Emise skleníkových plynů v Německu klesly loni o 0,5 %, pokles táhla energetika

Emise skleníkových plynů v Německu loni klesly podle předběžného odhadu německého úřadu pro životní prostředí (UBA) o 4,7 milionů tun na 904,7 milionů tun ekvivalentu CO2. Za meziročním poklesem celkových emisí stojí zejména energetika, která své emise snížila o 13,7 milionů tun ekvivalentu CO2. V sektoru dopravy a v průmyslu emise meziročně vzrostly.

Německé emise skleníkových plynů byly ve srovnání s rokem 1990 loni nižší o 27,7 % a splnění 40% cíle snížení emisí ve srovnání s rokem 1990 pro rok 2020 je tak již prakticky nemožné. Za nereálný tento cíl označila letos v lednu také německá „velká koalice“.

Ještě donedávna se přitom Německo oficiálně svého klimatického cíle drželo, ačkoliv bylo již delší dobu předvídatelné, že je stěží dosažitelný. Interní výpočty německého ministerstva životního prostředí z října loňského roku uvádí, že bez dodatečných opatření dosáhne Německo do roku 2020 snížení emisí skleníkových plynů v rozmezí 31,7-32,5 % oproti roku 1990. Berlínský think-tank Agora Energiewende byl mírně skeptičtější, když v září odhadoval snížení emisí bez zavedení dalších opatření o 30–31 %.

Problémem je doprava, nepomáhá ani odstavování jaderných elektráren

Problémem Německa jsou především rostoucí emise skleníkových plynů v dopravě, které loni meziročně vzrostly o 2,3 % na 171 milionů tun. Právě na snižování emisí v dopravě se chce dle zahraničního serveru Platts zaměřit nová ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová.

Emise skleníkových plynů v průmyslu vzrostly loni v Německu o 2,5 % na 193 milionů tun a jejich nárůst je dle UBA srovnatelný s nárůstem hrubého domácího produktu.

Nejvyššího poklesu emisí dosáhla energetika, která zaznamenala pokles o 4,1 % na 318,5 milionů tun ekvivalentu CO2. Energetika by ovšem mohla dosahovat ještě lepších výsledků, pokud by od roku 2009 nebyla odstavena přibližně polovina instalovaného výkonu německých jaderných elektráren.

Další plánované odstavování jaderných elektráren, které má být završeno v roce 2022, bude mít na snahu o snižování emisí skleníkových plynů neblahý vliv. V loňském roce dodaly německé jaderné elektrárny do sítě 72,2 TWh elektřiny a byly po hnědouhelných a větrných elektrárnách třetím největším zdrojem elektřiny v Německu.

{„country“:“GER“,“type“:“BAR“,“from“:“2017-01-01″,“to“:“2017-12-31″,“caption“:“Výroba elektřiny z jednotlivých zdrojů v Německu v roce 2017.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-01-01″,“end_date“:“2017-12-31″}