1. červenec 2026
Ceny v německých aukcích pro fotovoltaiky postupně klesají k hodnotám z loňského roku

V Německu proběhla na začátku července další aukce na podporu výstavby pozemních fotovoltaických elektráren, v letošním roce druhá v pořadí. Podobně jako v řadě předchozích kol byl i tentokrát zájem developerů o možnost zajistit si provozní podporu vysoký. Vysoutěžené ceny opět mírně poklesly, a přibližují se tak hodnotám z počátku loňského roku.
V letošním roce se v Německu uskuteční celkem tři samostatné aukce na podporu projektů pozemních fotovoltaických elektráren. Druhé kolo proběhlo před několika týdny, přičemž podle německého síťového regulátora byl i tentokrát velmi silný zájem ze strany developerů. Ti do aukce o objemu 2,1 GW podle regulátora přihlásili přes 400 projektů o celkovém výkonu bezmála 3,2 GW. Více než desetinu přihlášených projektů však regulátor musel z aukce vyřadit.
Podporu si tak developeři nakonec zajistili pro 261 projektů. Vysoutěžené ceny se podle regulátora pohybovaly v rozsahu od 43,8 do 49,7 EUR/MWh. Vážený průměr vysoutěžených cen dosáhl 47,9 EUR/MWh, tedy nižší hodnoty ve srovnání s průměrnými 49,4 EUR/MWh z minulého kola. Po nárůstu soutěžených cen v druhé polovině loňského roku se tak letos průměrné ceny pomalu vracejí k hodnotám z přelomu let 2024 a 2025.
Aukci již tradičně dominovaly projekty na jihu Německa, konkrétně ve spolkových zemích Bavorsko (429 MW) a Bádensko-Württembersko (266 MW). Dále v pořadí následovaly země Porýní-Falc (239 MW), Severní Porýní-Vestfálsko (233 MW) či Dolní Sasko (225 MW).
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
10. červenec 2026
23. červenec 2026
27. červenec 2026
31. červenec 2026
25. srpen 2026
25. srpen 2026
7. září 2026
Komentáře (11)
1) Pokles cen ve fotovoltaice i v našich klimatických podmínkách (Německo) poráží i růst inflace v Německu či u nás. To je unikát ve všech technologiích výroby elektřiny.
2) Ve světě už bylo instalováno více než 3 TW výkonu fotovoltaiky
pv-magazine.com/2026/08/17/solar-crosses-3-tw-threshold
3)nejen Čína, ale i USA nastupují v masové výrobě fotovoltaických panelů, je to jediná technologie umožňující rychlé navyšování výroby elektřiny pro umělou inteligenci
4)jeden střípek ze srpnové reality ve Francii
pv-magazine.com/2026/08/17/during-heatwave-solar-power-supports-frances-grid-as-nuclear-output-slows
Technický pokrok nezastavíš...... jen nesmíš opustit realitu a vystřídat ji klimatickým náboženstvím
Škoda jen, že to je ve Střední Evropě energie jen na cca 10% hodin v roce. A minimálně na 90% doby je nutné mít ještě další zdroje (o větším či menším výkonu). Tyto náklady je nutné také započítávat, protože k nám do energetiky ty další zdroje nepřiletí odněkud z Marsu grátis.
Viz energetická výtěžnost instalovaného výkonu a roční dosahované faktory v Německu. Viz Erneuerbare Energien in Zahlen - Nationale und internationale Entwicklung im Jahr 2024 (bundeswirtschaftsministerium)
Ona ale expanze nekončí...
Jaderným elektrárnám trvalo zhruba 15 až 20 let od spuštění prvních komerčních bloků ve střední Evropě (např. 70. a 80. léta), než dosáhly 10% podílu na celkové výrobě elektřiny. Fotovoltaickým elektrárnám stačilo v posledních letech díky masivnímu boomu pouhých 5 až 7 let (hlavně období 2018–2024), než solární energie překonala 10% hranici v řadě zemí regionu.
