiny z uhlí a uranu. Tak totiž funguje trh s elektřinou.

Mě na tom případu Jižní Austrálie baví hlavně to, že EU jako celek a zejména střední Evropa bude do 4 let v úplně stejné situaci. I ve střední Evropě dochází zdroje hnědého a černého uhlí (nejev ČR), i ve střední Evropě dojde k masivním odstávkám výkonu, protože s ohledem na požadavky na emise nebude možné velkou část elektráren vůbec provozovat a jejich rekonstrukce se na zdevastovaném trhu s elektřinou nevyplatí.

Pak samozřejmě bude cena elektřiny ve špičce létat ke 2000 Euro za MWh a budeme blízko blackoutu a budume odpojovat domácnosti, na o pak přijde řada chytrých Veselých pánů, kteří budou vykládat, jak provozovatelé fosilních zdrojů okrádají lid. A bude se hledat nějaké magické řešení do zítra. Máme čas ještě pár let se připravit. Dělá někdo něco? Ne proč? Přemýšlí o tom pan Veselý? Ne, proč?

Pokud jsem zaznamenal, tak jedinou elektrárnou v ČR, která nesplňuje nové BAT jsou Počerady. Pokud jsem zaznamenal, tak v ČR je skoro 2x více instalovaného výkonu tepelných a vodních elektráren než je špičková spotřeba ČR.

Jděte do háje Hájku s tím strašením. Tenhle článek byl, mimo jiné, o tom, že řešení existují a dají se implementovat řádově rychleji a za stejnou cenu nebo levněji než tomu bylo postaru.

Problém by mohl nastat u některých uhelek kvůli NOx a přísnějším limitům, ale za to si mohou jejich provozovatelé, pokud jsem pochopil, sami tím že zvolili nekatalytickou redukci, ale to není nic co by nešlo vyřešit, jen to bude znamenat investovat znovu.

:-) Jako fór dobrý

A když sečteme instalované výkony všech elektráren tak se dostaneme na trojnásobek maximálního potřebného výkonu. Každá JE je u nás mnohonásobně jišfěná.

Ale strašit může někdo dál, co kdyby na nás spadnul obrovský meteorit, nebo ....

Totéž co pan Veselý, instalované výkony sčítá jen idiot, který neví nic o tom, jak elektrizační soustava funguje. Navíc příspěvek se týkal střední Evropy, ne jen ČR, viz reakce na pana Veselého.

Tak to jste, pane Veselý, zaznamenal hodně málo. Viděl jste ten dokument závěry o BAT někdy? Nebo čerpáte informace z Blesku? V EU není v současné době jediná elektrárna na hnědé uhlí, která by splňovala všechny požadavky BAT. Dokonce ani supermoderní Ledvice neplní vše a budou muset investovat (i když asi ne nějak horentní sumu).

Jinak v té Austrálii zřejmě uvažovali stejně hloupě jako vy, když zaměnili instalovaný a pohotový výkon. Instalovaným výkonem totiž jaksi frekvenci neudržíte, to je dobré vědět.

Navíc kdybyste se věnoval porozumění psanému textu, tak byste zjistil, že jsem nehovořil o ČR, ale o celém regionu střední Evropy, kde dojde k zásadnímu výpadku kapacit. To neznamená, že ČR nemůže mít klidně mírný přebytek, ale neutáhneme ty deficity, které budou kolem.

Určitě Vám rád tahle Vaše vyjádření připomenu, až přijde čas.

Pane Hájek, vidím že umíte řešit energetickou transformaci Australie, EU (a možná celého světa). Co kdyby jste místo toho řešil a vyřešil ČR? To Vám (a ostatním, prý vlivným lidem energobusinessu) nějak nejde.

Energetika ČR je na tom ve střední Evropě stále zdaleka nejlépe a nebude příčinou průšvihu. Ale nejsme ostrov a ke dnu nás stáhnou naši sousedé a při naší velikosti a propojenosti se tomu dá jen těžko bránit.

