Domů
Německo
Německo v Bavorsku zahájilo výstavbu důležitého vedení SuedOstLink
Pokládka kabelového vedení. Zdroj: TenneT
Zdroj: TenneT

Německo v Bavorsku zahájilo výstavbu důležitého vedení SuedOstLink

S několikaletým zpožděním byla v německé spolkové zemi Bavorsko zahájena výstavba klíčového páteřního vedení. Vedení s přenosovou kapacitou 2 GW propojí větrný sever Německa s průmyslovým jihem.

Rostoucí požadavky na přenos elektřiny v Německu pramenící z pokračujícího nárůstu podílu obnovitelných zdrojů energie, politicky urychleného odstavování jaderných a uhelných elektráren a nové regulace vnitřního trhu s elektřinou v EU představují nové výzvy pro řízení německé přenosové soustavy. Důležitým prvkem při čelení těmto výzvám je výstavba dalších vedení přenosové soustavy.

Po rozsáhlé fázi plánování a schvalování společnost TenneT zahájila výstavbu 780 kilometrů dlouhého stejnosměrného vedení SuedOstLink. Díky schválení předčasného zahájení výstavby německým síťovým regulátorem může být výstavba SuedOstLink zahájena ještě před vydáním stavebního povolení. Toto významné urychlení realizace vedení umožňuje nový zákon, který byl předložen německou vládou v rámci tzv. velikonočního balíčku.

Výstavba byla zahájena v lokalitě odstavené jaderné elektrárny Isar u Landshutu, ve které se bude nacházet konvertorová stanice vedení. Účelem této stanice je převedení stejnosměrného proudu na střídavý a obráceně a připojení vedení SuedOstLink ke zbytku přenosové soustavy v blízkosti průmyslových center, včetně Mnichova a Ingolstadtu.

Německo v příštích dvou desetiletích potřebuje vybudovat tisíce kilometrů nových elektrických vedení "a ta musí být rychle naplánována, povolena a postavena," uvedl vládní koordinátor pro námořní hospodářství Dieter Janecek.

Páteřní severojižní vedení jako základ Energiewende

Základy německé energetické transformace, nazývané Energiewende, stojí na budování zejména severojižních propojení, jelikož právě přenos elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren na severu, do míst spotřeby, která je z velké části soustředěna na jihu a západě Německa, je aktuálně největším německým problémem.

Nedostatečná přenosová kapacita je důvodem, proč Německo od roku 2017 na stabilizaci své přenosové soustavy pravidelně vydává miliardy eur ročně. Německo navíc postupně odstavilo zbývajících 8 GW instalovaného výkonu jaderných elektráren, 4 GW z toho na jihu Německa. A postupně odstavuje i uhelné elektrárny.

Řešením problému prohlubující se regionální nerovnováhy dostupného a požadovaného výkonu tak mají být zejména vysokonapěťová stejnosměrná (HVDC) páteřní přenosová vedení. Jmenovitě se jedná o nově budovaná podzemní HVDC vedení SuedLink, A-Nord, zmiňovaný SuedOstLink, a dále také projekt Ultranet, který pro 340 kilometrů dlouhé stejnosměrné vedení využije existujících stožárů vedení velmi vysokého napětí.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(14)
Karel Trojan
14. prosinec 2023, 08:02

Nejspíš tam máte chybu v překladu :-)

".... zahájena ještě před vydáním kolaudačního rozhodnutí"

Petr prochaska
14. prosinec 2023, 08:48

Podle článku 2GW do roku 2027 a dalších 2GW do roku 2030. Když už to staví, tak mohli postavit větší kapacitu. Nicméně v Bavorsku končí SuedOstLink u města Isar, což je jen kousek od vedení, které vede do ČR. Takže pokud budou mít němci kapacitu, tak k nám můžou přes SuedOstLink a Rozvadov poslat další EE.

Emil
14. prosinec 2023, 13:44

Vedení mělo být podle původních plánů dokončeno do konce roku 2022 aby nahradilo odstavenou jadernou elektrárnu Isar, jelikož má ale výstavba velké zpoždění, je chybějící výkon doháněn redispečinkem, zejména v nedaleké elektrárně Irsching na zemní plyn a topný olej. Dokončením vedení tedy nevznikne žádná volná přenosová kapacita ani pro Německo natož pro ČR.

