Dostatečné přenosové kapacity pro přeshraniční obchodování s elektřinou jsou jedním ze důležitých pilířů pro intenzivní využívání obnovitelných zdrojů,a navyšování jejich podílu v elektroenergetickém mixu. Podle nové studie asociace provozovatelů evropských přenosových soustav si dosažení cílů vytyčených v rámci Zelené dohody pro Evropu vyžádá v následujících dvou desetiletích další navýšení přeshraničních přenosových kapacit mezi evropskými zeměmi o bezmála 100 GW.
Evropa sice v současné době tvoří největší synchronní přenosovou soustavu na světě, přenosové kapacity přeshraničních vedení mezi jednotlivými zeměmi však často nestačí potřebám trhu. Další rozšiřování možností přeshraničního obchodování je rovněž důležitým předpokladem pro intenzivní rozvoj obnovitelných zdrojů.
V době vhodných podmínek pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů dochází zejména v případě vysokého zastoupení větrných elektráren k poklesu cen elektrické energie, jelikož není možné výrobu efektivně vyvést. Nízké ceny jsou sice pozitivní pro domácnosti a průmysl, avšak z pohledu výstavby zdrojů bez zaručené výkupní ceny nejsou pro investory atraktivní.
Rovněž při nemožnosti přenést veškerý maximální výkon může docházet k omezování výroby obnovitelných zdrojů. Efektivnímu rozvoji přenosových soustav a jejich propojování je tak z mnoha důvodů věnována velká pozornost.
Potřeby pro přiblížení se klimatické neutralitě a dosažení klimatických cílů vytyčených v rámci Zelené dohody pro Evropu v nové studii <a href="https://www.entsoe.eu/news/2020/08/10/93gw-of-additional-solutions-for-cross-border-electricity-exchange-needed-by-2040-to-achieve-the-eu-green-deal/" target="_blank" rel="noopener">hodnotí i asociace evropských provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E)</a>. Podle studie bude nutné kromě plánovaných projektů do roku 2025 o celkové přenosové kapacitě 35 GW realizovat řadu dalších. Do roku 2030 by se mělo jednat o 50 GW na 40 různých hranicích, do roku 2040 následně o dalších 43 GW na více než 55 hranicích.
Kromě vyšší výroby obnovitelných zdrojů díky nižšímu omezování jejich produkce a ušetřených emisí poklesne také cenový rozdíl mezi jednotlivými zeměmi. Do roku 2040 by tak roční objem přeshraničních toků elektřiny měl vzrůst o 467 TWh.
Dodatečné investice by také měly umožnit snížení nákladů na výrobu elektřiny o 4 miliardy eur ročně mezi lety 2025 a 2030 a 10 miliard eur ročně mezi lety 2025 a 2040. Celkové potřebné investice asociace vyčíslila na 45 miliard eur.
Kromě navýšení přenosových kapacit bude nutné posoudit i další možná řešení, například v podobě akumulace energie, hybridní offshore infrastruktury, chytrých sítí či P2X technologií. V rámci zpracovávání desetiletého plánu rozvoje soustav (TYNDP) ENTSO-E provede analýzu nákladů a přínosů u 171 projektů přenosu či akumulace elektřiny a posoudí jejich potenciální přínos pro naplnění potřeb přenosových soustav.
Současné projekty ve fázi příprav či rozvoje podle asociace řeší pouze 43 GW z potřebných 93 GW. Výsledky studie mají přispět k rozvoji nových projektů, které budou sloužit k řešení nově identifikovaných potřeb.