Samotné FVE jsou daleko starší, než jaderné reaktory.
První komerční JE byla shodou okolností uvedena do provozu ve stejném roce, jako první křemíkový FV panel dnešního typu.
FV elektrárnám trvalo podstatně déle dosáhnout 10% podílu na výrobě elektřiny, než JE.
Napsal jsem panu Sedlákovi pár základních faktů ze středoškolské fyziky, především astronomie, aby nešířil takové nesmysly jako "Škoda jen, že to je ve Střední Evropě energie jen na cca 10% hodin v roce", ale ještě to neprošlo censurou.
Ta jeho 10% fotovoltaika už vyrábí celosvětově více elektřity než veškeré jádro, a další roky to bude už mnohem více.....
Staří energetici se s tím prostě musí smířit....
Nesouhlasím pane Sedláku. 10% je plné využití , ale kde jste vzal že musíte mít zdroje pro 90% energie to je dost nesmyslný konstrukt. To by platilo kdybyste měl konstantní spotřebu o hodnotě Wp. FVE a všechny panely na jich tak na 45°C a v dubnu při nízké teplotě by patrně přišel ta jedna chvíle , kdy Vám to spotřebu plně pokryje. Tak svět v praxi nefunguje. Ve skutečnosti dostanete z FVE násobně více. Pokud máte baterie co Vám vydrží přes noc pak při roční teoretické výrobě 2 násobku vaší spotřeby se dostanete na nějakých 75-80% pokrytí. Samozřejmě jen v případě že průměrná denní spotřeba elektřiny je přibližně konstantní. Když byste měl 3 násobek a udělal byste z těch přebytků v létě vodík máte 100% pokrytí FVE. 200GW výkonu pro ČR cca je pravda trochu moc. Na střechy budov se dá v ČR reálně instalovat cca 40GW výkonu. Při funkční denní akumulaci a řízení nabíjení EV může být FVE pro ČR vcelku významným zdrojem energie s prakticky nulovým dopadem na ŽP. Protože dnes to slunce na ty střechy svítí bez užitku.
Velká energetika má trvalý odběr a na něj se skládáte Vy i já a všichni ostatní. O instalovaném výkonu FVE a o ročním integrálu jeho produkce – tedy o faktoru využití – hovořím především proto, že se neustále ve veřejném prostoru šermuje instalovanými výkony a nikoliv roční produkcí a souvisejícími nutnými náklady. Bez toho, aby byla obecná povědomost souvislostí. Z Marsu nepřiletí zadarmo ani ta úložiště. Německo mělo ke konci 2024 instalovaný výkon FVE ve výši 102 062MW oproti jejich průměrnému odběru 56 000MW. I ten dvojnásobek je žalostně málo, aby jim sanoval denní integrál jejich spotřeby (kdyby už měli zainvestováno a měli ta obrovská úložiště). Bohužel jste jen další, kdo přenáší (bez výpočtu a rozmyslu) zkušenosti z domácí FVE do velké energetiky.
Znova opakuji: domácnost = odběr s občasnou významnou spotřebou, energetika = trvale vysoký odběr s odběrovými špičkami navíc.
Na to se stačí jen podívat na denní průběhy výroby. Takže ani v současné době (letních tropů) německá FVE nedodává denní integrál spotřeby. To, že nějakých 8h je jejich FVE produkce nad jejich odběr (při současné nutné výrobě z dalších zdrojů – už jen kvůli stabilitě soustavy) ale neznamená, že ten by jim ten přebytek energeticky stačil na zbytek dne. No a vodíková chiméra s účinností celého cyklu okolo 25% znamená nutnost 4-násobných přebytků (!) oproti následné výrobě z vodíku (energeticky!).