Transformaci Austrálie opravdu řešit nehodlám, ale je celkem zjevné, co vedlo k průšvihu - naprosté diletantství a fušérství osob a institucí zodpovědných za bezpečnost dodávek elektřiny. Je komické řešit, jestli za to mohly větrné, plynové, nebo uhelné elektrárny. Jsem si zcela jist, že za ten průšvih nemohla žádná elektrárna, ale lidé, kteří prostě nebyli na svém místě a připustili vývoj, který nutně vedl k průšvihu.

Bohužel, v EU a zejména ve střední Evropě směřujeme ke stejnému scénáři a není v silách samotné ČR tomu zabránit, i kdyby se rozkrájela.

V silách samotné ČR by mělo být přiblížení českých mezd aspoň 3/4 mezd německých. Ted místo toho přecházíme ze stadia "montovna" do stadia "sklady a logistika". Dle meho názoru je to díky lidem, kteří preferují zastaralá technická řešení a osobní prospěch (rozkrádání, korupce). Bohužel u nás je hodně takových co říkají: "to nééjde" ve chvíli kdy by bylo potřeba přijít s novými technickými řešeními.

Jsou ale i pozitivní příklady jako otevření nového ústavu kybernetiky při ČVUT.

Pane Hájku,

ČR neutáhne střední Evropu spíš z toho důvodu že máme slabé propojení do zahraničí, aktuálně je to kolem 3GW, takže i kdyby se zároveň spustily všechny parní elektrárny, tak není jak ten výkon dodat do zahraničí. Nedivil bych se, kdyby toto úzké hrdlo způsobilo v budoucnu problémy. Jenže těch hrdel je v celém elektrizačním svazu požehnaně. Cíl EU - 10% - je malý a stejně jej v roce 2014 (novější data se snadno nehledají) neplnilo 6 zemí. Se silnějším propojením by se možná dařilo problémy energetiky řešit poněkud lépe.

Ano, v Austrálii předvedli jistou dávku diletantství, ovšem přiznejme si že zároveň nastaly naprosto neočekávané podmínky, pokud ale selhaly zdroje, které mají zajistit naběhnutí sítě, je to dost zásadní problém.

Pane Vaněčku,

problém mezd je v celé EU, dle mého názoru zde selhává sociální politika. Neexistuje žádný pán na přiblížení platových podmínek v rámci EU atd. Současný stav zevně vyhovuje nejen vládám dotčených zemí, ale i někomu jinému.

Další problém je opravdu korupce, ale i vysoké zdanění práce, které zase netvoří vhodné podmínky pro růst mezd. to by se první muselo něco pohnout nahoře a možná by se musely dokonce dohodnout odbory s podnikateli na společném postupu, něco ve smyslu, minimální mzda roste o XXX korun měsíčně, ale zatížení zaměstnavatele odvody klesá o Y% procent, tím výber zůstane stejný, náklady stejné, ale lidem se dostane více peněz pro jejich vlastní potřebu. Ale to se bohužel nestane.

Samozřejmě je tu obrovský problém s tím že máme poněkud deficit podnikavých lidí, kteří jsou ochotní zde budovat podniky, které by obstály ve světové konkurenci, ono vybudovat Hi-Tech strojírnu něco bude stát a bude to trvat, lepší je situace snad v oborech spojených s IT, kde je náročnost na vstupy o něco menší a případnou nevýkonnost HW lze dohnat navýšením strojového času.

Řekl bych že po prvních pár výpadcích (či bezproudí, ať sem pořád netaháme tu angličtinu), to začnou lidé řešit sami, viděl jsem v Řecku domy běžně vybavené diseselagregáty připojenými zazděným kabelem, pokud dáte lidem možnost a jsou donuceni, řešení si najdou, měl bych ale strach z toho co začne předvádět ERÚ, distributoři a spol ve snaze si zachránit příjmy, pokud z jakéhokoliv důvodu vyletí cena pro koncového spotřebitele nad určitý bod, tito začnou hledat způsoby jak ušetřit. Ten bod je jednak dán ekonomikou a jednak psychikou.

