Domů
Německo
Německý podíl OZE na spotřebě elektřiny za první tři čtvrtletí přesáhl 40 %

Německý podíl OZE na spotřebě elektřiny za první tři čtvrtletí přesáhl 40 %

Podíl výroby obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny v Německu za první tři čtvrtletí tohoto roku dosáhl rekordních 42,9 %. V meziročním srovnání si tak připsal skoro 5% nárůst. Do roku 2030 by měl německý podíl výroby OZE vzrůst na 65 %. Dosažení tohoto cíle je ovšem vzhledem k útlumu nových instalací onshore větrných elektráren v ohrožení.

Německé obnovitelné zdroje dosáhly za první tři čtvrtletí letošního roku 42,9% podílu výroby na hrubé spotřebě elektřiny, když vyrobily 183 TWh energie, vyplývá to z dat, které zveřejnila německá asociace BDEW. Za stejné období minulého roku měly obnovitelné zdroje podíl ve výši 38,1 % (166,5 TWh), meziročně si tak polepšily o téměř 5 %. Nejvýznamnějším zdrojem jsou onshore větrné elektrárny, které vyrobily 72 TWh, pomyslnou druhou příčku pak drží elektrárny fotovoltaické s 41 TWh.

Za březen se díky silnému větru podíl výroby z OZE vyšplhal na 52 % (v jednom týdnu dokonce na 65 %). Podle odhadů BDEW by se při průměrné výrobě za čtvrté čtvrtletí měl podíl výroby z OZE v Německu za celý rok 2019 udržet nad 42 %.

„Je velmi potěšující, že se podíl obnovitelných zdrojů tolik zvýšil a že využívání konvenčních zdrojů energie neustále klesá. Rekordní data jsou však v ostrém kontrastu s dramatickou situací, pokud jde o rozšiřování větrné energetiky. Kvůli nedostatku prostoru a stále více omezujícím předpisům sklouzáváme do skutečné recese. Pokud politici konečně neuvolní brzdy při rozšiřování větrných turbín,  65 procentní cíl určitě nesplníme,“ uvedl Stefan Kapferer, předseda výkonné rady BDEW.

Oproti výrobě z obnovitelných zdrojů zaznamenaly meziroční pokles hnědouhelné a černouhelné elektrárny. Ty za prvních devět měsíců minulého roku vyrobily 171,1 TWh elektřiny, zatímco letos za stejné období jen 125 TWh. Část této výroby ovšem kvůli vysokým cenám emisních povolenek převzaly elektrárny plynové. Minulý rok se do října z plynu vyrobilo 59,4 TWh, zatímco letos to bylo o 11 % více (66 TWh).

Instalace nových onshore větrných elektráren drhnou

Asociace BDEW však varuje před rapidně klesajícími instalacemi nových větrných elektráren na pevnině. Těch za první tři čtvrtletí přibylo jen 0,5 GW (2,4 GW v roce 2018 a 5,3 GW v roce 2017). Bez dalšího rozvoje tohoto segmentu je, dle BDEW a studie konzultantské společnosti Prognos, ohrožen cíl Německa dosáhnout podílu 65 % výroby z OZE do roku 2030.

Výstavba onshore větrných elektráren se potýká s problémy, jako je odpor ze strany obyvatel v místech výstavby. Ani pořádané aukce na podporu OZE přitom neposkytují pro investory dostatečné pobídky. Do zatím poslední říjnové se přihlásily projekty s ani ne třetinovým výkonem oproti poptávanému.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(25)
Milan Vaněček
29. říjen 2019, 08:46

A co bylo těch keců a lží že neplní a nesplní těch 40% ve výrobě elekřiny. Pamatujete, pane Emile, pane Hájku, pane Wagnere?

Nějak Vám ty Vaše předpovědi nevycházejí, žádné překvapení, alespoň pro mne.

A tak můžte dál šířit ty Vaše “fejk njůz” že to “néééjde”.

S dopravou Němci zatím zaostávají, ale podle toho jak začali brát elektromobilitu vážně, to během 10-15 let taky doženou.

V technice a vědě je nejhorší ta mentalita: to nééjde. Nefunguje, stejně jako nefunguje mentalita: poručíme větru, dešti.

Tož tak.

