Německý průmysl se obává závěrů uhelné komise. Odklon od uhlí by jej mohl stát desítky miliard

Německý průmysl vyslovil obavy o svou konkurenceschopnost, pokud nebude kompenzován za zvýšené náklady vlivem politicky urychleného odklonu Německa od výroby elektřiny v uhelných elektrárnách. Ten by dle studie Frontier Economics v následujících 20 letech měl konečné spotřebitele přijít na desítky miliard euro. 

Tzv. uhelná komise (oficiálně „Komise pro růst, strukturální změny a zaměstnanost“) má do konce letošního roku stanovit termín pro odklon Německa od výroby elektřiny v uhelných elektrárnách. Závěrečné zasedání, ve kterém má Komise v úmyslu představit výsledky a svou závěrečnou zprávu, je naplánováno na 11. prosince.

Studie poradenské společnosti Frontier Economics, kterou si nechala zpracovat RWE, ocenila dodatečné náklady pro konečné spotřebitele vlivem politicky uspíšeného odklonu od výroby elektřiny z uhlí na cca 29 miliard euro v letech 2020 až 2040. Ve svém ročním maximu by měly dosáhnout až 4 miliard euro. Informaci uvedl německý list Handelsblatt, který má studii k dispozici.

„S odstavením uhelných elektráren odstraňujeme z trhu levný energetický zdroj, zatímco současně opouštíme jadernou energetiku. To má dopad do ceny, což zejména pro energeticky náročná odvětví představuje problém. Mnoho velkých i malých samostatných kroků v německé energetické politice se nasčítává do vážné brzdy ekonomiky a představuje překážku pro investice,“ říká Hubertus Bardt z Institutu pro německé hospodářství.

Evropský vnitřní trh s elektřinou je pouze částečně dokončen, takže stále existují značné překážky v propojení trhů. „Proto se ceny ne vždy vyvíjejí souběžně. Národní opatření tedy vedou k národním cenám,“ doplňuje Bardt.

V energeticky náročných odvětvích existují aktuálně vysoké obavy, že uhelná komise dojde k závěrům, které silně zatíží společnosti. Představitelé těchto odvětví varují, že by mohlo dojít ke ztrátě konkurenceschopnosti německého průmyslu v mezinárodní konkurenci. Průměrná cena pro podnikatelské subjekty je v Německu nejvyšší v Evropě. Pro energeticky náročná průmyslová odvětví však existují úlevy, například platba 15 % z celkové výše příspěvku na OZE.

„Společnosti s vysokou energetickou náročností, které čelí mezinárodní konkurenci, nemohou dodatečné náklady, které vyplývají z vnitrostátních politik, přenést [do ceny svých produktů]. Je nezbytné je odškodnit,“ uvedl Utz Tillmann, generální ředitel Spolkového svazu chemického průmyslu (VCI).

Ministři hospodářství spolkových zemí nejvíce zasažených odklonem od uhlí varují, že bezpečné dodávky energie za konkurenceschopné ceny rozhodnou v celém Německu o budoucnosti více než 800 000 pracovních míst.

„Stále více a více energetických zdrojů je zpochybňováno. To vede ke zvyšování cen elektřiny a nakonec k omezení investic,“ varuje Franziska Erdle, výkonná ředitelka Asociace pro obchodování s kovy.

Tillmann poukazuje na to, že společnosti v energeticky náročných odvětvích investovaly v zahraničí od roku 2012 více než v Německu. To má podle něj různé příčiny. Velmi důležitým důvodem je však růst cen elektřiny.

Průmysl by se rád účastnil jednání uhelné komise

Ve společném postoji, který má Handelsblatt k dispozici, energeticky náročné průmyslové podniky v Německu kritizují, že nejsou přímo zastoupeny v uhelné komisi. A to navzdory skutečnosti, že průmysl představuje čtvrtinu německé spotřeby elektrické energie a že bude výrazně ovlivněn každým zvýšením cen.

Tyto společnosti proto vyzývají k vytvoření platformy, která by se zabývala dopady rozhodnutí přijatých uhelnou komisí na energeticky náročné průmyslové podniky.

Platforma má být dle jejich názoru zřízena na Spolkovém ministerstvu ekonomiky a pro všechna doporučení uhelné komise by měla vypracovat posouzení dopadů. Za nárůst cen elektřiny vyplývající z odklonu z uhlí požadují společnosti odškodnění.

Ke kritice ze strany průmyslu se přidala i opozice.

„Faktem je, že spotřebitelská strana – domácnosti, komerční spotřebitelé z malých a středních podniků a průmyslu – stejně jako opozice nejsou zastoupeny ve strukturální komisi. To omezuje její legitimitu,“ uvedl Martin Neumann, zabývající energetickou v opoziční straně FDP.

Zrychlený odklon Německa od uhlí by neměl vést k dodatečnému zatížení hospodářství Německa, požaduje Neumann. Účinky na ceny elektřiny a zabezpečení dodávek by proto měly být posouzeny v rámci posouzení dopadů.

Autor úvodní fotografie: Daniel Lerps, Flickr