Přenos elektřiny

Studie: Naplnění Zelené dohody si do roku 2040 vyžádá 93 GW nových přeshraničních přenosových kapacit

Rozšiřování přeshraničních přenosových kapacit se v posledních letech dostává stále více do popředí, jelikož možnost dostatečné výměny elektrické energie mezi jednotlivými zeměmi je důležitým předpokladem pro další efektivní navyšování podílu obnovitelných zdrojů a propojování jednotlivých trhů. V Evropě tak dochází k výstavbě několika takových vedení, mezi které patří i projekt Viking Link, který má propojit soustavy Spojeného království a Dánska. Vedení s plánovanou přenosovou kapacitou 1400 MW se má rovněž stát nejdelším podmořským kabelovým vedením na světě.
<a href="https://www.nationalgrid.com/national-grid-starts-construction-viking-link-worlds-longest-electricity-interconnector" target="_blank" rel="noopener">Projekt Viking Link, který pomocí 765 km dlouhého podmořského HVDC vedení o přenosové kapacitě 1400 MW propojí soustavy Spojeného království a Dánska, vstoupil do další fáze</a>. Podle společnosti National Grid, která je provozovatelem britské přenosové soustavy, zahájila Siemens Energy práce na výstavbě přístupové cesty, která bude sloužit pro výstavbu měnírny na britském konci u Bicker Fen. Siemens Energy bude mít na starost rovněž výstavbu měnírny na dánském konci vedení.
Přístupová cesta, která má následně umožnit přístup stavební technice a dopravu materiálu pro výstavbu měnírny, by měla být dokončena do 9 měsíců.
<blockquote>„Již jsme dokončili počáteční přípravné stavební práce zahrnující archeologické a ekologické průzkumy, stejně jako vodárenské studie, ale toto je pro projekt klíčový milník ve výstavbě. Vedení Viking bude hrát životně důležitou roli při dekarbonizaci dodávek elektřiny ve Spojeném království až na soustavu s čistými nulovými uhlíkovými emisemi. Umožní přístup k čistší, zelenější dodávce elektřiny, což spotřebitelům přinese bezpečnější a dostupnější energii,“ uvedl Mike Elmer, ředitel projektu Viking Link u společnosti National Grid Ventures.</blockquote>
Po dokončení, které je plánováno na konec roku 2023, má vedení za 2 miliardy EUR zajistit dostatečnou kapacitu pro dodávku elektřiny jeden a půl milionu britských domácností. Do roku 2030 by přitom mělo 90 % elektřiny importované skrz přeshraniční vedení společnosti National Grid pocházet z obnovitelných zdrojů.

Britský provozovatel soustavy zahájil výstavbu nejdelšího podmořského vedení na světě

Investice do výroby elektrické energie, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/covid-19-podryva-podle-mezinarodni-energeticke-agentury-usili-investovat-bezpecne-udrzitelne-energetiky" target="_blank" rel="noopener">které se mají v letošním roce v případě fosilních zdrojů propadnout o 15 % a v případě obnovitelných zdrojů o 10 %</a>, jsou <a href="https://www.iea.org/articles/the-covid-19-crisis-is-undermining-efforts-to-invest-in-a-secure-and-sustainable-electricity-sector">dle Mezinárodní energetické agentury (IEA)</a> pouze jednou částí příběhu. Další jsou elektrické sítě, které jsou páteří dnešních energetických systémů, a stávají se stále více důležitějšími v přechodu k čisté energii. Právě ty jsou dle názoru agentury podfinancované a jejich aktuální rozvoj není dostatečný.
V Evropě, USA, Číně a jinde probíhají iniciativy za zlepšení odolnosti a spolehlivosti energetické infrastruktury. Pohled na globální trajektorii investic do infrastruktury v posledních letech ovšem povzbudivý není, přičemž investice klesají především v rozvíjejících se ekonomikách. Celosvětově je v letošním roce očekáván další pokles, a to o 9 %, což pro rok 2020 znamená 248 miliard dolarů.
Tento trend, spolu s omezenými investicemi do flexibilních paroplynových elektráren a vyrovnávajícímu se trendu investic do bateriových úložišť, by měl dle IEA poskytnout jasné varování.
Rozvoj klíčové infrastruktury totiž mnohdy trvá déle než vývoj technologií, jako jsou například elektromobily, a elektrizační soustavy musí být na nové trendy, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/elektrifikace-boom-obnovitelnych-zdroju-evrope-bude-vyzadovat-velkou-odolnost-elektrizacni-site">například elektrifikaci osobní dopravy</a>, připraveny.
Také vzhledem k rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů energie na energetickém mixu jednotlivých zemí, který jde ruku v ruce s vyššími nároky na řízení soustavy, jsou dle IEA dnešní investice do elektrizační soustavy, flexibility a skladování energie neslučující se s budoucností, která by zajistila bezpečnost dodávek elektrické energie.
<h2>Německo jako příklad nedostatečného rozvoje sítí</h2>
Jako příklad, kde se přenosová soustava rozvíjí nedostatečně rychle, lze uvést <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-rozvoj-prenosove-soustavy-oblasti-severniho-more-probiha-nad-ocekavani-dobre">Německo</a>, které sice úspěšně rozvíjí přenosovou soustavu v oblasti Severního moře, ale ne už tak část pevninskou. Ta je z důvodu <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">protestů obyvatel proti výstavbě vedení a „slabé vůle“ vlád jednotlivých spolkových zemí</a> k vydávání povolení velmi pozvolná.
I proto rostou náklady Německa na redispečink, který slouží jako prevence před přetížením vedení. V předloňském roce za něj Německo, společně s ostatními opatřeními pro udržení stability soustavy, vyplatilo 1,5 miliardy eur.