Špičkové ceny kolem 2000€/MWh, jsou v takové rovině že si koledujete o odpojování lidí a vznik soukromých ostrovů. Pořídit v dnešní době energoblok s výkonem desítek MW, vybavený spalovacími agregáty není problém. A nebudete si koledovat jenom o odpojení se nespokojených zákazníků co se nemohou dívat na fotbal (pokud budou výpadky), ale zejména průmyslu, který má mnohem lepší pozici a důvody k tomu se v takové situaci začít odpojovat. Sám z teplárenství víte že co se objevují kogenerační jednotky a kompaktní kotle, tak v místech kde je cena tepla z centrálního zdroje vyšší než kolik stojí teplo vyráběné majitelem objektu, tak tam se od CZT odpojují, podobná situace by mohla nastat i v elektroenergetice.

Když trochu přeženu, pokud někdo dodá krabici pro domácnost, řekněme 150x100x150cm, v té bude malá kogenerační jednotka, k tomu zásobník teplé vody (třeba i vedle na zdi), a 5-15kWh baterie, půjde to paralelně připojit k FVE a pod. a cena proudu z toho bude 150-200€/MWh, pak může při překročení ceny pro koncového zákazníka, řekněme 8Kč, už toto být velmi zajímavé řešení. Navíc třeba v situaci, kdy bude síť nestabilní. Pokud řekneme že se ten systém vleze do 300 tisíc a dům má spotřebu 10MWh ročně, pak se investice vrátí za nějakých 10-11 let.

Vůbec bych raději nebral současný stav za něco neměnného a co musí být za každou cenu udrženo. Pokud to nebude ekonomicky vycházet, velmi výrazně, tak udržovat současný model bude neúnosné. A to nad uhelným průmyslem visí ještě strašák 50 mld ročně na přímých a nepřímých škodách, pokud by se to rozpočítalo jen na elektřinu, jakože tam miz většina našeho uhlí, takže jen pro jednoduchost, by šlo o zvýšení ceny proudu někde mezi 700-900Kč/MWh.

Pak by bylo třeba se zamyslet nad celým modelem, jak se to bude chovat atd., jestli bude mít každá firma možnost přístupu k nákupu na burze, jestli na to bude moct bít nějaký nákupčí program... Toto bude zajímavé, domácnosti z pohledu energetiky tvoří myslím něco kolem 13TWh spotřeby (nebo se udává že spotřeba domácností je rovna výrobě Dukovan), z toho se dá asi 20-30% pokrýt z FVE, to bych z hlediska emisí neřešil vůbec. Tam mohou nastoupit právě ty různé vlivy cen technologií, kde se snadněji uchytí i dražší zařízení (skrz všechny poplatky atd.), kde je ale třeba více popřemýšlet je právě průmysl.

Tam může být několik scénářů vzájemně asi ne úplně disjunktních, síť s může stát jen médiem pro přístup k elektřině dle nějaké on-line dražby. Mohou se odstřihnout úplně, mohou vzniknout ostrovní sítě... Je možné že se podaří udělat smysluplnou regulaci pro malé reaktory, je možné že se Britům podaří ten jejich garážový tokamak a bude to za snesitelnou cenu. Můžeme se dostat do stavu kdy síť 220 a 400kV budou zbytečné a na druhou stranu i do stavu že budeme muset postavit obrovskou síť někde na 0.75-1MV. To teď nikdo ale neví, sice mi něco napovídá že spíš dojde k tomu rozpadu, ale kdoví.

Síť současných parametrů je něco nesamozřejmého ve většině světa a je to poměrně zdrojově náročné zařízení.