Vladimír Šťastný
29. říjen 2019, 09:48

Víte pane Vaněčku, ono je opravdu jedno, jestli 40 nebo 43, celkem jisté je, že národní energetiku jen na OZE nevybudujete. Hlavně se ukazuje, že na pevnině už třeba větrné elektrárny narazily na své limity a i když bude lidový odpor v Německu pěkně po fašisticku zlomen, a větráky se opravdu postaví všude, tak nejenom že nejednomu z toho začne harašit, ale přijde se hlavně na to, že výroba z těchto zdrojů je natolik řídká, že na potřebný výkonný potenciál není zkrátka dostatek prostoru. Navíc 3 až 4 krát předimenzovaný instalovaný výkon těchto zdrojů je potenciálním zdrojem problémů ve způsobu tyto zdroje uřídit, protože dnes tolik vzývaná decentralizace zdrojů je přímém rozporu s efektivním řízením soustavy a sítí.

Jestli vám přijde dotování všeho možného jako ta ideální cesta, tak si ji užijte, ale normální, permanentně okrádaný člověk z ní nadšen být nemůže.

Emil
29. říjen 2019, 09:49

Tohle už je opravdu vrchol, co tu předvádíte. Nebudu mluvit za ostatní, ale já jsem nikde nepsal, že "neplní a nesplní těch 40% ve výrobě elektřiny". Neustále se dokola opakuje ta samá písnička, vymýšlíte si, překrucujete a lžete. Pro mě jste obyčejný ubožák, pane Vaněčku.

Martin Hájek
29. říjen 2019, 10:12

Nevím o tom, že bych kdy zpochybňoval, že Německo dosáhne podíl elektřiny z OZE 40 %. Já tu dokola píšu o tom, že Německo nesplní evropský cíl podílu ENERGIE z OZE na hrubé konečné spotřebě, který má mít 18 % v roce 2020. Elektřina tvoří přibližně pouhou pětinu konečné spotřeby energie a tudíž oněch 40 % na výrobě elektřiny, je zhruba 8 procent podílu na hrubé konečné spotřebě. Jelikož Němci nedělají téměř nic v dopravě a už vůbec nic ve vytápění, kde vesele dál topí naftou, tak prostě ten cíl OZE nemohou splnit, ani kdyby měli z OZE 50 % elektřiny. Navíc se tu bez kontextu vynáší do nebes jeden rok, aniž by se řeklo, jestli byl třeba nadprůměrně větrný a tedy se zdaleka nemusí opakovat.

nemo
29. říjen 2019, 13:55

Len sa tolko nebojte o tych nemcov, lebo nakupuju vo velkom plyn , aj na vykurovanie. A solary s baterkami (aj elektromobily maju baterky ) dokazu tiez hodne, pretoze cast veternikov nedodava kvoli prenosovej sustave, nacom ale taktiez pracuju...

A ak su za bezjadrovu ekonomiku, tak je to ich vec, a drzim im palce. Lebo okrem sice maleho, ale inak velkeho rizika su tu aj naklady na stavbu, prevadzku, skladovanie paliva, a likvidaciu starych atomok... A to tiez nie je za pusinku, alebo za korunku, to tiez niekto musi zaplatit, aj ked to nepremietnete do ceny elektriky, ale vsetci sa nato poskladame.

Takze smer krajsie zajtrajsky s neadresnymi cenami.

Martin Hájek
29. říjen 2019, 16:20

Já se o Němce nebojím, pouze konstatuji, že neplní cíle EU pro obnovitelné zdroje (ostatně neplní vůbec žádné cíle EU v oblasti energetiky a klimatu) a současně mají velmi dobrou zelenou propagandu. Nic víc.

Martin Pácalt
29. říjen 2019, 12:17

Před krátkým časem jsem tady řešili, jestli SRN stihne do r. 2020 zvládnout úsporu 40% emisí proti roku 1990. Nepletete si to náhodou s tímto? Není tedy ÚPLNĚ zbytečné někoho napadat?

taleb
31. říjen 2019, 14:35

Ale pane Vaněčku článek jasně uvádí podíl OZE na spotřebě elektřiny, ne na její výrobě.

taleb
31. říjen 2019, 14:55

Ale pane Vaněčku článek jasně uvádí podíl OZE na SPOTŘEBĚ, ne na výrobě elektřiny, jak argumentujete vy

Milan Vaněček
31. říjen 2019, 19:54

Pane taleb, vemte si letošní nejčerstvější data z Fraunhofer ISE a spočtěte si podíl OZE na výrobě (až do dneška). Vyjde Vám něco přes 46%.

Tož tak. A s uzavřením JE to už určitě bude přes 50% (to je jen můj tip, ale ta realita výroby za 10 měsíců 2019 taky není špatná).

taleb
31. říjen 2019, 22:45

Taky jsem se divil, že by OZE spotřebovávala takové množství elektřiny, jak píší už v nadpisu článku. Podle mne je prostě spotřeba něco jiného, nežli výroba. takže moje poznámka se spíše nežli vás týkala autorů článku.