Energetika v zahraničí

IEA upozorňuje, že investice do rozvoje elektrických sítí, flexibility a skladování energie nemusí být dostatečné

Německu se nadále nedaří urychlit výstavbu vedení přenosové soustavy. Z dostupných statistik vyplývá, že v Německu bylo za poslední 3 roky zprovozněno pouze 403 kilometrů nového vedení. Za stejné období bylo v Česku postaveno 118 kilometrů vedení velmi vysokého napětí.
I přes sílící snahu a vyšší potřebu propojení v rámci přenosových soustav se Německu nadále nedaří výstavbu vedení urychlit. Nedostatečné propojení v rámci Německa má přitom významný vliv na náklady na řízení soustavy, které se promítají koncovým zákazníkům do plateb za odběr elektřiny.
Za poslední 3 roky se přenosové soustavy v Německu rozrostly v průměru o pouhých 133 kilometrů ročně. V plánu jsou přitom tisícovky další kilometrů, ale hlavním problém je odpor místních obyvatel k výstavbě vedení v blízkosti jejich obydlí.
Co do výstavby bylo přitom rekordní poslední čtvrtletí loňského roku, kdy bylo postaveno celkem 112 kilometrů vedení. Nejsou však výjimečná ani čtvrtletí, kdy byly postaveny pouze jednotky kilometrů nových vedení.
Nedávno přitom provozovatelé přenosových soustav uvedli, že ke splnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů je potřeba <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/grid-operators-propose-thousands-kilometres-new-lines-meet-green-energy-needs">nejméně 1600 km nových vedení a rozšíření 2900 km přenosových linek</a>.
Ve stejném období bylo v České republice postaveno 118 kilometrů venkovního vedení.  Při zohlednění celkové rozlohy České republiky a Německa, pak lze velice zjednodušeně říci, že se vedení v České republice staví o třetinu rychleji než u našich západních sousedů.
<img class="alignleft size-full wp-image-16187" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b-512x343.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b-768x515.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b-725x486.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b-800x536.jpg 800w" alt="vedení" width="1024" height="686" />
Od roku 2016 byl v tomto ohledu nejúspěšnější rok 2016, kdy bylo uvedeno do provozu 107 kilometrů nového vedení. Již v dalším roce bylo postaveno pouhých 11 kilometrů a v roce 2018 žádný kilometr vedení. Důvodem je především dlouhý povolovací proces, následná realizace vedení již zabere pouze zlomek času. Celý proces výstavby vedení včetně povolovací části může trvat cca 10 až 12 let.
Nicméně další rozvoj přenosové soustavy lze očekávat v tomto roce. Podle <a href="https://www.ceps.cz/cs/tiskove-zpravy/novinka/ceps-zahajila-vystavbu-zausteni-doposud-nejdelsiho-vedeni-zvn">tiskové zprávy společnosti ČEPS</a> bude ještě v tomto roce uvedeno do provozu 23 kilometrů nového vedení. Jedná se o zaústění vedení ZVN linky V413 (Řeporyje – Prosenice) do rozvodny Mírovka u Havlíčkova Brodu.
<blockquote>„Investiční záměr V413/V416 patří rovněž k tzv. evropským projektům společného zájmu. Jde o záměry, které Evropská unie vyhodnotila jako prioritní a zásadní pro splnění svých závazných cílů. Realizace tohoto projektu je důležitá i s ohledem na spolehlivost provozu celé propojené evropské soustavy.“ Stanislav Votruba, člen představenstva ČEPS, a.s., pověřený řízením úseku Správa, provoz a údržba přenosové soustavy.</blockquote>