Ne jinak na tom bude ČR v roce 2030, až bude mít Hladíkových 10 000MW ve FVE, což reprezentuje cca 9,4TWh roční výroby. K přímé spotřebě to bude v poledne moc, jakékoliv jiné (než přímé) zužitkování znamená energetické ztráty a náklady. Úložiště 10% pryč, přečerpávačky 20% pryč….
Naproti tomu FVE na střeše výrobního podniku (k přímé spotřebě) je určitě skvělá věc!
Reálný přínos z těch 10GW ve FVE bude tak okolo 8TWh, tedy srovnatelný s jediným 1000MW blokem Temelína. Ve skutečnosti ale bude produkce ještě nižší s ohledem na záměry diverzifikovat směry nových instalací FVE azimutálně, aby měly svá maxima v průběhu dne a nikoliv všechny v pravé poledne. To znamená přetvoření denní FVE výroby do vyrovnanější křivky (třeba se třemi denními maximy), ale zároveň za cenu nižší celoroční produkce (roční faktor ještě méně, než 11%).
Takže místo toho, aby se ta energie zužitkovala přímou spotřebou a s nejnižšími ztrátami okolo 3% a přenesla se HVDC přenosem do časově posunuté oblasti, vytváří se ve veřejnosti dojem, že vše vyřeší bateriová úložiště nebo vodík.
A vidíte i 10% stačí pokrýt 25% letošní spotřeby Německa. Je na čase, aby jste přijal fakt, že solarní energie bude zcela dominantní zdrojem energie nejen v EU, ale i v celém světě. Letos FVE v EU jsou jednoznačně nejvetším zdrojem už čtyři měsíce v řadě. Samovýroba RD, firem a obcí dosáhne v EU 150 TWh. V EU je aktuálně už 20 mil. střešních FVE = cca 60 mil. obyvatel EU má svůj zdroj energie = jsou z 60-90% soběstační.
Já proti FVE nic nemám a jejímu využití fandím. Jsem ale zásadně proti tomu, aby se překrucovala fakta související s přínosem FVE a s náklady souvisejícími s jejím využitím.
Nevím, z jakých pramenů jste se dozvěděl, že FVE, kterou Německo provozuje s 10% faktorem využití, se podílí na 25% spotřeby Německa, když se nikde neudává, jaká část německé FVE výroby se spotřebuje přímo v Německu. Ve skutečnosti platí, že se značná část této FVE energie nespotřebuje v Německu, ale jinde. Třeba v Česku zrovna tyto polední přebytky čerpají vodu na Dlouhých stráních, aby později tu uloženou energii dodaly Dlouhé stráně zpět do Německa na jejich večerní špičku až německá FVE přestane vyrábět. Výroba nerovná se spotřeba!!
Každý tak může na záznamech neustále sledovat exemplárně viditelné denní situace, kdy Česko kopíruje (nad svou spotřebu) výrobu Německa. Jak po stránce výroby z fosilu, tak také výroby z přečerpávaček na německou večerní špičku. Podívejte se na server Agora, kde na Strompreis und Stromexport/-import můžete ty ceny a ty přeshraniční toky BRD-ČR sledovat hodinu po hodině!
Nechápu, kde se bere ten myšlenkový zkrat, který zas a znova bez rozmyslu klidně zaměňuje výrobu za spotřebu. Každý si přeci snadno může neustále ověřovat denní průběhy cen, ze kterých vyplývají přeshraniční toky. Tak jako část české výroby skončí v Německu, obráceně zase Německo nedokáže využít ty své OZE přebytky, které někdy nabízí i za záporné ceny, takže ta energie skončí někde jinde.
Není tedy pravda, že bylo pro německou spotřebu využito 75,4 TWh vyrobených z instalovaných 102 062MW (rok 2024, kdy aktuální faktor byl 8,4%). Ten dosahovaný faktor 10% vychází jako průměr 2019÷2024. Nepatřičná je tedy zkratka, že 75,4 TWh se podílí 25% na německé spotřebě.