Petr prochaska
14. prosinec 2023, 18:43

Ve špičce žádná přenosová kapacita pro ČR nevznikne, ale třeba v měsících, kdy se netopí v noci kapacita být může.

CarlosEV
16. prosinec 2023, 15:21

Isar není město ale řeka

Petr Turek
14. prosinec 2023, 09:46

2000 MW to opravdu není mnoho, když v Bavorsku je snad špičková spotřeba téměř 20 000 MW a bude díky TČ určitě dále růst...

Celá ta filozofie Energiewende je chybná a vede k velkým problémům nejen spolkové energetiky, tedy předně té naší a to jsme si tuto šílenost nevymysleli, ale zaplatíme to nepřímo téměř v celé EU...

Matoo
14. prosinec 2023, 12:32

Pokud bude mit SOL skutecne kapacitu jen 2+2 GW, tak je to vysmech. Vetrne parky na severu maji aktualne vykon 8,1 GW a planovany 30 GW. To by museli postavit nekolik SOL.

Tohle v cele nahote ukazuje jak se cela Energiewende zvrhla v naprostou silenost, rizenou na zaklade pocitu a prani misto realnych technickych moznosti a potreb. Postupne se ukuzuje, ze se jedna o obrovsky uspech Ciny (FVE) a russka (plyn, nez se Putin zblaznil), ktery zaroven pohrbiva Evropskou konkurenceschopnost a jako tresnicka na dortu je, ze ani nesnizi produkci CO².

Michal K.
14. prosinec 2023, 12:41

tiez mi to pride, ze 2GW je pre ich siet a potreby daleko nedostacujuce

Pravoslav Motyčka
14. prosinec 2023, 22:49

Výstavba nových vedení je jedinou možností jak lze rozvádět elektřinu z nárazové výroby z OZE na větší vzdálenost. 2+2GW není málo jak tady bylo řečeno. Zle s ním přenést 35TWh el. energie ročně. To je více než polovina spotřeby v ČR.

Baton David
15. prosinec 2023, 07:02

na jihu a západě odstaví 12GW disponabilních zdrojů a nahradí je DC vedení o délce 780km a propustnosti 2GW z fluktuujících zdrojů ze severu

Jaroslav VACEK
15. prosinec 2023, 07:49

Nějak mi hlava nebere, proč jdou do DC vedení a nepoužijí klasiku 400kV (nebo 800kV) AC.

DC vedení má nezanedbatelně větší ztráty a ta vzdálenost 780km není zrovna malá.

To jedině, že by na jihu chtěli krmit vn baterie pro lepší pokrytí výkonnostních špiček.

Petr prochaska
16. prosinec 2023, 00:00

DC vedení má na větší vzdálenosti menší ztráty. Například v Číně mají i 3000 km dlouhé DC vedení.

Baton David
20. prosinec 2023, 08:22

odborníci to spočítali že zhruba po 300km a současných možnostech polovodičů je výhodnější DC kterému se vzdáleností narůstá pouze ohmický odpor, s používanými napětími přenosové ztráty zhruba 3% na 1000km vedení, u AC se musí kompenzovat jalovina, se vzdáleností roste parazitní reaktance. AC potřebuje 3 vodiče, DC stačí 2. Jednoduchost transformace AC už taky trochu jde stranou, polovodičové měniče zlevňují, stejně jako jednoduchost využití 3F AC pro motory, dnes už má pomalu každej asynchronn frekvenční měnič pro snažší rozběh bez špiček a variabilitu regulace otáček. I každé domácí zařízení má měnič na nízký DC. I výkonější jako třeba pračka má v sobě motor s měničem, dokonce bývaj synchronní, nebo třeba sporák s odporovym tělesem lze řídit šířkou pulzu v DC. Jediná nevýhoda DC zůstává opal při kontaktním spínání - u AC stačí obyčejnej vypínač a průchod nulou zabrání sebemenšímu oblouku, u DC se musíme připravit na pěkné psí kusy, hlavně při odepnutí indukční zátěže může jít špička do stovek voltů

Ondřej Havlíček
15. prosinec 2023, 08:47

Zdravím,

problematika AC na velkou vzdálenost je neřešitelný problém .. HVDC je jedinou správnou volbou. Jsme v době, kdy jsme schopní regulovat a spínat HVDC polovodiči .. koukněte na https://www.youtube.com/watch?v=CJP70IQuQnU&ab_channel=CVUTFEL

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se