Za poslední 3 roky ČR postavila 118 km přenosových vedení, Německo pouze 403 km

Španělsko a Maroko podepsali memorandum o porozumění ohledně vybudování třetího podmořského <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/" target="_blank" rel="noopener">HVDC kabelu</a> mezi Evropou a Afrikou. Současná přenosová kapacita jediného vedení mezi oběma kontinenty by tak měla být navýšena z 1 400 na 2 100 MW.
Hlavy uvedených států podepsaly <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/021419-spain-morocco-to-develop-new-power-interconnector" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts</a> memorandum o porozumění tento týden ve středu. Detaily k dohodě nebyly zveřejněny, nicméně obě strany v minulosti zmínily navýšení současné přenosové kapacity o 700 MW.
První propojení elektrizačních soustav Španělska a Maroka bylo uvedeno do provozu v roce 1996. V roce 2006 bylo vedení posíleno o druhou linku.
Maroko podle Platts pokrývá importem ze Španělska zhruba 15 % své roční spotřeby elektřiny. V nedávné době nicméně došlo i k opačnému proudění elektrické energie poté, co v prosinci 2018 zahájila provoz marocká 1,4GW uhelná elektrárna Safi.
<h2>Potenciál pro export obnovitelné energie do Evropy</h2>
Výrazně lepší podmínky pro solární elektrárny na severu Afriky oproti kontinentální Evropě a politika EU preferující výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou hlavními důvody, proč je severní Afrika dlouhodobě považována za velmi perspektivní z energetického hlediska.
Pro export obnovitelné energie do Evropy bude nicméně nutné značně posílit přenosové kapacity mezi oběma kontinenty. Maroko by se <a href="https://constructionreviewonline.com/2018/12/morocco-to-construct-us-800m-cable-undersea-electricity-cable/" target="_blank" rel="noopener">podle informací z konce loňského roku</a> mohlo kromě Španělska propojit podmořským kabelem také s Portugalskem.
Jedním z největších dodavatelů obnovitelné energie do Evropy by se mohlo stát Tunisko, které by <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/tunisko-ceste-ke-giganticke-solarni-elektrarne-zasobujici-evropu/" target="_blank" rel="noopener">podle plánů developera TuNur</a> mohlo exportovat elektřinu z plánované <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/technologie-spojujici-slunce-sul-sklo-jako-budoucnost-energetiky/" target="_blank" rel="noopener">koncentrační solární elektrárny</a> s instalovaným výkonem 4,5 GW prostřednictvím tří podmořských kabelů do Itálie (2 GW), Francie (2 GW) a na Maltu (500 MW).
<figure id="attachment_41290" style="width: 480px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-41290" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/TuNur_Phase-1-3_2017_v2.png" alt="Plánované podmořské HVDC spojení Tuniska a Evropy. Zdroj: http://www.nurenergie.com/" width="480" height="476" /><figcaption class="wp-caption-text">Plánované podmořské HVDC spojení Tuniska a Evropy. Zdroj: http://www.nurenergie.com/</figcaption></figure>