Josef
29. říjen 2019, 10:48

Jenže příštích 10 let výroba el. energie s fosilních paliv neklesne, protože veškerou elektřinu co dodávají větrné zdroje použije NSR jako náhradu jádra. Když se na to podíváme z ekologického hlediska pak je to katastrofa industrializace venkovské krajiny celého státu, aby se mohlo zrušit několik jaderných elektráren s prakticky nulovým dopadem na životní prostředí. K tomu cena el. energie je téměř nejvyšší na světě a její podíl na celkové spotřebě země nízký. Vzhledem k tomu, že díky OZE mají dnes Němci téměř nejdražší el. energii na světě, je nereálné , aby byla na el. energii převedena většina spotřeby státu. Dokud ceny neklesnou - což je zatím v nedohledu nelze očekávat v této oblasti posun...

Josef Z
29. říjen 2019, 22:05

Výroba elektřiny z černého a hnědého uhlí v Německu klesne v příštích 10 letech na nulu. Stačí se podívat na tento aktuální graf:

https://www.energy-charts.de/energy.htm?source=all-sources&period=monthly&year=all

Podíl uhlí na výrobě elektřiny v uplynulých třech letech prudce klesá, nahrazuje ho vítr a fotovoltaika. Nově budované obrovské větrné farmy na pobřeží nahradí zbytek uhlí. Tolik fakta. Neutrálně bez emocí.

A jádro? To nahradí z části paroplynové elektrárny a ze zbytku opět větrná energie produkovaná v obřích pobřežních větrných farmách.

A mimochodem, jsem příznivcem jaderné energie. Myslím si, že Němci mohli nechat běžet polovinu jaderných elektráren klidně až do roku 2035 a ne se rozhodnout je po roce 2020 všechny uzavřít. 60 až 70 TWh jaderné energie ročně mohlo krásně doplňovat vodu, biomasu, plyn, fotovoltaiku a vítr. Byl by to ideální energetický mix. Kdybych byl Němcem, nejdřív bych povypínal všechny uhelné elektrárny (do roku 2030) a teprve až potom začal vypínat jaderné. Zavřením uhelných i jaderných elektráren najednou se zbytečně zvýší dovoz zemního plynu z Ruska, což je dražší řešení, než udržovat v chodu jaderné elektrárny. Ale jejich problém. Alespoň budou mít Dánové komu prodávat své přebytky levné větrné elektřiny.

energetik II
29. říjen 2019, 12:20

Pro Němce se rychle krátí čas pro náhradu jaderných elektráren. Ty loni z výkonu 9,4 GW dodaly do sítě 72 TWh. Během příštích 3 let budou všechny odpojeny. Uvedenou výrobu z jádra dokáže nahradit zhruba 30 GW ve větrnících, ovšem při přírůstku jen 0, 5 GW za 9 měsíců to zřejmě pevninský vítr nedokáže. Zvládnou to tedy nové instalace solárů s mořskými větrníky ?? Uvidíme. Moc tomu nevěřím, protože k výrobě 72 TWh je nutná nová instalace soláru také o 72 GW a přitom dnes Němci mají dohromady v soláru - asi 50 GW ,loni přidali jen 3 GW. Náhrada jádra v Německu v období 2019-22 tak ještě může být zajímavá.

Milan Vaněček
29. říjen 2019, 13:20

Přidejte cca 5 GW plynových elektráren, později i více a nejnižší ceny plynu a levná náhrada je tu, spolu se stále rostoucími OZE.

Němci to mají dobře spočítáno.

energetik II
29. říjen 2019, 15:53

Problém u uvádění nových kapacit plynu nahrazujícího odstavované jádro vidím v tom, že zcela bezemisní zdroj je takto nahrazen zdrojem emisním, sice lepším než je uhlí, ale stále emisním. A po etapě uzavření jádra přijde etapa uzavření uhlí a to bude zřejmě opět dílem nahrazeno OZE a dílem plynem. Nakonec se zřejmě dočkáme toho, že výroba elektřiny v Německu a USA si bude velmi podobná. Zajistí ji z 60 % OZE a ze 40 % plyn. Jádro i uhlí budou odpojeny. A to USA žádnou svoji Energiewende ani nevyhlásily. Přesto dojde k jakési "konvergenci" obou státních energetik, dílem řízené, dílem vytvořené tržními silami. Ale konečný výsledek si bude velmi podobný, přesto, že cesty k němu budou různé. Němci zasadili velmi tvrdý okamžitý úder jádru a uhlí zatím nechávají žít. USA naopak si jádro "hýčkají" s tím, že budou životnost stávajících reaktorů prodlužovat a nechají je dožít. Naopak uhelné zdroje v USA už několik let prožívají - "peklo na Zemi" a plyn společně s OZE je tam nemilosrdně likviduje ve velkém.