Pane Sedláku, co to píšete, energetice určitě rozumíte ale o slunečním svitu a jeho rozložení asi moc nevíte. Zapamatujte si základní poznatek: slunce v době rovnodennosti svítí na ČR 12 hodin a 12 hodin je noc. A v létě ta doba roste, s maximem u slunovratu na 16 hodin.
A průměrný denní osvit zemské plochy za rok je jedna čtvrtina té intensity, co dopadá na zemský kotouč ze Slunce. (je to poměr plochy jednotkového kruhu a jeho 4x většího povrchu).
A těch 100 mW/cm2 pro určení "nameplate výkonu" to je jen údaj testování článku a zaručeného výkonu.
Takže takové hlouposti netvrďte: ".. je ve Střední Evropě energie jen na cca 10% hodin v roce...",
mezi jarní a podzimní rovnodenností je slunce u nás k disposici většinou (ne když třeba hustě prší) více než 12 hodin denně. Samozřejmě ne s "nameplate výkonem", ale současné moderní bifaciální panely orientované plochou na západ/východ mají v poledne velmi malou výrobu (ale větší výrobu mají v době dopolední a odpolední, kdy je elektřina dražší, a to po většinou více než 12 hodin)
Kapacitní faktor je zásadní pro jaderné elektrárny, (vidíte jak jsou kvalitní, kolik času potřebují být odstavené na údržbu a výměnu paliva).
Může to bý třeba pod 70% jako mívali zpočátku třeba Číňané, nebo našich (ruských) typických 80%, nebo pro USA typických 90%.
Ale nikdy ne 100%.
Těch 100% budou mít v budoucnu rozšířené (po zhruba roce 2035) LEVNÉ kombo FVE+BESS na zemi anebo FVE ve vesmíru.
Na průběh denní výroby FVE se stačí podívat na záznamy výroby kteréhokoliv státu. Ty délky dne je jedna věc, ale do faktoru ročního využití výkonu se integruje celková roční výroba. A ta, Ať se Vám nebo nám líbí nebo ne, znamená to ve Střední Evropě faktor okolo 11%. V německé praxi a z jejich oficiálních statistik (nastudujte si odkaz z mého prvního příspěvku) to reprezentuje 10% hodin v roce s výrobou ve výši instalovaného výkonu. Ve skutečnosti to sice na jedné straně sice znamená daleko větší počet hodin v roce, kdy bude nějaká produkce, ale současně to také je daleko menší počet hodin v roce, kdy bude FVE dodávat instalovaný výkon. To jsou přírodní zákony, se kterými nic neuděláme. Ani tak triviální věc, jakým je natáčení nebo sklápění FVE, se neujala, přestože by mohla celkovou FVE produkci navýšit nad tato procenta.
BESS vychází možná jako luxusní rito při cenových rozdílech 10€/MWh na nabíjení a 200€/MWh na vybíjení. Naprosto jiná ekonomie pro BESS bude v energetice i pro hrazení pouhé jednodenní noční spotřeby. Na to nepomůže ani Vaše learning curve.
Důsledky vidíme u Německa denně. Podívejte se na denní FVE výrobu Německa a na jeho spotřebu – i v nejlepším měsíci – v červnu. Jako na potvoru přichází každodenní pokles FVE výroby vždy těsně před jejich večerní špičkou. Na to jim nepomáhá ani 16h světla. Podívejte se na záznamy června, července a srpna! A podívejte se na související denní průběh cen – zejména na ceny večerních špiček!
Takže těch 16h světla využívají dokonaleji tažní ptáci, kteří k nám létají, aby mohli krmit mláďata ve dvousměnném provozu.
Daleko menší sci-fi, než FVE na zemském orbitu, je zatím bohužel i větší rozšíření dálkových HVDC, které by té FVE pomohlo určitě nejvíc za nejmenší náklady! A navíc to není nic exotického.