Španělsko plánuje posílit jediné podmořské vedení mezi Evropou a Afrikou

Provozovatel energetické <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-1-dil-elektrifikace-a-princip-funkce/'>přenosové soustavy</a> ČEPS zahájil výstavbu zaústění doposud nejdelšího vedení zvláště vysokého napětí, které spojuje rozvodnu Řeporyje na okraji Prahy s rozvodnou Prosenice v Olomouckém kraji, do <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-2-dil-rozvodny-prenosove-soustavy/'>rozvodny</a> Mírovka u Havlíčkova Brodu. Investiční náklady činí zhruba 790 milionů korun, dokončení je plánováno na příští rok. ČTK to dnes sdělila mluvčí ČEPS Hana Klímová. 
 Nové zaústění v délce zhruba 23 kilometrů podle firmy rozdělí téměř 300 kilometrů dlouhé vedení linky V413 na dvě části, přičemž v úseku z Mírovky do Prosenic nové vedení ponese označení V416. 
<blockquote>
&#8222;Z pohledu naší přenosové soustavy projekt přinese usměrnění toku výkonu v přenosové soustavě a stabilizaci napětí v rozvodně Mírovka. Zajistí zvýšení spolehlivosti dodávek elektrické energie do oblasti Kraje Vysočina a přispěje ke stabilitě, bezpečnosti a efektivitě provozu celé přenosové soustavy ČR,&#8220; uvedl dnes místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček.
</blockquote>
<figure id="attachement_7513" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/kletné.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/kletné.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 <a href='http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/ceps-s-profil-spolecnosti-cinnosti/'>Společnost ČEPS</a> působí v ČR jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Udržuje, obnovuje a provozuje 42 rozvoden se 75 <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/transformator-zakladni-vlastnosti-a-deleni/'>transformátory</a> a vedení o celkové délce přes 5600 kilometrů. Firmě loni meziročně stoupl zisk před zdaněním o 39,8 procenta na 2,9 miliardy korun. Celkové výnosy vzrostly o 5,7 procenta na 20,1 miliardy korun.

Elektřina

ČEPS zahájila výstavbu zaústění vedení ZVN do rozvodny Mírovka za 790 mil. Kč

Nizozemsko posílí v letošním roce kapacitu svých přeshraničních vedení o 1,7 GW. Nové přeshraniční linky jsou nezbytnou součástí v nizozemských <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/nizozemsku-roku-2030-skonci-tezba-plynu-i-vyroba-elektriny-uhli-boom-ceka-vte/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">plánech na ukončení těžby zemního plynu a provozu uhelných elektráren do roku 2030</a>. 
Nizozemsko má v současné době v provozu tři přeshraniční přenosová vedení s Německem, dvě s Belgií, jedno s Norskem a jedno se Spojeným královstvím. Celková přenosová kapacita těchto přenosových vedení činí téměř 6 GW.
Ještě v letošním roce by díky dvěma novým <a href="http://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">HVDC vedením</a> propojujícím Nizozemsko s německou a dánskou přenosovou soustavou měla kapacita přeshraničních propojení Nizozemska vzrůst o 1,7 GW.
Nové vedení mezi nizozemským Doetinchemem a německým Weselem má <a href="https://www.platts.com/latest-news/electric-power/london/new-german-dutch-power-interconnector-set-for-26942269" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle zahraničního serveru Platts</a> zahájit provoz na přelomu léta a podzimu, první společný propoj mezi Nizozemskem a Dánskem, který dostal název COBRAcable, má do zkušebního provozu vstoupit v posledním čtvrtletí letošního roku.
<figure id="attachment_50695" style="width: 1078px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-50695" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable.png" alt="Nové 700MW vedení mezi Nizozemskem a Dánskem. Zdroj: TenneT" width="1078" height="454" /><figcaption class="wp-caption-text">Nové 700MW HVDC vedení mezi Nizozemskem a Dánskem. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
<h2>Nizozemsko spoléhá na rozvoj větrných elektráren a nová přeshraničních vedení</h2>
Minulý měsíc nizozemská vláda <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/nizozemsku-roku-2030-skonci-tezba-plynu-i-vyroba-elektriny-uhli-boom-ceka-vte/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">oznámila dvě klíčová rozhodnutí, která budou určující pro transformaci nizozemské energetiky v následujícím desetiletí</a>.
Jedním z nich je oznámení plánu na útlum těžby zemního plynu z ložiska Groningen. Druhým je plán uzavřít uhelné elektrárny a snížit emise oxidu uhličitého o 49 % ve srovnání s rokem 1990 do roku 2030.
Právě nová přeshraniční přenosová vedení a prudký nárůst instalovaného výkonu offshore větrných elektráren mají Nizozemsku pomoci vypořádat se s uvedenými rozhodnutími.
V současné době pokrývá import elektřiny zhruba 10 % celkové spotřeby elektřiny v Nizozemsku.
Úvodní fotografie: Instalace HVDC vedení mezi Nizozemskem a Německem. Zdroj: Youtube kanál TenneT

