Německo snížilo cíl naplnění plynových zásobníků na 80 %, předběhlo tak unijní legislativu

Německá vláda 30. dubna schválila nové nařízení, které snižuje národní cíl pro naplnění zásobníků plynu k 1. listopadu z dosavadních 90 % na 80 %. Opatření oznámilo spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu (BMWK), které zároveň uvedlo, že ke změně přistoupilo nezávisle na stále probíhajícím legislativním procesu na evropské úrovni, informuje server Euractiv.

Spolková vláda vzala na vědomí nařízení předložené spolkovým ministrem hospodářství a ochrany klimatu, jehož cílem je upravit specifikace úrovně naplnění zásobníků plynu v Německu, tzv. nařízení o úrovni naplnění zásobníků plynu. Nařízení, které nevyžaduje schválení parlamentem, protože má formu ministerské vyhlášky, vstoupí v platnost po jeho oficiálním vyhlášení.

Úroveň naplnění všech kavernových zásobníků bude k 1. listopadu každého roku nově stanovena na 80 % místo dosavadních 90 %, a to při zachování vysoké úrovně bezpečnosti dodávek. Stejný požadavek bude platit i pro čtyři klíčová porézní úložiště v jižním Německu, která hrají důležitou roli pro zajištění dodávek do Rakouska a Švýcarska. U ostatních porézních zásobníků bude požadavek snížen na 45 %, informuje ministerstvo. Podle něj tak mají účastníci trhu jasné mantinely a dostatek času se připravit na zimní období 2025/2026.

Ministerstvo vyhlášku připravilo v rámci probíhajícího legislativního procesu EU s cílem umožnit větší flexibilitu v oblasti regulace skladování plynu napříč členskými státy. Podle BMWK vznikal návrh v úzké spolupráci s institucemi EU, přičemž finální znění unijní legislativy zatím zůstává předmětem jednání mezi parlamentem a členskými zeměmi.

Evropská debata

Ministerstvo vyhlášku připravilo v rámci probíhajícího legislativního procesu EU s cílem umožnit větší flexibilitu v oblasti regulace skladování plynu napříč členskými státy.

Zatímco členské státy navrhují zachovat 90% cíl s 10% rezervou, Evropský parlament zvažuje cíl 83 % a posouvá termín pro její dosažení na období mezi 1. říjnem a 1. prosincem. Členským státům by navíc bylo umožněno se odchýlit až o čtyři procentní body v případě vysokých cen plynu na trhu, přičemž minimální úroveň před zimou by neměla klesnout pod 75 %.

Tento flexibilnější přístup má za cíl zmírnit tlak na letní ceny plynu a umožnit státům lépe reagovat na aktuální tržní podmínky. Návrh nyní čeká na hlasování v plénu Evropského parlamentu, které proběhne mezi 5. a 8. květnem, následovat budou vyjednávání s členskými státy.

Současná naplněnost zásobníků v EU se pohybuje kolem 40 %, zatímco v ČR dosahuje necelých 33 %. S blížícím se teplým počasím se však očekává postupné zvyšování jejich naplněnosti.

Reakce v Německu

Většina německých plynárenských svazů snížení povinné úrovně zásob uvítala. Asociace provozovatelů plynárenských sítí (FNB) podpořila nařízení jako krok, který posiluje bezpečnost dodávek a zároveň postupně přesouvá odpovědnost zpět na trh. Ocenila také regionální odlišení a časový rámec, které umožňují lepší přípravu na zimní sezónu.

Energetická asociace BDEW rovněž návrh podpořila, zároveň však zdůraznila, že je nezbytné včas stanovit jasný legislativní rámec na úrovni EU. Podle asociace by také stálo za zvážení umožnit flexibilitu navrženou Bruselem, podle níž by mohly členské státy splnit cíl kdykoli mezi 1. říjnem a 1. prosincem.

Organizace Energy Traders Germany rovněž pozitivně hodnotila snížení cílů, zároveň však varovala, že změny nesmí bránit širší debatě o tom, jaké nástroje nejlépe zajistí dlouhodobou bezpečnost dodávek na evropských a německých trzích. Upozornila také, že časté změny pravidel mohou narušit fungování trhu.