Milan Vaněček
30. říjen 2019, 06:55

ad energetik II: dobrý postřeh. Ukazuje to, že v ekonomicky vyspělých a bohatých státech nakonec vítězí technický pokrok v oblasti větrných elektráren a fotovoltaiky (technický pokrok v jádru je v praxi už 50 let nulový) a relativně nejčistší a nejlevnější fosilní palivo.

A to i přes prakticky opačnou energetickou ideologii v Německu a USA.

Prostě je to objektivní vývoj, následovaný i Čínou (která ovšem nemůže přeskočit již v Německu a USA doznívající dobu uhelnou).

Ivan Novák
29. říjen 2019, 16:17

Ta procenta mají význam jako účelová politická mlha, jinak ne. Poměr dlouhodobých úhrnů národní výroby a spotřeby bez započítání mezinárodních výměn je nesmysl. Proč se asi ve statistice používá kvadrát odchylek... Když foukalo, mohli vyrábět třeba 500%, a když nefoukalo, bez klasických zdrojů by byli stejně potmě.

Martin Hájek
29. říjen 2019, 16:18

Zapomněl jste, že Německo nějakých 40+ TWh vyváželo. Záměrně píšu v minulém čase, protože letos to bude dramaticky méně díky omezení provozu uhelných elektráren vlivem drahé povolenky. Nicméně i tak bude odpadnuvší jádro v Německu z velké části nahrazeno plynem a hnědým uhlím, to je celkem evidentní. Samotné odstoupení od jádra Německo jako celek přežije, lokální problémy mohou být na jihu. Ovšem jak chtějí ještě odstavovat další výkon v uhlí do roku 2030, na to jsem věru velmi zvědav.

Jan Veselý
30. říjen 2019, 09:04

To jste si teoreticky odvodil? Já jen, že to neodpovídá bilancím výroby. Fosilní zdroje přišly od let 2010-2011 o cca 65 TWh/rok na domácím německém trhu. Ještě loni to částečně kompenzovali růstem exportu o nějakých 35 TWh/rok. A jestli říkáte, že to je pryč ....

Martin Hájek
30. říjen 2019, 09:15

Bavím se o těch posledních 72 TWh z jádra a je dost evidentní, že je vítr do roku 2022 nenahradí. Německo se stane importní zemí, zbylou část nahradí z malé části OZE, ale valnou většinu plyn a možná částečně i uhlí.

Milan Vaněček
30. říjen 2019, 10:19

A proč by je měl nahradit JEN vítr? Němci se 2022 odškrtnou prvý stoprocentně splněný cíl: zbavit se, podle nich nebezpečných, jaderných elektráren. Jinak to samé si o jádru myslí většina obyvatel Rakouska, Svýcarska, Švédska, Japonska či Kalifornie.

Bohatí vidí potenciální rizika, chudí musí vzít za vděk vším co je zrovna nejlevnější (biomasa, uhlí). A komické je když chudí propagují nejdražší řešení=jádro.

Pane Hájek zase budete říkat, že vítr, fotovoltaika a další OZE v Německu nedosáhnou na těch v 2030 plánovaných 65% ve výrobě elektřiny ??? což bude doplněno velmi levným ruským, americkým a norským plynem? Konkurenční boj v plynu funguje.

A že by se extrémně na export zaměřené Německo stalo importní zemí tomu snad nevěříte ????

Jan Veselý
30. říjen 2019, 11:07

Průměrný přírůstek OZE byl za posledních 10 let 14 TWh/rok, tj. pro nahrazení toho zbytku potřebují od roku 2018 (poslední data) ~5 let - 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, když umažou exporty tak ještě míň.

Ivan Novák
30. říjen 2019, 11:50

Roční bilance je jistě důležitá, ale jen pokud je správně interpretovaná. Musím tedy znovu dodat, že stejná velikost roční výroby intermitentních zdrojů a zdrojů, schopných pracovat podle potřeby, neznamená a v dohledné budoucnosti nebude znamenat pro spotřebitele totéž. Kdo se chce přesvědčit, ať si tvarovou funkci historické výroby, zobrazenou ve studii VGB, o níž se tu psalo nedávno, trojčlenkou extrapoluje a vymyslí, čím potom odběrový diagram vybilancovat pro každý okamžik - o tom ta studie přeci byla.

Martin Hájek
30. říjen 2019, 14:45

K panu Veselému - extrapolace minulosti do budoucnosti je základní hrubá chyba každého prognostika :-). Možná jste nezaznamenal haldy článků o tom, že výstavba onshore větrníků se v Německu letos prakticky zastavila a aukce dopadají tragicky. Ve fotovoltaice také žádná sláva.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se