Nizozemsko letos posílí kapacitu svých přeshraničních vedení o 1,7 GW

Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) v pátek <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2017/04082017_Konsultation.html?nn=265778" target="_blank" rel="noopener noreferrer">spustil konzultační proces k plánovanému rozvoji německé elektroenergetické soustavy</a> mezi lety 2017 a 2030. Více než stovka opatření navrhovaných tamními provozovateli přenosových soustav by mohla vyjít až na 50 miliard eur (1,3 bilionů korun).
Podle dosavadních zjištění regulátora je nutné realizovat všech 60 opatření navrhovaných provozovateli přenosových soustav, jež jsou zahrnuty do federálního plánu pro rozvoj sítí. Z dalších 160 navržených opatření je dle regulátora prozatím považováno za nutných 90. Ve srovnání s poslední verzí plánu se tak jedná o 30 nových opatření, z čehož se pouhá dvě týkají nových tras vedení.
<blockquote>
„Posuzujeme, která nová přenosová vedení jsou do roku 2030 potřebná. Naše předběžná zjištění ukazují, že všechny projekty v rámci federálního plánu rozvoje sítí jsou nezbytné. Nyní je důležité zvážit, jak se vyrovnat s dalšími výzvami týkajících se přenosové sítě.“
Jochen Homann, prezident německého regulátora BNetzA
</blockquote>
Ve srovnání se stávajícím plánem němečtí provozovatelé přenosových soustav nenavrhli žádné další projekty výstavby stejnosměrných přenosových vedení (HVDC). V případě střídavých vedení má naopak dojít k posílení stávajících linek či výstavbě nových.
Do roku 2030 tak mají být realizována všechna kabelová HVDC vedení o celkové délce 2150 km, zatímco 2250 z 5750 km navrhovaných střídavých vedení prozatím nebylo schváleno.
Rozvoj střídavých síti bude podle BNetzA závislý na budoucí výstavbě stejnosměrných vedení a rozvoji technologií, které by mohly do roku 2030 snížit požadavky na další rozvoj soustavy. Německý regulátor tak prozatím potvrdil pouze ty projekty, které budou nezbytné nezávisle na dalším technologickém vývoji.
<h2>Potřeba přenosu poroste</h2>
Německý plán rozvoje sítí pro rok 2030 (NEP 2030) je založen na celkem čtyřech možných scénářích schválených německým regulátorem. Provedené simulace ukazují <a href="https://www.platts.com/latest-news/electric-power/london/german-grid-regulator-starts-consultation-on-26784700" target="_blank" rel="noopener noreferrer">další nárůst výkonové nerovnováhy mezi severem a jihem země</a>, kdy by deficit v jižní části, který může v budoucnu dosáhnout až poloviny roční poptávky, měl vyrovnat přebytkový sever.
Německou přenosovou síť se však zatím na rozdíl od obnovitelných zdrojů nedaří rozšiřovat dostatečně rychle. Pomoci má i poslední reforma zákona pro obnovitelné zdroje, který má <a href="http://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecko-brzdi-rozsirovanim-vetrnych-farem-severu-duvodem-zpozdeni-vystavby-vedeni/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">omezit další výstavbu onshore větrných elektráren</a>, zejména v již saturovaných oblastech u německého pobřeží.
Výstavba nových vedení v Německu často naráží na odpor místních obyvatel, čímž dochází ke značným zpožděním. V prvním čtvrtletí letošního roku tak bylo podle dvou zákonů obsahujících nejdůležitější vedení <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-postavilo-nejmene-prenosoveho-vedeni-od-3q-2013/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">postaveno pouze 6 km přenosových linek</a>.
Autor úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to WILL POWER's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/williamismael/">WILL POWER</a> @flickr

Německý regulátor zahájil konzultační proces k plánu rozvoje tamní soustavy za 50 miliard eur

Německé nejvýznamnější vedení vysokého napětí se za poslední čtvrtletí loňského roku a letošní první čtvrtletí rozrostlo o 104 km. Jedná se o dvě nadprůměrná čtvrtletí, jelikož od roku 2015 přibývá v průměru kolem 33 km vedení vysokého napětí za čtvrtletí. 
Na výstavbu přenosového vedení v Německu je již delší dobu nahlíženo s velkým očekáváním. Je totiž zřejmé, že dokud nebude vedení u našich sousedů posíleno, nebude možné dále rozvíjet obnovitelné zdroje energie podobným tempem jako v minulých letech.
Přestože by aktuálně veškerá snaha měla směřovat do výstavby nových přenosových linek, očekávané výsledky nepřicházejí. <a href="http://netzausbau.de/">Ze statistik</a>, které pravidelně vydává německý regulační úřad, vyplývá, že ještě řadu let nebude vedení kompletní. V průměru totiž přibývalo za čtvrtletí pouhých 33 km vedení.
<h2 class="tablepress-table-name tablepress-table-name-id-2168">Výstavba přenosové soustavy v Německu (km)</h2>
<table id="tablepress-2168" class="tablepress tablepress-id-2168">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">&nbsp;</th>
<th class="column-2">1Q 2015</th>
<th class="column-3">2Q 2015</th>
<th class="column-4">3Q 2015</th>
<th class="column-5">4Q 2015</th>
<th class="column-6">1Q 2016</th>
<th class="column-7">2Q 2016</th>
<th class="column-8">3Q 2016</th>
<th class="column-9">4Q 2016</th>
<th class="column-10">1Q 2017</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Postavené vedení podle zákona EnLAG</td>
<td class="column-2">16</td>
<td class="column-3">8</td>
<td class="column-4">71</td>
<td class="column-5">56</td>
<td class="column-6">0</td>
<td class="column-7">15</td>
<td class="column-8">3</td>
<td class="column-9">24</td>
<td class="column-10">35</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Postavené vedení podle zákona BBPlG</td>
<td class="column-2">0</td>
<td class="column-3">0</td>
<td class="column-4">0</td>
<td class="column-5">0</td>
<td class="column-6">6</td>
<td class="column-7">4</td>
<td class="column-8">11</td>
<td class="column-9">31</td>
<td class="column-10">14</td>
</tr>
</tbody>
</table>

Zejména poslední čtvrtletí loňského roku bylo velice nadprůměrné, protože se v součtu postavilo více, než za všechna předcházející čtvrtletí roku (celkem 55 km). V prvním čtvrtletí letošního roku se postavilo 49 km. Přehled nově vystavěného vedení je uveden v tabulce výše.
V plánu jsou přitom tisíce kilometrů vedení. Podle dvou právních předpisů, které stanoví prioritní přenosové vedení, je nutné postavit 7 650 km. Hotových je však pouze 850 km.
Nedostatečná přenosová infrastruktura je přitom příčinou řady problémů, se kterými se jak německá energetika, tak energetika v regionu potýká. Kvůli nedostatečné přenosové kapacitě v Německu například vznikají přetoky elektřiny přes sousední přenosové soustavy a vyjednává se o <a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-nesouhlasi-se-zpusobem-rozdeleni-nemecko-rakouske-obchodni-zony/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">rozdělení německo-rakouské obchodní zóny</a>.
<figure id="attachment_31204" style="width: 640px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-31204" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Pracovnik-na-vedeni.jpg" alt="Pracovník na vedení" width="640" height="480" /><figcaption class="wp-caption-text">Pracovník na vedení. Autor: Peter Facey</figcaption></figure>
Zájem na dostavbě by mělo přitom mít i Německo, protože již nyní je problematická výstavba větrných elektráren na severu země.
S nadsázkou by se dalo říci, že by výstavba plánovaného vedení podle průměrných hodnot mohla trvat dalších 50 let. Faktem ale je, že samotné plánování a povolovací řízení je pro liniové stavby výrazně časově náročnější, než samotná stavba vedení.
<h2>Česká republika není výjimkou</h2>
Obdobná situace platí i pro Českou republiku. Důvodová zpráva k připravované novele stavebního zákona, která měla zrychlit povolovací procesy ve stavebním právu, uvádí, že realizace vedení 110 kV o délce větší než 15 km se odhaduje na 10 až 16,5 roku. Samotná výstavba však trvá pouze 12-24 měsíců.
Novela stavebního zákona nicméně byla vrácena senátem k projednání do Poslanecké sněmovny. Vzhledem k blížícím se volbám je však osud tohoto zákona nejasný.

V Německu přibylo za půl roku 104 km přenosového vedení, dalších téměř 7000 ještě zbývá

Britský provozovatel přenosové soustavy <a href="http://www.northwestcoastconnections.com/bgo/overviewwherewearenow.asp" target="_blank">National Grid se rozhodl pozastavit projekt výstavby přenosového vedení</a>, které má připojit plánovou jadernou elektrárnu Mooorside k tamní síti. K pozastavení projektu za bezmála 3 miliardy liber provozovatel soustavy přistoupil poté, co se developer elektrárny rozhodl projekt pozastavit, aby mohl provést jeho strategické zhodnocení.
Developer NuGen se nyní rozhodl, že provede strategické zhodnocení celého projektu, které má přinést robustnější a stabilnější platformu pro jeho realizaci. Ve výsledku tak ale pozastaví přípravné práce na žádosti o povolení k realizaci projektu.
<blockquote>
„Je důležité, abychom se ujistili, že povolení probíhají paralelně, aby Inspektorát pro plánování mohl prozkoumat žádost o povolení pro naše vedení s vědomím, že je velmi potřebné. Navzdory této pauze jsme si jisti, že vedení bude připraveno v době, kdy ho společnost NuGen potřebuje a nadále s ní budeme úzce spolupracovat,“ uvedla společnost National Grid.
</blockquote>
<a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/problemy-toshiby-ohrozuji-jeji-jaderne-projekty-prezije-moorside/" target="_blank">Projekt britské jaderné elektrárny Moorside je v nejistotě již od února</a>, kdy společnost Toshiba oznámila vzhledem k <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nugen-bude-zrejme-prvni-obet-bankrotu-spolecnosti-westinghouse/" target="_blank">problémům společnosti Westinghouse</a> možné přehodnocení svých aktivit v jaderném sektoru. Na projektu elektrárny se totiž má podílet konsorcium NuGen složené ze společností Engie a Toshiba, která měla v konsorciu majoritní 60% podíl. Společnost <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/engie-oznamila-prodej-sveho-podilu-nugen/" target="_blank">Engie nicméně na začátku dubna oznámila záměr prodat svůj 40% podíl Toshibě</a>, která tak NuGen zcela ovládne.
Do projektu výstavby elektrárny Moorside by mohla vstoupit i korejská KEPCO, která by však nejspíš preferovala vlastní design reaktoru, což by pro projekt znamenalo další roky zpoždění vzhledem nutnosti schválení použití jejího reaktoru britským regulačním úřadem.
Elektrárna Moorside by měla mít podle původních plánů tři reaktory Westinghousu typu AP1000. Zprovozněna měla být v roce 2024, aktuální plán však počítá až s rokem 2026.